Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Koalice ochotných souhlasí s pokračováním podpory Ukrajiny. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že se jeho země zaměří na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by se měly co nejvíce podobat článku 5 smlouvy NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení.
Prezident Evropské rady António Costa zdůraznil, že klíčová je transatlantická jednota. Řekl, že pokud nedojde k příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko. Costa zároveň uvítal ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině.
Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal, že Ukrajina potřebuje „skutečné bezpečnostní záruky“ s podporou USA. Podle něj je vojenská podpora pro Ukrajinu zásadní, aby získala silnější pozici při jednáních.
Americký prezident Donald Trump pozval do Bílého domu evropské lídry k jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Setkání se koná na Zelenského žádost a proběhne v pondělí ve Washingtonu.
S ukrajinským prezidentem se do Washingtonu chystá také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, finský prezident Alexander Stubb a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Během pátečního summitu na Aljašce měl ruský prezident Vladimir Putin požadovat stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti. Tyto informace pochází z dvou zdrojů obeznámených s jednáním.
Putin prý Trumpovi výměnou za to nabídl zmrazení bojů na zbývající frontové linii. Donald Trump údajně tento plán podpořil. Evropským lídrům údajně sdělil, že mírové řešení lze vyjednat, pokud Zelenskyj souhlasí se vzdáním se Donbasu.
Evropští lídři opakovaně zdůrazňují, že Zelenskyj musí hrát v budoucích jednáních větší roli, jelikož byl v dosavadní rusko-americké diplomacii opomíjen. Zásadního a trvalého míru nelze dosáhnout bez jeho účasti.
Po pátečních jednáních na Aljašce, která nepřinesla žádný zásadní průlom, britský premiér Keir Starmer prohlásil, že se díky Trumpovu úsilí přiblížil konec války na Ukrajině více než kdy dříve. Dodal ale, že cesta k míru na Ukrajině se nesmí ubírat bez Zelenského.
Ukrajinský prezident Zelenskyj mezitím uvedl, že neochota Ruska přistoupit na příměří komplikuje snahy o ukončení války. Podle něj Rusové odmítají četné výzvy k zastavení palby. Zelenskyj dodal, že pokud Rusové nemají vůli zastavit stávající útoky, bude zapotřebí mnoho úsilí, aby se jim vštípila vůle k realizaci mnohem větších ústupků.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.