Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Tajemník amerického ministerstva financí Scott Bessent ve svém prohlášení uvedl: „Vyzýváme naše spojence, aby se k nám připojili a dodržovali tyto sankce.“ Je třeba zmínit, že Evropská unie uvalila na Rusko již 19 kol sankcí od rozsáhlé invaze v roce 2022. Podle odhadů britské vlády přišlo Rusko kvůli sankcím od začátku války o více než 28 miliard liber (přibližně 815 miliard Kč).
Již v březnu 2022 server The Conversation napsal, proč si myslí, že sankce uvalené na Rusko po invazi „nepřivedou Putina k pádu“. Sankce často nesplní své cíle, a navíc ruská ekonomika byla cíleně nastavena tak, aby odolala sankcím Západu. Tři roky po invazi Rusko pokračuje v pustošení Ukrajiny, i když s menším úspěchem, než generálové očekávali. Tento odpor je dán hrdinstvím a kreativitou ukrajinské armády a také humanitární a vojenskou pomocí od EU, USA a dalších spojenců. Je však otázkou, nakolik k tomu přispěly sankce.
Ruská ekonomika se nyní soustředí na vedení války. A i v době bojů za použití dronů jsou k válčení potřeba vojáci. Sumy, které Rusko vyplácí lidem vstupujícím do armády, jsou bezprecedentní. Nejenže jejich náborový plat odpovídá ceně slušného bytu v regionální metropoli, ale zároveň je jim odpuštěn jakýkoli dluh až do výše 10 milionů rublů (přibližně 2,5 milionu Kč). Jejich plat sice není velký podle západních standardů (například policista v New Yorku si vydělá srovnatelnou částku ročně), ovšem když je v Rusku alternativou práce ostrahy za 400 liber (přibližně 11 600 Kč) měsíčně, je jasné, proč se lidé bez budoucnosti – zejména odsouzení, kteří navíc dostávají milost – hlásí do ozbrojených sil.
Díky rezervistům a dobrovolníkům je Rusko schopné udržet svou bojovou sílu. I když sankce ruské ekonomice jasně škodí, mít dostatek vojáků je prioritou číslo jedna, a to zůstává z velké části neovlivněno. Rusko dokáže válku platit, ať už sankce jsou, nebo ne, a to tím, že přesouvá náklady na veřejnost. Předpokládá se, že DPH se v roce 2026 zvýší z 20 % na 22 %, a sníží se práh příjmů, nad kterým budou muset podniky platit. To sice omezí investice do odvětví jako jsou kadeřnictví, ale investice do vojenské výroby to neovlivní.
Sankce sice ruskou ekonomiku poškozují – zrušení sankcí je vždy nejdůležitější požadavek při jednáních o příměří – ale ne natolik, aby se válečná ekonomika zpomalila. Rusku se zatím daří sankce obcházet. Evropa stále nakupuje velké objemy ropy a plynu z Ruska (ve skutečnosti více, než poskytla Ukrajině na pomoc). Moskva také vyvezla obrovské množství do Indie a Číny, i když se očekává, že v důsledku amerických sankcí budou tyto objemy výrazně klesat.
Prezident Trump také dříve letos oznámil masivní zvýšení cel na indický export jako odvetu za to, že Indie nakupuje ruské energetické dodávky. Všechna tato opatření válku prodraží, ale nezastaví ji. Rusko totiž kontroluje velkou „stínovou flotilu“ lodí, které přepravují jeho ropu a další zakázané zboží, jako je vojenské vybavení a ukradené ukrajinské obilí. EU sice zakázala vjezd do přístavů 117 lodím, u nichž se předpokládá, že jsou součástí této stínové flotily, avšak zkušenosti naznačují, že se jedná o neprůstřelný způsob, jak jim zabránit v činnosti.
Je lákavé vnímat sankce jako snahu způsobit smrt tisícem řezů. EU provedla 19 řezů, takže do konce zbývá ještě 981 – 980 s Trumpovým posledním krokem. Západ mohl udělat více a mohl jednat dříve. Mohl zasáhnout už v roce 2008, kdy Rusko dalo najevo své agresivní úmysly invazí do Gruzie. Také mohl uvalit účinnější sankce po anexi Krymu a části východní Ukrajiny v roce 2014.
Tyto sankce jsou každopádně navrženy proti západní demokracii. Pokud by byly uvaleny proti USA nebo Spojenému království, došlo by ke změně vlády. V západních demokraciích mají vlády moc s omezením voličů, kteří jim mandát mohou odebrat. Sankce proti autokraciím, kde moc není v rukou lidu, musejí být odlišné. Dobrou zprávou je, že Trumpova administrativa konečně dělá něco jiného, než že prostírá červený koberec pro Putina. Naděje existuje.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.