Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Odpověď na otázku, co by mohlo internet shodit, může být kombinace smůly a cílených útoků. Extrémní počasí by mohlo vyřadit klíčová datová centra, nebo by chyba v kódu s umělou inteligencí u velkého poskytovatele, jako je Amazon, Google nebo Microsoft, mohla způsobit kaskádový softwarový pád. Přestřižení několika podmořských kabelů ozbrojenou skupinou či zpravodajskou agenturou by sice způsobilo potíže, ale nešlo by o skutečný soudný den.
Největší obavy expertů se soustředí na náhlou, řetězovou chybu v základních, desítky let starých protokolech, které tvoří podstatu internetu – to, co řídí tok dat a umožňuje počítačům se navzájem lokalizovat. Experti tento jev nazývají „Velký“ a v takovém případě bychom potřebovali přinejmenším šekovou knížku.
„Velký“ jev by mohl začít v Council Bluffs v Iowě, kde by tornádo zničilo shluk datových center kritických pro Google Cloud Platform, YouTube a Gmail. I když by internet v nejzákladnější podobě stále fungoval (stačí dvě síťová zařízení a router), koncentrace internetu do několika málo míst dělá systém zranitelným.
Další krok by mohl zahrnovat vlnu veder na východě USA, která by vyřadila US East-1 – klíčový uzel pro Amazon Web Services (AWS) ve Virginii, spolu s dalšími datovými centry v oblasti. Současně by mohl kybernetický útok zasáhnout velký evropský uzel, například ve Frankfurtu nebo Londýně. Přesměrování provozu na méně využívaná záložní centra by je rychle zahltilo. K tomu by se mohla přidat softwarová chyba v interní infrastruktuře AWS, kterou by spustil zvýšený provoz – chyba, kterou by mohla přehlédnout automatizace po propouštění stovek zaměstnanců.
S vyřazením Amazonu a Googlu by se internet stal nepoznatelným. AWS, Microsoft a Google dohromady ovládají více než 60 % trhu cloudových služeb, a je téměř nemožné určit, kolik služeb na nich závisí. Navzdory tomu by internet na své základní úrovni stále fungoval, jen by nebylo možné používat běžné služby, které jsou hostovány v těchto metacentrech.
Útoky na podmořské kabely, ač se o nich v thinktancích mluví, nepředstavují hlavní hrozbu. Podle odhadů OSN dochází k 150 až 200 poruchám ročně, a průmysl tvrdí, že je schopen se s těmito událostmi rutinně vypořádat.
Skutečná katastrofa by vyžadovala chybu v ještě základnější infrastruktuře. Příkladem by mohl být cílený útok na poskytovatele služby DNS (systém, který funguje jako "telefonní seznam" internetu), jako je Verisign, který spravuje domény „.com“ a „.net“. Vyřazení DNS by znamenalo, že banky, nemocnice, finanční služby a většina komunikačních platforem by přestala fungovat. Nejpodobnějším historickým případem byl útok na Dyn v roce 2016, který vyřadil mimo jiné The Guardian a Twitter.
Ještě zásadnější by byla chyba v protokolu Border Gateway Protocol (BGP), který řídí veškerý internetový provoz. Ačkoli je BGP extrémně odolný a je velmi nepravděpodobné, že by selhal, takový kolaps by znamenal globální pohotovostní stav.
V případě úplného vypnutí internetu by navíc nebylo jisté, zda by ho bylo možné znovu spustit. Jak poznamenává Steven Murdoch, profesor informatiky z University College London: „Nikdo internet nevypnul poté, co byl zapnut. Nikdo si není jistý, jak by ho bylo možné znovu zapnout.“ Murdoch nicméně připomíná, že ve Spojeném království existoval nevirtuální záložní plán: v případě kolapsu by se experti na internet sešli v neupřesněné hospodě u Londýna, aby rozhodli, co dál.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.