Australský pacient, který jako první na světě obdržel revoluční titanové srdce BiVACOR a přežil s ním více než 100 dní, byl propuštěn z nemocnice. Jde o dvojitý světový unikát – nejenže překonal dosavadní rekord v délce přežití s umělým srdcem, ale stal se i prvním pacientem, který byl s tímto implantátem propuštěn do domácí péče.
Muž ve svých 40 letech trpěl těžkým srdečním selháním, což je stav, kdy srdce není schopno dostatečně pumpovat krev, aby uspokojilo potřeby těla. V takových případech je často jediným řešením transplantace srdce. Vzhledem k omezenému množství dárcovských srdcí však musí pacienti často čekat měsíce, ne-li roky. Jen ve Spojených státech trpí srdečním selháním přibližně 6,7 milionu lidí, zatímco v roce 2023 podstoupilo transplantaci pouze 4 545 pacientů.
Umělá srdce jako BiVACOR nabízejí dočasné řešení pro pacienty čekající na transplantaci. Toto inovativní zařízení, poprvé implantované člověku v červenci 2024, využívá magneticky zavěšený rotor k čerpání krve skrze tělo. Na rozdíl od tradičních mechanických srdečních čerpadel je BiVACOR navrženo tak, aby napodobovalo funkci přirozeného srdce s menším rizikem mechanického selhání.
Australský pacient podstoupil zákrok v listopadu 2024 v nemocnici St Vincent’s v Sydney. Operaci, která trvala šest hodin, vedl chirurg Paul Jansz. „Samozřejmě jsme byli nervózní, zejména když Daniel Timms [vynálezce BiVACOR] přepnul spínač a srdce začalo pracovat,“ řekl Jansz stanici ABC News.
Video: Muž s titanovým srdcem | YouTube
Operace však dopadla úspěšně a pacient se zotavoval až do února 2025, kdy jako první na světě opustil nemocnici s tímto umělým srdcem stále v těle.
I když BiVACOR bylo dosud využíváno pouze jako dočasné řešení, vědci doufají, že jednoho dne by mohlo zcela nahradit potřebu lidských transplantací. V případě australského pacienta se však podařilo nalézt vhodného dárce, a tak v únoru podstoupil úspěšnou transplantaci lidského srdce. Nemocnice St Vincent’s potvrdila, že pacient se nyní dobře zotavuje.
Tento případ představuje významný milník na cestě k plně funkčním umělým srdcím, která by mohla v budoucnu nabídnout trvalé řešení pacientům s těžkým srdečním selháním. Díky technologickým pokrokům, jako je BiVACOR, se může stát realitou svět, kde transplantace lidského srdce již nebudou nezbytné.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.