Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Příležitost k takovým prohlášením poskytla schůzka ministrů zahraničí EU, summit lídrů EU i setkání koalice ochotných. Hlavní poselství ze všech těchto jednání bylo jasné: tam, kde administrativa Donalda Trumpa vysílá nejednoznačné signály, tam jsou nejvěrnější evropští podporovatelé Kyjeva odhodláni demonstrovat svou sílu.
Následně se objevila zpráva o dalším zjevném posunu v Bílém domě, když bylo odloženo setkání Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump prohlásil, že nebude plýtvat časem na schůzku, pokud nebude realistický výhled na uzavření mírové dohody. V neobvyklém momentu jasnosti pak americký prezident ukázal, že je ochoten uvalit sankce jako důsledek obstrukcí mírové dohody.
Dne 22. října USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Jde o první balík sankcí v Trumpově druhém funkčním období. Už pouhé oznámení sankcí vedlo k tomu, že velcí klienti v Indii a Číně začali odstupovat od svých dohod. Podobné sankce jsou zvažovány i proti ruskému bankovnímu sektoru a společnostem zapojeným do ropné infrastruktury.
Po dlouhém překonávání vnitřních rozporů následovala i Evropská unie. Oznámila 19. balík sankcí proti Rusku, který cílil i na obchodníka s ropou a dvě rafinerie v Číně, stejně jako na banky ve Střední Asii. EU navíc potvrdila rozhodnutí o pravidlech pro přechod k úplnému zákazu dovozu ruského plynu, který má plně vstoupit v platnost koncem roku 2027.
Všechna tato opatření jsou klíčová pro zvýšení tlaku na Rusko. Jejich okamžitý dopad je však nejistý. Rusko reagovalo obvyklou demonstrativní vzdorovitostí, otestovalo novou jadernou raketu a provedlo cvičení jaderných sil pod dohledem Putina. I přes pokračující válku ve vzduchu i na zemi se poskytování vojenské pomoci zastavilo.
Spojené státy nadále neudělují povolení pro použití raket dlouhého doletu proti cílům hluboko uvnitř Ruska a byla zrušena i diskutovaná dodávka raket Tomahawk. Prezident Zelenskyj na setkání s lídry koalice ochotných nadále apeloval na dodávky zbraní pro hluboké údery. Zdůraznil, že když USA pohrozily dodáním raket Tomahawk, Putin projevil ochotu jednat.
Ještě naléhavější je otázka pokrytí finančních potřeb Ukrajiny. Kyjev odhaduje své nevyrovnané vnější finanční potřeby pro roky 2026–2027 na 60 miliard amerických dolarů. Na setkání Evropské rady lídři opětovně potvrdili závazek pokračovat v komplexní podpoře Ukrajiny. Klíčově však nebylo dosaženo dohody o tom, jak budou potřebné finanční prostředky mobilizovány.
Existuje silná podpora pro využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Návrh na poskytnutí půjčky, zajištěné těmito aktivy, je v oběhu již nějakou dobu, ale jeho dokončení brání dva hlavní problémy. Prvním je odmítnutí Ukrajiny akceptovat podmínky EU, že část peněz sice půjde na nákup zbraní, ale žádné prostředky nesmí být použity k jejich nákupu v USA.
Druhým, kritičtějším problémem je požadavek Belgie, kde se většina zmrazených aktiv nachází, na robustní záruky. Ty by zajistily, že břemeno jakýchkoli ruských právních sporů a odvetných opatření bude kolektivně sdíleno členskými státy EU. Navzdory signálům z vedení EU o překonávání těchto překážek, lídři schůzku ukončili a rozhodnutí odložili na prosinec.
Výsledek týdne intenzivní pozornosti věnované válce Ruska proti Ukrajině je tak opakováním nedávného chování. Trumpova administrativa opět změnila kurz a koalice ochotných předložila jen prohlášení o záměru. Přetrvává fakt, že evropští partneři Kyjeva nadále brzdí dodávky potřebného zboží pro obranu Ukrajiny. Stále chybí důvěryhodná cesta k ukončení války spravedlivým a stabilním mírem.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?