Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
„Analyzovali jsme účinnost našich úderů dlouhého doletu za určité období a dosažené výsledky,“ uvedl Zelenskyj. „Ruský ropný průmysl již platí citelnou cenu za válku a bude platit ještě větší.“
Prezident v této souvislosti stanovil úkoly pro rozšíření geografie použití zbraní dlouhého doletu. Rovněž probíhá intenzivní práce s výrobci na uzavření dlouhodobých kontraktů na dodávky zbraní. Tříletý horizont prý výrobcům umožňuje lépe plánovat zdroje a rozšiřovat dodávky pro ozbrojené síly. Zelenskyj slíbil, že počet takto uzavřených smluv se bude zvyšovat.
Na jednání byly také projednány ruské útoky proti ukrajinské infrastruktuře a energetickým zařízením.
„Určili jsme nové potřeby v oblasti obrany a úkoly pro jednání s partnery ohledně konkrétních směrů dodávek protivzdušné obrany,“ řekl ukrajinský prezident. Zelenskyj zdůraznil, že potřebné systémy partneři mají, a je důležité, aby ukrajinská diplomacie aktivně připravovala odpovídající rozhodnutí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“.
Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Nucené pokrývání těchto nedostatků ukazuje další trhlinu v Putinově fasádě, jelikož „speciální vojenská operace“ se táhne do čtvrtého roku. Ukrajinské útoky drony na ruské ropné rafinerie v posledním roce názorně demonstrovaly rostoucí dronovou sílu Kyjeva. Rusko mezitím dosáhlo pouze nepatrných územních zisků, když za zhruba 0,6 % ukrajinského území zaplatilo odhadovanou daň 200 000 až 300 000 zabitých a zraněných.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk zastává názor, že válka vstoupila do prodloužené fáze, ve které jsou odstrašování a naděje na rychlé příměří nereálné. Prosazuje politiku „strategické neutralizace“. Ta má za cíl ochromit klíčové ruské schopnosti v různých oblastech, aby se agrese stala operačně bezvýslednou.
Jeden z ukrajinských důstojníků uvedl, že Kyjev pečlivě sleduje škody a prioritně útočí na letiště, sklady zbraní a energetickou infrastrukturu. Zatímco Rusko dokáže absorbovat obrovské lidské ztráty, „bolí je, když přicházejí o peníze“, a právě příjmy z ropy financují stát, oligarchy i fondy na udržení vojáků v boji. Rusko je na obranu celého svého území proti masám ukrajinských dronů příliš rozlehlé, což se ukazuje od zahájení ukrajinské vzdušné ofenzivy v roce 2023.
Arzenál Kyjeva se neustále vyvíjí. Tento měsíc Ukrajina odhalila „vyboulující se“ střelu R-360 Neptun. Jedná se o domácí řízenou střelu s prodlouženým doletem, což signalizuje budování hlubšího a vrstvenějšího úderného arzenálu. Ten je nyní namířen proti ruským továrnám a logistickým uzlům. Do služby vstoupil i další systém domácí výroby, řízená střela Flamingo, jejíž plný dopad se teprve ukáže.
Podle The Economist je přibližně 60 % hlubokých úderů prováděno levným dronem FP-1, který může zasáhnout cíle až 1500 kilometrů uvnitř Ruska. Těchto dronů, z nichž každý stojí zhruba 55 000 dolarů, se nyní vyrábí více než 100 denně. Ukrajina nasazuje i těžší dron Lyutyi s doletem údajně až 620 mil. Ruské úřady tento týden ohlásily útok dronů na rafinerii Ťumeň, vzdálenou asi 2000 kilometrů od Ukrajiny, což dokládá rostoucí dosah a vytrvalost kyjevské kampaně. Stejně jako Moskva sází na masivnost při ničení ukrajinských měst, Kyjev nyní sází na masivní útoky k ničení ruského zázemí a dodavatelských uzlů, které udržují válečný stroj v chodu.
Ruský komentátor přiznal tento účinek a varoval: „Mohu konstatovat, že situace se zhoršuje. Palivová krize se nyní rozvíjí.“ Z okupovaného Krymu jsou hlášeny krádeže benzinu z odstavených aut a úřední příděly paliv. Po celém Rusku ukazují dlouhé fronty u čerpacích stanic a vzkvétající ilegální trhy na rozsáhlou palivovou krizi.
Situace je natolik vážná, že se úřady připravují na dovoz benzinu ze zahraničí, přičemž představitelé připouštějí, že „situace je kritická“. Ke konci září bylo zasaženo přibližně 38 % ruské primární rafinérské kapacity. Nedostatkem paliva trpí více než 20 ruských regionů. V říjnu se podle agentury Reuters čtyřnásobně zvýšil dovoz benzinu z Běloruska, což odráží prohlubující se krizi a nutnost hledat nouzové dodávky.
Produkce ropy v Rusku klesá v důsledku sankcí, války a stárnoucích nalezišť. Podle deníku The Wall Street Journal hrozí, že většina rezerv bude do roku 2030 nákladná a obtížně těžitelná, což ohrožuje příjmy financující válečnou ekonomiku Kremlu. Putin vsadil své přežití na nekonečnou válku, přeměnil ekonomiku tak, aby ji válka mohla živit, a kupuje si loajalitu elit pomocí válečné renty. Systém však vykazuje rostoucí fiskální a zásobovací napětí. Centrální banka navíc dokáže jen omezený počet „zázraků“ k udržení ekonomiky nad vodou.
Prozatímní dividendy za první polovinu roku 2025 klesly na 341,8 miliardy rublů, což je zhruba polovina loňské částky. Gazprom Něft snížil pololetní výplatu ze 246,4 miliardy na 82 miliard rublů, zatímco Severstal a MMK zrušily prozatímní rozdělení zisku. Toto snižování firemních peněžních toků snižuje státní příjmy a komplikuje financování války. Ministerstvo financí již snížilo svůj dividendový odhad.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.