V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Orwell ve svém eseji také správně předpověděl šíření jaderných zbraní. Napsal, že bomba je fantasticky drahá a její výroba vyžaduje ohromné průmyslové úsilí, kterého jsou schopny jen tři nebo čtyři země na světě. Vskutku, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která byla rovněž založena před 80 lety, nakonec „bombu“ získalo. Druhým státem, který ji vlastnil, byl v roce 1949 Sovětský svaz.
Od té doby hrozba jaderných zbraní ospravedlňovala globální konflikty. Ačkoli byly Irák a Írán obviněny ze snahy o získání bomby, USA a Izrael v obou případech použily ozbrojenou sílu, aby těmto národům zabránily v získání jaderných zbraní, namísto diplomatického řešení. Existence iráckého programu jaderných zbraní, podpořená zpravodajskými informacemi, byla jedním z důvodů, proč OSN schválila Válku v Zálivu v roce 1991. V roce 2003 se USA a Velká Británie snažily získat souhlas OSN k podobné válce, aby rozehnaly údajné irácké jaderné zbraně – na základě chybných zpravodajských informací, které byly zplagiovány z diplomové práce na Oxfordské univerzitě.
V červnu 2025 Izrael zaútočil na Írán kvůli údajné snaze o získání jaderné zbraně, opět na základě „zpravodajských“ zpráv. Během následné dvanáctidenní války svět zadržoval dech, protože snadno mohla eskalovat v jaderný konflikt. Dnes by umělá inteligence (AI) mohla umožnit jakémukoli státu nebo teroristické skupině sestavit atomovou bombu způsoby, které si Orwellovi současníci, jako byli Einstein a Oppenheimer, nedokázali představit.
Jen čtyři roky po eseji „Vy a atomová bomba“, v roce 1949, vyšel Orwellův román 1984. Tato dystopická kniha předznamenala Studenou válku, kterou předpověděl v roce 1945. Popsala tři fiktivní geopolitické bloky, které uzavírají neustále se měnící spojenectví s cílem ovládat sporná území. Román byl prorocký, protože byl napsán ještě před založením NATO a Varšavské smlouvy a předtím, než se ujaly pojmy jako „první“, „druhý“ a „třetí svět“.
Orwellův současník, důstojník britské námořní rozvědky Ian Fleming, však použil román 1984 k předpovědi jiné dimenze mocenské dynamiky 21. století. V jeho nesmírně úspěšných románech o Jamesi Bondovi (a ještě populárnějších filmových adaptacích) je největší hrozbou pro globální bezpečnost mocný jednotlivec nebo zločinecký mozek, nikoli národní vlády, jako je Sovětský svaz. V posledních desetiletích se Flemingova vize soustředěné individuální moci jako ohniska geopolitické hrozby mnohokrát projevila.
Usáma bin Ládin v roce 2001 zahájil globální válku proti terorismu trvající dvacet let. Mediální magnát Rupert Murdoch má neúměrný vliv na mezinárodní politiku, ovlivňuje volby a zásadní hlasování, jako byl Brexit v roce 2016. A byl to Elon Musk, a nikoli NASA, kdo vytvořil vesmírný program a poskytl internet Ukrajině po ruské invazi v roce 2022. Jeho společnost SpaceX tak získala moc nevídanou od dob Britské východoindické společnosti.
Cesta k získání jaderné zbraně se od Hirošimy příliš nezměnila, ačkoli AI by mohla státům, které usilují o atomové bomby, tento proces usnadnit. Pokroky v umělé inteligenci mohou také usnadnit teroristickým skupinám výrobu a odpálení konvenční výbušniny v kombinaci s radioaktivním materiálem, což se nazývá „špinavá bomba“.
Orwellovo psaní odhaluje pokrytectví tohoto termínu, jelikož nás nutí ptát se, zda to implikuje, že běžné jaderné zbraně jsou ve výchozím nastavení „čisté bomby“. Nicméně, i přes strach z teroristického útoku s improvizovanou špinavou bombou, ty „nejšpinavější“ jsou ty s ochuzeným uranem (OU), které jsou široce používány západními vojenskými silami. OU byl původně před 80 lety vedlejším produktem obohacování uranu během Projektu Manhattan. Vědci zjistili, že ho lze použít k výrobě zbraní prorážejících pancíř. Tyto zbraně používaly USA a Spojené království během válek v Iráku v roce 1991 a 2003. Dodnes kontaminují půdu, což vede k rakovině, vrozeným vadám a dalším nemocem. Dnes Ukrajina trpí nejen pokračujícími následky Černobylu, ale ona i Rusko tyto zbraně používají od roku 2022.
Zatímco AI neuvěřitelně posílila to, co si obvykle představujeme jako orwellovské – dohledové státy, jaké jsou popsány v 1984 – Orwell psal také o tom, jak technologie umožnila šíření dezinformací. V roce 1944 zpochybnil falešné zprávy o neexistujících německých náletech na Británii, které vysílalo nacistické rádio. Zdůraznil jejich propagandistickou hodnotu pro případ potenciálního německého vítězství. Dnes, o 80 let později, se děje totéž. Během dvanáctidenní války mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025 se objevila AI generovaná deepfake videa, která ukazovala atomové hřiby vybuchující nad zničenými íránskými jadernými zařízeními.
Někteří současní komentátoři tvrdí, že Studená válka mezi Washingtonem a Moskvou nikdy neskončila, což Orwellově metafoře zajišťuje trvalou platnost. Nicméně, americký spisovatel a politický komentátor Walter Lippman je obecně považován za toho, kdo termín „Studená válka“ vynalezl v roce 1947. Tím potvrdil Orwellovo tvrzení z románu 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost.“
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Slovensko se nehodlá podílet na financování unijní vojenské pomoci Ukrajině, naznačil premiér Robert Fico (Smer-SD). Bratislava nechápe, proč na sebe Evropská unie bere celou tíhu války. Fico to označil za "největší chybu".
Když David Stypka před více než čtyřmi lety zemřel, doufali fanoušci, že se ještě dočkají alespoň nějakých jeho nahrávek. Přišla jedna oceňovaná deska, kterou všichni považovali za poslední. Nyní ale byla oznámena velká novinka.
Jen zbytek nedělního dne a celé pondělí mají lidé na to, aby si nakoupili. Úterní státní svátek totiž ovlivní provozní dobu obchodů v Česku. A nebude to letos zdaleka naposledy.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová připustila, že se měla už dříve pokusit přesvědčit Joea Bidena, aby nekandidoval na druhé funkční období v Bílém domě. Harrisová nakonec byla soupeřkou Donalda Trumpa v loňské prezidentské volbě, ale neuspěla.
Poslední týdny ve vrcholné politice zbývají končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka jedné ze stran koalice Spolu už dlouho před volbami řekla, že nebude obhajovat poslanecký mandát. Detailně ale důvody svého rozhodnutí vysvětlila až nyní.
Ruská armáda v tomto týdnu otestovala novou mezikontinentální raketu s jaderným pohonem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o zbraň, jakou nemá k dispozici žádná jiná armáda na světě.
Dara Rolins je momentálně zamilovaná a rozhodně to není poprvé. To všichni tak nějak víme, protože se zpěvačka nachází ve světlech reflektorů už od dětství. Kterou ze svých lásek označila za ohnivou a proč tento konkrétní vztah nevydržel do dneška?