Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Tajemník amerického ministerstva financí Scott Bessent ve svém prohlášení uvedl: „Vyzýváme naše spojence, aby se k nám připojili a dodržovali tyto sankce.“ Je třeba zmínit, že Evropská unie uvalila na Rusko již 19 kol sankcí od rozsáhlé invaze v roce 2022. Podle odhadů britské vlády přišlo Rusko kvůli sankcím od začátku války o více než 28 miliard liber (přibližně 815 miliard Kč).
Již v březnu 2022 server The Conversation napsal, proč si myslí, že sankce uvalené na Rusko po invazi „nepřivedou Putina k pádu“. Sankce často nesplní své cíle, a navíc ruská ekonomika byla cíleně nastavena tak, aby odolala sankcím Západu. Tři roky po invazi Rusko pokračuje v pustošení Ukrajiny, i když s menším úspěchem, než generálové očekávali. Tento odpor je dán hrdinstvím a kreativitou ukrajinské armády a také humanitární a vojenskou pomocí od EU, USA a dalších spojenců. Je však otázkou, nakolik k tomu přispěly sankce.
Ruská ekonomika se nyní soustředí na vedení války. A i v době bojů za použití dronů jsou k válčení potřeba vojáci. Sumy, které Rusko vyplácí lidem vstupujícím do armády, jsou bezprecedentní. Nejenže jejich náborový plat odpovídá ceně slušného bytu v regionální metropoli, ale zároveň je jim odpuštěn jakýkoli dluh až do výše 10 milionů rublů (přibližně 2,5 milionu Kč). Jejich plat sice není velký podle západních standardů (například policista v New Yorku si vydělá srovnatelnou částku ročně), ovšem když je v Rusku alternativou práce ostrahy za 400 liber (přibližně 11 600 Kč) měsíčně, je jasné, proč se lidé bez budoucnosti – zejména odsouzení, kteří navíc dostávají milost – hlásí do ozbrojených sil.
Díky rezervistům a dobrovolníkům je Rusko schopné udržet svou bojovou sílu. I když sankce ruské ekonomice jasně škodí, mít dostatek vojáků je prioritou číslo jedna, a to zůstává z velké části neovlivněno. Rusko dokáže válku platit, ať už sankce jsou, nebo ne, a to tím, že přesouvá náklady na veřejnost. Předpokládá se, že DPH se v roce 2026 zvýší z 20 % na 22 %, a sníží se práh příjmů, nad kterým budou muset podniky platit. To sice omezí investice do odvětví jako jsou kadeřnictví, ale investice do vojenské výroby to neovlivní.
Sankce sice ruskou ekonomiku poškozují – zrušení sankcí je vždy nejdůležitější požadavek při jednáních o příměří – ale ne natolik, aby se válečná ekonomika zpomalila. Rusku se zatím daří sankce obcházet. Evropa stále nakupuje velké objemy ropy a plynu z Ruska (ve skutečnosti více, než poskytla Ukrajině na pomoc). Moskva také vyvezla obrovské množství do Indie a Číny, i když se očekává, že v důsledku amerických sankcí budou tyto objemy výrazně klesat.
Prezident Trump také dříve letos oznámil masivní zvýšení cel na indický export jako odvetu za to, že Indie nakupuje ruské energetické dodávky. Všechna tato opatření válku prodraží, ale nezastaví ji. Rusko totiž kontroluje velkou „stínovou flotilu“ lodí, které přepravují jeho ropu a další zakázané zboží, jako je vojenské vybavení a ukradené ukrajinské obilí. EU sice zakázala vjezd do přístavů 117 lodím, u nichž se předpokládá, že jsou součástí této stínové flotily, avšak zkušenosti naznačují, že se jedná o neprůstřelný způsob, jak jim zabránit v činnosti.
Je lákavé vnímat sankce jako snahu způsobit smrt tisícem řezů. EU provedla 19 řezů, takže do konce zbývá ještě 981 – 980 s Trumpovým posledním krokem. Západ mohl udělat více a mohl jednat dříve. Mohl zasáhnout už v roce 2008, kdy Rusko dalo najevo své agresivní úmysly invazí do Gruzie. Také mohl uvalit účinnější sankce po anexi Krymu a části východní Ukrajiny v roce 2014.
Tyto sankce jsou každopádně navrženy proti západní demokracii. Pokud by byly uvaleny proti USA nebo Spojenému království, došlo by ke změně vlády. V západních demokraciích mají vlády moc s omezením voličů, kteří jim mandát mohou odebrat. Sankce proti autokraciím, kde moc není v rukou lidu, musejí být odlišné. Dobrou zprávou je, že Trumpova administrativa konečně dělá něco jiného, než že prostírá červený koberec pro Putina. Naděje existuje.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).