Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Napětí mezi dvěma supervelmocemi opět eskalovalo na začátku října, když Peking zpřísnil omezení vývozu vzácných zemin a permanentních magnetů. V reakci na to Washington zvýšil cla na čínský export na 130 % s platností od 1. listopadu.
V Kuala Lumpuru americký ministr financí Scott Bessent oznámil dosažení „rámcové“ dohody, kterou mají lídři „završit“. Ta zahrnuje obnovení čínských nákupů amerických sójových bobů, roční pauzu v omezeních na vzácné zeminy a „konečnou dohodu“ o prodeji platformy TikTok v USA.
Nejvyšší čínský obchodní vyjednavač Li Chenggang potvrdil dosažení „předběžného konsenzu“, který musí projít schvalovacím procesem obou stran. Čína naléhavě potřebuje úlevu od cel, jelikož bojuje se zpomalením růstu, deflací, rekordní nezaměstnaností mladých a problémy v sektoru nemovitostí.
Sean King, viceprezident konzultační firmy Park Strategies, je skeptický. „Bessentovy komentáře... naznačují, že lídři Si a Trump nebudou mít ve čtvrtek v Koreji žádnou formální obchodní dohodu, kterou by mohli oznámit.“ Důvody pro pesimismus jsou jasné: Trump již mnohokrát svévolně zrušil vyjednávání, naposledy ukončil obchodní rozhovory a zvýšil dovozní poplatky na Kanadu o 10 % kvůli reklamě proti clům.
Profesor mezinárodních vztahů na National University of Singapore, Chong Ja Ian, se domnívá, že „držet se dohody nevypadá jako Trumpova hra.“ Poukazuje na to, že Trumpovou taktikou je narušení a držení odpůrců v nejistotě. Trumpovo jednání s Japonskem v září, kdy po dohodě o snížení cel na auta a investičním závazku trval na „vyjasnění“ investic s právem zavést nová cla, je toho dalším důkazem.
Obchodní dynamika mezi USA a Čínou je podle expertů konfrontační a v takovém prostředí se vzájemná závislost stává slabinou. Soběstačnost je novým heslem. Zatímco USA tlačí na Čínu v přístupu k moderním čipům, Peking na oplátku omezuje vzácné zeminy, čímž se obě země snaží řešit své strategické slabiny.
Čína loni založila státní fond ve výši 47,5 miliardy dolarů na podporu svého polovodičového průmyslu; USA zase uzavřely miliardové dohody o vzácných zeminách se zeměmi jako Saúdská Arábie, Austrálie a Malajsie. Expert Chong Ja Ian se obává, že kvůli rostoucí konkurenční orientaci a ochotě Číny úder vrátit „předvídatelnost a jistota jen tak brzy nepřijde.“
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.