Analytička Shada Islam ve svém komentáři pro The Guardian upozorňuje, že i přes otřesy způsobené Donaldem Trumpem v mezinárodních vztazích má Evropská unie šanci vystoupit z amerického stínu a stát se samostatným globálním hráčem. Klíčovou podmínkou ovšem podle ní je, aby EU opustila své zakořeněné eurocentrické postoje, dvojí metr a přežívající koloniální mentalitu.
Donald Trump rozvrátil globální ekonomiku tarifními válkami a poškodil transatlantické vztahy, ale právě to může být pro EU podnětem k větší soběstačnosti. Unie je prostřednictvím obchodních a rozvojových dohod napojená na více než 70 zemí světa. Má tedy potenciál stát se důležitým aktérem v multipolárním světě – ovšem jen tehdy, pokud se skutečně změní.
Ursula von der Leyen, šéfka Evropské komise, sice mluví o budování „nové EU“, která se dokáže přizpůsobit proměněnému světovému řádu, ale zatím zůstává u slov. Emmanuel Macron prosazuje koncept evropské strategické autonomie, zatímco nový německý kancléř Friedrich Merz sice zůstává věrný atlantickému partnerství, přesto volá po větší nezávislosti na Washingtonu.
Navzdory těmto deklaracím však některé země – jako Itálie, Maďarsko, Polsko nebo pobaltské státy – stále lpí na americké ochraně. A indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar připomněl evropskou sebestřednost, když řekl: „Evropa si myslí, že její problémy jsou problémy celého světa, ale problémy světa nejsou problémy Evropy.“
Mnoho zemí globálního jihu vnímá postoj EU jako pokrytecký – například když Unie ostře vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, ale zároveň odmítá odsoudit izraelské krveprolití v Gaze. Podle jihoafrického akademika Carlose Lopese, autora nové knihy o vztazích mezi EU a Afrikou, přetrvává v Bruselu „koloniální pocit nadřazenosti“, který se projevuje blahosklonnou dobročinností.
Evropská unie má přitom stále silné ekonomické základy, stabilní vnitřní trh a respekt k právnímu státu. Právě nyní je příležitost přehodnotit pravidla spolupráce se zeměmi globálního jihu. Ale podmínkou je, že EU přestane diktovat a začne naslouchat.
Von der Leyen tvrdí, že svět hledá v Evropě bezpečné obchodní prostředí, zatímco Trump destabilizuje trhy. Jenže podle Shady Islam si evropská politika stále nese stigma rasismu, islamofobie, antisemitismu i útoků na ženská a menšinová práva. Soft power EU je podle ní v krizi.
Obchodní dohody s Indonésií, Malajsií, Thajskem či Indií sice slibují nový začátek, ale jen pokud Brusel přestane s paternalistickým přístupem typu „naše standardy jsou lepší než ty vaše“. Dohody o kritických surovinách s Rwandou, Namibií či Kongem hrozí sklouznutím do novodobého kolonialismu – a není divu, že některé státy, včetně Indonésie, se proti nim brání.
S ústupem americké zahraniční pomoci pod Trumpovým vedením se EU snaží udržet finanční podporu pro nejzranitelnější země světa. Ovšem škrty v rozvojových rozpočtech ve Francii, Německu a dalších státech tuto snahu podkopávají.
Bruselský přístup k migraci navíc prohlubuje rasové napětí – EU nadále uzavírá dohody s autoritářskými vůdci na svých hranicích, kteří mají zabránit přílivu migrantů. V severní Africe se přitom začíná ozývat nebezpečná xenofobní rétorika o „velké výměně obyvatelstva“, jak upozornila odbornice na vztahy EU a Maghrebu Yasmine Karimi.
Evropa by mohla v době Trumpova návratu na světovou scénu zaujmout principiálnější postoj k rovnosti, diverzitě a lidským právům. Ale zatímco komisařka Hadja Lahbib bojuje za ženská práva, důležitý antidiskriminační zákon byl nedávno zcela stažen.
Podle Shady Islam tak EU stojí na křižovatce. Může využít příležitost a zbavit se starých předsudků – a nabídnout světu alternativu k trumpovskému chaosu. Ale nestačí rétorika von der Leyenové. Potřebná je hluboká sebereflexe a ochota ke skutečné změně.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.