Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
Prezident Pavel se v průběhu setkání, které se soustředilo primárně na programové body a další postup, zajímal zejména o pasáže týkající se bezpečnostní a zahraniční politiky. Předseda Babiš přislíbil, že kompletní text programových priorit a koaliční smlouvy předá prezidentovi k nahlédnutí v druhé polovině tohoto týdne. Personální obsazení budoucího kabinetu sice Babiš konkrétně nepředstavil, avšak zmínil některá jména, o nichž se v rámci politických jednání diskutuje.
Návrh programového prohlášení Babiš prezidentovi na schůzku přinesl. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka odráží dokument převážnou většinu volebního programu ANO, byť s určitými ústupky. Program prý reflektuje středopravé zaměření vlády, které je ovšem doplněno o takzvanou „sociální kontrolku“.
Již týden po volbách se hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě dohodli na rozdělení ministerstev. Nový kabinet by měl mít celkem šestnáct členů, z toho devět míst pro ANO, čtyři pro Motoristy a tři pro SPD. Během uplynulého týdne probíhalo intenzivní ladění detailů programového prohlášení.
Babiš po schůzce sdělil, že koalice sice probrala většinu bodů, ale u dvou až tří priorit zatím panuje neshoda, kterou bude nutné dořešit. Teprve po dokončení těchto úprav představí vznikající koalice konečnou podobu programu.
Ve středu se uskuteční jednání koaliční rady, kde se bude řešit konečná podoba koaliční smlouvy a rozdělení funkcí ve Sněmovně. Očekává se, že nová vládní většina navrhne do čela Poslanecké sněmovny předsedu SPD Tomia Okamuru.
Strany se již předběžně dohodly na prvních legislativních krocích. Půjde o poslanecký návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování odvodů pro živnostníky. Koalice se také chce vrátit k původnímu návrhu stavebního zákona počítajícího s centrálním stavebním úřadem, který ANO prosazovalo již dříve.
Prezident Pavel očekává od Andreje Babiše takové personální složení vlády, které v žádném případě neohrozí základní demokratické principy obsažené v Ústavě. Tyto principy hlava státu opakovaně zdůrazňuje ve svých veřejných vystoupeních.
Petr Pavel je připraven následně jednat s nominovanými kandidáty na ministry a podrobně s nimi projednat jejich priority. Další termín setkání se bude odvíjet od tempa vyjednávání; primárně záleží na tom, kdy předseda ANO s partnery schválí všechny klíčové dokumenty a personální obsazení.
Babiš nakonec prezidenta ujistil, že řešení svého střetu zájmů představí veřejnosti ještě před případným jmenováním premiérem. Babiš s prezidentem také hovořil o nutnosti projednat rozpočet na příští rok s tím, že nechtějí provádět obstrukce.
Podle jeho slov je důležité, aby byl rozpočet schválen ve třetím čtení ještě do konce roku, a zabránilo se tak rozpočtovému provizoriu. Předpokládá se schválení návrhu v prvním čtení a následné předložení mnoha pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.