Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Putin v neděli oznámil, že Rusko úspěšně otestovalo svou jadernou střelu s plochou dráhou letu Burevestnik (Vichřice). Tato střela s jadernou schopností, kterou Moskva označuje jako zbraň schopnou proniknout jakýmkoli obranným štítem, se brzy přesune do fáze nasazení. Moskva uvedla, že střela 9M730 Burevestnik (NATO ji označuje jako SSC-X-9 Skyfall) uletěla 14 000 km.
Na palubě prezidentského letounu Air Force One se Trump k testu vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy nepotřebují létat tak daleko, protože mají jadernou ponorku přímo u ruských břehů. „Oni vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže, myslím, nemusí uletět 8 000 mil,“ řekl Trump novinářům.
Prezident dále vzkázal Putinovi, že testování raket „není na místě“. „Měl byste ukončit válku, válku, která měla trvat jeden týden, a nyní je... ve čtvrtém roce, to je to, co byste měl dělat místo testování raket,“ dodal Trump.
Putin poprvé oznámil vývoj střely Burevestnik v roce 2018. Tehdy ji prezentoval jako reakci na kroky USA k vybudování protiraketové obrany, a to poté, co Washington v roce 2001 jednostranně odstoupil od Smlouvy o protiraketové obraně (ABM) z roku 1972 a začal rozšiřovat vojenskou alianci NATO.
Kreml reagoval na Trumpovy poznámky s tím, že Rusko se bude řídit svými vlastními národními zájmy, ale nevidí důvod, proč by test střely měl napínat vztahy s Bílým domem. „Navzdory veškeré naší otevřenosti k navázání dialogu se Spojenými státy, Rusko a především prezident Ruska se řídí našimi vlastními národními zájmy,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko zajišťuje svou vlastní bezpečnost vývojem nových zbraní a „není zde nic, co by mohlo a mělo narušovat vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.“
Trump již dříve několikrát veřejně zmínil přesun amerických ponorek k ruskému pobřeží po vyjádřeních bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva o riziku války mezi jadernými protivníky. Obě strany přitom zřídka veřejně diskutují o poloze ponorek nesoucích jaderné zbraně.
Prezident Trump na dotaz ohledně testu ruské střely uvedl: „My testujeme střely neustále.“ Zdůraznil: „Oni s námi nehrají hry a my s nimi také nehrajeme hry.“ Trumpova administrativa mezitím připravila další sankce, které by mohla použít k zacílení na důležité oblasti ruské ekonomiky, pokud Putin bude i nadále otálet s ukončením války na Ukrajině. Na otázku, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump pouze odpověděl: „To se dozvíte.“
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.