V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Orwell ve svém eseji také správně předpověděl šíření jaderných zbraní. Napsal, že bomba je fantasticky drahá a její výroba vyžaduje ohromné průmyslové úsilí, kterého jsou schopny jen tři nebo čtyři země na světě. Vskutku, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která byla rovněž založena před 80 lety, nakonec „bombu“ získalo. Druhým státem, který ji vlastnil, byl v roce 1949 Sovětský svaz.
Od té doby hrozba jaderných zbraní ospravedlňovala globální konflikty. Ačkoli byly Irák a Írán obviněny ze snahy o získání bomby, USA a Izrael v obou případech použily ozbrojenou sílu, aby těmto národům zabránily v získání jaderných zbraní, namísto diplomatického řešení. Existence iráckého programu jaderných zbraní, podpořená zpravodajskými informacemi, byla jedním z důvodů, proč OSN schválila Válku v Zálivu v roce 1991. V roce 2003 se USA a Velká Británie snažily získat souhlas OSN k podobné válce, aby rozehnaly údajné irácké jaderné zbraně – na základě chybných zpravodajských informací, které byly zplagiovány z diplomové práce na Oxfordské univerzitě.
V červnu 2025 Izrael zaútočil na Írán kvůli údajné snaze o získání jaderné zbraně, opět na základě „zpravodajských“ zpráv. Během následné dvanáctidenní války svět zadržoval dech, protože snadno mohla eskalovat v jaderný konflikt. Dnes by umělá inteligence (AI) mohla umožnit jakémukoli státu nebo teroristické skupině sestavit atomovou bombu způsoby, které si Orwellovi současníci, jako byli Einstein a Oppenheimer, nedokázali představit.
Jen čtyři roky po eseji „Vy a atomová bomba“, v roce 1949, vyšel Orwellův román 1984. Tato dystopická kniha předznamenala Studenou válku, kterou předpověděl v roce 1945. Popsala tři fiktivní geopolitické bloky, které uzavírají neustále se měnící spojenectví s cílem ovládat sporná území. Román byl prorocký, protože byl napsán ještě před založením NATO a Varšavské smlouvy a předtím, než se ujaly pojmy jako „první“, „druhý“ a „třetí svět“.
Orwellův současník, důstojník britské námořní rozvědky Ian Fleming, však použil román 1984 k předpovědi jiné dimenze mocenské dynamiky 21. století. V jeho nesmírně úspěšných románech o Jamesi Bondovi (a ještě populárnějších filmových adaptacích) je největší hrozbou pro globální bezpečnost mocný jednotlivec nebo zločinecký mozek, nikoli národní vlády, jako je Sovětský svaz. V posledních desetiletích se Flemingova vize soustředěné individuální moci jako ohniska geopolitické hrozby mnohokrát projevila.
Usáma bin Ládin v roce 2001 zahájil globální válku proti terorismu trvající dvacet let. Mediální magnát Rupert Murdoch má neúměrný vliv na mezinárodní politiku, ovlivňuje volby a zásadní hlasování, jako byl Brexit v roce 2016. A byl to Elon Musk, a nikoli NASA, kdo vytvořil vesmírný program a poskytl internet Ukrajině po ruské invazi v roce 2022. Jeho společnost SpaceX tak získala moc nevídanou od dob Britské východoindické společnosti.
Cesta k získání jaderné zbraně se od Hirošimy příliš nezměnila, ačkoli AI by mohla státům, které usilují o atomové bomby, tento proces usnadnit. Pokroky v umělé inteligenci mohou také usnadnit teroristickým skupinám výrobu a odpálení konvenční výbušniny v kombinaci s radioaktivním materiálem, což se nazývá „špinavá bomba“.
Orwellovo psaní odhaluje pokrytectví tohoto termínu, jelikož nás nutí ptát se, zda to implikuje, že běžné jaderné zbraně jsou ve výchozím nastavení „čisté bomby“. Nicméně, i přes strach z teroristického útoku s improvizovanou špinavou bombou, ty „nejšpinavější“ jsou ty s ochuzeným uranem (OU), které jsou široce používány západními vojenskými silami. OU byl původně před 80 lety vedlejším produktem obohacování uranu během Projektu Manhattan. Vědci zjistili, že ho lze použít k výrobě zbraní prorážejících pancíř. Tyto zbraně používaly USA a Spojené království během válek v Iráku v roce 1991 a 2003. Dodnes kontaminují půdu, což vede k rakovině, vrozeným vadám a dalším nemocem. Dnes Ukrajina trpí nejen pokračujícími následky Černobylu, ale ona i Rusko tyto zbraně používají od roku 2022.
Zatímco AI neuvěřitelně posílila to, co si obvykle představujeme jako orwellovské – dohledové státy, jaké jsou popsány v 1984 – Orwell psal také o tom, jak technologie umožnila šíření dezinformací. V roce 1944 zpochybnil falešné zprávy o neexistujících německých náletech na Británii, které vysílalo nacistické rádio. Zdůraznil jejich propagandistickou hodnotu pro případ potenciálního německého vítězství. Dnes, o 80 let později, se děje totéž. Během dvanáctidenní války mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025 se objevila AI generovaná deepfake videa, která ukazovala atomové hřiby vybuchující nad zničenými íránskými jadernými zařízeními.
Někteří současní komentátoři tvrdí, že Studená válka mezi Washingtonem a Moskvou nikdy neskončila, což Orwellově metafoře zajišťuje trvalou platnost. Nicméně, americký spisovatel a politický komentátor Walter Lippman je obecně považován za toho, kdo termín „Studená válka“ vynalezl v roce 1947. Tím potvrdil Orwellovo tvrzení z románu 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost.“
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.