Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Putin v neděli oznámil, že Rusko úspěšně otestovalo svou jadernou střelu s plochou dráhou letu Burevestnik (Vichřice). Tato střela s jadernou schopností, kterou Moskva označuje jako zbraň schopnou proniknout jakýmkoli obranným štítem, se brzy přesune do fáze nasazení. Moskva uvedla, že střela 9M730 Burevestnik (NATO ji označuje jako SSC-X-9 Skyfall) uletěla 14 000 km.
Na palubě prezidentského letounu Air Force One se Trump k testu vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy nepotřebují létat tak daleko, protože mají jadernou ponorku přímo u ruských břehů. „Oni vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže, myslím, nemusí uletět 8 000 mil,“ řekl Trump novinářům.
Prezident dále vzkázal Putinovi, že testování raket „není na místě“. „Měl byste ukončit válku, válku, která měla trvat jeden týden, a nyní je... ve čtvrtém roce, to je to, co byste měl dělat místo testování raket,“ dodal Trump.
Putin poprvé oznámil vývoj střely Burevestnik v roce 2018. Tehdy ji prezentoval jako reakci na kroky USA k vybudování protiraketové obrany, a to poté, co Washington v roce 2001 jednostranně odstoupil od Smlouvy o protiraketové obraně (ABM) z roku 1972 a začal rozšiřovat vojenskou alianci NATO.
Kreml reagoval na Trumpovy poznámky s tím, že Rusko se bude řídit svými vlastními národními zájmy, ale nevidí důvod, proč by test střely měl napínat vztahy s Bílým domem. „Navzdory veškeré naší otevřenosti k navázání dialogu se Spojenými státy, Rusko a především prezident Ruska se řídí našimi vlastními národními zájmy,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko zajišťuje svou vlastní bezpečnost vývojem nových zbraní a „není zde nic, co by mohlo a mělo narušovat vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.“
Trump již dříve několikrát veřejně zmínil přesun amerických ponorek k ruskému pobřeží po vyjádřeních bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva o riziku války mezi jadernými protivníky. Obě strany přitom zřídka veřejně diskutují o poloze ponorek nesoucích jaderné zbraně.
Prezident Trump na dotaz ohledně testu ruské střely uvedl: „My testujeme střely neustále.“ Zdůraznil: „Oni s námi nehrají hry a my s nimi také nehrajeme hry.“ Trumpova administrativa mezitím připravila další sankce, které by mohla použít k zacílení na důležité oblasti ruské ekonomiky, pokud Putin bude i nadále otálet s ukončením války na Ukrajině. Na otázku, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump pouze odpověděl: „To se dozvíte.“
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.