Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Putin v neděli oznámil, že Rusko úspěšně otestovalo svou jadernou střelu s plochou dráhou letu Burevestnik (Vichřice). Tato střela s jadernou schopností, kterou Moskva označuje jako zbraň schopnou proniknout jakýmkoli obranným štítem, se brzy přesune do fáze nasazení. Moskva uvedla, že střela 9M730 Burevestnik (NATO ji označuje jako SSC-X-9 Skyfall) uletěla 14 000 km.
Na palubě prezidentského letounu Air Force One se Trump k testu vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy nepotřebují létat tak daleko, protože mají jadernou ponorku přímo u ruských břehů. „Oni vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže, myslím, nemusí uletět 8 000 mil,“ řekl Trump novinářům.
Prezident dále vzkázal Putinovi, že testování raket „není na místě“. „Měl byste ukončit válku, válku, která měla trvat jeden týden, a nyní je... ve čtvrtém roce, to je to, co byste měl dělat místo testování raket,“ dodal Trump.
Putin poprvé oznámil vývoj střely Burevestnik v roce 2018. Tehdy ji prezentoval jako reakci na kroky USA k vybudování protiraketové obrany, a to poté, co Washington v roce 2001 jednostranně odstoupil od Smlouvy o protiraketové obraně (ABM) z roku 1972 a začal rozšiřovat vojenskou alianci NATO.
Kreml reagoval na Trumpovy poznámky s tím, že Rusko se bude řídit svými vlastními národními zájmy, ale nevidí důvod, proč by test střely měl napínat vztahy s Bílým domem. „Navzdory veškeré naší otevřenosti k navázání dialogu se Spojenými státy, Rusko a především prezident Ruska se řídí našimi vlastními národními zájmy,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko zajišťuje svou vlastní bezpečnost vývojem nových zbraní a „není zde nic, co by mohlo a mělo narušovat vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.“
Trump již dříve několikrát veřejně zmínil přesun amerických ponorek k ruskému pobřeží po vyjádřeních bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva o riziku války mezi jadernými protivníky. Obě strany přitom zřídka veřejně diskutují o poloze ponorek nesoucích jaderné zbraně.
Prezident Trump na dotaz ohledně testu ruské střely uvedl: „My testujeme střely neustále.“ Zdůraznil: „Oni s námi nehrají hry a my s nimi také nehrajeme hry.“ Trumpova administrativa mezitím připravila další sankce, které by mohla použít k zacílení na důležité oblasti ruské ekonomiky, pokud Putin bude i nadále otálet s ukončením války na Ukrajině. Na otázku, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump pouze odpověděl: „To se dozvíte.“
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.