Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Tento incident podle ní jen potvrzuje plány EU na zvýšení připravenosti a investic do vojenského vybavení, včetně bezpilotních letounů. Von der Leyenová jasně uvedla, že Unie nebude tolerovat žádný vpád do svého vzdušného prostoru ani na své území. Tím tisková konference skončila.
Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.
Balony s kontrabandem cigaret přiměly členský stát EU a NATO k uzavření letiště ve Vilniusu celkem čtyřikrát během minulého týdne a vedly i k dočasnému zastavení provozu na hraničních přechodech s Běloruskem. „Dnes jsme se rozhodli přijmout nejpřísnější opatření, jiná cesta není,“ řekla Ruginienė v pondělí. Dodala, že vláda by mohla jednat i o aktivaci článku 4 smlouvy NATO, aby mohla svolat bezpečnostní konzultace.
Vilnius viní z těchto incidentů autoritářského prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka, blízkého spojence ruského lídra Vladimira Putina, protože jim nezabránil. I když balony posílají pašeráci, Litevci za ně Bělorusko obviňují.
Ruginienė na tiskové konferenci oznámila uzavření hraničních přechodů s Běloruskem. Výjimka se bude týkat pouze cestování diplomatů a občanů EU opouštějících Bělorusko.
Lety na hlavním litevském letišti byly narušeny v pátek a znovu v sobotu večer. Šlo o poslední z řady incidentů, které byly spojeny s podezřením na výskyt balonů pašeráků cigaret, což vedlo k desítkám zrušených a odkloněných letů. Podobné narušení proběhlo už ve středu ráno a při několika dalších nedávných příležitostech. Kvůli tomu musely být na několik hodin uzavřeny dva hraniční přechody s Běloruskem, a to Medininkai a Šalčininkai.
Litva, která sousedí jak s Běloruskem, tak s ruskou Kaliningradskou exklávou, si minulý týden také předvolala ruského diplomata kvůli údajnému narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letouny ve čtvrtek.
Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že stíhačka Suchoj SU-30 a tanker IL-78 z Kaliningradu proletěly litevským vzdušným prostorem v délce 700 metrů, než jej po 18 sekundách opustily. K incidentu došlo pravděpodobně během cvičného doplňování paliva ve vzduchu. Litevské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires a vydalo „důrazný protest“, ve kterém vyzvalo Moskvu k okamžitému vysvětlení a přijetí nezbytných opatření, aby se takové incidenty neopakovaly.
Ruské ministerstvo obrany narušení popřelo, s tím, že lety byly prováděny v přísném souladu s pravidly používání vzdušného prostoru nad ruským územím a letadla hranice jiných států nepřekročila. Ministr zahraničních věcí Litvy, Kęstutis Budrys, v pondělí zdůraznil, že nedávná narušení by neměla být vnímána jako izolované případy. Uvedl, že se jedná o „promyšlené provokace, jejichž cílem je destabilizovat, rozptylovat [a] testovat odhodlání NATO“.
Všechny tři pobaltské země, které jsou členy NATO a výrazně podporují Ukrajinu, se v poslední době staly terčem narušení svého území ruskými drony či letouny. Evropský letecký provoz v posledních týdnech opakovaně narušily hlášení o dronech a dalších vzdušných incidentech, a to i na letištích v Kodani, Mnichově a v Pobaltí. Moskva dřívější zapojení do těchto incidentů popřela.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.