Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Příležitost k takovým prohlášením poskytla schůzka ministrů zahraničí EU, summit lídrů EU i setkání koalice ochotných. Hlavní poselství ze všech těchto jednání bylo jasné: tam, kde administrativa Donalda Trumpa vysílá nejednoznačné signály, tam jsou nejvěrnější evropští podporovatelé Kyjeva odhodláni demonstrovat svou sílu.
Následně se objevila zpráva o dalším zjevném posunu v Bílém domě, když bylo odloženo setkání Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump prohlásil, že nebude plýtvat časem na schůzku, pokud nebude realistický výhled na uzavření mírové dohody. V neobvyklém momentu jasnosti pak americký prezident ukázal, že je ochoten uvalit sankce jako důsledek obstrukcí mírové dohody.
Dne 22. října USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Jde o první balík sankcí v Trumpově druhém funkčním období. Už pouhé oznámení sankcí vedlo k tomu, že velcí klienti v Indii a Číně začali odstupovat od svých dohod. Podobné sankce jsou zvažovány i proti ruskému bankovnímu sektoru a společnostem zapojeným do ropné infrastruktury.
Po dlouhém překonávání vnitřních rozporů následovala i Evropská unie. Oznámila 19. balík sankcí proti Rusku, který cílil i na obchodníka s ropou a dvě rafinerie v Číně, stejně jako na banky ve Střední Asii. EU navíc potvrdila rozhodnutí o pravidlech pro přechod k úplnému zákazu dovozu ruského plynu, který má plně vstoupit v platnost koncem roku 2027.
Všechna tato opatření jsou klíčová pro zvýšení tlaku na Rusko. Jejich okamžitý dopad je však nejistý. Rusko reagovalo obvyklou demonstrativní vzdorovitostí, otestovalo novou jadernou raketu a provedlo cvičení jaderných sil pod dohledem Putina. I přes pokračující válku ve vzduchu i na zemi se poskytování vojenské pomoci zastavilo.
Spojené státy nadále neudělují povolení pro použití raket dlouhého doletu proti cílům hluboko uvnitř Ruska a byla zrušena i diskutovaná dodávka raket Tomahawk. Prezident Zelenskyj na setkání s lídry koalice ochotných nadále apeloval na dodávky zbraní pro hluboké údery. Zdůraznil, že když USA pohrozily dodáním raket Tomahawk, Putin projevil ochotu jednat.
Ještě naléhavější je otázka pokrytí finančních potřeb Ukrajiny. Kyjev odhaduje své nevyrovnané vnější finanční potřeby pro roky 2026–2027 na 60 miliard amerických dolarů. Na setkání Evropské rady lídři opětovně potvrdili závazek pokračovat v komplexní podpoře Ukrajiny. Klíčově však nebylo dosaženo dohody o tom, jak budou potřebné finanční prostředky mobilizovány.
Existuje silná podpora pro využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Návrh na poskytnutí půjčky, zajištěné těmito aktivy, je v oběhu již nějakou dobu, ale jeho dokončení brání dva hlavní problémy. Prvním je odmítnutí Ukrajiny akceptovat podmínky EU, že část peněz sice půjde na nákup zbraní, ale žádné prostředky nesmí být použity k jejich nákupu v USA.
Druhým, kritičtějším problémem je požadavek Belgie, kde se většina zmrazených aktiv nachází, na robustní záruky. Ty by zajistily, že břemeno jakýchkoli ruských právních sporů a odvetných opatření bude kolektivně sdíleno členskými státy EU. Navzdory signálům z vedení EU o překonávání těchto překážek, lídři schůzku ukončili a rozhodnutí odložili na prosinec.
Výsledek týdne intenzivní pozornosti věnované válce Ruska proti Ukrajině je tak opakováním nedávného chování. Trumpova administrativa opět změnila kurz a koalice ochotných předložila jen prohlášení o záměru. Přetrvává fakt, že evropští partneři Kyjeva nadále brzdí dodávky potřebného zboží pro obranu Ukrajiny. Stále chybí důvěryhodná cesta k ukončení války spravedlivým a stabilním mírem.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.