Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Příležitost k takovým prohlášením poskytla schůzka ministrů zahraničí EU, summit lídrů EU i setkání koalice ochotných. Hlavní poselství ze všech těchto jednání bylo jasné: tam, kde administrativa Donalda Trumpa vysílá nejednoznačné signály, tam jsou nejvěrnější evropští podporovatelé Kyjeva odhodláni demonstrovat svou sílu.
Následně se objevila zpráva o dalším zjevném posunu v Bílém domě, když bylo odloženo setkání Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump prohlásil, že nebude plýtvat časem na schůzku, pokud nebude realistický výhled na uzavření mírové dohody. V neobvyklém momentu jasnosti pak americký prezident ukázal, že je ochoten uvalit sankce jako důsledek obstrukcí mírové dohody.
Dne 22. října USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Jde o první balík sankcí v Trumpově druhém funkčním období. Už pouhé oznámení sankcí vedlo k tomu, že velcí klienti v Indii a Číně začali odstupovat od svých dohod. Podobné sankce jsou zvažovány i proti ruskému bankovnímu sektoru a společnostem zapojeným do ropné infrastruktury.
Po dlouhém překonávání vnitřních rozporů následovala i Evropská unie. Oznámila 19. balík sankcí proti Rusku, který cílil i na obchodníka s ropou a dvě rafinerie v Číně, stejně jako na banky ve Střední Asii. EU navíc potvrdila rozhodnutí o pravidlech pro přechod k úplnému zákazu dovozu ruského plynu, který má plně vstoupit v platnost koncem roku 2027.
Všechna tato opatření jsou klíčová pro zvýšení tlaku na Rusko. Jejich okamžitý dopad je však nejistý. Rusko reagovalo obvyklou demonstrativní vzdorovitostí, otestovalo novou jadernou raketu a provedlo cvičení jaderných sil pod dohledem Putina. I přes pokračující válku ve vzduchu i na zemi se poskytování vojenské pomoci zastavilo.
Spojené státy nadále neudělují povolení pro použití raket dlouhého doletu proti cílům hluboko uvnitř Ruska a byla zrušena i diskutovaná dodávka raket Tomahawk. Prezident Zelenskyj na setkání s lídry koalice ochotných nadále apeloval na dodávky zbraní pro hluboké údery. Zdůraznil, že když USA pohrozily dodáním raket Tomahawk, Putin projevil ochotu jednat.
Ještě naléhavější je otázka pokrytí finančních potřeb Ukrajiny. Kyjev odhaduje své nevyrovnané vnější finanční potřeby pro roky 2026–2027 na 60 miliard amerických dolarů. Na setkání Evropské rady lídři opětovně potvrdili závazek pokračovat v komplexní podpoře Ukrajiny. Klíčově však nebylo dosaženo dohody o tom, jak budou potřebné finanční prostředky mobilizovány.
Existuje silná podpora pro využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Návrh na poskytnutí půjčky, zajištěné těmito aktivy, je v oběhu již nějakou dobu, ale jeho dokončení brání dva hlavní problémy. Prvním je odmítnutí Ukrajiny akceptovat podmínky EU, že část peněz sice půjde na nákup zbraní, ale žádné prostředky nesmí být použity k jejich nákupu v USA.
Druhým, kritičtějším problémem je požadavek Belgie, kde se většina zmrazených aktiv nachází, na robustní záruky. Ty by zajistily, že břemeno jakýchkoli ruských právních sporů a odvetných opatření bude kolektivně sdíleno členskými státy EU. Navzdory signálům z vedení EU o překonávání těchto překážek, lídři schůzku ukončili a rozhodnutí odložili na prosinec.
Výsledek týdne intenzivní pozornosti věnované válce Ruska proti Ukrajině je tak opakováním nedávného chování. Trumpova administrativa opět změnila kurz a koalice ochotných předložila jen prohlášení o záměru. Přetrvává fakt, že evropští partneři Kyjeva nadále brzdí dodávky potřebného zboží pro obranu Ukrajiny. Stále chybí důvěryhodná cesta k ukončení války spravedlivým a stabilním mírem.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.