V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Orwell ve svém eseji také správně předpověděl šíření jaderných zbraní. Napsal, že bomba je fantasticky drahá a její výroba vyžaduje ohromné průmyslové úsilí, kterého jsou schopny jen tři nebo čtyři země na světě. Vskutku, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která byla rovněž založena před 80 lety, nakonec „bombu“ získalo. Druhým státem, který ji vlastnil, byl v roce 1949 Sovětský svaz.
Od té doby hrozba jaderných zbraní ospravedlňovala globální konflikty. Ačkoli byly Irák a Írán obviněny ze snahy o získání bomby, USA a Izrael v obou případech použily ozbrojenou sílu, aby těmto národům zabránily v získání jaderných zbraní, namísto diplomatického řešení. Existence iráckého programu jaderných zbraní, podpořená zpravodajskými informacemi, byla jedním z důvodů, proč OSN schválila Válku v Zálivu v roce 1991. V roce 2003 se USA a Velká Británie snažily získat souhlas OSN k podobné válce, aby rozehnaly údajné irácké jaderné zbraně – na základě chybných zpravodajských informací, které byly zplagiovány z diplomové práce na Oxfordské univerzitě.
V červnu 2025 Izrael zaútočil na Írán kvůli údajné snaze o získání jaderné zbraně, opět na základě „zpravodajských“ zpráv. Během následné dvanáctidenní války svět zadržoval dech, protože snadno mohla eskalovat v jaderný konflikt. Dnes by umělá inteligence (AI) mohla umožnit jakémukoli státu nebo teroristické skupině sestavit atomovou bombu způsoby, které si Orwellovi současníci, jako byli Einstein a Oppenheimer, nedokázali představit.
Jen čtyři roky po eseji „Vy a atomová bomba“, v roce 1949, vyšel Orwellův román 1984. Tato dystopická kniha předznamenala Studenou válku, kterou předpověděl v roce 1945. Popsala tři fiktivní geopolitické bloky, které uzavírají neustále se měnící spojenectví s cílem ovládat sporná území. Román byl prorocký, protože byl napsán ještě před založením NATO a Varšavské smlouvy a předtím, než se ujaly pojmy jako „první“, „druhý“ a „třetí svět“.
Orwellův současník, důstojník britské námořní rozvědky Ian Fleming, však použil román 1984 k předpovědi jiné dimenze mocenské dynamiky 21. století. V jeho nesmírně úspěšných románech o Jamesi Bondovi (a ještě populárnějších filmových adaptacích) je největší hrozbou pro globální bezpečnost mocný jednotlivec nebo zločinecký mozek, nikoli národní vlády, jako je Sovětský svaz. V posledních desetiletích se Flemingova vize soustředěné individuální moci jako ohniska geopolitické hrozby mnohokrát projevila.
Usáma bin Ládin v roce 2001 zahájil globální válku proti terorismu trvající dvacet let. Mediální magnát Rupert Murdoch má neúměrný vliv na mezinárodní politiku, ovlivňuje volby a zásadní hlasování, jako byl Brexit v roce 2016. A byl to Elon Musk, a nikoli NASA, kdo vytvořil vesmírný program a poskytl internet Ukrajině po ruské invazi v roce 2022. Jeho společnost SpaceX tak získala moc nevídanou od dob Britské východoindické společnosti.
Cesta k získání jaderné zbraně se od Hirošimy příliš nezměnila, ačkoli AI by mohla státům, které usilují o atomové bomby, tento proces usnadnit. Pokroky v umělé inteligenci mohou také usnadnit teroristickým skupinám výrobu a odpálení konvenční výbušniny v kombinaci s radioaktivním materiálem, což se nazývá „špinavá bomba“.
Orwellovo psaní odhaluje pokrytectví tohoto termínu, jelikož nás nutí ptát se, zda to implikuje, že běžné jaderné zbraně jsou ve výchozím nastavení „čisté bomby“. Nicméně, i přes strach z teroristického útoku s improvizovanou špinavou bombou, ty „nejšpinavější“ jsou ty s ochuzeným uranem (OU), které jsou široce používány západními vojenskými silami. OU byl původně před 80 lety vedlejším produktem obohacování uranu během Projektu Manhattan. Vědci zjistili, že ho lze použít k výrobě zbraní prorážejících pancíř. Tyto zbraně používaly USA a Spojené království během válek v Iráku v roce 1991 a 2003. Dodnes kontaminují půdu, což vede k rakovině, vrozeným vadám a dalším nemocem. Dnes Ukrajina trpí nejen pokračujícími následky Černobylu, ale ona i Rusko tyto zbraně používají od roku 2022.
Zatímco AI neuvěřitelně posílila to, co si obvykle představujeme jako orwellovské – dohledové státy, jaké jsou popsány v 1984 – Orwell psal také o tom, jak technologie umožnila šíření dezinformací. V roce 1944 zpochybnil falešné zprávy o neexistujících německých náletech na Británii, které vysílalo nacistické rádio. Zdůraznil jejich propagandistickou hodnotu pro případ potenciálního německého vítězství. Dnes, o 80 let později, se děje totéž. Během dvanáctidenní války mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025 se objevila AI generovaná deepfake videa, která ukazovala atomové hřiby vybuchující nad zničenými íránskými jadernými zařízeními.
Někteří současní komentátoři tvrdí, že Studená válka mezi Washingtonem a Moskvou nikdy neskončila, což Orwellově metafoře zajišťuje trvalou platnost. Nicméně, americký spisovatel a politický komentátor Walter Lippman je obecně považován za toho, kdo termín „Studená válka“ vynalezl v roce 1947. Tím potvrdil Orwellovo tvrzení z románu 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost.“
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?