O internet můžeme přijít velmi jednoduše. Moderní svět drží pohromadě křehký systém

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 09:58
Sdílej:

Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.

Odpověď na otázku, co by mohlo internet shodit, může být kombinace smůly a cílených útoků. Extrémní počasí by mohlo vyřadit klíčová datová centra, nebo by chyba v kódu s umělou inteligencí u velkého poskytovatele, jako je Amazon, Google nebo Microsoft, mohla způsobit kaskádový softwarový pád. Přestřižení několika podmořských kabelů ozbrojenou skupinou či zpravodajskou agenturou by sice způsobilo potíže, ale nešlo by o skutečný soudný den.

Největší obavy expertů se soustředí na náhlou, řetězovou chybu v základních, desítky let starých protokolech, které tvoří podstatu internetu – to, co řídí tok dat a umožňuje počítačům se navzájem lokalizovat. Experti tento jev nazývají „Velký“ a v takovém případě bychom potřebovali přinejmenším šekovou knížku.

„Velký“ jev by mohl začít v Council Bluffs v Iowě, kde by tornádo zničilo shluk datových center kritických pro Google Cloud Platform, YouTube a Gmail. I když by internet v nejzákladnější podobě stále fungoval (stačí dvě síťová zařízení a router), koncentrace internetu do několika málo míst dělá systém zranitelným.

Další krok by mohl zahrnovat vlnu veder na východě USA, která by vyřadila US East-1 – klíčový uzel pro Amazon Web Services (AWS) ve Virginii, spolu s dalšími datovými centry v oblasti. Současně by mohl kybernetický útok zasáhnout velký evropský uzel, například ve Frankfurtu nebo Londýně. Přesměrování provozu na méně využívaná záložní centra by je rychle zahltilo. K tomu by se mohla přidat softwarová chyba v interní infrastruktuře AWS, kterou by spustil zvýšený provoz – chyba, kterou by mohla přehlédnout automatizace po propouštění stovek zaměstnanců.

S vyřazením Amazonu a Googlu by se internet stal nepoznatelným. AWS, Microsoft a Google dohromady ovládají více než 60 % trhu cloudových služeb, a je téměř nemožné určit, kolik služeb na nich závisí. Navzdory tomu by internet na své základní úrovni stále fungoval, jen by nebylo možné používat běžné služby, které jsou hostovány v těchto metacentrech.

Útoky na podmořské kabely, ač se o nich v thinktancích mluví, nepředstavují hlavní hrozbu. Podle odhadů OSN dochází k 150 až 200 poruchám ročně, a průmysl tvrdí, že je schopen se s těmito událostmi rutinně vypořádat.

Skutečná katastrofa by vyžadovala chybu v ještě základnější infrastruktuře. Příkladem by mohl být cílený útok na poskytovatele služby DNS (systém, který funguje jako "telefonní seznam" internetu), jako je Verisign, který spravuje domény „.com“ a „.net“. Vyřazení DNS by znamenalo, že banky, nemocnice, finanční služby a většina komunikačních platforem by přestala fungovat. Nejpodobnějším historickým případem byl útok na Dyn v roce 2016, který vyřadil mimo jiné The Guardian a Twitter. 

Ještě zásadnější by byla chyba v protokolu Border Gateway Protocol (BGP), který řídí veškerý internetový provoz. Ačkoli je BGP extrémně odolný a je velmi nepravděpodobné, že by selhal, takový kolaps by znamenal globální pohotovostní stav.

V případě úplného vypnutí internetu by navíc nebylo jisté, zda by ho bylo možné znovu spustit. Jak poznamenává Steven Murdoch, profesor informatiky z University College London: „Nikdo internet nevypnul poté, co byl zapnut. Nikdo si není jistý, jak by ho bylo možné znovu zapnout.“ Murdoch nicméně připomíná, že ve Spojeném království existoval nevirtuální záložní plán: v případě kolapsu by se experti na internet sešli v neupřesněné hospodě u Londýna, aby rozhodli, co dál.

Témata:
Stalo se