Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Tento incident podle ní jen potvrzuje plány EU na zvýšení připravenosti a investic do vojenského vybavení, včetně bezpilotních letounů. Von der Leyenová jasně uvedla, že Unie nebude tolerovat žádný vpád do svého vzdušného prostoru ani na své území. Tím tisková konference skončila.
Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.
Balony s kontrabandem cigaret přiměly členský stát EU a NATO k uzavření letiště ve Vilniusu celkem čtyřikrát během minulého týdne a vedly i k dočasnému zastavení provozu na hraničních přechodech s Běloruskem. „Dnes jsme se rozhodli přijmout nejpřísnější opatření, jiná cesta není,“ řekla Ruginienė v pondělí. Dodala, že vláda by mohla jednat i o aktivaci článku 4 smlouvy NATO, aby mohla svolat bezpečnostní konzultace.
Vilnius viní z těchto incidentů autoritářského prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka, blízkého spojence ruského lídra Vladimira Putina, protože jim nezabránil. I když balony posílají pašeráci, Litevci za ně Bělorusko obviňují.
Ruginienė na tiskové konferenci oznámila uzavření hraničních přechodů s Běloruskem. Výjimka se bude týkat pouze cestování diplomatů a občanů EU opouštějících Bělorusko.
Lety na hlavním litevském letišti byly narušeny v pátek a znovu v sobotu večer. Šlo o poslední z řady incidentů, které byly spojeny s podezřením na výskyt balonů pašeráků cigaret, což vedlo k desítkám zrušených a odkloněných letů. Podobné narušení proběhlo už ve středu ráno a při několika dalších nedávných příležitostech. Kvůli tomu musely být na několik hodin uzavřeny dva hraniční přechody s Běloruskem, a to Medininkai a Šalčininkai.
Litva, která sousedí jak s Běloruskem, tak s ruskou Kaliningradskou exklávou, si minulý týden také předvolala ruského diplomata kvůli údajnému narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letouny ve čtvrtek.
Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že stíhačka Suchoj SU-30 a tanker IL-78 z Kaliningradu proletěly litevským vzdušným prostorem v délce 700 metrů, než jej po 18 sekundách opustily. K incidentu došlo pravděpodobně během cvičného doplňování paliva ve vzduchu. Litevské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires a vydalo „důrazný protest“, ve kterém vyzvalo Moskvu k okamžitému vysvětlení a přijetí nezbytných opatření, aby se takové incidenty neopakovaly.
Ruské ministerstvo obrany narušení popřelo, s tím, že lety byly prováděny v přísném souladu s pravidly používání vzdušného prostoru nad ruským územím a letadla hranice jiných států nepřekročila. Ministr zahraničních věcí Litvy, Kęstutis Budrys, v pondělí zdůraznil, že nedávná narušení by neměla být vnímána jako izolované případy. Uvedl, že se jedná o „promyšlené provokace, jejichž cílem je destabilizovat, rozptylovat [a] testovat odhodlání NATO“.
Všechny tři pobaltské země, které jsou členy NATO a výrazně podporují Ukrajinu, se v poslední době staly terčem narušení svého území ruskými drony či letouny. Evropský letecký provoz v posledních týdnech opakovaně narušily hlášení o dronech a dalších vzdušných incidentech, a to i na letištích v Kodani, Mnichově a v Pobaltí. Moskva dřívější zapojení do těchto incidentů popřela.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.