Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Koalice ochotných souhlasí s pokračováním podpory Ukrajiny. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že se jeho země zaměří na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by se měly co nejvíce podobat článku 5 smlouvy NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení.
Prezident Evropské rady António Costa zdůraznil, že klíčová je transatlantická jednota. Řekl, že pokud nedojde k příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko. Costa zároveň uvítal ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině.
Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal, že Ukrajina potřebuje „skutečné bezpečnostní záruky“ s podporou USA. Podle něj je vojenská podpora pro Ukrajinu zásadní, aby získala silnější pozici při jednáních.
Americký prezident Donald Trump pozval do Bílého domu evropské lídry k jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Setkání se koná na Zelenského žádost a proběhne v pondělí ve Washingtonu.
S ukrajinským prezidentem se do Washingtonu chystá také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, finský prezident Alexander Stubb a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Během pátečního summitu na Aljašce měl ruský prezident Vladimir Putin požadovat stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti. Tyto informace pochází z dvou zdrojů obeznámených s jednáním.
Putin prý Trumpovi výměnou za to nabídl zmrazení bojů na zbývající frontové linii. Donald Trump údajně tento plán podpořil. Evropským lídrům údajně sdělil, že mírové řešení lze vyjednat, pokud Zelenskyj souhlasí se vzdáním se Donbasu.
Evropští lídři opakovaně zdůrazňují, že Zelenskyj musí hrát v budoucích jednáních větší roli, jelikož byl v dosavadní rusko-americké diplomacii opomíjen. Zásadního a trvalého míru nelze dosáhnout bez jeho účasti.
Po pátečních jednáních na Aljašce, která nepřinesla žádný zásadní průlom, britský premiér Keir Starmer prohlásil, že se díky Trumpovu úsilí přiblížil konec války na Ukrajině více než kdy dříve. Dodal ale, že cesta k míru na Ukrajině se nesmí ubírat bez Zelenského.
Ukrajinský prezident Zelenskyj mezitím uvedl, že neochota Ruska přistoupit na příměří komplikuje snahy o ukončení války. Podle něj Rusové odmítají četné výzvy k zastavení palby. Zelenskyj dodal, že pokud Rusové nemají vůli zastavit stávající útoky, bude zapotřebí mnoho úsilí, aby se jim vštípila vůle k realizaci mnohem větších ústupků.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.