Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Odpověď na otázku, co by mohlo internet shodit, může být kombinace smůly a cílených útoků. Extrémní počasí by mohlo vyřadit klíčová datová centra, nebo by chyba v kódu s umělou inteligencí u velkého poskytovatele, jako je Amazon, Google nebo Microsoft, mohla způsobit kaskádový softwarový pád. Přestřižení několika podmořských kabelů ozbrojenou skupinou či zpravodajskou agenturou by sice způsobilo potíže, ale nešlo by o skutečný soudný den.
Největší obavy expertů se soustředí na náhlou, řetězovou chybu v základních, desítky let starých protokolech, které tvoří podstatu internetu – to, co řídí tok dat a umožňuje počítačům se navzájem lokalizovat. Experti tento jev nazývají „Velký“ a v takovém případě bychom potřebovali přinejmenším šekovou knížku.
„Velký“ jev by mohl začít v Council Bluffs v Iowě, kde by tornádo zničilo shluk datových center kritických pro Google Cloud Platform, YouTube a Gmail. I když by internet v nejzákladnější podobě stále fungoval (stačí dvě síťová zařízení a router), koncentrace internetu do několika málo míst dělá systém zranitelným.
Další krok by mohl zahrnovat vlnu veder na východě USA, která by vyřadila US East-1 – klíčový uzel pro Amazon Web Services (AWS) ve Virginii, spolu s dalšími datovými centry v oblasti. Současně by mohl kybernetický útok zasáhnout velký evropský uzel, například ve Frankfurtu nebo Londýně. Přesměrování provozu na méně využívaná záložní centra by je rychle zahltilo. K tomu by se mohla přidat softwarová chyba v interní infrastruktuře AWS, kterou by spustil zvýšený provoz – chyba, kterou by mohla přehlédnout automatizace po propouštění stovek zaměstnanců.
S vyřazením Amazonu a Googlu by se internet stal nepoznatelným. AWS, Microsoft a Google dohromady ovládají více než 60 % trhu cloudových služeb, a je téměř nemožné určit, kolik služeb na nich závisí. Navzdory tomu by internet na své základní úrovni stále fungoval, jen by nebylo možné používat běžné služby, které jsou hostovány v těchto metacentrech.
Útoky na podmořské kabely, ač se o nich v thinktancích mluví, nepředstavují hlavní hrozbu. Podle odhadů OSN dochází k 150 až 200 poruchám ročně, a průmysl tvrdí, že je schopen se s těmito událostmi rutinně vypořádat.
Skutečná katastrofa by vyžadovala chybu v ještě základnější infrastruktuře. Příkladem by mohl být cílený útok na poskytovatele služby DNS (systém, který funguje jako "telefonní seznam" internetu), jako je Verisign, který spravuje domény „.com“ a „.net“. Vyřazení DNS by znamenalo, že banky, nemocnice, finanční služby a většina komunikačních platforem by přestala fungovat. Nejpodobnějším historickým případem byl útok na Dyn v roce 2016, který vyřadil mimo jiné The Guardian a Twitter.
Ještě zásadnější by byla chyba v protokolu Border Gateway Protocol (BGP), který řídí veškerý internetový provoz. Ačkoli je BGP extrémně odolný a je velmi nepravděpodobné, že by selhal, takový kolaps by znamenal globální pohotovostní stav.
V případě úplného vypnutí internetu by navíc nebylo jisté, zda by ho bylo možné znovu spustit. Jak poznamenává Steven Murdoch, profesor informatiky z University College London: „Nikdo internet nevypnul poté, co byl zapnut. Nikdo si není jistý, jak by ho bylo možné znovu zapnout.“ Murdoch nicméně připomíná, že ve Spojeném království existoval nevirtuální záložní plán: v případě kolapsu by se experti na internet sešli v neupřesněné hospodě u Londýna, aby rozhodli, co dál.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.