Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Během své páteční návštěvy Norska Merz prohlásil, že válka vyvolává zásadní otázky ohledně globální bezpečnosti. Kancléř zdůraznil, že konflikt má masivní dopad na náklady na energie a hrozí vyvoláním rozsáhlé migrační vlny. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho nedávným vystoupením v Oválné pracovně, kde se usmíval Trumpovým chvástavým řečem o škodách způsobených americkými nálety a deklaroval naprosté spojenectví Berlína s Washingtonem.
Důvodem kancléřova náhlého „úhybného manévru“ je především rostoucí politická izolace v rámci Evropy. Zatímco Merz se v úvodu konfliktu snažil držet těsně u Spojených států, lídři jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo španělský premiér Pedro Sánchez údery na Írán od počátku odsoudili jako nelegální. K nim se nyní přidala i italská premiérka Giorgia Meloni, která označila útoky za porušení mezinárodního práva, což Merze ponechalo v rámci EU osamoceného.
Vnitropolitický tlak v Německu rovněž sehrál svou roli. Merzův koaliční partner, sociální demokraté (SPD), na kancléře silně naléhá, aby zaujal tvrdší postoj vůči Trumpovi. Představitelé SPD v čele s Adisem Ahmetovicem potvrdili, že v rámci koaličních jednání důrazně trvali na jasném odmítnutí této války. Tato vnitřní nestabilita ohrožuje akceschopnost německé vlády v době, kdy se země potýká s vážnými hospodářskými problémy.
Ekonomické dopady války v Perském zálivu pociťuje zejména německý průmyslový sektor, který je vysoce energeticky náročný. Prudký nárůst cen ropy a plynu tlumí naděje na návrat k hospodářskému růstu, o čemž varují přední němečtí ekonomové. Výrobní sféra, která byla v útlumu již před vypuknutím bojů, nyní čelí další ráně, která může mít dlouhodobé následky pro konkurenceschopnost celé země.
Merz se také obává nové uprchlické krize. Podle studií je Německo pro Íránce prchající před válkou nejčastějším cílem, a to především díky již existující početné íránské diaspoře v zemi. Tato hrozba přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy Merzova konzervativní unie CDU bojuje o popularitu s krajně pravicovou AfD, která těží právě z protiimigračních nálad a strachu z ekonomického úpadku.
Dalším bodem sváru mezi Berlínem a Washingtonem se stalo rozhodnutí Trumpovy administrativy uvolnit ropné sankce vůči Rusku ve snaze snížit globální ceny paliv. Merz tento krok v pátek ostře odsoudil jako „chybný“. Obává se, že tento krok pouze naplní válečnou pokladnu Kremlu a umožní Moskvě udržovat invazi na Ukrajině. Německo podle něj nesmí připustit, aby Rusko zneužilo íránskou krizi k oslabení Kyjeva.
Kancléř nyní veřejně vyjadřuje pochybnosti o tom, zda mají USA a Izrael vůbec nějakou ústupovou strategii. Společně s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně varoval před scénářem „nekonečné války“ podobné bahnu v Iráku. Tento posun v rétorice naznačuje, že Německo již nevěří v rychlé a čisté svržení režimu, které Trump sliboval, a začíná se obávat vleklého globálního chaosu.
Merz v pátek oznámil, že se pokusí vypracovat plán na ukončení války prostřednictvím jednání v rámci skupiny G7 a v přímém dialogu s Izraelem. Zdůraznil, že Německo není a nechce se stát stranou tohoto konfliktu. Všechno úsilí Berlína se nyní upírá k tomu, aby se podařilo boje zastavit dříve, než nezvratně poškodí evropskou stabilitu a ekonomiku.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.