Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Napětí mezi dvěma supervelmocemi opět eskalovalo na začátku října, když Peking zpřísnil omezení vývozu vzácných zemin a permanentních magnetů. V reakci na to Washington zvýšil cla na čínský export na 130 % s platností od 1. listopadu.
V Kuala Lumpuru americký ministr financí Scott Bessent oznámil dosažení „rámcové“ dohody, kterou mají lídři „završit“. Ta zahrnuje obnovení čínských nákupů amerických sójových bobů, roční pauzu v omezeních na vzácné zeminy a „konečnou dohodu“ o prodeji platformy TikTok v USA.
Nejvyšší čínský obchodní vyjednavač Li Chenggang potvrdil dosažení „předběžného konsenzu“, který musí projít schvalovacím procesem obou stran. Čína naléhavě potřebuje úlevu od cel, jelikož bojuje se zpomalením růstu, deflací, rekordní nezaměstnaností mladých a problémy v sektoru nemovitostí.
Sean King, viceprezident konzultační firmy Park Strategies, je skeptický. „Bessentovy komentáře... naznačují, že lídři Si a Trump nebudou mít ve čtvrtek v Koreji žádnou formální obchodní dohodu, kterou by mohli oznámit.“ Důvody pro pesimismus jsou jasné: Trump již mnohokrát svévolně zrušil vyjednávání, naposledy ukončil obchodní rozhovory a zvýšil dovozní poplatky na Kanadu o 10 % kvůli reklamě proti clům.
Profesor mezinárodních vztahů na National University of Singapore, Chong Ja Ian, se domnívá, že „držet se dohody nevypadá jako Trumpova hra.“ Poukazuje na to, že Trumpovou taktikou je narušení a držení odpůrců v nejistotě. Trumpovo jednání s Japonskem v září, kdy po dohodě o snížení cel na auta a investičním závazku trval na „vyjasnění“ investic s právem zavést nová cla, je toho dalším důkazem.
Obchodní dynamika mezi USA a Čínou je podle expertů konfrontační a v takovém prostředí se vzájemná závislost stává slabinou. Soběstačnost je novým heslem. Zatímco USA tlačí na Čínu v přístupu k moderním čipům, Peking na oplátku omezuje vzácné zeminy, čímž se obě země snaží řešit své strategické slabiny.
Čína loni založila státní fond ve výši 47,5 miliardy dolarů na podporu svého polovodičového průmyslu; USA zase uzavřely miliardové dohody o vzácných zeminách se zeměmi jako Saúdská Arábie, Austrálie a Malajsie. Expert Chong Ja Ian se obává, že kvůli rostoucí konkurenční orientaci a ochotě Číny úder vrátit „předvídatelnost a jistota jen tak brzy nepřijde.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.