Australský pacient, který jako první na světě obdržel revoluční titanové srdce BiVACOR a přežil s ním více než 100 dní, byl propuštěn z nemocnice. Jde o dvojitý světový unikát – nejenže překonal dosavadní rekord v délce přežití s umělým srdcem, ale stal se i prvním pacientem, který byl s tímto implantátem propuštěn do domácí péče.
Muž ve svých 40 letech trpěl těžkým srdečním selháním, což je stav, kdy srdce není schopno dostatečně pumpovat krev, aby uspokojilo potřeby těla. V takových případech je často jediným řešením transplantace srdce. Vzhledem k omezenému množství dárcovských srdcí však musí pacienti často čekat měsíce, ne-li roky. Jen ve Spojených státech trpí srdečním selháním přibližně 6,7 milionu lidí, zatímco v roce 2023 podstoupilo transplantaci pouze 4 545 pacientů.
Umělá srdce jako BiVACOR nabízejí dočasné řešení pro pacienty čekající na transplantaci. Toto inovativní zařízení, poprvé implantované člověku v červenci 2024, využívá magneticky zavěšený rotor k čerpání krve skrze tělo. Na rozdíl od tradičních mechanických srdečních čerpadel je BiVACOR navrženo tak, aby napodobovalo funkci přirozeného srdce s menším rizikem mechanického selhání.
Australský pacient podstoupil zákrok v listopadu 2024 v nemocnici St Vincent’s v Sydney. Operaci, která trvala šest hodin, vedl chirurg Paul Jansz. „Samozřejmě jsme byli nervózní, zejména když Daniel Timms [vynálezce BiVACOR] přepnul spínač a srdce začalo pracovat,“ řekl Jansz stanici ABC News.
Video: Muž s titanovým srdcem | YouTube
Operace však dopadla úspěšně a pacient se zotavoval až do února 2025, kdy jako první na světě opustil nemocnici s tímto umělým srdcem stále v těle.
I když BiVACOR bylo dosud využíváno pouze jako dočasné řešení, vědci doufají, že jednoho dne by mohlo zcela nahradit potřebu lidských transplantací. V případě australského pacienta se však podařilo nalézt vhodného dárce, a tak v únoru podstoupil úspěšnou transplantaci lidského srdce. Nemocnice St Vincent’s potvrdila, že pacient se nyní dobře zotavuje.
Tento případ představuje významný milník na cestě k plně funkčním umělým srdcím, která by mohla v budoucnu nabídnout trvalé řešení pacientům s těžkým srdečním selháním. Díky technologickým pokrokům, jako je BiVACOR, se může stát realitou svět, kde transplantace lidského srdce již nebudou nezbytné.
Koaliční smlouvu hodlají uskupení zastoupená v nové vládě podepsat na začátku příštího týdne, uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu v pravidelném hlášení. Podle jeho slov se má nyní jednat o sněmovním jednacím řádu.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.