Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Putin v neděli oznámil, že Rusko úspěšně otestovalo svou jadernou střelu s plochou dráhou letu Burevestnik (Vichřice). Tato střela s jadernou schopností, kterou Moskva označuje jako zbraň schopnou proniknout jakýmkoli obranným štítem, se brzy přesune do fáze nasazení. Moskva uvedla, že střela 9M730 Burevestnik (NATO ji označuje jako SSC-X-9 Skyfall) uletěla 14 000 km.
Na palubě prezidentského letounu Air Force One se Trump k testu vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy nepotřebují létat tak daleko, protože mají jadernou ponorku přímo u ruských břehů. „Oni vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže, myslím, nemusí uletět 8 000 mil,“ řekl Trump novinářům.
Prezident dále vzkázal Putinovi, že testování raket „není na místě“. „Měl byste ukončit válku, válku, která měla trvat jeden týden, a nyní je... ve čtvrtém roce, to je to, co byste měl dělat místo testování raket,“ dodal Trump.
Putin poprvé oznámil vývoj střely Burevestnik v roce 2018. Tehdy ji prezentoval jako reakci na kroky USA k vybudování protiraketové obrany, a to poté, co Washington v roce 2001 jednostranně odstoupil od Smlouvy o protiraketové obraně (ABM) z roku 1972 a začal rozšiřovat vojenskou alianci NATO.
Kreml reagoval na Trumpovy poznámky s tím, že Rusko se bude řídit svými vlastními národními zájmy, ale nevidí důvod, proč by test střely měl napínat vztahy s Bílým domem. „Navzdory veškeré naší otevřenosti k navázání dialogu se Spojenými státy, Rusko a především prezident Ruska se řídí našimi vlastními národními zájmy,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko zajišťuje svou vlastní bezpečnost vývojem nových zbraní a „není zde nic, co by mohlo a mělo narušovat vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.“
Trump již dříve několikrát veřejně zmínil přesun amerických ponorek k ruskému pobřeží po vyjádřeních bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva o riziku války mezi jadernými protivníky. Obě strany přitom zřídka veřejně diskutují o poloze ponorek nesoucích jaderné zbraně.
Prezident Trump na dotaz ohledně testu ruské střely uvedl: „My testujeme střely neustále.“ Zdůraznil: „Oni s námi nehrají hry a my s nimi také nehrajeme hry.“ Trumpova administrativa mezitím připravila další sankce, které by mohla použít k zacílení na důležité oblasti ruské ekonomiky, pokud Putin bude i nadále otálet s ukončením války na Ukrajině. Na otázku, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump pouze odpověděl: „To se dozvíte.“
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.