Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
Prezident Pavel se v průběhu setkání, které se soustředilo primárně na programové body a další postup, zajímal zejména o pasáže týkající se bezpečnostní a zahraniční politiky. Předseda Babiš přislíbil, že kompletní text programových priorit a koaliční smlouvy předá prezidentovi k nahlédnutí v druhé polovině tohoto týdne. Personální obsazení budoucího kabinetu sice Babiš konkrétně nepředstavil, avšak zmínil některá jména, o nichž se v rámci politických jednání diskutuje.
Návrh programového prohlášení Babiš prezidentovi na schůzku přinesl. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka odráží dokument převážnou většinu volebního programu ANO, byť s určitými ústupky. Program prý reflektuje středopravé zaměření vlády, které je ovšem doplněno o takzvanou „sociální kontrolku“.
Již týden po volbách se hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě dohodli na rozdělení ministerstev. Nový kabinet by měl mít celkem šestnáct členů, z toho devět míst pro ANO, čtyři pro Motoristy a tři pro SPD. Během uplynulého týdne probíhalo intenzivní ladění detailů programového prohlášení.
Babiš po schůzce sdělil, že koalice sice probrala většinu bodů, ale u dvou až tří priorit zatím panuje neshoda, kterou bude nutné dořešit. Teprve po dokončení těchto úprav představí vznikající koalice konečnou podobu programu.
Ve středu se uskuteční jednání koaliční rady, kde se bude řešit konečná podoba koaliční smlouvy a rozdělení funkcí ve Sněmovně. Očekává se, že nová vládní většina navrhne do čela Poslanecké sněmovny předsedu SPD Tomia Okamuru.
Strany se již předběžně dohodly na prvních legislativních krocích. Půjde o poslanecký návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování odvodů pro živnostníky. Koalice se také chce vrátit k původnímu návrhu stavebního zákona počítajícího s centrálním stavebním úřadem, který ANO prosazovalo již dříve.
Prezident Pavel očekává od Andreje Babiše takové personální složení vlády, které v žádném případě neohrozí základní demokratické principy obsažené v Ústavě. Tyto principy hlava státu opakovaně zdůrazňuje ve svých veřejných vystoupeních.
Petr Pavel je připraven následně jednat s nominovanými kandidáty na ministry a podrobně s nimi projednat jejich priority. Další termín setkání se bude odvíjet od tempa vyjednávání; primárně záleží na tom, kdy předseda ANO s partnery schválí všechny klíčové dokumenty a personální obsazení.
Babiš nakonec prezidenta ujistil, že řešení svého střetu zájmů představí veřejnosti ještě před případným jmenováním premiérem. Babiš s prezidentem také hovořil o nutnosti projednat rozpočet na příští rok s tím, že nechtějí provádět obstrukce.
Podle jeho slov je důležité, aby byl rozpočet schválen ve třetím čtení ještě do konce roku, a zabránilo se tak rozpočtovému provizoriu. Předpokládá se schválení návrhu v prvním čtení a následné předložení mnoha pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.