Analytička Shada Islam ve svém komentáři pro The Guardian upozorňuje, že i přes otřesy způsobené Donaldem Trumpem v mezinárodních vztazích má Evropská unie šanci vystoupit z amerického stínu a stát se samostatným globálním hráčem. Klíčovou podmínkou ovšem podle ní je, aby EU opustila své zakořeněné eurocentrické postoje, dvojí metr a přežívající koloniální mentalitu.
Donald Trump rozvrátil globální ekonomiku tarifními válkami a poškodil transatlantické vztahy, ale právě to může být pro EU podnětem k větší soběstačnosti. Unie je prostřednictvím obchodních a rozvojových dohod napojená na více než 70 zemí světa. Má tedy potenciál stát se důležitým aktérem v multipolárním světě – ovšem jen tehdy, pokud se skutečně změní.
Ursula von der Leyen, šéfka Evropské komise, sice mluví o budování „nové EU“, která se dokáže přizpůsobit proměněnému světovému řádu, ale zatím zůstává u slov. Emmanuel Macron prosazuje koncept evropské strategické autonomie, zatímco nový německý kancléř Friedrich Merz sice zůstává věrný atlantickému partnerství, přesto volá po větší nezávislosti na Washingtonu.
Navzdory těmto deklaracím však některé země – jako Itálie, Maďarsko, Polsko nebo pobaltské státy – stále lpí na americké ochraně. A indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar připomněl evropskou sebestřednost, když řekl: „Evropa si myslí, že její problémy jsou problémy celého světa, ale problémy světa nejsou problémy Evropy.“
Mnoho zemí globálního jihu vnímá postoj EU jako pokrytecký – například když Unie ostře vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, ale zároveň odmítá odsoudit izraelské krveprolití v Gaze. Podle jihoafrického akademika Carlose Lopese, autora nové knihy o vztazích mezi EU a Afrikou, přetrvává v Bruselu „koloniální pocit nadřazenosti“, který se projevuje blahosklonnou dobročinností.
Evropská unie má přitom stále silné ekonomické základy, stabilní vnitřní trh a respekt k právnímu státu. Právě nyní je příležitost přehodnotit pravidla spolupráce se zeměmi globálního jihu. Ale podmínkou je, že EU přestane diktovat a začne naslouchat.
Von der Leyen tvrdí, že svět hledá v Evropě bezpečné obchodní prostředí, zatímco Trump destabilizuje trhy. Jenže podle Shady Islam si evropská politika stále nese stigma rasismu, islamofobie, antisemitismu i útoků na ženská a menšinová práva. Soft power EU je podle ní v krizi.
Obchodní dohody s Indonésií, Malajsií, Thajskem či Indií sice slibují nový začátek, ale jen pokud Brusel přestane s paternalistickým přístupem typu „naše standardy jsou lepší než ty vaše“. Dohody o kritických surovinách s Rwandou, Namibií či Kongem hrozí sklouznutím do novodobého kolonialismu – a není divu, že některé státy, včetně Indonésie, se proti nim brání.
S ústupem americké zahraniční pomoci pod Trumpovým vedením se EU snaží udržet finanční podporu pro nejzranitelnější země světa. Ovšem škrty v rozvojových rozpočtech ve Francii, Německu a dalších státech tuto snahu podkopávají.
Bruselský přístup k migraci navíc prohlubuje rasové napětí – EU nadále uzavírá dohody s autoritářskými vůdci na svých hranicích, kteří mají zabránit přílivu migrantů. V severní Africe se přitom začíná ozývat nebezpečná xenofobní rétorika o „velké výměně obyvatelstva“, jak upozornila odbornice na vztahy EU a Maghrebu Yasmine Karimi.
Evropa by mohla v době Trumpova návratu na světovou scénu zaujmout principiálnější postoj k rovnosti, diverzitě a lidským právům. Ale zatímco komisařka Hadja Lahbib bojuje za ženská práva, důležitý antidiskriminační zákon byl nedávno zcela stažen.
Podle Shady Islam tak EU stojí na křižovatce. Může využít příležitost a zbavit se starých předsudků – a nabídnout světu alternativu k trumpovskému chaosu. Ale nestačí rétorika von der Leyenové. Potřebná je hluboká sebereflexe a ochota ke skutečné změně.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.