Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Příležitost k takovým prohlášením poskytla schůzka ministrů zahraničí EU, summit lídrů EU i setkání koalice ochotných. Hlavní poselství ze všech těchto jednání bylo jasné: tam, kde administrativa Donalda Trumpa vysílá nejednoznačné signály, tam jsou nejvěrnější evropští podporovatelé Kyjeva odhodláni demonstrovat svou sílu.
Následně se objevila zpráva o dalším zjevném posunu v Bílém domě, když bylo odloženo setkání Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump prohlásil, že nebude plýtvat časem na schůzku, pokud nebude realistický výhled na uzavření mírové dohody. V neobvyklém momentu jasnosti pak americký prezident ukázal, že je ochoten uvalit sankce jako důsledek obstrukcí mírové dohody.
Dne 22. října USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Jde o první balík sankcí v Trumpově druhém funkčním období. Už pouhé oznámení sankcí vedlo k tomu, že velcí klienti v Indii a Číně začali odstupovat od svých dohod. Podobné sankce jsou zvažovány i proti ruskému bankovnímu sektoru a společnostem zapojeným do ropné infrastruktury.
Po dlouhém překonávání vnitřních rozporů následovala i Evropská unie. Oznámila 19. balík sankcí proti Rusku, který cílil i na obchodníka s ropou a dvě rafinerie v Číně, stejně jako na banky ve Střední Asii. EU navíc potvrdila rozhodnutí o pravidlech pro přechod k úplnému zákazu dovozu ruského plynu, který má plně vstoupit v platnost koncem roku 2027.
Všechna tato opatření jsou klíčová pro zvýšení tlaku na Rusko. Jejich okamžitý dopad je však nejistý. Rusko reagovalo obvyklou demonstrativní vzdorovitostí, otestovalo novou jadernou raketu a provedlo cvičení jaderných sil pod dohledem Putina. I přes pokračující válku ve vzduchu i na zemi se poskytování vojenské pomoci zastavilo.
Spojené státy nadále neudělují povolení pro použití raket dlouhého doletu proti cílům hluboko uvnitř Ruska a byla zrušena i diskutovaná dodávka raket Tomahawk. Prezident Zelenskyj na setkání s lídry koalice ochotných nadále apeloval na dodávky zbraní pro hluboké údery. Zdůraznil, že když USA pohrozily dodáním raket Tomahawk, Putin projevil ochotu jednat.
Ještě naléhavější je otázka pokrytí finančních potřeb Ukrajiny. Kyjev odhaduje své nevyrovnané vnější finanční potřeby pro roky 2026–2027 na 60 miliard amerických dolarů. Na setkání Evropské rady lídři opětovně potvrdili závazek pokračovat v komplexní podpoře Ukrajiny. Klíčově však nebylo dosaženo dohody o tom, jak budou potřebné finanční prostředky mobilizovány.
Existuje silná podpora pro využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Návrh na poskytnutí půjčky, zajištěné těmito aktivy, je v oběhu již nějakou dobu, ale jeho dokončení brání dva hlavní problémy. Prvním je odmítnutí Ukrajiny akceptovat podmínky EU, že část peněz sice půjde na nákup zbraní, ale žádné prostředky nesmí být použity k jejich nákupu v USA.
Druhým, kritičtějším problémem je požadavek Belgie, kde se většina zmrazených aktiv nachází, na robustní záruky. Ty by zajistily, že břemeno jakýchkoli ruských právních sporů a odvetných opatření bude kolektivně sdíleno členskými státy EU. Navzdory signálům z vedení EU o překonávání těchto překážek, lídři schůzku ukončili a rozhodnutí odložili na prosinec.
Výsledek týdne intenzivní pozornosti věnované válce Ruska proti Ukrajině je tak opakováním nedávného chování. Trumpova administrativa opět změnila kurz a koalice ochotných předložila jen prohlášení o záměru. Přetrvává fakt, že evropští partneři Kyjeva nadále brzdí dodávky potřebného zboží pro obranu Ukrajiny. Stále chybí důvěryhodná cesta k ukončení války spravedlivým a stabilním mírem.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.