Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Během své páteční návštěvy Norska Merz prohlásil, že válka vyvolává zásadní otázky ohledně globální bezpečnosti. Kancléř zdůraznil, že konflikt má masivní dopad na náklady na energie a hrozí vyvoláním rozsáhlé migrační vlny. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho nedávným vystoupením v Oválné pracovně, kde se usmíval Trumpovým chvástavým řečem o škodách způsobených americkými nálety a deklaroval naprosté spojenectví Berlína s Washingtonem.
Důvodem kancléřova náhlého „úhybného manévru“ je především rostoucí politická izolace v rámci Evropy. Zatímco Merz se v úvodu konfliktu snažil držet těsně u Spojených států, lídři jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo španělský premiér Pedro Sánchez údery na Írán od počátku odsoudili jako nelegální. K nim se nyní přidala i italská premiérka Giorgia Meloni, která označila útoky za porušení mezinárodního práva, což Merze ponechalo v rámci EU osamoceného.
Vnitropolitický tlak v Německu rovněž sehrál svou roli. Merzův koaliční partner, sociální demokraté (SPD), na kancléře silně naléhá, aby zaujal tvrdší postoj vůči Trumpovi. Představitelé SPD v čele s Adisem Ahmetovicem potvrdili, že v rámci koaličních jednání důrazně trvali na jasném odmítnutí této války. Tato vnitřní nestabilita ohrožuje akceschopnost německé vlády v době, kdy se země potýká s vážnými hospodářskými problémy.
Ekonomické dopady války v Perském zálivu pociťuje zejména německý průmyslový sektor, který je vysoce energeticky náročný. Prudký nárůst cen ropy a plynu tlumí naděje na návrat k hospodářskému růstu, o čemž varují přední němečtí ekonomové. Výrobní sféra, která byla v útlumu již před vypuknutím bojů, nyní čelí další ráně, která může mít dlouhodobé následky pro konkurenceschopnost celé země.
Merz se také obává nové uprchlické krize. Podle studií je Německo pro Íránce prchající před válkou nejčastějším cílem, a to především díky již existující početné íránské diaspoře v zemi. Tato hrozba přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy Merzova konzervativní unie CDU bojuje o popularitu s krajně pravicovou AfD, která těží právě z protiimigračních nálad a strachu z ekonomického úpadku.
Dalším bodem sváru mezi Berlínem a Washingtonem se stalo rozhodnutí Trumpovy administrativy uvolnit ropné sankce vůči Rusku ve snaze snížit globální ceny paliv. Merz tento krok v pátek ostře odsoudil jako „chybný“. Obává se, že tento krok pouze naplní válečnou pokladnu Kremlu a umožní Moskvě udržovat invazi na Ukrajině. Německo podle něj nesmí připustit, aby Rusko zneužilo íránskou krizi k oslabení Kyjeva.
Kancléř nyní veřejně vyjadřuje pochybnosti o tom, zda mají USA a Izrael vůbec nějakou ústupovou strategii. Společně s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně varoval před scénářem „nekonečné války“ podobné bahnu v Iráku. Tento posun v rétorice naznačuje, že Německo již nevěří v rychlé a čisté svržení režimu, které Trump sliboval, a začíná se obávat vleklého globálního chaosu.
Merz v pátek oznámil, že se pokusí vypracovat plán na ukončení války prostřednictvím jednání v rámci skupiny G7 a v přímém dialogu s Izraelem. Zdůraznil, že Německo není a nechce se stát stranou tohoto konfliktu. Všechno úsilí Berlína se nyní upírá k tomu, aby se podařilo boje zastavit dříve, než nezvratně poškodí evropskou stabilitu a ekonomiku.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
Americké námořnictvo a námořní pěchota se připravují na posílení své přítomnosti na Blízkém východě, což pro CBS News potvrdili dva vládní představitelé. Očekává se, že do regionu dorazí obojživelná pohotovostní skupina a její expediční jednotka, kterou by měla vést výsadková loď USS Tripoli se základnou v Japonsku. Tato formace obvykle zahrnuje přibližně 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty rozmístěných na několika plavidlech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.