Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Merzův projev, pronesený částečně v angličtině pro zdůraznění významu poselství, konstatoval konec starého mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Ten je podle něj v současné době již minulostí a svět vstoupil do éry mocenské politiky, která je rychlá, tvrdá a nepředvídatelná. Kancléř vyzval k obnově transatlantické důvěry a připomněl, že členství v NATO je konkurenční výhodou nejen pro Evropany, ale i pro samotné Spojené státy.
Německý lídr se také otevřeně vymezil proti politickému stylu hnutí MAGA a odmítl americký protekcionismus a cla. Zdůraznil, že Evropa věří ve volný obchod, dodržování klimatických dohod a podporu Světové zdravotnické organizace. Podle něj je svoboda projevu v Evropě omezena tam, kde útočí na lidskou důstojnost a ústavní základy, čímž reagoval na loňskou kritiku amerického viceprezidenta JD Vancea.
Součástí Merzovy strategie je posílení evropské suverenity, aby se kontinent zbavil nadměrné závislosti na Washingtonu. Kancléř prozradil, že již zahájil jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Tento krok by měl být integrován do struktur NATO a sloužit jako silný, samostatný pilíř aliance, nikoliv jako náhrada za ni.
Friedrich Merz v Mnichově také apeloval na amerického prezidenta, aby neustával v tlaku na Rusko. Věří, že je stále možné Moskvu ekonomicky a vojensky vyčerpat do bodu, kdy bude ochotna zasednout k jednacímu stolu a jednat o spravedlivém míru na Ukrajině. Německo, které výrazně navýšilo výdaje na obranu, chce v tomto procesu hrát roli lídra založenou na partnerství, nikoliv na hegemonii.
Emmanuel Macron na konferenci podpořil myšlenku, že Evropa musí být přítomna u všech jednání o kontrole zbrojení, která se týkají jejího území. Odmítl opakování historie, kdy o balistických střelách a jaderných zbraních v Evropě vyjednávaly pouze USA a Rusko bez účasti evropských mocností. Podle francouzského prezidenta je čas, aby se Evropa stala skutečnou geopolitickou velmocí.
Macron varoval, že i v případě dosažení mírové dohody na Ukrajině bude Evropa čelit výzvě, jak koexistovat s agresivním Ruskem na svých hranicích. Rusko bude mít podle něj i po válce k dispozici naddimenzovanou armádu a obranný průmysl v plném proudu. Proto je nezbytné vytvořit novou evropskou bezpečnostní architekturu, která nahradí tu zastaralou z dob studené války.
V reakci na loňské útoky ze strany americké administrativy Macron bránil evropský model demokracie. Odmítl tvrzení, že by Evropa byla represivním kontinentem s omezenou svobodou slova. Zdůraznil, že pravda není zastaralým konceptem a že „alternativní fakta“ nemohou mít v demokratické společnosti stejnou váhu jako ověřená realita.
Konference v Mnichově se tak stala místem otevřeného střetu dvou pohledů na globální bezpečnost. Zatímco Trumpova administrativa prosazuje unilateralismus a nátlak na spojence, evropské mocnosti v čele s Německem a Francií volají po silnější, ale jednotné alianci. Merz uzavřel, že válka na Ukrajině donutila Evropu ukončit svou „dovolenou od světových dějin“ a začít brát vlastní obranu vážně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.