Analytička Shada Islam ve svém komentáři pro The Guardian upozorňuje, že i přes otřesy způsobené Donaldem Trumpem v mezinárodních vztazích má Evropská unie šanci vystoupit z amerického stínu a stát se samostatným globálním hráčem. Klíčovou podmínkou ovšem podle ní je, aby EU opustila své zakořeněné eurocentrické postoje, dvojí metr a přežívající koloniální mentalitu.
Donald Trump rozvrátil globální ekonomiku tarifními válkami a poškodil transatlantické vztahy, ale právě to může být pro EU podnětem k větší soběstačnosti. Unie je prostřednictvím obchodních a rozvojových dohod napojená na více než 70 zemí světa. Má tedy potenciál stát se důležitým aktérem v multipolárním světě – ovšem jen tehdy, pokud se skutečně změní.
Ursula von der Leyen, šéfka Evropské komise, sice mluví o budování „nové EU“, která se dokáže přizpůsobit proměněnému světovému řádu, ale zatím zůstává u slov. Emmanuel Macron prosazuje koncept evropské strategické autonomie, zatímco nový německý kancléř Friedrich Merz sice zůstává věrný atlantickému partnerství, přesto volá po větší nezávislosti na Washingtonu.
Navzdory těmto deklaracím však některé země – jako Itálie, Maďarsko, Polsko nebo pobaltské státy – stále lpí na americké ochraně. A indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar připomněl evropskou sebestřednost, když řekl: „Evropa si myslí, že její problémy jsou problémy celého světa, ale problémy světa nejsou problémy Evropy.“
Mnoho zemí globálního jihu vnímá postoj EU jako pokrytecký – například když Unie ostře vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, ale zároveň odmítá odsoudit izraelské krveprolití v Gaze. Podle jihoafrického akademika Carlose Lopese, autora nové knihy o vztazích mezi EU a Afrikou, přetrvává v Bruselu „koloniální pocit nadřazenosti“, který se projevuje blahosklonnou dobročinností.
Evropská unie má přitom stále silné ekonomické základy, stabilní vnitřní trh a respekt k právnímu státu. Právě nyní je příležitost přehodnotit pravidla spolupráce se zeměmi globálního jihu. Ale podmínkou je, že EU přestane diktovat a začne naslouchat.
Von der Leyen tvrdí, že svět hledá v Evropě bezpečné obchodní prostředí, zatímco Trump destabilizuje trhy. Jenže podle Shady Islam si evropská politika stále nese stigma rasismu, islamofobie, antisemitismu i útoků na ženská a menšinová práva. Soft power EU je podle ní v krizi.
Obchodní dohody s Indonésií, Malajsií, Thajskem či Indií sice slibují nový začátek, ale jen pokud Brusel přestane s paternalistickým přístupem typu „naše standardy jsou lepší než ty vaše“. Dohody o kritických surovinách s Rwandou, Namibií či Kongem hrozí sklouznutím do novodobého kolonialismu – a není divu, že některé státy, včetně Indonésie, se proti nim brání.
S ústupem americké zahraniční pomoci pod Trumpovým vedením se EU snaží udržet finanční podporu pro nejzranitelnější země světa. Ovšem škrty v rozvojových rozpočtech ve Francii, Německu a dalších státech tuto snahu podkopávají.
Bruselský přístup k migraci navíc prohlubuje rasové napětí – EU nadále uzavírá dohody s autoritářskými vůdci na svých hranicích, kteří mají zabránit přílivu migrantů. V severní Africe se přitom začíná ozývat nebezpečná xenofobní rétorika o „velké výměně obyvatelstva“, jak upozornila odbornice na vztahy EU a Maghrebu Yasmine Karimi.
Evropa by mohla v době Trumpova návratu na světovou scénu zaujmout principiálnější postoj k rovnosti, diverzitě a lidským právům. Ale zatímco komisařka Hadja Lahbib bojuje za ženská práva, důležitý antidiskriminační zákon byl nedávno zcela stažen.
Podle Shady Islam tak EU stojí na křižovatce. Může využít příležitost a zbavit se starých předsudků – a nabídnout světu alternativu k trumpovskému chaosu. Ale nestačí rétorika von der Leyenové. Potřebná je hluboká sebereflexe a ochota ke skutečné změně.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.