Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
„Analyzovali jsme účinnost našich úderů dlouhého doletu za určité období a dosažené výsledky,“ uvedl Zelenskyj. „Ruský ropný průmysl již platí citelnou cenu za válku a bude platit ještě větší.“
Prezident v této souvislosti stanovil úkoly pro rozšíření geografie použití zbraní dlouhého doletu. Rovněž probíhá intenzivní práce s výrobci na uzavření dlouhodobých kontraktů na dodávky zbraní. Tříletý horizont prý výrobcům umožňuje lépe plánovat zdroje a rozšiřovat dodávky pro ozbrojené síly. Zelenskyj slíbil, že počet takto uzavřených smluv se bude zvyšovat.
Na jednání byly také projednány ruské útoky proti ukrajinské infrastruktuře a energetickým zařízením.
„Určili jsme nové potřeby v oblasti obrany a úkoly pro jednání s partnery ohledně konkrétních směrů dodávek protivzdušné obrany,“ řekl ukrajinský prezident. Zelenskyj zdůraznil, že potřebné systémy partneři mají, a je důležité, aby ukrajinská diplomacie aktivně připravovala odpovídající rozhodnutí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“.
Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Nucené pokrývání těchto nedostatků ukazuje další trhlinu v Putinově fasádě, jelikož „speciální vojenská operace“ se táhne do čtvrtého roku. Ukrajinské útoky drony na ruské ropné rafinerie v posledním roce názorně demonstrovaly rostoucí dronovou sílu Kyjeva. Rusko mezitím dosáhlo pouze nepatrných územních zisků, když za zhruba 0,6 % ukrajinského území zaplatilo odhadovanou daň 200 000 až 300 000 zabitých a zraněných.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk zastává názor, že válka vstoupila do prodloužené fáze, ve které jsou odstrašování a naděje na rychlé příměří nereálné. Prosazuje politiku „strategické neutralizace“. Ta má za cíl ochromit klíčové ruské schopnosti v různých oblastech, aby se agrese stala operačně bezvýslednou.
Jeden z ukrajinských důstojníků uvedl, že Kyjev pečlivě sleduje škody a prioritně útočí na letiště, sklady zbraní a energetickou infrastrukturu. Zatímco Rusko dokáže absorbovat obrovské lidské ztráty, „bolí je, když přicházejí o peníze“, a právě příjmy z ropy financují stát, oligarchy i fondy na udržení vojáků v boji. Rusko je na obranu celého svého území proti masám ukrajinských dronů příliš rozlehlé, což se ukazuje od zahájení ukrajinské vzdušné ofenzivy v roce 2023.
Arzenál Kyjeva se neustále vyvíjí. Tento měsíc Ukrajina odhalila „vyboulující se“ střelu R-360 Neptun. Jedná se o domácí řízenou střelu s prodlouženým doletem, což signalizuje budování hlubšího a vrstvenějšího úderného arzenálu. Ten je nyní namířen proti ruským továrnám a logistickým uzlům. Do služby vstoupil i další systém domácí výroby, řízená střela Flamingo, jejíž plný dopad se teprve ukáže.
Podle The Economist je přibližně 60 % hlubokých úderů prováděno levným dronem FP-1, který může zasáhnout cíle až 1500 kilometrů uvnitř Ruska. Těchto dronů, z nichž každý stojí zhruba 55 000 dolarů, se nyní vyrábí více než 100 denně. Ukrajina nasazuje i těžší dron Lyutyi s doletem údajně až 620 mil. Ruské úřady tento týden ohlásily útok dronů na rafinerii Ťumeň, vzdálenou asi 2000 kilometrů od Ukrajiny, což dokládá rostoucí dosah a vytrvalost kyjevské kampaně. Stejně jako Moskva sází na masivnost při ničení ukrajinských měst, Kyjev nyní sází na masivní útoky k ničení ruského zázemí a dodavatelských uzlů, které udržují válečný stroj v chodu.
Ruský komentátor přiznal tento účinek a varoval: „Mohu konstatovat, že situace se zhoršuje. Palivová krize se nyní rozvíjí.“ Z okupovaného Krymu jsou hlášeny krádeže benzinu z odstavených aut a úřední příděly paliv. Po celém Rusku ukazují dlouhé fronty u čerpacích stanic a vzkvétající ilegální trhy na rozsáhlou palivovou krizi.
Situace je natolik vážná, že se úřady připravují na dovoz benzinu ze zahraničí, přičemž představitelé připouštějí, že „situace je kritická“. Ke konci září bylo zasaženo přibližně 38 % ruské primární rafinérské kapacity. Nedostatkem paliva trpí více než 20 ruských regionů. V říjnu se podle agentury Reuters čtyřnásobně zvýšil dovoz benzinu z Běloruska, což odráží prohlubující se krizi a nutnost hledat nouzové dodávky.
Produkce ropy v Rusku klesá v důsledku sankcí, války a stárnoucích nalezišť. Podle deníku The Wall Street Journal hrozí, že většina rezerv bude do roku 2030 nákladná a obtížně těžitelná, což ohrožuje příjmy financující válečnou ekonomiku Kremlu. Putin vsadil své přežití na nekonečnou válku, přeměnil ekonomiku tak, aby ji válka mohla živit, a kupuje si loajalitu elit pomocí válečné renty. Systém však vykazuje rostoucí fiskální a zásobovací napětí. Centrální banka navíc dokáže jen omezený počet „zázraků“ k udržení ekonomiky nad vodou.
Prozatímní dividendy za první polovinu roku 2025 klesly na 341,8 miliardy rublů, což je zhruba polovina loňské částky. Gazprom Něft snížil pololetní výplatu ze 246,4 miliardy na 82 miliard rublů, zatímco Severstal a MMK zrušily prozatímní rozdělení zisku. Toto snižování firemních peněžních toků snižuje státní příjmy a komplikuje financování války. Ministerstvo financí již snížilo svůj dividendový odhad.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.