Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Koalice ochotných souhlasí s pokračováním podpory Ukrajiny. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že se jeho země zaměří na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by se měly co nejvíce podobat článku 5 smlouvy NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení.
Prezident Evropské rady António Costa zdůraznil, že klíčová je transatlantická jednota. Řekl, že pokud nedojde k příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko. Costa zároveň uvítal ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině.
Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal, že Ukrajina potřebuje „skutečné bezpečnostní záruky“ s podporou USA. Podle něj je vojenská podpora pro Ukrajinu zásadní, aby získala silnější pozici při jednáních.
Americký prezident Donald Trump pozval do Bílého domu evropské lídry k jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Setkání se koná na Zelenského žádost a proběhne v pondělí ve Washingtonu.
S ukrajinským prezidentem se do Washingtonu chystá také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, finský prezident Alexander Stubb a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Během pátečního summitu na Aljašce měl ruský prezident Vladimir Putin požadovat stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti. Tyto informace pochází z dvou zdrojů obeznámených s jednáním.
Putin prý Trumpovi výměnou za to nabídl zmrazení bojů na zbývající frontové linii. Donald Trump údajně tento plán podpořil. Evropským lídrům údajně sdělil, že mírové řešení lze vyjednat, pokud Zelenskyj souhlasí se vzdáním se Donbasu.
Evropští lídři opakovaně zdůrazňují, že Zelenskyj musí hrát v budoucích jednáních větší roli, jelikož byl v dosavadní rusko-americké diplomacii opomíjen. Zásadního a trvalého míru nelze dosáhnout bez jeho účasti.
Po pátečních jednáních na Aljašce, která nepřinesla žádný zásadní průlom, britský premiér Keir Starmer prohlásil, že se díky Trumpovu úsilí přiblížil konec války na Ukrajině více než kdy dříve. Dodal ale, že cesta k míru na Ukrajině se nesmí ubírat bez Zelenského.
Ukrajinský prezident Zelenskyj mezitím uvedl, že neochota Ruska přistoupit na příměří komplikuje snahy o ukončení války. Podle něj Rusové odmítají četné výzvy k zastavení palby. Zelenskyj dodal, že pokud Rusové nemají vůli zastavit stávající útoky, bude zapotřebí mnoho úsilí, aby se jim vštípila vůle k realizaci mnohem větších ústupků.
Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě roste napětí před pondělním setkáním v Bílém domě, jehož cílem je ukončení války s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry z Velké Británie, Německa, Francie, Finska a Itálie. Účast potvrdil i generální tajemník NATO a předsedkyně Evropské komise.
Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.