Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Fujian je pro čínské námořnictvo velkým krokem kupředu, neboť je vybaven elektromagnetickým katapultovým systémem pro start letadel. Ten umožňuje letounům vzlétnout s těžším nákladem zbraní a paliva, aby mohly zasáhnout cíle na delší vzdálenosti. Tuto technologii v současné době může konkurovat pouze nejnovější a největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Předchozí čínské letadlové lodě, Liaoning a Shandong, využívají pro start letadel rampu ve stylu skokanského můstku.
Podle bývalých amerických důstojníků zřejmě omezení Fujianu pramení z konfigurace jeho paluby, která je u čínských letadlových lodí s katapultovým systémem první. Důstojníci prozkoumali fotografie a video záběry paluby. Problém s rychlostí operací poprvé nadnesl čínský vojenský bloger. Ten po zhlédnutí dokumentu státní televize CCTV poznamenal, že oba katapulty jsou umístěny blízko přední střední části přistávací zóny.
To by znamenalo, že při přistávání by stíhačky J-15 nebo J-35 (dva hlavní čínské palubní stíhací letouny) přejížděly přes katapulty, což by je dočasně vyřazovalo z provozu pro vzlety a snižovalo tak efektivitu operací. Schuster upřesnil, že úhel přistávací dráhy na Fujianu se odchyluje od středu jen o 6 stupňů, zatímco na amerických letadlových lodích je to 9 stupňů, což omezuje prostor mezi přistávací dráhou a předními katapulty.
Navíc je prý přistávací plocha na Fujianu delší než na Nimitzu, čímž zasahuje příliš blízko k přídi, kde se letadla připravují na start. Delší přistávací plocha a užší úhel paluby tak redukují prostor pro přemisťování letadel po přistání. Bývalí důstojníci také poukázali na to, že přední katapulty se na Fujianu zdají být delší než na Nimitzu.
Letadla by byla ohrožena srážkami na palubě, když by se přesouvala z přistávací dráhy k výtahům do hangáru a zpět na start. Jedinou možností, jak předejít nehodám, je snížení tempa operací, shodli se Schuster a Stewart. Zatímco Čína buduje největší námořnictvo na světě a rychle spouští high-tech válečné lodě, ve flotile letadlových lodí stále značně zaostává za USA.
USA má 11 aktivních letadlových lodí, zatímco Čína má dvě, přičemž Fujian má být uveden do služby v nadcházejících týdnech. Liaoning a Shandong jsou menší (výtlak 60 000 až 70 000 tun) a jejich startovací systém omezuje náklad paliva a výzbroje letadel. Fujian s výtlakem 80 000 tun se nejvíce blíží americkým lodím třídy Nimitz s výtlakem 97 000 tun, které tvoří většinu americké flotily.
Nejstarší americká letadlová loď USS Nimitz byla uvedena do provozu v květnu 1975 a očekává se, že příští rok bude vyřazena ze služby. Koncem září satelitní snímky zachytily Fujian v přístavu na ostrově Chaj-nan v severní části Jihočínského moře, kde se očekává brzký ceremoniál jeho uvedení do provozu.
V Číně je Fujian oslavován; čínský expert na vojenské záležitosti Zhang Junshe pro Global Times prohlásil, že úspěšné testy startů dokazují, že se Čína stává významnou letadlovou velmocí. Nicméně Schuster vnímá Fujian spíše jako mezikrok. Domnívá se, že další čínská letadlová loď, Typ 004, se už bude moci poučit z nedostatků Fujianu.
Stewart zdůraznil, že Čína má v oblasti provozu letadlových lodí, zejména s katapulty, hodně co dohánět. Uvedl, že "všechna operační pravidla a předpisy pro letadlové lodě jsou psány krví", což odkazuje na to, že chyby během letových operací již vedly k vážným zraněním nebo úmrtím. Zkušený pilot dodal, že skutečné dovednosti se získávají praxí, zejména při přistávání v noci a za nepříznivých podmínek.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.