Analytička Shada Islam ve svém komentáři pro The Guardian upozorňuje, že i přes otřesy způsobené Donaldem Trumpem v mezinárodních vztazích má Evropská unie šanci vystoupit z amerického stínu a stát se samostatným globálním hráčem. Klíčovou podmínkou ovšem podle ní je, aby EU opustila své zakořeněné eurocentrické postoje, dvojí metr a přežívající koloniální mentalitu.
Donald Trump rozvrátil globální ekonomiku tarifními válkami a poškodil transatlantické vztahy, ale právě to může být pro EU podnětem k větší soběstačnosti. Unie je prostřednictvím obchodních a rozvojových dohod napojená na více než 70 zemí světa. Má tedy potenciál stát se důležitým aktérem v multipolárním světě – ovšem jen tehdy, pokud se skutečně změní.
Ursula von der Leyen, šéfka Evropské komise, sice mluví o budování „nové EU“, která se dokáže přizpůsobit proměněnému světovému řádu, ale zatím zůstává u slov. Emmanuel Macron prosazuje koncept evropské strategické autonomie, zatímco nový německý kancléř Friedrich Merz sice zůstává věrný atlantickému partnerství, přesto volá po větší nezávislosti na Washingtonu.
Navzdory těmto deklaracím však některé země – jako Itálie, Maďarsko, Polsko nebo pobaltské státy – stále lpí na americké ochraně. A indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar připomněl evropskou sebestřednost, když řekl: „Evropa si myslí, že její problémy jsou problémy celého světa, ale problémy světa nejsou problémy Evropy.“
Mnoho zemí globálního jihu vnímá postoj EU jako pokrytecký – například když Unie ostře vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, ale zároveň odmítá odsoudit izraelské krveprolití v Gaze. Podle jihoafrického akademika Carlose Lopese, autora nové knihy o vztazích mezi EU a Afrikou, přetrvává v Bruselu „koloniální pocit nadřazenosti“, který se projevuje blahosklonnou dobročinností.
Evropská unie má přitom stále silné ekonomické základy, stabilní vnitřní trh a respekt k právnímu státu. Právě nyní je příležitost přehodnotit pravidla spolupráce se zeměmi globálního jihu. Ale podmínkou je, že EU přestane diktovat a začne naslouchat.
Von der Leyen tvrdí, že svět hledá v Evropě bezpečné obchodní prostředí, zatímco Trump destabilizuje trhy. Jenže podle Shady Islam si evropská politika stále nese stigma rasismu, islamofobie, antisemitismu i útoků na ženská a menšinová práva. Soft power EU je podle ní v krizi.
Obchodní dohody s Indonésií, Malajsií, Thajskem či Indií sice slibují nový začátek, ale jen pokud Brusel přestane s paternalistickým přístupem typu „naše standardy jsou lepší než ty vaše“. Dohody o kritických surovinách s Rwandou, Namibií či Kongem hrozí sklouznutím do novodobého kolonialismu – a není divu, že některé státy, včetně Indonésie, se proti nim brání.
S ústupem americké zahraniční pomoci pod Trumpovým vedením se EU snaží udržet finanční podporu pro nejzranitelnější země světa. Ovšem škrty v rozvojových rozpočtech ve Francii, Německu a dalších státech tuto snahu podkopávají.
Bruselský přístup k migraci navíc prohlubuje rasové napětí – EU nadále uzavírá dohody s autoritářskými vůdci na svých hranicích, kteří mají zabránit přílivu migrantů. V severní Africe se přitom začíná ozývat nebezpečná xenofobní rétorika o „velké výměně obyvatelstva“, jak upozornila odbornice na vztahy EU a Maghrebu Yasmine Karimi.
Evropa by mohla v době Trumpova návratu na světovou scénu zaujmout principiálnější postoj k rovnosti, diverzitě a lidským právům. Ale zatímco komisařka Hadja Lahbib bojuje za ženská práva, důležitý antidiskriminační zákon byl nedávno zcela stažen.
Podle Shady Islam tak EU stojí na křižovatce. Může využít příležitost a zbavit se starých předsudků – a nabídnout světu alternativu k trumpovskému chaosu. Ale nestačí rétorika von der Leyenové. Potřebná je hluboká sebereflexe a ochota ke skutečné změně.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.