Mír v Evropě zůstává i po třech letech války v nedohlednu. V Istanbulu se tento týden odehrála dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem – vůbec první od opětovného zvolení Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Jenže místo konkrétních výsledků přinesla pouze další frustraci a ukázala hluboký rozdíl mezi přístupem obou stran ke konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se totiž osobně dostavil a přivezl vysoce postavenou delegaci připravenou na seriózní diskuzi. Ruský prezident Vladimir Putin naopak zůstal doma a poslal pouze nízko postavený tým, který Zelenskyj výstižně označil za „dekorativní“.
Donald Trump, který tyto mírové rozhovory sám prosazoval, zatím zůstává zdrženlivý ve svém hodnocení situace a stále se nezdá, že by byl ochoten připustit, že Putin o skutečný mír nemá zájem. Podle ukrajinské strany je to však právě tento postoj, který Moskva zneužívá k tomu, aby celou situaci nadále natahovala. Putinův odmítavý přístup, jeho neúčast na klíčových jednáních a vyslání symbolické delegace jsou podle Kyjeva důkazem toho, že Kreml nehodlá jednat v dobré víře.
Trump se k rozhodnutí Putina neúčastnit se jednání vyjádřil s poznámkou: „Proč by tam jel, když tam nejsem já?“ Tím však jen potvrdil, že nadále vnímá celý konflikt především prizmatem vlastní osobnosti a nikoli v širším geopolitickém kontextu. Přitom ještě na začátku týdne naznačil, že by do Turecka sám mohl vycestovat, pokud by se jednání zúčastnil i Putin.
Ruská delegace vedená Vladimirem Medinským, bývalým ministrem kultury a hlavním tvůrcem přepisování ruských dějin, navíc jasně ukázala, že Moskva nemá zájem na dosažení reálné dohody. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla dalším signálem, že Rusko přišlo do Istanbulu pouze předstírat zájem o mír. Medinskij, který v posledních letech sehrál klíčovou roli v ideologickém formování prokremelského výkladu historie, byl na mezinárodní scéně vnímán spíše jako propagandistická figura než diplomat.
Zelenskyj oproti tomu přicestoval s plným mandátem jednat a dal najevo, že Ukrajina je připravena učinit jakékoli rozhodnutí, které by mohlo vést k dlouho očekávanému spravedlivému míru. „Jsem tady. Myslím, že je to velmi jasný vzkaz,“ prohlásil. Zároveň však jeho tým nadále pokračuje v taktice, kterou si zvolil po Trumpově znovuzvolení – neprovokovat amerického prezidenta, hrát na čas a nechat Putina, aby se sám odhalil jako hlavní překážka míru.
Putin pokračuje ve známé taktice oddalování. Pod záminkou nutnosti řešit „kořenové příčiny“ konfliktu se snaží posunout pořadí kroků – nejprve uzavřít dohodu, která by vyhovovala Rusku, a teprve poté vyhlásit příměří. Podle Kremlu by klíčovým bodem měl být souhlas Ukrajiny s tím, že se nikdy nestane členem NATO, zůstane geopoliticky neutrální, vzdá se části svého území včetně Krymu a čtyř východních oblastí a podrobí se výrazným omezením v oblasti obrany.
Americká administrativa, v níž má významné slovo viceprezident JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, zatím nepředstavila jasnou strategii. Trump sice v posledních dnech pohrozil tvrdšími ekonomickými sankcemi vůči Moskvě, pokud Putin nenabídne věrohodný mírový plán, nicméně i nadále se zdá, že se nechává ruským prezidentem vodit za nos.
Putin se tak snaží zopakovat scénář známý z jednání o Sýrii – zahltit partnery zdlouhavými debatami o údajně zásadních principech, postupně je unavit a buď je donutit k ústupkům, nebo dosáhnout jejich odchodu od jednacího stolu. Ukrajina se proto snaží přesvědčit amerického prezidenta, že se jedná o záměrný a cynický manévr.
Zelenskyj si je vědom, že Trump Ukrajinu nikdy nevnímal jako klíčový problém, ale spíše jako překážku na cestě ke „znovunastavení“ vztahů s Moskvou. Jeho cílem je proto přimět ho pochopit, že žádný reset nebude možný, pokud bude Putin dál zneužívat jeho důvěru a využívat jeho váhání k prosazování vlastních imperiálních ambicí.
Otázkou zůstává, zda se Trump včas probudí z iluze, že je možné se s Putinem domluvit. Pro Ukrajinu je čas klíčový. Každý další měsíc váhání posiluje ruskou pozici a oslabuje mezinárodní víru ve spravedlivý mír. A jak ukázala jednání v Istanbulu – Kyjev už další zbytečné schůzky nemá čas ani chuť absolvovat.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.