Zelenskyj se snaží přimět Trumpa, aby pochopil, že ho Putin tahá za nos. Jednání v Istanbulu to opět potvrdilo

Donald Trump, který tyto mírové rozhovory sám prosazoval, zatím zůstává zdrženlivý ve svém hodnocení situace a stále se nezdá, že by byl ochoten připustit, že Putin o skutečný mír nemá zájem. Podle ukrajinské strany je to však právě tento postoj, který Moskva zneužívá k tomu, aby celou situaci nadále natahovala. Putinův odmítavý přístup, jeho neúčast na klíčových jednáních a vyslání symbolické delegace jsou podle Kyjeva důkazem toho, že Kreml nehodlá jednat v dobré víře.

Trump se k rozhodnutí Putina neúčastnit se jednání vyjádřil s poznámkou: „Proč by tam jel, když tam nejsem já?“ Tím však jen potvrdil, že nadále vnímá celý konflikt především prizmatem vlastní osobnosti a nikoli v širším geopolitickém kontextu. Přitom ještě na začátku týdne naznačil, že by do Turecka sám mohl vycestovat, pokud by se jednání zúčastnil i Putin.

Ruská delegace vedená Vladimirem Medinským, bývalým ministrem kultury a hlavním tvůrcem přepisování ruských dějin, navíc jasně ukázala, že Moskva nemá zájem na dosažení reálné dohody. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla dalším signálem, že Rusko přišlo do Istanbulu pouze předstírat zájem o mír. Medinskij, který v posledních letech sehrál klíčovou roli v ideologickém formování prokremelského výkladu historie, byl na mezinárodní scéně vnímán spíše jako propagandistická figura než diplomat.

Zelenskyj oproti tomu přicestoval s plným mandátem jednat a dal najevo, že Ukrajina je připravena učinit jakékoli rozhodnutí, které by mohlo vést k dlouho očekávanému spravedlivému míru. „Jsem tady. Myslím, že je to velmi jasný vzkaz,“ prohlásil. Zároveň však jeho tým nadále pokračuje v taktice, kterou si zvolil po Trumpově znovuzvolení – neprovokovat amerického prezidenta, hrát na čas a nechat Putina, aby se sám odhalil jako hlavní překážka míru.

Putin pokračuje ve známé taktice oddalování. Pod záminkou nutnosti řešit „kořenové příčiny“ konfliktu se snaží posunout pořadí kroků – nejprve uzavřít dohodu, která by vyhovovala Rusku, a teprve poté vyhlásit příměří. Podle Kremlu by klíčovým bodem měl být souhlas Ukrajiny s tím, že se nikdy nestane členem NATO, zůstane geopoliticky neutrální, vzdá se části svého území včetně Krymu a čtyř východních oblastí a podrobí se výrazným omezením v oblasti obrany.

Americká administrativa, v níž má významné slovo viceprezident JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, zatím nepředstavila jasnou strategii. Trump sice v posledních dnech pohrozil tvrdšími ekonomickými sankcemi vůči Moskvě, pokud Putin nenabídne věrohodný mírový plán, nicméně i nadále se zdá, že se nechává ruským prezidentem vodit za nos.

Putin se tak snaží zopakovat scénář známý z jednání o Sýrii – zahltit partnery zdlouhavými debatami o údajně zásadních principech, postupně je unavit a buď je donutit k ústupkům, nebo dosáhnout jejich odchodu od jednacího stolu. Ukrajina se proto snaží přesvědčit amerického prezidenta, že se jedná o záměrný a cynický manévr.

Zelenskyj si je vědom, že Trump Ukrajinu nikdy nevnímal jako klíčový problém, ale spíše jako překážku na cestě ke „znovunastavení“ vztahů s Moskvou. Jeho cílem je proto přimět ho pochopit, že žádný reset nebude možný, pokud bude Putin dál zneužívat jeho důvěru a využívat jeho váhání k prosazování vlastních imperiálních ambicí.

Otázkou zůstává, zda se Trump včas probudí z iluze, že je možné se s Putinem domluvit. Pro Ukrajinu je čas klíčový. Každý další měsíc váhání posiluje ruskou pozici a oslabuje mezinárodní víru ve spravedlivý mír. A jak ukázala jednání v Istanbulu – Kyjev už další zbytečné schůzky nemá čas ani chuť absolvovat.