Mír v Evropě zůstává i po třech letech války v nedohlednu. V Istanbulu se tento týden odehrála dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem – vůbec první od opětovného zvolení Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Jenže místo konkrétních výsledků přinesla pouze další frustraci a ukázala hluboký rozdíl mezi přístupem obou stran ke konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se totiž osobně dostavil a přivezl vysoce postavenou delegaci připravenou na seriózní diskuzi. Ruský prezident Vladimir Putin naopak zůstal doma a poslal pouze nízko postavený tým, který Zelenskyj výstižně označil za „dekorativní“.
Donald Trump, který tyto mírové rozhovory sám prosazoval, zatím zůstává zdrženlivý ve svém hodnocení situace a stále se nezdá, že by byl ochoten připustit, že Putin o skutečný mír nemá zájem. Podle ukrajinské strany je to však právě tento postoj, který Moskva zneužívá k tomu, aby celou situaci nadále natahovala. Putinův odmítavý přístup, jeho neúčast na klíčových jednáních a vyslání symbolické delegace jsou podle Kyjeva důkazem toho, že Kreml nehodlá jednat v dobré víře.
Trump se k rozhodnutí Putina neúčastnit se jednání vyjádřil s poznámkou: „Proč by tam jel, když tam nejsem já?“ Tím však jen potvrdil, že nadále vnímá celý konflikt především prizmatem vlastní osobnosti a nikoli v širším geopolitickém kontextu. Přitom ještě na začátku týdne naznačil, že by do Turecka sám mohl vycestovat, pokud by se jednání zúčastnil i Putin.
Ruská delegace vedená Vladimirem Medinským, bývalým ministrem kultury a hlavním tvůrcem přepisování ruských dějin, navíc jasně ukázala, že Moskva nemá zájem na dosažení reálné dohody. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla dalším signálem, že Rusko přišlo do Istanbulu pouze předstírat zájem o mír. Medinskij, který v posledních letech sehrál klíčovou roli v ideologickém formování prokremelského výkladu historie, byl na mezinárodní scéně vnímán spíše jako propagandistická figura než diplomat.
Zelenskyj oproti tomu přicestoval s plným mandátem jednat a dal najevo, že Ukrajina je připravena učinit jakékoli rozhodnutí, které by mohlo vést k dlouho očekávanému spravedlivému míru. „Jsem tady. Myslím, že je to velmi jasný vzkaz,“ prohlásil. Zároveň však jeho tým nadále pokračuje v taktice, kterou si zvolil po Trumpově znovuzvolení – neprovokovat amerického prezidenta, hrát na čas a nechat Putina, aby se sám odhalil jako hlavní překážka míru.
Putin pokračuje ve známé taktice oddalování. Pod záminkou nutnosti řešit „kořenové příčiny“ konfliktu se snaží posunout pořadí kroků – nejprve uzavřít dohodu, která by vyhovovala Rusku, a teprve poté vyhlásit příměří. Podle Kremlu by klíčovým bodem měl být souhlas Ukrajiny s tím, že se nikdy nestane členem NATO, zůstane geopoliticky neutrální, vzdá se části svého území včetně Krymu a čtyř východních oblastí a podrobí se výrazným omezením v oblasti obrany.
Americká administrativa, v níž má významné slovo viceprezident JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, zatím nepředstavila jasnou strategii. Trump sice v posledních dnech pohrozil tvrdšími ekonomickými sankcemi vůči Moskvě, pokud Putin nenabídne věrohodný mírový plán, nicméně i nadále se zdá, že se nechává ruským prezidentem vodit za nos.
Putin se tak snaží zopakovat scénář známý z jednání o Sýrii – zahltit partnery zdlouhavými debatami o údajně zásadních principech, postupně je unavit a buď je donutit k ústupkům, nebo dosáhnout jejich odchodu od jednacího stolu. Ukrajina se proto snaží přesvědčit amerického prezidenta, že se jedná o záměrný a cynický manévr.
Zelenskyj si je vědom, že Trump Ukrajinu nikdy nevnímal jako klíčový problém, ale spíše jako překážku na cestě ke „znovunastavení“ vztahů s Moskvou. Jeho cílem je proto přimět ho pochopit, že žádný reset nebude možný, pokud bude Putin dál zneužívat jeho důvěru a využívat jeho váhání k prosazování vlastních imperiálních ambicí.
Otázkou zůstává, zda se Trump včas probudí z iluze, že je možné se s Putinem domluvit. Pro Ukrajinu je čas klíčový. Každý další měsíc váhání posiluje ruskou pozici a oslabuje mezinárodní víru ve spravedlivý mír. A jak ukázala jednání v Istanbulu – Kyjev už další zbytečné schůzky nemá čas ani chuť absolvovat.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.