Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Merzův projev, pronesený částečně v angličtině pro zdůraznění významu poselství, konstatoval konec starého mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Ten je podle něj v současné době již minulostí a svět vstoupil do éry mocenské politiky, která je rychlá, tvrdá a nepředvídatelná. Kancléř vyzval k obnově transatlantické důvěry a připomněl, že členství v NATO je konkurenční výhodou nejen pro Evropany, ale i pro samotné Spojené státy.
Německý lídr se také otevřeně vymezil proti politickému stylu hnutí MAGA a odmítl americký protekcionismus a cla. Zdůraznil, že Evropa věří ve volný obchod, dodržování klimatických dohod a podporu Světové zdravotnické organizace. Podle něj je svoboda projevu v Evropě omezena tam, kde útočí na lidskou důstojnost a ústavní základy, čímž reagoval na loňskou kritiku amerického viceprezidenta JD Vancea.
Součástí Merzovy strategie je posílení evropské suverenity, aby se kontinent zbavil nadměrné závislosti na Washingtonu. Kancléř prozradil, že již zahájil jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Tento krok by měl být integrován do struktur NATO a sloužit jako silný, samostatný pilíř aliance, nikoliv jako náhrada za ni.
Friedrich Merz v Mnichově také apeloval na amerického prezidenta, aby neustával v tlaku na Rusko. Věří, že je stále možné Moskvu ekonomicky a vojensky vyčerpat do bodu, kdy bude ochotna zasednout k jednacímu stolu a jednat o spravedlivém míru na Ukrajině. Německo, které výrazně navýšilo výdaje na obranu, chce v tomto procesu hrát roli lídra založenou na partnerství, nikoliv na hegemonii.
Emmanuel Macron na konferenci podpořil myšlenku, že Evropa musí být přítomna u všech jednání o kontrole zbrojení, která se týkají jejího území. Odmítl opakování historie, kdy o balistických střelách a jaderných zbraních v Evropě vyjednávaly pouze USA a Rusko bez účasti evropských mocností. Podle francouzského prezidenta je čas, aby se Evropa stala skutečnou geopolitickou velmocí.
Macron varoval, že i v případě dosažení mírové dohody na Ukrajině bude Evropa čelit výzvě, jak koexistovat s agresivním Ruskem na svých hranicích. Rusko bude mít podle něj i po válce k dispozici naddimenzovanou armádu a obranný průmysl v plném proudu. Proto je nezbytné vytvořit novou evropskou bezpečnostní architekturu, která nahradí tu zastaralou z dob studené války.
V reakci na loňské útoky ze strany americké administrativy Macron bránil evropský model demokracie. Odmítl tvrzení, že by Evropa byla represivním kontinentem s omezenou svobodou slova. Zdůraznil, že pravda není zastaralým konceptem a že „alternativní fakta“ nemohou mít v demokratické společnosti stejnou váhu jako ověřená realita.
Konference v Mnichově se tak stala místem otevřeného střetu dvou pohledů na globální bezpečnost. Zatímco Trumpova administrativa prosazuje unilateralismus a nátlak na spojence, evropské mocnosti v čele s Německem a Francií volají po silnější, ale jednotné alianci. Merz uzavřel, že válka na Ukrajině donutila Evropu ukončit svou „dovolenou od světových dějin“ a začít brát vlastní obranu vážně.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.