Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Podle zpravodaje z Tokia prokazují Trumpovy výroky premiérce Takaichi značnou přízeň a velký kredit do budoucna. Sama premiérka prohlásila, že je odhodlána posunout americko-japonské spojenectví, které označila za "největší spojenectví na světě", na ještě vyšší úroveň. Trump na její slova reagoval, že to bylo "krásné", ale s humorem dodal, že se s ní obtížně vyjednává.
Trump na palubě lodi USS George Washington oznámil, že schválil první dodávku amerických raket pro Japonské síly sebeobrany. Tyto zbraně mají dorazit již tento týden, tedy před původním plánovaným termínem. Dodávky jsou součástí posílení vojenské spolupráce mezi oběma státy.
Prezident dále pronesl projev k jásajícímu davu s tím, že na rozdíl od minulých vlád nebude "politicky korektní" v otázce obrany Spojených států. Prohlásil, že "od nynějška, pokud budeme ve válce, tak ji vyhrajeme". Žertoval také, že takový výrok jej okamžitě vyřazuje ze závodu o Nobelovu cenu.
Trump zdůraznil, že nikdo nevyrábí zbraně a vybavení tak jako Spojené státy. Dodal, že americký námořník je připraven "rozdrtit, potopit, zničit a odstřelit do zapomnění" každého, kdo by se pokusil vyrobit stejné vybavení. Zopakoval, že americká armáda nemá v současnosti sobě rovnou.
Prezident rovněž zmínil, že morálka země prudce vzrostla od jeho nástupu do úřadu, což se projevilo i ve vyšším náboru k námořnictvu, policii a hasičským sborům. Změna prý nastala po prezidentských volbách v listopadu minulého roku, kdy "se to všechno změnilo". Tyto poznámky zazněly krátce předtím, než Trump odletěl do Jižní Koreje.
Na setkání s rodinnými příslušníky japonských občanů unesených Severní Koreou mezi lety 1977 a 1983 Trump přislíbil pomoc. Řekl jim, že Spojené státy udělají "vše, co je v našich silách", aby zajistily jejich návrat. Ze Soulu se má prezident později setkat i s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.