Východní Evropa a západní části Ruska zažívají další vlnu nezvykle teplého počasí, která navazuje na minulý týden, kdy padaly teplotní rekordy. V polovině týdne vystoupaly teploty ve východním Německu a Polsku až k 28–29 °C, přičemž v polském pobřežním městě Łeba bylo v pátek naměřeno 29,6 °C – téměř o 20 °C více, než je pro duben obvyklé.
Na konci týdne se teplý vzduch rozšířil dál na východ do pobaltských států a západního Ruska. V Litvě byly v pátek naměřeny teploty nad 29 °C na čtyřech stanicích, čímž byl překonán národní dubnový rekord z roku 1959 (23,1 °C). Nové teplotní rekordy pro duben zaznamenaly také Lotyšsko (28,4 °C) a Estonsko (28,8 °C).
I přes mírné víkendové ochlazení by se díky rozsáhlé oblasti vysokého tlaku nad Ruskem měly nadprůměrné teploty udržet i během většiny tohoto týdne. V Bělorusku a západním Rusku včetně Moskvy se očekávají hodnoty o 10 až 15 °C vyšší, než je běžné pro tuto roční dobu.
Do víkendu se ale situace zřejmě obrátí. Příliv studeného vzduchu z severu v důsledku tlaku nad severozápadní Evropou by mohl výrazně ochladit region. Podle některých předpovědních modelů by denní teploty v Moskvě mohly sotva přesáhnout 10 °C, což by znamenalo hodnoty až o 5–10 °C pod normálem.
Po krátkém období úlevy od veder, která zasáhla severní a střední Indii začátkem měsíce, se očekává návrat extrémních teplot. Jakmile ustoupí bouřky a srážky, mohou teploty v oblastech jako Rádžasthán, Gudžarát, Madhjapradéš či části Uttarpradéše vystoupit až k 45 °C, což je o 5–10 °C více než obvyklý dubnový průměr.
Extrémní teploty na aktuální roční období zažívá také Asie. Indický meteorologický ústav již vydal nová varování před vlnami veder. Přestože bouřky přinesly krátkodobé ochlazení v Dillí, Paňdžábu a Harijáně, jejich vliv rychle slábne, zatímco zesilují horké a suché větry.
Předmonzunové období v Indii, které trvá od března do května, běžně zahrnuje bouřkovou činnost, která pomáhá mírnit růst teplot. Letos ale v mnoha oblastech došlo k poklesu bouřkové aktivity, což umožňuje pozvolný, ale setrvalý nárůst teplot a rozvoj veder.
Zdravotníci proto nabádají obyvatele k opatrnosti a k vyhýbání se pobytu venku během nejteplejších odpoledních hodin.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.