Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
„Analyzovali jsme účinnost našich úderů dlouhého doletu za určité období a dosažené výsledky,“ uvedl Zelenskyj. „Ruský ropný průmysl již platí citelnou cenu za válku a bude platit ještě větší.“
Prezident v této souvislosti stanovil úkoly pro rozšíření geografie použití zbraní dlouhého doletu. Rovněž probíhá intenzivní práce s výrobci na uzavření dlouhodobých kontraktů na dodávky zbraní. Tříletý horizont prý výrobcům umožňuje lépe plánovat zdroje a rozšiřovat dodávky pro ozbrojené síly. Zelenskyj slíbil, že počet takto uzavřených smluv se bude zvyšovat.
Na jednání byly také projednány ruské útoky proti ukrajinské infrastruktuře a energetickým zařízením.
„Určili jsme nové potřeby v oblasti obrany a úkoly pro jednání s partnery ohledně konkrétních směrů dodávek protivzdušné obrany,“ řekl ukrajinský prezident. Zelenskyj zdůraznil, že potřebné systémy partneři mají, a je důležité, aby ukrajinská diplomacie aktivně připravovala odpovídající rozhodnutí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“.
Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Nucené pokrývání těchto nedostatků ukazuje další trhlinu v Putinově fasádě, jelikož „speciální vojenská operace“ se táhne do čtvrtého roku. Ukrajinské útoky drony na ruské ropné rafinerie v posledním roce názorně demonstrovaly rostoucí dronovou sílu Kyjeva. Rusko mezitím dosáhlo pouze nepatrných územních zisků, když za zhruba 0,6 % ukrajinského území zaplatilo odhadovanou daň 200 000 až 300 000 zabitých a zraněných.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk zastává názor, že válka vstoupila do prodloužené fáze, ve které jsou odstrašování a naděje na rychlé příměří nereálné. Prosazuje politiku „strategické neutralizace“. Ta má za cíl ochromit klíčové ruské schopnosti v různých oblastech, aby se agrese stala operačně bezvýslednou.
Jeden z ukrajinských důstojníků uvedl, že Kyjev pečlivě sleduje škody a prioritně útočí na letiště, sklady zbraní a energetickou infrastrukturu. Zatímco Rusko dokáže absorbovat obrovské lidské ztráty, „bolí je, když přicházejí o peníze“, a právě příjmy z ropy financují stát, oligarchy i fondy na udržení vojáků v boji. Rusko je na obranu celého svého území proti masám ukrajinských dronů příliš rozlehlé, což se ukazuje od zahájení ukrajinské vzdušné ofenzivy v roce 2023.
Arzenál Kyjeva se neustále vyvíjí. Tento měsíc Ukrajina odhalila „vyboulující se“ střelu R-360 Neptun. Jedná se o domácí řízenou střelu s prodlouženým doletem, což signalizuje budování hlubšího a vrstvenějšího úderného arzenálu. Ten je nyní namířen proti ruským továrnám a logistickým uzlům. Do služby vstoupil i další systém domácí výroby, řízená střela Flamingo, jejíž plný dopad se teprve ukáže.
Podle The Economist je přibližně 60 % hlubokých úderů prováděno levným dronem FP-1, který může zasáhnout cíle až 1500 kilometrů uvnitř Ruska. Těchto dronů, z nichž každý stojí zhruba 55 000 dolarů, se nyní vyrábí více než 100 denně. Ukrajina nasazuje i těžší dron Lyutyi s doletem údajně až 620 mil. Ruské úřady tento týden ohlásily útok dronů na rafinerii Ťumeň, vzdálenou asi 2000 kilometrů od Ukrajiny, což dokládá rostoucí dosah a vytrvalost kyjevské kampaně. Stejně jako Moskva sází na masivnost při ničení ukrajinských měst, Kyjev nyní sází na masivní útoky k ničení ruského zázemí a dodavatelských uzlů, které udržují válečný stroj v chodu.
Ruský komentátor přiznal tento účinek a varoval: „Mohu konstatovat, že situace se zhoršuje. Palivová krize se nyní rozvíjí.“ Z okupovaného Krymu jsou hlášeny krádeže benzinu z odstavených aut a úřední příděly paliv. Po celém Rusku ukazují dlouhé fronty u čerpacích stanic a vzkvétající ilegální trhy na rozsáhlou palivovou krizi.
Situace je natolik vážná, že se úřady připravují na dovoz benzinu ze zahraničí, přičemž představitelé připouštějí, že „situace je kritická“. Ke konci září bylo zasaženo přibližně 38 % ruské primární rafinérské kapacity. Nedostatkem paliva trpí více než 20 ruských regionů. V říjnu se podle agentury Reuters čtyřnásobně zvýšil dovoz benzinu z Běloruska, což odráží prohlubující se krizi a nutnost hledat nouzové dodávky.
Produkce ropy v Rusku klesá v důsledku sankcí, války a stárnoucích nalezišť. Podle deníku The Wall Street Journal hrozí, že většina rezerv bude do roku 2030 nákladná a obtížně těžitelná, což ohrožuje příjmy financující válečnou ekonomiku Kremlu. Putin vsadil své přežití na nekonečnou válku, přeměnil ekonomiku tak, aby ji válka mohla živit, a kupuje si loajalitu elit pomocí válečné renty. Systém však vykazuje rostoucí fiskální a zásobovací napětí. Centrální banka navíc dokáže jen omezený počet „zázraků“ k udržení ekonomiky nad vodou.
Prozatímní dividendy za první polovinu roku 2025 klesly na 341,8 miliardy rublů, což je zhruba polovina loňské částky. Gazprom Něft snížil pololetní výplatu ze 246,4 miliardy na 82 miliard rublů, zatímco Severstal a MMK zrušily prozatímní rozdělení zisku. Toto snižování firemních peněžních toků snižuje státní příjmy a komplikuje financování války. Ministerstvo financí již snížilo svůj dividendový odhad.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.