Mír v Evropě zůstává i po třech letech války v nedohlednu. V Istanbulu se tento týden odehrála dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem – vůbec první od opětovného zvolení Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Jenže místo konkrétních výsledků přinesla pouze další frustraci a ukázala hluboký rozdíl mezi přístupem obou stran ke konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se totiž osobně dostavil a přivezl vysoce postavenou delegaci připravenou na seriózní diskuzi. Ruský prezident Vladimir Putin naopak zůstal doma a poslal pouze nízko postavený tým, který Zelenskyj výstižně označil za „dekorativní“.
Donald Trump, který tyto mírové rozhovory sám prosazoval, zatím zůstává zdrženlivý ve svém hodnocení situace a stále se nezdá, že by byl ochoten připustit, že Putin o skutečný mír nemá zájem. Podle ukrajinské strany je to však právě tento postoj, který Moskva zneužívá k tomu, aby celou situaci nadále natahovala. Putinův odmítavý přístup, jeho neúčast na klíčových jednáních a vyslání symbolické delegace jsou podle Kyjeva důkazem toho, že Kreml nehodlá jednat v dobré víře.
Trump se k rozhodnutí Putina neúčastnit se jednání vyjádřil s poznámkou: „Proč by tam jel, když tam nejsem já?“ Tím však jen potvrdil, že nadále vnímá celý konflikt především prizmatem vlastní osobnosti a nikoli v širším geopolitickém kontextu. Přitom ještě na začátku týdne naznačil, že by do Turecka sám mohl vycestovat, pokud by se jednání zúčastnil i Putin.
Ruská delegace vedená Vladimirem Medinským, bývalým ministrem kultury a hlavním tvůrcem přepisování ruských dějin, navíc jasně ukázala, že Moskva nemá zájem na dosažení reálné dohody. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla dalším signálem, že Rusko přišlo do Istanbulu pouze předstírat zájem o mír. Medinskij, který v posledních letech sehrál klíčovou roli v ideologickém formování prokremelského výkladu historie, byl na mezinárodní scéně vnímán spíše jako propagandistická figura než diplomat.
Zelenskyj oproti tomu přicestoval s plným mandátem jednat a dal najevo, že Ukrajina je připravena učinit jakékoli rozhodnutí, které by mohlo vést k dlouho očekávanému spravedlivému míru. „Jsem tady. Myslím, že je to velmi jasný vzkaz,“ prohlásil. Zároveň však jeho tým nadále pokračuje v taktice, kterou si zvolil po Trumpově znovuzvolení – neprovokovat amerického prezidenta, hrát na čas a nechat Putina, aby se sám odhalil jako hlavní překážka míru.
Putin pokračuje ve známé taktice oddalování. Pod záminkou nutnosti řešit „kořenové příčiny“ konfliktu se snaží posunout pořadí kroků – nejprve uzavřít dohodu, která by vyhovovala Rusku, a teprve poté vyhlásit příměří. Podle Kremlu by klíčovým bodem měl být souhlas Ukrajiny s tím, že se nikdy nestane členem NATO, zůstane geopoliticky neutrální, vzdá se části svého území včetně Krymu a čtyř východních oblastí a podrobí se výrazným omezením v oblasti obrany.
Americká administrativa, v níž má významné slovo viceprezident JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, zatím nepředstavila jasnou strategii. Trump sice v posledních dnech pohrozil tvrdšími ekonomickými sankcemi vůči Moskvě, pokud Putin nenabídne věrohodný mírový plán, nicméně i nadále se zdá, že se nechává ruským prezidentem vodit za nos.
Putin se tak snaží zopakovat scénář známý z jednání o Sýrii – zahltit partnery zdlouhavými debatami o údajně zásadních principech, postupně je unavit a buď je donutit k ústupkům, nebo dosáhnout jejich odchodu od jednacího stolu. Ukrajina se proto snaží přesvědčit amerického prezidenta, že se jedná o záměrný a cynický manévr.
Zelenskyj si je vědom, že Trump Ukrajinu nikdy nevnímal jako klíčový problém, ale spíše jako překážku na cestě ke „znovunastavení“ vztahů s Moskvou. Jeho cílem je proto přimět ho pochopit, že žádný reset nebude možný, pokud bude Putin dál zneužívat jeho důvěru a využívat jeho váhání k prosazování vlastních imperiálních ambicí.
Otázkou zůstává, zda se Trump včas probudí z iluze, že je možné se s Putinem domluvit. Pro Ukrajinu je čas klíčový. Každý další měsíc váhání posiluje ruskou pozici a oslabuje mezinárodní víru ve spravedlivý mír. A jak ukázala jednání v Istanbulu – Kyjev už další zbytečné schůzky nemá čas ani chuť absolvovat.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.