Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
„Analyzovali jsme účinnost našich úderů dlouhého doletu za určité období a dosažené výsledky,“ uvedl Zelenskyj. „Ruský ropný průmysl již platí citelnou cenu za válku a bude platit ještě větší.“
Prezident v této souvislosti stanovil úkoly pro rozšíření geografie použití zbraní dlouhého doletu. Rovněž probíhá intenzivní práce s výrobci na uzavření dlouhodobých kontraktů na dodávky zbraní. Tříletý horizont prý výrobcům umožňuje lépe plánovat zdroje a rozšiřovat dodávky pro ozbrojené síly. Zelenskyj slíbil, že počet takto uzavřených smluv se bude zvyšovat.
Na jednání byly také projednány ruské útoky proti ukrajinské infrastruktuře a energetickým zařízením.
„Určili jsme nové potřeby v oblasti obrany a úkoly pro jednání s partnery ohledně konkrétních směrů dodávek protivzdušné obrany,“ řekl ukrajinský prezident. Zelenskyj zdůraznil, že potřebné systémy partneři mají, a je důležité, aby ukrajinská diplomacie aktivně připravovala odpovídající rozhodnutí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“.
Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Nucené pokrývání těchto nedostatků ukazuje další trhlinu v Putinově fasádě, jelikož „speciální vojenská operace“ se táhne do čtvrtého roku. Ukrajinské útoky drony na ruské ropné rafinerie v posledním roce názorně demonstrovaly rostoucí dronovou sílu Kyjeva. Rusko mezitím dosáhlo pouze nepatrných územních zisků, když za zhruba 0,6 % ukrajinského území zaplatilo odhadovanou daň 200 000 až 300 000 zabitých a zraněných.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk zastává názor, že válka vstoupila do prodloužené fáze, ve které jsou odstrašování a naděje na rychlé příměří nereálné. Prosazuje politiku „strategické neutralizace“. Ta má za cíl ochromit klíčové ruské schopnosti v různých oblastech, aby se agrese stala operačně bezvýslednou.
Jeden z ukrajinských důstojníků uvedl, že Kyjev pečlivě sleduje škody a prioritně útočí na letiště, sklady zbraní a energetickou infrastrukturu. Zatímco Rusko dokáže absorbovat obrovské lidské ztráty, „bolí je, když přicházejí o peníze“, a právě příjmy z ropy financují stát, oligarchy i fondy na udržení vojáků v boji. Rusko je na obranu celého svého území proti masám ukrajinských dronů příliš rozlehlé, což se ukazuje od zahájení ukrajinské vzdušné ofenzivy v roce 2023.
Arzenál Kyjeva se neustále vyvíjí. Tento měsíc Ukrajina odhalila „vyboulující se“ střelu R-360 Neptun. Jedná se o domácí řízenou střelu s prodlouženým doletem, což signalizuje budování hlubšího a vrstvenějšího úderného arzenálu. Ten je nyní namířen proti ruským továrnám a logistickým uzlům. Do služby vstoupil i další systém domácí výroby, řízená střela Flamingo, jejíž plný dopad se teprve ukáže.
Podle The Economist je přibližně 60 % hlubokých úderů prováděno levným dronem FP-1, který může zasáhnout cíle až 1500 kilometrů uvnitř Ruska. Těchto dronů, z nichž každý stojí zhruba 55 000 dolarů, se nyní vyrábí více než 100 denně. Ukrajina nasazuje i těžší dron Lyutyi s doletem údajně až 620 mil. Ruské úřady tento týden ohlásily útok dronů na rafinerii Ťumeň, vzdálenou asi 2000 kilometrů od Ukrajiny, což dokládá rostoucí dosah a vytrvalost kyjevské kampaně. Stejně jako Moskva sází na masivnost při ničení ukrajinských měst, Kyjev nyní sází na masivní útoky k ničení ruského zázemí a dodavatelských uzlů, které udržují válečný stroj v chodu.
Ruský komentátor přiznal tento účinek a varoval: „Mohu konstatovat, že situace se zhoršuje. Palivová krize se nyní rozvíjí.“ Z okupovaného Krymu jsou hlášeny krádeže benzinu z odstavených aut a úřední příděly paliv. Po celém Rusku ukazují dlouhé fronty u čerpacích stanic a vzkvétající ilegální trhy na rozsáhlou palivovou krizi.
Situace je natolik vážná, že se úřady připravují na dovoz benzinu ze zahraničí, přičemž představitelé připouštějí, že „situace je kritická“. Ke konci září bylo zasaženo přibližně 38 % ruské primární rafinérské kapacity. Nedostatkem paliva trpí více než 20 ruských regionů. V říjnu se podle agentury Reuters čtyřnásobně zvýšil dovoz benzinu z Běloruska, což odráží prohlubující se krizi a nutnost hledat nouzové dodávky.
Produkce ropy v Rusku klesá v důsledku sankcí, války a stárnoucích nalezišť. Podle deníku The Wall Street Journal hrozí, že většina rezerv bude do roku 2030 nákladná a obtížně těžitelná, což ohrožuje příjmy financující válečnou ekonomiku Kremlu. Putin vsadil své přežití na nekonečnou válku, přeměnil ekonomiku tak, aby ji válka mohla živit, a kupuje si loajalitu elit pomocí válečné renty. Systém však vykazuje rostoucí fiskální a zásobovací napětí. Centrální banka navíc dokáže jen omezený počet „zázraků“ k udržení ekonomiky nad vodou.
Prozatímní dividendy za první polovinu roku 2025 klesly na 341,8 miliardy rublů, což je zhruba polovina loňské částky. Gazprom Něft snížil pololetní výplatu ze 246,4 miliardy na 82 miliard rublů, zatímco Severstal a MMK zrušily prozatímní rozdělení zisku. Toto snižování firemních peněžních toků snižuje státní příjmy a komplikuje financování války. Ministerstvo financí již snížilo svůj dividendový odhad.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
