Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Napětí mezi dvěma supervelmocemi opět eskalovalo na začátku října, když Peking zpřísnil omezení vývozu vzácných zemin a permanentních magnetů. V reakci na to Washington zvýšil cla na čínský export na 130 % s platností od 1. listopadu.
V Kuala Lumpuru americký ministr financí Scott Bessent oznámil dosažení „rámcové“ dohody, kterou mají lídři „završit“. Ta zahrnuje obnovení čínských nákupů amerických sójových bobů, roční pauzu v omezeních na vzácné zeminy a „konečnou dohodu“ o prodeji platformy TikTok v USA.
Nejvyšší čínský obchodní vyjednavač Li Chenggang potvrdil dosažení „předběžného konsenzu“, který musí projít schvalovacím procesem obou stran. Čína naléhavě potřebuje úlevu od cel, jelikož bojuje se zpomalením růstu, deflací, rekordní nezaměstnaností mladých a problémy v sektoru nemovitostí.
Sean King, viceprezident konzultační firmy Park Strategies, je skeptický. „Bessentovy komentáře... naznačují, že lídři Si a Trump nebudou mít ve čtvrtek v Koreji žádnou formální obchodní dohodu, kterou by mohli oznámit.“ Důvody pro pesimismus jsou jasné: Trump již mnohokrát svévolně zrušil vyjednávání, naposledy ukončil obchodní rozhovory a zvýšil dovozní poplatky na Kanadu o 10 % kvůli reklamě proti clům.
Profesor mezinárodních vztahů na National University of Singapore, Chong Ja Ian, se domnívá, že „držet se dohody nevypadá jako Trumpova hra.“ Poukazuje na to, že Trumpovou taktikou je narušení a držení odpůrců v nejistotě. Trumpovo jednání s Japonskem v září, kdy po dohodě o snížení cel na auta a investičním závazku trval na „vyjasnění“ investic s právem zavést nová cla, je toho dalším důkazem.
Obchodní dynamika mezi USA a Čínou je podle expertů konfrontační a v takovém prostředí se vzájemná závislost stává slabinou. Soběstačnost je novým heslem. Zatímco USA tlačí na Čínu v přístupu k moderním čipům, Peking na oplátku omezuje vzácné zeminy, čímž se obě země snaží řešit své strategické slabiny.
Čína loni založila státní fond ve výši 47,5 miliardy dolarů na podporu svého polovodičového průmyslu; USA zase uzavřely miliardové dohody o vzácných zeminách se zeměmi jako Saúdská Arábie, Austrálie a Malajsie. Expert Chong Ja Ian se obává, že kvůli rostoucí konkurenční orientaci a ochotě Číny úder vrátit „předvídatelnost a jistota jen tak brzy nepřijde.“
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.