Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Fujian je pro čínské námořnictvo velkým krokem kupředu, neboť je vybaven elektromagnetickým katapultovým systémem pro start letadel. Ten umožňuje letounům vzlétnout s těžším nákladem zbraní a paliva, aby mohly zasáhnout cíle na delší vzdálenosti. Tuto technologii v současné době může konkurovat pouze nejnovější a největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Předchozí čínské letadlové lodě, Liaoning a Shandong, využívají pro start letadel rampu ve stylu skokanského můstku.
Podle bývalých amerických důstojníků zřejmě omezení Fujianu pramení z konfigurace jeho paluby, která je u čínských letadlových lodí s katapultovým systémem první. Důstojníci prozkoumali fotografie a video záběry paluby. Problém s rychlostí operací poprvé nadnesl čínský vojenský bloger. Ten po zhlédnutí dokumentu státní televize CCTV poznamenal, že oba katapulty jsou umístěny blízko přední střední části přistávací zóny.
To by znamenalo, že při přistávání by stíhačky J-15 nebo J-35 (dva hlavní čínské palubní stíhací letouny) přejížděly přes katapulty, což by je dočasně vyřazovalo z provozu pro vzlety a snižovalo tak efektivitu operací. Schuster upřesnil, že úhel přistávací dráhy na Fujianu se odchyluje od středu jen o 6 stupňů, zatímco na amerických letadlových lodích je to 9 stupňů, což omezuje prostor mezi přistávací dráhou a předními katapulty.
Navíc je prý přistávací plocha na Fujianu delší než na Nimitzu, čímž zasahuje příliš blízko k přídi, kde se letadla připravují na start. Delší přistávací plocha a užší úhel paluby tak redukují prostor pro přemisťování letadel po přistání. Bývalí důstojníci také poukázali na to, že přední katapulty se na Fujianu zdají být delší než na Nimitzu.
Letadla by byla ohrožena srážkami na palubě, když by se přesouvala z přistávací dráhy k výtahům do hangáru a zpět na start. Jedinou možností, jak předejít nehodám, je snížení tempa operací, shodli se Schuster a Stewart. Zatímco Čína buduje největší námořnictvo na světě a rychle spouští high-tech válečné lodě, ve flotile letadlových lodí stále značně zaostává za USA.
USA má 11 aktivních letadlových lodí, zatímco Čína má dvě, přičemž Fujian má být uveden do služby v nadcházejících týdnech. Liaoning a Shandong jsou menší (výtlak 60 000 až 70 000 tun) a jejich startovací systém omezuje náklad paliva a výzbroje letadel. Fujian s výtlakem 80 000 tun se nejvíce blíží americkým lodím třídy Nimitz s výtlakem 97 000 tun, které tvoří většinu americké flotily.
Nejstarší americká letadlová loď USS Nimitz byla uvedena do provozu v květnu 1975 a očekává se, že příští rok bude vyřazena ze služby. Koncem září satelitní snímky zachytily Fujian v přístavu na ostrově Chaj-nan v severní části Jihočínského moře, kde se očekává brzký ceremoniál jeho uvedení do provozu.
V Číně je Fujian oslavován; čínský expert na vojenské záležitosti Zhang Junshe pro Global Times prohlásil, že úspěšné testy startů dokazují, že se Čína stává významnou letadlovou velmocí. Nicméně Schuster vnímá Fujian spíše jako mezikrok. Domnívá se, že další čínská letadlová loď, Typ 004, se už bude moci poučit z nedostatků Fujianu.
Stewart zdůraznil, že Čína má v oblasti provozu letadlových lodí, zejména s katapulty, hodně co dohánět. Uvedl, že "všechna operační pravidla a předpisy pro letadlové lodě jsou psány krví", což odkazuje na to, že chyby během letových operací již vedly k vážným zraněním nebo úmrtím. Zkušený pilot dodal, že skutečné dovednosti se získávají praxí, zejména při přistávání v noci a za nepříznivých podmínek.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.