Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Merzův projev, pronesený částečně v angličtině pro zdůraznění významu poselství, konstatoval konec starého mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Ten je podle něj v současné době již minulostí a svět vstoupil do éry mocenské politiky, která je rychlá, tvrdá a nepředvídatelná. Kancléř vyzval k obnově transatlantické důvěry a připomněl, že členství v NATO je konkurenční výhodou nejen pro Evropany, ale i pro samotné Spojené státy.
Německý lídr se také otevřeně vymezil proti politickému stylu hnutí MAGA a odmítl americký protekcionismus a cla. Zdůraznil, že Evropa věří ve volný obchod, dodržování klimatických dohod a podporu Světové zdravotnické organizace. Podle něj je svoboda projevu v Evropě omezena tam, kde útočí na lidskou důstojnost a ústavní základy, čímž reagoval na loňskou kritiku amerického viceprezidenta JD Vancea.
Součástí Merzovy strategie je posílení evropské suverenity, aby se kontinent zbavil nadměrné závislosti na Washingtonu. Kancléř prozradil, že již zahájil jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Tento krok by měl být integrován do struktur NATO a sloužit jako silný, samostatný pilíř aliance, nikoliv jako náhrada za ni.
Friedrich Merz v Mnichově také apeloval na amerického prezidenta, aby neustával v tlaku na Rusko. Věří, že je stále možné Moskvu ekonomicky a vojensky vyčerpat do bodu, kdy bude ochotna zasednout k jednacímu stolu a jednat o spravedlivém míru na Ukrajině. Německo, které výrazně navýšilo výdaje na obranu, chce v tomto procesu hrát roli lídra založenou na partnerství, nikoliv na hegemonii.
Emmanuel Macron na konferenci podpořil myšlenku, že Evropa musí být přítomna u všech jednání o kontrole zbrojení, která se týkají jejího území. Odmítl opakování historie, kdy o balistických střelách a jaderných zbraních v Evropě vyjednávaly pouze USA a Rusko bez účasti evropských mocností. Podle francouzského prezidenta je čas, aby se Evropa stala skutečnou geopolitickou velmocí.
Macron varoval, že i v případě dosažení mírové dohody na Ukrajině bude Evropa čelit výzvě, jak koexistovat s agresivním Ruskem na svých hranicích. Rusko bude mít podle něj i po válce k dispozici naddimenzovanou armádu a obranný průmysl v plném proudu. Proto je nezbytné vytvořit novou evropskou bezpečnostní architekturu, která nahradí tu zastaralou z dob studené války.
V reakci na loňské útoky ze strany americké administrativy Macron bránil evropský model demokracie. Odmítl tvrzení, že by Evropa byla represivním kontinentem s omezenou svobodou slova. Zdůraznil, že pravda není zastaralým konceptem a že „alternativní fakta“ nemohou mít v demokratické společnosti stejnou váhu jako ověřená realita.
Konference v Mnichově se tak stala místem otevřeného střetu dvou pohledů na globální bezpečnost. Zatímco Trumpova administrativa prosazuje unilateralismus a nátlak na spojence, evropské mocnosti v čele s Německem a Francií volají po silnější, ale jednotné alianci. Merz uzavřel, že válka na Ukrajině donutila Evropu ukončit svou „dovolenou od světových dějin“ a začít brát vlastní obranu vážně.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.