Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Odpověď na otázku, co by mohlo internet shodit, může být kombinace smůly a cílených útoků. Extrémní počasí by mohlo vyřadit klíčová datová centra, nebo by chyba v kódu s umělou inteligencí u velkého poskytovatele, jako je Amazon, Google nebo Microsoft, mohla způsobit kaskádový softwarový pád. Přestřižení několika podmořských kabelů ozbrojenou skupinou či zpravodajskou agenturou by sice způsobilo potíže, ale nešlo by o skutečný soudný den.
Největší obavy expertů se soustředí na náhlou, řetězovou chybu v základních, desítky let starých protokolech, které tvoří podstatu internetu – to, co řídí tok dat a umožňuje počítačům se navzájem lokalizovat. Experti tento jev nazývají „Velký“ a v takovém případě bychom potřebovali přinejmenším šekovou knížku.
„Velký“ jev by mohl začít v Council Bluffs v Iowě, kde by tornádo zničilo shluk datových center kritických pro Google Cloud Platform, YouTube a Gmail. I když by internet v nejzákladnější podobě stále fungoval (stačí dvě síťová zařízení a router), koncentrace internetu do několika málo míst dělá systém zranitelným.
Další krok by mohl zahrnovat vlnu veder na východě USA, která by vyřadila US East-1 – klíčový uzel pro Amazon Web Services (AWS) ve Virginii, spolu s dalšími datovými centry v oblasti. Současně by mohl kybernetický útok zasáhnout velký evropský uzel, například ve Frankfurtu nebo Londýně. Přesměrování provozu na méně využívaná záložní centra by je rychle zahltilo. K tomu by se mohla přidat softwarová chyba v interní infrastruktuře AWS, kterou by spustil zvýšený provoz – chyba, kterou by mohla přehlédnout automatizace po propouštění stovek zaměstnanců.
S vyřazením Amazonu a Googlu by se internet stal nepoznatelným. AWS, Microsoft a Google dohromady ovládají více než 60 % trhu cloudových služeb, a je téměř nemožné určit, kolik služeb na nich závisí. Navzdory tomu by internet na své základní úrovni stále fungoval, jen by nebylo možné používat běžné služby, které jsou hostovány v těchto metacentrech.
Útoky na podmořské kabely, ač se o nich v thinktancích mluví, nepředstavují hlavní hrozbu. Podle odhadů OSN dochází k 150 až 200 poruchám ročně, a průmysl tvrdí, že je schopen se s těmito událostmi rutinně vypořádat.
Skutečná katastrofa by vyžadovala chybu v ještě základnější infrastruktuře. Příkladem by mohl být cílený útok na poskytovatele služby DNS (systém, který funguje jako "telefonní seznam" internetu), jako je Verisign, který spravuje domény „.com“ a „.net“. Vyřazení DNS by znamenalo, že banky, nemocnice, finanční služby a většina komunikačních platforem by přestala fungovat. Nejpodobnějším historickým případem byl útok na Dyn v roce 2016, který vyřadil mimo jiné The Guardian a Twitter.
Ještě zásadnější by byla chyba v protokolu Border Gateway Protocol (BGP), který řídí veškerý internetový provoz. Ačkoli je BGP extrémně odolný a je velmi nepravděpodobné, že by selhal, takový kolaps by znamenal globální pohotovostní stav.
V případě úplného vypnutí internetu by navíc nebylo jisté, zda by ho bylo možné znovu spustit. Jak poznamenává Steven Murdoch, profesor informatiky z University College London: „Nikdo internet nevypnul poté, co byl zapnut. Nikdo si není jistý, jak by ho bylo možné znovu zapnout.“ Murdoch nicméně připomíná, že ve Spojeném království existoval nevirtuální záložní plán: v případě kolapsu by se experti na internet sešli v neupřesněné hospodě u Londýna, aby rozhodli, co dál.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.