V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Orwell ve svém eseji také správně předpověděl šíření jaderných zbraní. Napsal, že bomba je fantasticky drahá a její výroba vyžaduje ohromné průmyslové úsilí, kterého jsou schopny jen tři nebo čtyři země na světě. Vskutku, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která byla rovněž založena před 80 lety, nakonec „bombu“ získalo. Druhým státem, který ji vlastnil, byl v roce 1949 Sovětský svaz.
Od té doby hrozba jaderných zbraní ospravedlňovala globální konflikty. Ačkoli byly Irák a Írán obviněny ze snahy o získání bomby, USA a Izrael v obou případech použily ozbrojenou sílu, aby těmto národům zabránily v získání jaderných zbraní, namísto diplomatického řešení. Existence iráckého programu jaderných zbraní, podpořená zpravodajskými informacemi, byla jedním z důvodů, proč OSN schválila Válku v Zálivu v roce 1991. V roce 2003 se USA a Velká Británie snažily získat souhlas OSN k podobné válce, aby rozehnaly údajné irácké jaderné zbraně – na základě chybných zpravodajských informací, které byly zplagiovány z diplomové práce na Oxfordské univerzitě.
V červnu 2025 Izrael zaútočil na Írán kvůli údajné snaze o získání jaderné zbraně, opět na základě „zpravodajských“ zpráv. Během následné dvanáctidenní války svět zadržoval dech, protože snadno mohla eskalovat v jaderný konflikt. Dnes by umělá inteligence (AI) mohla umožnit jakémukoli státu nebo teroristické skupině sestavit atomovou bombu způsoby, které si Orwellovi současníci, jako byli Einstein a Oppenheimer, nedokázali představit.
Jen čtyři roky po eseji „Vy a atomová bomba“, v roce 1949, vyšel Orwellův román 1984. Tato dystopická kniha předznamenala Studenou válku, kterou předpověděl v roce 1945. Popsala tři fiktivní geopolitické bloky, které uzavírají neustále se měnící spojenectví s cílem ovládat sporná území. Román byl prorocký, protože byl napsán ještě před založením NATO a Varšavské smlouvy a předtím, než se ujaly pojmy jako „první“, „druhý“ a „třetí svět“.
Orwellův současník, důstojník britské námořní rozvědky Ian Fleming, však použil román 1984 k předpovědi jiné dimenze mocenské dynamiky 21. století. V jeho nesmírně úspěšných románech o Jamesi Bondovi (a ještě populárnějších filmových adaptacích) je největší hrozbou pro globální bezpečnost mocný jednotlivec nebo zločinecký mozek, nikoli národní vlády, jako je Sovětský svaz. V posledních desetiletích se Flemingova vize soustředěné individuální moci jako ohniska geopolitické hrozby mnohokrát projevila.
Usáma bin Ládin v roce 2001 zahájil globální válku proti terorismu trvající dvacet let. Mediální magnát Rupert Murdoch má neúměrný vliv na mezinárodní politiku, ovlivňuje volby a zásadní hlasování, jako byl Brexit v roce 2016. A byl to Elon Musk, a nikoli NASA, kdo vytvořil vesmírný program a poskytl internet Ukrajině po ruské invazi v roce 2022. Jeho společnost SpaceX tak získala moc nevídanou od dob Britské východoindické společnosti.
Cesta k získání jaderné zbraně se od Hirošimy příliš nezměnila, ačkoli AI by mohla státům, které usilují o atomové bomby, tento proces usnadnit. Pokroky v umělé inteligenci mohou také usnadnit teroristickým skupinám výrobu a odpálení konvenční výbušniny v kombinaci s radioaktivním materiálem, což se nazývá „špinavá bomba“.
Orwellovo psaní odhaluje pokrytectví tohoto termínu, jelikož nás nutí ptát se, zda to implikuje, že běžné jaderné zbraně jsou ve výchozím nastavení „čisté bomby“. Nicméně, i přes strach z teroristického útoku s improvizovanou špinavou bombou, ty „nejšpinavější“ jsou ty s ochuzeným uranem (OU), které jsou široce používány západními vojenskými silami. OU byl původně před 80 lety vedlejším produktem obohacování uranu během Projektu Manhattan. Vědci zjistili, že ho lze použít k výrobě zbraní prorážejících pancíř. Tyto zbraně používaly USA a Spojené království během válek v Iráku v roce 1991 a 2003. Dodnes kontaminují půdu, což vede k rakovině, vrozeným vadám a dalším nemocem. Dnes Ukrajina trpí nejen pokračujícími následky Černobylu, ale ona i Rusko tyto zbraně používají od roku 2022.
Zatímco AI neuvěřitelně posílila to, co si obvykle představujeme jako orwellovské – dohledové státy, jaké jsou popsány v 1984 – Orwell psal také o tom, jak technologie umožnila šíření dezinformací. V roce 1944 zpochybnil falešné zprávy o neexistujících německých náletech na Británii, které vysílalo nacistické rádio. Zdůraznil jejich propagandistickou hodnotu pro případ potenciálního německého vítězství. Dnes, o 80 let později, se děje totéž. Během dvanáctidenní války mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025 se objevila AI generovaná deepfake videa, která ukazovala atomové hřiby vybuchující nad zničenými íránskými jadernými zařízeními.
Někteří současní komentátoři tvrdí, že Studená válka mezi Washingtonem a Moskvou nikdy neskončila, což Orwellově metafoře zajišťuje trvalou platnost. Nicméně, americký spisovatel a politický komentátor Walter Lippman je obecně považován za toho, kdo termín „Studená válka“ vynalezl v roce 1947. Tím potvrdil Orwellovo tvrzení z románu 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost.“
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.