Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Odpověď na otázku, co by mohlo internet shodit, může být kombinace smůly a cílených útoků. Extrémní počasí by mohlo vyřadit klíčová datová centra, nebo by chyba v kódu s umělou inteligencí u velkého poskytovatele, jako je Amazon, Google nebo Microsoft, mohla způsobit kaskádový softwarový pád. Přestřižení několika podmořských kabelů ozbrojenou skupinou či zpravodajskou agenturou by sice způsobilo potíže, ale nešlo by o skutečný soudný den.
Největší obavy expertů se soustředí na náhlou, řetězovou chybu v základních, desítky let starých protokolech, které tvoří podstatu internetu – to, co řídí tok dat a umožňuje počítačům se navzájem lokalizovat. Experti tento jev nazývají „Velký“ a v takovém případě bychom potřebovali přinejmenším šekovou knížku.
„Velký“ jev by mohl začít v Council Bluffs v Iowě, kde by tornádo zničilo shluk datových center kritických pro Google Cloud Platform, YouTube a Gmail. I když by internet v nejzákladnější podobě stále fungoval (stačí dvě síťová zařízení a router), koncentrace internetu do několika málo míst dělá systém zranitelným.
Další krok by mohl zahrnovat vlnu veder na východě USA, která by vyřadila US East-1 – klíčový uzel pro Amazon Web Services (AWS) ve Virginii, spolu s dalšími datovými centry v oblasti. Současně by mohl kybernetický útok zasáhnout velký evropský uzel, například ve Frankfurtu nebo Londýně. Přesměrování provozu na méně využívaná záložní centra by je rychle zahltilo. K tomu by se mohla přidat softwarová chyba v interní infrastruktuře AWS, kterou by spustil zvýšený provoz – chyba, kterou by mohla přehlédnout automatizace po propouštění stovek zaměstnanců.
S vyřazením Amazonu a Googlu by se internet stal nepoznatelným. AWS, Microsoft a Google dohromady ovládají více než 60 % trhu cloudových služeb, a je téměř nemožné určit, kolik služeb na nich závisí. Navzdory tomu by internet na své základní úrovni stále fungoval, jen by nebylo možné používat běžné služby, které jsou hostovány v těchto metacentrech.
Útoky na podmořské kabely, ač se o nich v thinktancích mluví, nepředstavují hlavní hrozbu. Podle odhadů OSN dochází k 150 až 200 poruchám ročně, a průmysl tvrdí, že je schopen se s těmito událostmi rutinně vypořádat.
Skutečná katastrofa by vyžadovala chybu v ještě základnější infrastruktuře. Příkladem by mohl být cílený útok na poskytovatele služby DNS (systém, který funguje jako "telefonní seznam" internetu), jako je Verisign, který spravuje domény „.com“ a „.net“. Vyřazení DNS by znamenalo, že banky, nemocnice, finanční služby a většina komunikačních platforem by přestala fungovat. Nejpodobnějším historickým případem byl útok na Dyn v roce 2016, který vyřadil mimo jiné The Guardian a Twitter.
Ještě zásadnější by byla chyba v protokolu Border Gateway Protocol (BGP), který řídí veškerý internetový provoz. Ačkoli je BGP extrémně odolný a je velmi nepravděpodobné, že by selhal, takový kolaps by znamenal globální pohotovostní stav.
V případě úplného vypnutí internetu by navíc nebylo jisté, zda by ho bylo možné znovu spustit. Jak poznamenává Steven Murdoch, profesor informatiky z University College London: „Nikdo internet nevypnul poté, co byl zapnut. Nikdo si není jistý, jak by ho bylo možné znovu zapnout.“ Murdoch nicméně připomíná, že ve Spojeném království existoval nevirtuální záložní plán: v případě kolapsu by se experti na internet sešli v neupřesněné hospodě u Londýna, aby rozhodli, co dál.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.