Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Fujian je pro čínské námořnictvo velkým krokem kupředu, neboť je vybaven elektromagnetickým katapultovým systémem pro start letadel. Ten umožňuje letounům vzlétnout s těžším nákladem zbraní a paliva, aby mohly zasáhnout cíle na delší vzdálenosti. Tuto technologii v současné době může konkurovat pouze nejnovější a největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Předchozí čínské letadlové lodě, Liaoning a Shandong, využívají pro start letadel rampu ve stylu skokanského můstku.
Podle bývalých amerických důstojníků zřejmě omezení Fujianu pramení z konfigurace jeho paluby, která je u čínských letadlových lodí s katapultovým systémem první. Důstojníci prozkoumali fotografie a video záběry paluby. Problém s rychlostí operací poprvé nadnesl čínský vojenský bloger. Ten po zhlédnutí dokumentu státní televize CCTV poznamenal, že oba katapulty jsou umístěny blízko přední střední části přistávací zóny.
To by znamenalo, že při přistávání by stíhačky J-15 nebo J-35 (dva hlavní čínské palubní stíhací letouny) přejížděly přes katapulty, což by je dočasně vyřazovalo z provozu pro vzlety a snižovalo tak efektivitu operací. Schuster upřesnil, že úhel přistávací dráhy na Fujianu se odchyluje od středu jen o 6 stupňů, zatímco na amerických letadlových lodích je to 9 stupňů, což omezuje prostor mezi přistávací dráhou a předními katapulty.
Navíc je prý přistávací plocha na Fujianu delší než na Nimitzu, čímž zasahuje příliš blízko k přídi, kde se letadla připravují na start. Delší přistávací plocha a užší úhel paluby tak redukují prostor pro přemisťování letadel po přistání. Bývalí důstojníci také poukázali na to, že přední katapulty se na Fujianu zdají být delší než na Nimitzu.
Letadla by byla ohrožena srážkami na palubě, když by se přesouvala z přistávací dráhy k výtahům do hangáru a zpět na start. Jedinou možností, jak předejít nehodám, je snížení tempa operací, shodli se Schuster a Stewart. Zatímco Čína buduje největší námořnictvo na světě a rychle spouští high-tech válečné lodě, ve flotile letadlových lodí stále značně zaostává za USA.
USA má 11 aktivních letadlových lodí, zatímco Čína má dvě, přičemž Fujian má být uveden do služby v nadcházejících týdnech. Liaoning a Shandong jsou menší (výtlak 60 000 až 70 000 tun) a jejich startovací systém omezuje náklad paliva a výzbroje letadel. Fujian s výtlakem 80 000 tun se nejvíce blíží americkým lodím třídy Nimitz s výtlakem 97 000 tun, které tvoří většinu americké flotily.
Nejstarší americká letadlová loď USS Nimitz byla uvedena do provozu v květnu 1975 a očekává se, že příští rok bude vyřazena ze služby. Koncem září satelitní snímky zachytily Fujian v přístavu na ostrově Chaj-nan v severní části Jihočínského moře, kde se očekává brzký ceremoniál jeho uvedení do provozu.
V Číně je Fujian oslavován; čínský expert na vojenské záležitosti Zhang Junshe pro Global Times prohlásil, že úspěšné testy startů dokazují, že se Čína stává významnou letadlovou velmocí. Nicméně Schuster vnímá Fujian spíše jako mezikrok. Domnívá se, že další čínská letadlová loď, Typ 004, se už bude moci poučit z nedostatků Fujianu.
Stewart zdůraznil, že Čína má v oblasti provozu letadlových lodí, zejména s katapulty, hodně co dohánět. Uvedl, že "všechna operační pravidla a předpisy pro letadlové lodě jsou psány krví", což odkazuje na to, že chyby během letových operací již vedly k vážným zraněním nebo úmrtím. Zkušený pilot dodal, že skutečné dovednosti se získávají praxí, zejména při přistávání v noci a za nepříznivých podmínek.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?