Východní Evropa a západní části Ruska zažívají další vlnu nezvykle teplého počasí, která navazuje na minulý týden, kdy padaly teplotní rekordy. V polovině týdne vystoupaly teploty ve východním Německu a Polsku až k 28–29 °C, přičemž v polském pobřežním městě Łeba bylo v pátek naměřeno 29,6 °C – téměř o 20 °C více, než je pro duben obvyklé.
Na konci týdne se teplý vzduch rozšířil dál na východ do pobaltských států a západního Ruska. V Litvě byly v pátek naměřeny teploty nad 29 °C na čtyřech stanicích, čímž byl překonán národní dubnový rekord z roku 1959 (23,1 °C). Nové teplotní rekordy pro duben zaznamenaly také Lotyšsko (28,4 °C) a Estonsko (28,8 °C).
I přes mírné víkendové ochlazení by se díky rozsáhlé oblasti vysokého tlaku nad Ruskem měly nadprůměrné teploty udržet i během většiny tohoto týdne. V Bělorusku a západním Rusku včetně Moskvy se očekávají hodnoty o 10 až 15 °C vyšší, než je běžné pro tuto roční dobu.
Do víkendu se ale situace zřejmě obrátí. Příliv studeného vzduchu z severu v důsledku tlaku nad severozápadní Evropou by mohl výrazně ochladit region. Podle některých předpovědních modelů by denní teploty v Moskvě mohly sotva přesáhnout 10 °C, což by znamenalo hodnoty až o 5–10 °C pod normálem.
Po krátkém období úlevy od veder, která zasáhla severní a střední Indii začátkem měsíce, se očekává návrat extrémních teplot. Jakmile ustoupí bouřky a srážky, mohou teploty v oblastech jako Rádžasthán, Gudžarát, Madhjapradéš či části Uttarpradéše vystoupit až k 45 °C, což je o 5–10 °C více než obvyklý dubnový průměr.
Extrémní teploty na aktuální roční období zažívá také Asie. Indický meteorologický ústav již vydal nová varování před vlnami veder. Přestože bouřky přinesly krátkodobé ochlazení v Dillí, Paňdžábu a Harijáně, jejich vliv rychle slábne, zatímco zesilují horké a suché větry.
Předmonzunové období v Indii, které trvá od března do května, běžně zahrnuje bouřkovou činnost, která pomáhá mírnit růst teplot. Letos ale v mnoha oblastech došlo k poklesu bouřkové aktivity, což umožňuje pozvolný, ale setrvalý nárůst teplot a rozvoj veder.
Zdravotníci proto nabádají obyvatele k opatrnosti a k vyhýbání se pobytu venku během nejteplejších odpoledních hodin.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.