Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Merzův projev, pronesený částečně v angličtině pro zdůraznění významu poselství, konstatoval konec starého mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Ten je podle něj v současné době již minulostí a svět vstoupil do éry mocenské politiky, která je rychlá, tvrdá a nepředvídatelná. Kancléř vyzval k obnově transatlantické důvěry a připomněl, že členství v NATO je konkurenční výhodou nejen pro Evropany, ale i pro samotné Spojené státy.
Německý lídr se také otevřeně vymezil proti politickému stylu hnutí MAGA a odmítl americký protekcionismus a cla. Zdůraznil, že Evropa věří ve volný obchod, dodržování klimatických dohod a podporu Světové zdravotnické organizace. Podle něj je svoboda projevu v Evropě omezena tam, kde útočí na lidskou důstojnost a ústavní základy, čímž reagoval na loňskou kritiku amerického viceprezidenta JD Vancea.
Součástí Merzovy strategie je posílení evropské suverenity, aby se kontinent zbavil nadměrné závislosti na Washingtonu. Kancléř prozradil, že již zahájil jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Tento krok by měl být integrován do struktur NATO a sloužit jako silný, samostatný pilíř aliance, nikoliv jako náhrada za ni.
Friedrich Merz v Mnichově také apeloval na amerického prezidenta, aby neustával v tlaku na Rusko. Věří, že je stále možné Moskvu ekonomicky a vojensky vyčerpat do bodu, kdy bude ochotna zasednout k jednacímu stolu a jednat o spravedlivém míru na Ukrajině. Německo, které výrazně navýšilo výdaje na obranu, chce v tomto procesu hrát roli lídra založenou na partnerství, nikoliv na hegemonii.
Emmanuel Macron na konferenci podpořil myšlenku, že Evropa musí být přítomna u všech jednání o kontrole zbrojení, která se týkají jejího území. Odmítl opakování historie, kdy o balistických střelách a jaderných zbraních v Evropě vyjednávaly pouze USA a Rusko bez účasti evropských mocností. Podle francouzského prezidenta je čas, aby se Evropa stala skutečnou geopolitickou velmocí.
Macron varoval, že i v případě dosažení mírové dohody na Ukrajině bude Evropa čelit výzvě, jak koexistovat s agresivním Ruskem na svých hranicích. Rusko bude mít podle něj i po válce k dispozici naddimenzovanou armádu a obranný průmysl v plném proudu. Proto je nezbytné vytvořit novou evropskou bezpečnostní architekturu, která nahradí tu zastaralou z dob studené války.
V reakci na loňské útoky ze strany americké administrativy Macron bránil evropský model demokracie. Odmítl tvrzení, že by Evropa byla represivním kontinentem s omezenou svobodou slova. Zdůraznil, že pravda není zastaralým konceptem a že „alternativní fakta“ nemohou mít v demokratické společnosti stejnou váhu jako ověřená realita.
Konference v Mnichově se tak stala místem otevřeného střetu dvou pohledů na globální bezpečnost. Zatímco Trumpova administrativa prosazuje unilateralismus a nátlak na spojence, evropské mocnosti v čele s Německem a Francií volají po silnější, ale jednotné alianci. Merz uzavřel, že válka na Ukrajině donutila Evropu ukončit svou „dovolenou od světových dějin“ a začít brát vlastní obranu vážně.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.