Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Koalice ochotných souhlasí s pokračováním podpory Ukrajiny. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že se jeho země zaměří na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by se měly co nejvíce podobat článku 5 smlouvy NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení.
Prezident Evropské rady António Costa zdůraznil, že klíčová je transatlantická jednota. Řekl, že pokud nedojde k příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko. Costa zároveň uvítal ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině.
Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal, že Ukrajina potřebuje „skutečné bezpečnostní záruky“ s podporou USA. Podle něj je vojenská podpora pro Ukrajinu zásadní, aby získala silnější pozici při jednáních.
Americký prezident Donald Trump pozval do Bílého domu evropské lídry k jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Setkání se koná na Zelenského žádost a proběhne v pondělí ve Washingtonu.
S ukrajinským prezidentem se do Washingtonu chystá také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, finský prezident Alexander Stubb a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Během pátečního summitu na Aljašce měl ruský prezident Vladimir Putin požadovat stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti. Tyto informace pochází z dvou zdrojů obeznámených s jednáním.
Putin prý Trumpovi výměnou za to nabídl zmrazení bojů na zbývající frontové linii. Donald Trump údajně tento plán podpořil. Evropským lídrům údajně sdělil, že mírové řešení lze vyjednat, pokud Zelenskyj souhlasí se vzdáním se Donbasu.
Evropští lídři opakovaně zdůrazňují, že Zelenskyj musí hrát v budoucích jednáních větší roli, jelikož byl v dosavadní rusko-americké diplomacii opomíjen. Zásadního a trvalého míru nelze dosáhnout bez jeho účasti.
Po pátečních jednáních na Aljašce, která nepřinesla žádný zásadní průlom, britský premiér Keir Starmer prohlásil, že se díky Trumpovu úsilí přiblížil konec války na Ukrajině více než kdy dříve. Dodal ale, že cesta k míru na Ukrajině se nesmí ubírat bez Zelenského.
Ukrajinský prezident Zelenskyj mezitím uvedl, že neochota Ruska přistoupit na příměří komplikuje snahy o ukončení války. Podle něj Rusové odmítají četné výzvy k zastavení palby. Zelenskyj dodal, že pokud Rusové nemají vůli zastavit stávající útoky, bude zapotřebí mnoho úsilí, aby se jim vštípila vůle k realizaci mnohem větších ústupků.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.