Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Fujian je pro čínské námořnictvo velkým krokem kupředu, neboť je vybaven elektromagnetickým katapultovým systémem pro start letadel. Ten umožňuje letounům vzlétnout s těžším nákladem zbraní a paliva, aby mohly zasáhnout cíle na delší vzdálenosti. Tuto technologii v současné době může konkurovat pouze nejnovější a největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Předchozí čínské letadlové lodě, Liaoning a Shandong, využívají pro start letadel rampu ve stylu skokanského můstku.
Podle bývalých amerických důstojníků zřejmě omezení Fujianu pramení z konfigurace jeho paluby, která je u čínských letadlových lodí s katapultovým systémem první. Důstojníci prozkoumali fotografie a video záběry paluby. Problém s rychlostí operací poprvé nadnesl čínský vojenský bloger. Ten po zhlédnutí dokumentu státní televize CCTV poznamenal, že oba katapulty jsou umístěny blízko přední střední části přistávací zóny.
To by znamenalo, že při přistávání by stíhačky J-15 nebo J-35 (dva hlavní čínské palubní stíhací letouny) přejížděly přes katapulty, což by je dočasně vyřazovalo z provozu pro vzlety a snižovalo tak efektivitu operací. Schuster upřesnil, že úhel přistávací dráhy na Fujianu se odchyluje od středu jen o 6 stupňů, zatímco na amerických letadlových lodích je to 9 stupňů, což omezuje prostor mezi přistávací dráhou a předními katapulty.
Navíc je prý přistávací plocha na Fujianu delší než na Nimitzu, čímž zasahuje příliš blízko k přídi, kde se letadla připravují na start. Delší přistávací plocha a užší úhel paluby tak redukují prostor pro přemisťování letadel po přistání. Bývalí důstojníci také poukázali na to, že přední katapulty se na Fujianu zdají být delší než na Nimitzu.
Letadla by byla ohrožena srážkami na palubě, když by se přesouvala z přistávací dráhy k výtahům do hangáru a zpět na start. Jedinou možností, jak předejít nehodám, je snížení tempa operací, shodli se Schuster a Stewart. Zatímco Čína buduje největší námořnictvo na světě a rychle spouští high-tech válečné lodě, ve flotile letadlových lodí stále značně zaostává za USA.
USA má 11 aktivních letadlových lodí, zatímco Čína má dvě, přičemž Fujian má být uveden do služby v nadcházejících týdnech. Liaoning a Shandong jsou menší (výtlak 60 000 až 70 000 tun) a jejich startovací systém omezuje náklad paliva a výzbroje letadel. Fujian s výtlakem 80 000 tun se nejvíce blíží americkým lodím třídy Nimitz s výtlakem 97 000 tun, které tvoří většinu americké flotily.
Nejstarší americká letadlová loď USS Nimitz byla uvedena do provozu v květnu 1975 a očekává se, že příští rok bude vyřazena ze služby. Koncem září satelitní snímky zachytily Fujian v přístavu na ostrově Chaj-nan v severní části Jihočínského moře, kde se očekává brzký ceremoniál jeho uvedení do provozu.
V Číně je Fujian oslavován; čínský expert na vojenské záležitosti Zhang Junshe pro Global Times prohlásil, že úspěšné testy startů dokazují, že se Čína stává významnou letadlovou velmocí. Nicméně Schuster vnímá Fujian spíše jako mezikrok. Domnívá se, že další čínská letadlová loď, Typ 004, se už bude moci poučit z nedostatků Fujianu.
Stewart zdůraznil, že Čína má v oblasti provozu letadlových lodí, zejména s katapulty, hodně co dohánět. Uvedl, že "všechna operační pravidla a předpisy pro letadlové lodě jsou psány krví", což odkazuje na to, že chyby během letových operací již vedly k vážným zraněním nebo úmrtím. Zkušený pilot dodal, že skutečné dovednosti se získávají praxí, zejména při přistávání v noci a za nepříznivých podmínek.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
