Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně pohrozil Slovensku a Maďarsku, že v případě dalšího odklonu od základních hodnot a směřování Evropské unie může dojít ke zmrazení evropských fondů. Na pondělní konferenci WDR Europaforum Merz prohlásil, že Unie má nástroje, jak reagovat na porušování právního státu, a jedním z nich je právě možnost zastavit financování.
Zatímco Maďarsko již čelí omezení čerpání unijních prostředků kvůli problémům s dodržováním demokratických zásad, Slovensko se podle Merze může ocitnout v podobné situaci. Jeho výroky znamenají první výraznější signál, že nová německá vláda je připravena tvrději postupovat vůči členským státům, které podle ní oslabují jednotu Unie.
Slovenský premiér Robert Fico na Merzova slova ostře zareagoval. Označil je za „naprosto nepřijatelná“ a dodal, že „Evropa by neměla fungovat na základě trestání neposlušných“. Odmítl, aby bylo Slovensko považováno za „školáka, kterého je třeba vychovávat“.
Fico je často řazen po bok Viktora Orbána jako jeden z nejvíce proruských představitelů v rámci EU. Odmítá vojenskou i finanční podporu Ukrajině, kritizuje sankce proti Rusku a v květnu se jako jediný lídr Unie vydal do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války. Jeho kabinet také čelí rostoucí kritice kvůli snahám oslabit nezávislost soudů a omezit svobodu médií.
Přestože v současnosti Slovensko nemá žádné zmrazené prostředky z evropských fondů, loni hrozilo pozastavení části finanční pomoci kvůli sporné reformě trestního zákoníku. Po následných úpravách byla hrozba odvrácena.
V tomto týdnu se navíc v zemi nachází delegace Evropského parlamentu, která zkoumá využívání evropských financí. Její šéf Tomáš Zdechovský upozornil, že obdrželi informace o podezření na zneužívání prostředků vysokými státními představiteli, což bude předmětem podrobného šetření.
Merz v projevu připomněl, že Unie musí být jednotná, a varoval, že pokud se bude malá skupina států pokoušet brzdit společná rozhodnutí, může dojít ke zhoršení vztahů a případným tvrdším zásahům. Zdůraznil, že konfrontaci nechce, ale v případě potřeby se jí Německo nevyhne. Dodal také, že již otevřel toto téma i s maďarským premiérem Orbánem.
V Maďarsku se navíc aktuálně projednává kontroverzní zákon namířený proti neziskovým organizacím a médiím financovaným ze zahraničí. Kritici tvrdí, že zákon připomíná postupy autoritářských režimů, především Ruska.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se snažil Merzovy výroky zlehčit a označil je za „čistě teoretické úvahy“, které podle něj některá média neoprávněně prezentují jako realitu.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
