Von der Leyenová označila balony nad Litvou za provokaci: EU nepřipustí narušení vzdušného prostoru

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, foto: X/Ursula von der Leyen
Klára Marková 28. října 2025 12:47
Sdílej:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".

Tento incident podle ní jen potvrzuje plány EU na zvýšení připravenosti a investic do vojenského vybavení, včetně bezpilotních letounů. Von der Leyenová jasně uvedla, že Unie nebude tolerovat žádný vpád do svého vzdušného prostoru ani na své území. Tím tisková konference skončila.

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Balony s kontrabandem cigaret přiměly členský stát EU a NATO k uzavření letiště ve Vilniusu celkem čtyřikrát během minulého týdne a vedly i k dočasnému zastavení provozu na hraničních přechodech s Běloruskem. „Dnes jsme se rozhodli přijmout nejpřísnější opatření, jiná cesta není,“ řekla Ruginienė v pondělí. Dodala, že vláda by mohla jednat i o aktivaci článku 4 smlouvy NATO, aby mohla svolat bezpečnostní konzultace.

Vilnius viní z těchto incidentů autoritářského prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka, blízkého spojence ruského lídra Vladimira Putina, protože jim nezabránil. I když balony posílají pašeráci, Litevci za ně Bělorusko obviňují.

Ruginienė na tiskové konferenci oznámila uzavření hraničních přechodů s Běloruskem. Výjimka se bude týkat pouze cestování diplomatů a občanů EU opouštějících Bělorusko.

Lety na hlavním litevském letišti byly narušeny v pátek a znovu v sobotu večer. Šlo o poslední z řady incidentů, které byly spojeny s podezřením na výskyt balonů pašeráků cigaret, což vedlo k desítkám zrušených a odkloněných letů. Podobné narušení proběhlo už ve středu ráno a při několika dalších nedávných příležitostech. Kvůli tomu musely být na několik hodin uzavřeny dva hraniční přechody s Běloruskem, a to Medininkai a Šalčininkai.

Litva, která sousedí jak s Běloruskem, tak s ruskou Kaliningradskou exklávou, si minulý týden také předvolala ruského diplomata kvůli údajnému narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letouny ve čtvrtek.

Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že stíhačka Suchoj SU-30 a tanker IL-78 z Kaliningradu proletěly litevským vzdušným prostorem v délce 700 metrů, než jej po 18 sekundách opustily. K incidentu došlo pravděpodobně během cvičného doplňování paliva ve vzduchu. Litevské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires a vydalo „důrazný protest“, ve kterém vyzvalo Moskvu k okamžitému vysvětlení a přijetí nezbytných opatření, aby se takové incidenty neopakovaly.

Ruské ministerstvo obrany narušení popřelo, s tím, že lety byly prováděny v přísném souladu s pravidly používání vzdušného prostoru nad ruským územím a letadla hranice jiných států nepřekročila. Ministr zahraničních věcí Litvy, Kęstutis Budrys, v pondělí zdůraznil, že nedávná narušení by neměla být vnímána jako izolované případy. Uvedl, že se jedná o „promyšlené provokace, jejichž cílem je destabilizovat, rozptylovat [a] testovat odhodlání NATO“.

Všechny tři pobaltské země, které jsou členy NATO a výrazně podporují Ukrajinu, se v poslední době staly terčem narušení svého území ruskými drony či letouny. Evropský letecký provoz v posledních týdnech opakovaně narušily hlášení o dronech a dalších vzdušných incidentech, a to i na letištích v Kodani, Mnichově a v Pobaltí. Moskva dřívější zapojení do těchto incidentů popřela.

Stalo se
Novinky
Indonésie

Indonésie vymyslela způsob, jak vytvořit extrémně levné „letadlové lodě“

Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.

Novinky
Ilustrační foto

Americká obranná průmyslová základna je v rozvratu, tvrdí experti. Popsali hlavní důvody rozpadu

Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.

Novinky
Nuuk

V zapadlém kanadském městě se odehrává zásadní diplomatický zvrat

V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.

Novinky
Emmanuel Macron

Německo našlo nečekaného spojence. Proti Macronovi se obrátila i Itálie

Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.