Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Během své páteční návštěvy Norska Merz prohlásil, že válka vyvolává zásadní otázky ohledně globální bezpečnosti. Kancléř zdůraznil, že konflikt má masivní dopad na náklady na energie a hrozí vyvoláním rozsáhlé migrační vlny. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho nedávným vystoupením v Oválné pracovně, kde se usmíval Trumpovým chvástavým řečem o škodách způsobených americkými nálety a deklaroval naprosté spojenectví Berlína s Washingtonem.
Důvodem kancléřova náhlého „úhybného manévru“ je především rostoucí politická izolace v rámci Evropy. Zatímco Merz se v úvodu konfliktu snažil držet těsně u Spojených států, lídři jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo španělský premiér Pedro Sánchez údery na Írán od počátku odsoudili jako nelegální. K nim se nyní přidala i italská premiérka Giorgia Meloni, která označila útoky za porušení mezinárodního práva, což Merze ponechalo v rámci EU osamoceného.
Vnitropolitický tlak v Německu rovněž sehrál svou roli. Merzův koaliční partner, sociální demokraté (SPD), na kancléře silně naléhá, aby zaujal tvrdší postoj vůči Trumpovi. Představitelé SPD v čele s Adisem Ahmetovicem potvrdili, že v rámci koaličních jednání důrazně trvali na jasném odmítnutí této války. Tato vnitřní nestabilita ohrožuje akceschopnost německé vlády v době, kdy se země potýká s vážnými hospodářskými problémy.
Ekonomické dopady války v Perském zálivu pociťuje zejména německý průmyslový sektor, který je vysoce energeticky náročný. Prudký nárůst cen ropy a plynu tlumí naděje na návrat k hospodářskému růstu, o čemž varují přední němečtí ekonomové. Výrobní sféra, která byla v útlumu již před vypuknutím bojů, nyní čelí další ráně, která může mít dlouhodobé následky pro konkurenceschopnost celé země.
Merz se také obává nové uprchlické krize. Podle studií je Německo pro Íránce prchající před válkou nejčastějším cílem, a to především díky již existující početné íránské diaspoře v zemi. Tato hrozba přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy Merzova konzervativní unie CDU bojuje o popularitu s krajně pravicovou AfD, která těží právě z protiimigračních nálad a strachu z ekonomického úpadku.
Dalším bodem sváru mezi Berlínem a Washingtonem se stalo rozhodnutí Trumpovy administrativy uvolnit ropné sankce vůči Rusku ve snaze snížit globální ceny paliv. Merz tento krok v pátek ostře odsoudil jako „chybný“. Obává se, že tento krok pouze naplní válečnou pokladnu Kremlu a umožní Moskvě udržovat invazi na Ukrajině. Německo podle něj nesmí připustit, aby Rusko zneužilo íránskou krizi k oslabení Kyjeva.
Kancléř nyní veřejně vyjadřuje pochybnosti o tom, zda mají USA a Izrael vůbec nějakou ústupovou strategii. Společně s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně varoval před scénářem „nekonečné války“ podobné bahnu v Iráku. Tento posun v rétorice naznačuje, že Německo již nevěří v rychlé a čisté svržení režimu, které Trump sliboval, a začíná se obávat vleklého globálního chaosu.
Merz v pátek oznámil, že se pokusí vypracovat plán na ukončení války prostřednictvím jednání v rámci skupiny G7 a v přímém dialogu s Izraelem. Zdůraznil, že Německo není a nechce se stát stranou tohoto konfliktu. Všechno úsilí Berlína se nyní upírá k tomu, aby se podařilo boje zastavit dříve, než nezvratně poškodí evropskou stabilitu a ekonomiku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.