Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
Prezident Pavel se v průběhu setkání, které se soustředilo primárně na programové body a další postup, zajímal zejména o pasáže týkající se bezpečnostní a zahraniční politiky. Předseda Babiš přislíbil, že kompletní text programových priorit a koaliční smlouvy předá prezidentovi k nahlédnutí v druhé polovině tohoto týdne. Personální obsazení budoucího kabinetu sice Babiš konkrétně nepředstavil, avšak zmínil některá jména, o nichž se v rámci politických jednání diskutuje.
Návrh programového prohlášení Babiš prezidentovi na schůzku přinesl. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka odráží dokument převážnou většinu volebního programu ANO, byť s určitými ústupky. Program prý reflektuje středopravé zaměření vlády, které je ovšem doplněno o takzvanou „sociální kontrolku“.
Již týden po volbách se hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě dohodli na rozdělení ministerstev. Nový kabinet by měl mít celkem šestnáct členů, z toho devět míst pro ANO, čtyři pro Motoristy a tři pro SPD. Během uplynulého týdne probíhalo intenzivní ladění detailů programového prohlášení.
Babiš po schůzce sdělil, že koalice sice probrala většinu bodů, ale u dvou až tří priorit zatím panuje neshoda, kterou bude nutné dořešit. Teprve po dokončení těchto úprav představí vznikající koalice konečnou podobu programu.
Ve středu se uskuteční jednání koaliční rady, kde se bude řešit konečná podoba koaliční smlouvy a rozdělení funkcí ve Sněmovně. Očekává se, že nová vládní většina navrhne do čela Poslanecké sněmovny předsedu SPD Tomia Okamuru.
Strany se již předběžně dohodly na prvních legislativních krocích. Půjde o poslanecký návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování odvodů pro živnostníky. Koalice se také chce vrátit k původnímu návrhu stavebního zákona počítajícího s centrálním stavebním úřadem, který ANO prosazovalo již dříve.
Prezident Pavel očekává od Andreje Babiše takové personální složení vlády, které v žádném případě neohrozí základní demokratické principy obsažené v Ústavě. Tyto principy hlava státu opakovaně zdůrazňuje ve svých veřejných vystoupeních.
Petr Pavel je připraven následně jednat s nominovanými kandidáty na ministry a podrobně s nimi projednat jejich priority. Další termín setkání se bude odvíjet od tempa vyjednávání; primárně záleží na tom, kdy předseda ANO s partnery schválí všechny klíčové dokumenty a personální obsazení.
Babiš nakonec prezidenta ujistil, že řešení svého střetu zájmů představí veřejnosti ještě před případným jmenováním premiérem. Babiš s prezidentem také hovořil o nutnosti projednat rozpočet na příští rok s tím, že nechtějí provádět obstrukce.
Podle jeho slov je důležité, aby byl rozpočet schválen ve třetím čtení ještě do konce roku, a zabránilo se tak rozpočtovému provizoriu. Předpokládá se schválení návrhu v prvním čtení a následné předložení mnoha pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
