Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně pohrozil Slovensku a Maďarsku, že v případě dalšího odklonu od základních hodnot a směřování Evropské unie může dojít ke zmrazení evropských fondů. Na pondělní konferenci WDR Europaforum Merz prohlásil, že Unie má nástroje, jak reagovat na porušování právního státu, a jedním z nich je právě možnost zastavit financování.
Zatímco Maďarsko již čelí omezení čerpání unijních prostředků kvůli problémům s dodržováním demokratických zásad, Slovensko se podle Merze může ocitnout v podobné situaci. Jeho výroky znamenají první výraznější signál, že nová německá vláda je připravena tvrději postupovat vůči členským státům, které podle ní oslabují jednotu Unie.
Slovenský premiér Robert Fico na Merzova slova ostře zareagoval. Označil je za „naprosto nepřijatelná“ a dodal, že „Evropa by neměla fungovat na základě trestání neposlušných“. Odmítl, aby bylo Slovensko považováno za „školáka, kterého je třeba vychovávat“.
Fico je často řazen po bok Viktora Orbána jako jeden z nejvíce proruských představitelů v rámci EU. Odmítá vojenskou i finanční podporu Ukrajině, kritizuje sankce proti Rusku a v květnu se jako jediný lídr Unie vydal do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války. Jeho kabinet také čelí rostoucí kritice kvůli snahám oslabit nezávislost soudů a omezit svobodu médií.
Přestože v současnosti Slovensko nemá žádné zmrazené prostředky z evropských fondů, loni hrozilo pozastavení části finanční pomoci kvůli sporné reformě trestního zákoníku. Po následných úpravách byla hrozba odvrácena.
V tomto týdnu se navíc v zemi nachází delegace Evropského parlamentu, která zkoumá využívání evropských financí. Její šéf Tomáš Zdechovský upozornil, že obdrželi informace o podezření na zneužívání prostředků vysokými státními představiteli, což bude předmětem podrobného šetření.
Merz v projevu připomněl, že Unie musí být jednotná, a varoval, že pokud se bude malá skupina států pokoušet brzdit společná rozhodnutí, může dojít ke zhoršení vztahů a případným tvrdším zásahům. Zdůraznil, že konfrontaci nechce, ale v případě potřeby se jí Německo nevyhne. Dodal také, že již otevřel toto téma i s maďarským premiérem Orbánem.
V Maďarsku se navíc aktuálně projednává kontroverzní zákon namířený proti neziskovým organizacím a médiím financovaným ze zahraničí. Kritici tvrdí, že zákon připomíná postupy autoritářských režimů, především Ruska.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se snažil Merzovy výroky zlehčit a označil je za „čistě teoretické úvahy“, které podle něj některá média neoprávněně prezentují jako realitu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
