Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Příležitost k takovým prohlášením poskytla schůzka ministrů zahraničí EU, summit lídrů EU i setkání koalice ochotných. Hlavní poselství ze všech těchto jednání bylo jasné: tam, kde administrativa Donalda Trumpa vysílá nejednoznačné signály, tam jsou nejvěrnější evropští podporovatelé Kyjeva odhodláni demonstrovat svou sílu.
Následně se objevila zpráva o dalším zjevném posunu v Bílém domě, když bylo odloženo setkání Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump prohlásil, že nebude plýtvat časem na schůzku, pokud nebude realistický výhled na uzavření mírové dohody. V neobvyklém momentu jasnosti pak americký prezident ukázal, že je ochoten uvalit sankce jako důsledek obstrukcí mírové dohody.
Dne 22. října USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Jde o první balík sankcí v Trumpově druhém funkčním období. Už pouhé oznámení sankcí vedlo k tomu, že velcí klienti v Indii a Číně začali odstupovat od svých dohod. Podobné sankce jsou zvažovány i proti ruskému bankovnímu sektoru a společnostem zapojeným do ropné infrastruktury.
Po dlouhém překonávání vnitřních rozporů následovala i Evropská unie. Oznámila 19. balík sankcí proti Rusku, který cílil i na obchodníka s ropou a dvě rafinerie v Číně, stejně jako na banky ve Střední Asii. EU navíc potvrdila rozhodnutí o pravidlech pro přechod k úplnému zákazu dovozu ruského plynu, který má plně vstoupit v platnost koncem roku 2027.
Všechna tato opatření jsou klíčová pro zvýšení tlaku na Rusko. Jejich okamžitý dopad je však nejistý. Rusko reagovalo obvyklou demonstrativní vzdorovitostí, otestovalo novou jadernou raketu a provedlo cvičení jaderných sil pod dohledem Putina. I přes pokračující válku ve vzduchu i na zemi se poskytování vojenské pomoci zastavilo.
Spojené státy nadále neudělují povolení pro použití raket dlouhého doletu proti cílům hluboko uvnitř Ruska a byla zrušena i diskutovaná dodávka raket Tomahawk. Prezident Zelenskyj na setkání s lídry koalice ochotných nadále apeloval na dodávky zbraní pro hluboké údery. Zdůraznil, že když USA pohrozily dodáním raket Tomahawk, Putin projevil ochotu jednat.
Ještě naléhavější je otázka pokrytí finančních potřeb Ukrajiny. Kyjev odhaduje své nevyrovnané vnější finanční potřeby pro roky 2026–2027 na 60 miliard amerických dolarů. Na setkání Evropské rady lídři opětovně potvrdili závazek pokračovat v komplexní podpoře Ukrajiny. Klíčově však nebylo dosaženo dohody o tom, jak budou potřebné finanční prostředky mobilizovány.
Existuje silná podpora pro využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Návrh na poskytnutí půjčky, zajištěné těmito aktivy, je v oběhu již nějakou dobu, ale jeho dokončení brání dva hlavní problémy. Prvním je odmítnutí Ukrajiny akceptovat podmínky EU, že část peněz sice půjde na nákup zbraní, ale žádné prostředky nesmí být použity k jejich nákupu v USA.
Druhým, kritičtějším problémem je požadavek Belgie, kde se většina zmrazených aktiv nachází, na robustní záruky. Ty by zajistily, že břemeno jakýchkoli ruských právních sporů a odvetných opatření bude kolektivně sdíleno členskými státy EU. Navzdory signálům z vedení EU o překonávání těchto překážek, lídři schůzku ukončili a rozhodnutí odložili na prosinec.
Výsledek týdne intenzivní pozornosti věnované válce Ruska proti Ukrajině je tak opakováním nedávného chování. Trumpova administrativa opět změnila kurz a koalice ochotných předložila jen prohlášení o záměru. Přetrvává fakt, že evropští partneři Kyjeva nadále brzdí dodávky potřebného zboží pro obranu Ukrajiny. Stále chybí důvěryhodná cesta k ukončení války spravedlivým a stabilním mírem.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.