Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Fujian je pro čínské námořnictvo velkým krokem kupředu, neboť je vybaven elektromagnetickým katapultovým systémem pro start letadel. Ten umožňuje letounům vzlétnout s těžším nákladem zbraní a paliva, aby mohly zasáhnout cíle na delší vzdálenosti. Tuto technologii v současné době může konkurovat pouze nejnovější a největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Předchozí čínské letadlové lodě, Liaoning a Shandong, využívají pro start letadel rampu ve stylu skokanského můstku.
Podle bývalých amerických důstojníků zřejmě omezení Fujianu pramení z konfigurace jeho paluby, která je u čínských letadlových lodí s katapultovým systémem první. Důstojníci prozkoumali fotografie a video záběry paluby. Problém s rychlostí operací poprvé nadnesl čínský vojenský bloger. Ten po zhlédnutí dokumentu státní televize CCTV poznamenal, že oba katapulty jsou umístěny blízko přední střední části přistávací zóny.
To by znamenalo, že při přistávání by stíhačky J-15 nebo J-35 (dva hlavní čínské palubní stíhací letouny) přejížděly přes katapulty, což by je dočasně vyřazovalo z provozu pro vzlety a snižovalo tak efektivitu operací. Schuster upřesnil, že úhel přistávací dráhy na Fujianu se odchyluje od středu jen o 6 stupňů, zatímco na amerických letadlových lodích je to 9 stupňů, což omezuje prostor mezi přistávací dráhou a předními katapulty.
Navíc je prý přistávací plocha na Fujianu delší než na Nimitzu, čímž zasahuje příliš blízko k přídi, kde se letadla připravují na start. Delší přistávací plocha a užší úhel paluby tak redukují prostor pro přemisťování letadel po přistání. Bývalí důstojníci také poukázali na to, že přední katapulty se na Fujianu zdají být delší než na Nimitzu.
Letadla by byla ohrožena srážkami na palubě, když by se přesouvala z přistávací dráhy k výtahům do hangáru a zpět na start. Jedinou možností, jak předejít nehodám, je snížení tempa operací, shodli se Schuster a Stewart. Zatímco Čína buduje největší námořnictvo na světě a rychle spouští high-tech válečné lodě, ve flotile letadlových lodí stále značně zaostává za USA.
USA má 11 aktivních letadlových lodí, zatímco Čína má dvě, přičemž Fujian má být uveden do služby v nadcházejících týdnech. Liaoning a Shandong jsou menší (výtlak 60 000 až 70 000 tun) a jejich startovací systém omezuje náklad paliva a výzbroje letadel. Fujian s výtlakem 80 000 tun se nejvíce blíží americkým lodím třídy Nimitz s výtlakem 97 000 tun, které tvoří většinu americké flotily.
Nejstarší americká letadlová loď USS Nimitz byla uvedena do provozu v květnu 1975 a očekává se, že příští rok bude vyřazena ze služby. Koncem září satelitní snímky zachytily Fujian v přístavu na ostrově Chaj-nan v severní části Jihočínského moře, kde se očekává brzký ceremoniál jeho uvedení do provozu.
V Číně je Fujian oslavován; čínský expert na vojenské záležitosti Zhang Junshe pro Global Times prohlásil, že úspěšné testy startů dokazují, že se Čína stává významnou letadlovou velmocí. Nicméně Schuster vnímá Fujian spíše jako mezikrok. Domnívá se, že další čínská letadlová loď, Typ 004, se už bude moci poučit z nedostatků Fujianu.
Stewart zdůraznil, že Čína má v oblasti provozu letadlových lodí, zejména s katapulty, hodně co dohánět. Uvedl, že "všechna operační pravidla a předpisy pro letadlové lodě jsou psány krví", což odkazuje na to, že chyby během letových operací již vedly k vážným zraněním nebo úmrtím. Zkušený pilot dodal, že skutečné dovednosti se získávají praxí, zejména při přistávání v noci a za nepříznivých podmínek.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.