Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Během své páteční návštěvy Norska Merz prohlásil, že válka vyvolává zásadní otázky ohledně globální bezpečnosti. Kancléř zdůraznil, že konflikt má masivní dopad na náklady na energie a hrozí vyvoláním rozsáhlé migrační vlny. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho nedávným vystoupením v Oválné pracovně, kde se usmíval Trumpovým chvástavým řečem o škodách způsobených americkými nálety a deklaroval naprosté spojenectví Berlína s Washingtonem.
Důvodem kancléřova náhlého „úhybného manévru“ je především rostoucí politická izolace v rámci Evropy. Zatímco Merz se v úvodu konfliktu snažil držet těsně u Spojených států, lídři jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo španělský premiér Pedro Sánchez údery na Írán od počátku odsoudili jako nelegální. K nim se nyní přidala i italská premiérka Giorgia Meloni, která označila útoky za porušení mezinárodního práva, což Merze ponechalo v rámci EU osamoceného.
Vnitropolitický tlak v Německu rovněž sehrál svou roli. Merzův koaliční partner, sociální demokraté (SPD), na kancléře silně naléhá, aby zaujal tvrdší postoj vůči Trumpovi. Představitelé SPD v čele s Adisem Ahmetovicem potvrdili, že v rámci koaličních jednání důrazně trvali na jasném odmítnutí této války. Tato vnitřní nestabilita ohrožuje akceschopnost německé vlády v době, kdy se země potýká s vážnými hospodářskými problémy.
Ekonomické dopady války v Perském zálivu pociťuje zejména německý průmyslový sektor, který je vysoce energeticky náročný. Prudký nárůst cen ropy a plynu tlumí naděje na návrat k hospodářskému růstu, o čemž varují přední němečtí ekonomové. Výrobní sféra, která byla v útlumu již před vypuknutím bojů, nyní čelí další ráně, která může mít dlouhodobé následky pro konkurenceschopnost celé země.
Merz se také obává nové uprchlické krize. Podle studií je Německo pro Íránce prchající před válkou nejčastějším cílem, a to především díky již existující početné íránské diaspoře v zemi. Tato hrozba přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy Merzova konzervativní unie CDU bojuje o popularitu s krajně pravicovou AfD, která těží právě z protiimigračních nálad a strachu z ekonomického úpadku.
Dalším bodem sváru mezi Berlínem a Washingtonem se stalo rozhodnutí Trumpovy administrativy uvolnit ropné sankce vůči Rusku ve snaze snížit globální ceny paliv. Merz tento krok v pátek ostře odsoudil jako „chybný“. Obává se, že tento krok pouze naplní válečnou pokladnu Kremlu a umožní Moskvě udržovat invazi na Ukrajině. Německo podle něj nesmí připustit, aby Rusko zneužilo íránskou krizi k oslabení Kyjeva.
Kancléř nyní veřejně vyjadřuje pochybnosti o tom, zda mají USA a Izrael vůbec nějakou ústupovou strategii. Společně s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně varoval před scénářem „nekonečné války“ podobné bahnu v Iráku. Tento posun v rétorice naznačuje, že Německo již nevěří v rychlé a čisté svržení režimu, které Trump sliboval, a začíná se obávat vleklého globálního chaosu.
Merz v pátek oznámil, že se pokusí vypracovat plán na ukončení války prostřednictvím jednání v rámci skupiny G7 a v přímém dialogu s Izraelem. Zdůraznil, že Německo není a nechce se stát stranou tohoto konfliktu. Všechno úsilí Berlína se nyní upírá k tomu, aby se podařilo boje zastavit dříve, než nezvratně poškodí evropskou stabilitu a ekonomiku.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.