Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně pohrozil Slovensku a Maďarsku, že v případě dalšího odklonu od základních hodnot a směřování Evropské unie může dojít ke zmrazení evropských fondů. Na pondělní konferenci WDR Europaforum Merz prohlásil, že Unie má nástroje, jak reagovat na porušování právního státu, a jedním z nich je právě možnost zastavit financování.
Zatímco Maďarsko již čelí omezení čerpání unijních prostředků kvůli problémům s dodržováním demokratických zásad, Slovensko se podle Merze může ocitnout v podobné situaci. Jeho výroky znamenají první výraznější signál, že nová německá vláda je připravena tvrději postupovat vůči členským státům, které podle ní oslabují jednotu Unie.
Slovenský premiér Robert Fico na Merzova slova ostře zareagoval. Označil je za „naprosto nepřijatelná“ a dodal, že „Evropa by neměla fungovat na základě trestání neposlušných“. Odmítl, aby bylo Slovensko považováno za „školáka, kterého je třeba vychovávat“.
Fico je často řazen po bok Viktora Orbána jako jeden z nejvíce proruských představitelů v rámci EU. Odmítá vojenskou i finanční podporu Ukrajině, kritizuje sankce proti Rusku a v květnu se jako jediný lídr Unie vydal do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války. Jeho kabinet také čelí rostoucí kritice kvůli snahám oslabit nezávislost soudů a omezit svobodu médií.
Přestože v současnosti Slovensko nemá žádné zmrazené prostředky z evropských fondů, loni hrozilo pozastavení části finanční pomoci kvůli sporné reformě trestního zákoníku. Po následných úpravách byla hrozba odvrácena.
V tomto týdnu se navíc v zemi nachází delegace Evropského parlamentu, která zkoumá využívání evropských financí. Její šéf Tomáš Zdechovský upozornil, že obdrželi informace o podezření na zneužívání prostředků vysokými státními představiteli, což bude předmětem podrobného šetření.
Merz v projevu připomněl, že Unie musí být jednotná, a varoval, že pokud se bude malá skupina států pokoušet brzdit společná rozhodnutí, může dojít ke zhoršení vztahů a případným tvrdším zásahům. Zdůraznil, že konfrontaci nechce, ale v případě potřeby se jí Německo nevyhne. Dodal také, že již otevřel toto téma i s maďarským premiérem Orbánem.
V Maďarsku se navíc aktuálně projednává kontroverzní zákon namířený proti neziskovým organizacím a médiím financovaným ze zahraničí. Kritici tvrdí, že zákon připomíná postupy autoritářských režimů, především Ruska.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se snažil Merzovy výroky zlehčit a označil je za „čistě teoretické úvahy“, které podle něj některá média neoprávněně prezentují jako realitu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
