Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Merzův projev, pronesený částečně v angličtině pro zdůraznění významu poselství, konstatoval konec starého mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Ten je podle něj v současné době již minulostí a svět vstoupil do éry mocenské politiky, která je rychlá, tvrdá a nepředvídatelná. Kancléř vyzval k obnově transatlantické důvěry a připomněl, že členství v NATO je konkurenční výhodou nejen pro Evropany, ale i pro samotné Spojené státy.
Německý lídr se také otevřeně vymezil proti politickému stylu hnutí MAGA a odmítl americký protekcionismus a cla. Zdůraznil, že Evropa věří ve volný obchod, dodržování klimatických dohod a podporu Světové zdravotnické organizace. Podle něj je svoboda projevu v Evropě omezena tam, kde útočí na lidskou důstojnost a ústavní základy, čímž reagoval na loňskou kritiku amerického viceprezidenta JD Vancea.
Součástí Merzovy strategie je posílení evropské suverenity, aby se kontinent zbavil nadměrné závislosti na Washingtonu. Kancléř prozradil, že již zahájil jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Tento krok by měl být integrován do struktur NATO a sloužit jako silný, samostatný pilíř aliance, nikoliv jako náhrada za ni.
Friedrich Merz v Mnichově také apeloval na amerického prezidenta, aby neustával v tlaku na Rusko. Věří, že je stále možné Moskvu ekonomicky a vojensky vyčerpat do bodu, kdy bude ochotna zasednout k jednacímu stolu a jednat o spravedlivém míru na Ukrajině. Německo, které výrazně navýšilo výdaje na obranu, chce v tomto procesu hrát roli lídra založenou na partnerství, nikoliv na hegemonii.
Emmanuel Macron na konferenci podpořil myšlenku, že Evropa musí být přítomna u všech jednání o kontrole zbrojení, která se týkají jejího území. Odmítl opakování historie, kdy o balistických střelách a jaderných zbraních v Evropě vyjednávaly pouze USA a Rusko bez účasti evropských mocností. Podle francouzského prezidenta je čas, aby se Evropa stala skutečnou geopolitickou velmocí.
Macron varoval, že i v případě dosažení mírové dohody na Ukrajině bude Evropa čelit výzvě, jak koexistovat s agresivním Ruskem na svých hranicích. Rusko bude mít podle něj i po válce k dispozici naddimenzovanou armádu a obranný průmysl v plném proudu. Proto je nezbytné vytvořit novou evropskou bezpečnostní architekturu, která nahradí tu zastaralou z dob studené války.
V reakci na loňské útoky ze strany americké administrativy Macron bránil evropský model demokracie. Odmítl tvrzení, že by Evropa byla represivním kontinentem s omezenou svobodou slova. Zdůraznil, že pravda není zastaralým konceptem a že „alternativní fakta“ nemohou mít v demokratické společnosti stejnou váhu jako ověřená realita.
Konference v Mnichově se tak stala místem otevřeného střetu dvou pohledů na globální bezpečnost. Zatímco Trumpova administrativa prosazuje unilateralismus a nátlak na spojence, evropské mocnosti v čele s Německem a Francií volají po silnější, ale jednotné alianci. Merz uzavřel, že válka na Ukrajině donutila Evropu ukončit svou „dovolenou od světových dějin“ a začít brát vlastní obranu vážně.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.