Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Netanjahuův úřad ve svém prohlášení potvrdil, že vrácené ostatky náleží Ofiru Tzarfatimu, který byl unesen z hudebního festivalu Nova. Stalo se tak během masakru spáchaného Hamásem 7. října 2023. Jen na samotném festivalu přišlo o život skoro 400 lidí a desítky dalších byly odvlečeny. Celkově si tehdejší útok vyžádal životy 1200 Izraelců, zejména civilistů, a 251 lidí bylo zavlečeno do Gazy.
Tělo Ofira Tzarfatiho bylo izraelskými silami nalezeno již v listopadu 2023, kde zahynul v zajetí. Podle oznámení z úřadu premiéra bylo nalezeno, že ostatky vrácené v noci patřily Tzarfatimu, jehož tělo bylo již dříve převezeno z Gazy zpět do Izraele v rámci tehdejší vojenské operace, proběhlé před dvěma lety. Podle jednoho z představitelů Hamásu, který poskytl vyjádření televizi Al Džazíra, bylo tělo nalezeno v gázské čtvrti Tuffah a kolem deváté hodiny večer předáno Červenému kříži.
Izraelské jednotky působící v dané lokalitě však tuto verzi událostí zpochybnily. Uvedly, že viděly militanty zinscenovat nález tím, že tělo položili do čerstvě vykopané jámy, a teprve poté kontaktovali Červený kříž, jako by je právě našli. Rodina Ofira Tzarfatiho již v březnu 2024 obdržela další části jeho ostatků. Nyní, po dvou letech od hrůzného činu, jsou bohužel nuceni znovu prožívat svůj žal.
Rodina Ofira Tzarfatiho vyjádřila své rozhořčení nad tím, co nazvali "ohavnou manipulací". Popsali, jak jim byly ukázány videozáznamy, na nichž je vidět odstraňování, pohřbívání a předávání ostatků jejich milovaného syna Červenému kříži. Uvedli, že takovýto postup je navržen s cílem sabotovat dohodu a zmařit úsilí o návrat všech rukojmích domů. Rodina zdůraznila, že již potřetí jsou donuceni otevírat Ofirův hrob a znovu pohřbívat svého syna, přičemž tuto situaci popsali jako neustále se otevírající ránu, plnou vzpomínek, touhy, smutku a poslání.
Izraelská média informovala o tom, že mezi možnými reakcemi, které se v současné době projednávají, je například zastavení humanitární pomoci do Gazy. Dále se uvažuje o rozšíření izraelské kontroly za takzvanou „Žlutou linii“ či o provedení cílených leteckých úderů proti vůdcům Hamásu. Podle podmínek uzavřené dohody má Hamás neprodleně odevzdat veškeré ostatky rukojmích. Izrael na oplátku doposud repatrioval do Gazy 195 těl Palestinců, přičemž pouze méně než polovina z nich byla identifikována.
Izraelští představitelé odhadují, že v Gaze se stále nacházejí ostatky 13 rukojmích. Hamás tvrdí, že je nemůže v rozsáhlé zkáze nalézt, ale Izrael skupinu obviňuje z úmyslného zdržování. Během víkendu se do Gazy vydaly egyptské týmy s těžkou technikou, aby pomohly s pátráním po zbývajících tělech a pokračovaly v něm i v pondělí. Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu izraelské síly usmrtily v úterý tři palestinské ozbrojence během razie nedaleko Dženínu.
Policie informovala, že ozbrojenci byli zastřeleni poté, co vyšli z jeskyně, která byla následně zničena leteckým úderem. Hamás identifikoval dva z mrtvých jako členy svých Brigád Kásam a třetího označil za místního velitele. Izrael uvádí, že jeho zesílené razie mají za cíl rozložit militantní sítě, avšak palestinští představitelé a skupiny pro lidská práva tvrdí, že největší dopad nesou civilisté. Izraelská armáda tvrdí, že od začátku války vyzvedla z Gazy ostatky 51 rukojmích.
Výměnou za návrat živých i zemřelých zajatců propustil Izrael přibližně 2 000 palestinských vězňů, z nichž bylo 250 odsouzených útočníků a mnoho dalších zadržovaných bez obvinění. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od počátku konfliktu zabito přes 68 500 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ačkoli jeho údaje obecně přijímají agentury OSN a nezávislí experti. Izrael tyto údaje zpochybňuje, ale nevydal vlastní bilanci.
Nejnovější výměna dále prohloubila napětí v již tak nestabilním příměří. Vysoce postavení izraelští úředníci i Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných naléhali na Hamás, aby urychlil předání ostatků. Zároveň skupinu obvinili z porušování dohody. Fórum se vyjádřilo, že Hamás přesně ví, kde se každý ze zesnulých rukojmích nachází. Uvedli, že od termínu stanoveného dohodou pro vrácení všech 48 rukojmích uplynuly dva týdny, přesto jich 13 zůstává v zajetí Hamásu.
Rodiny naléhavě vyzvaly izraelskou vládu, administrativu Spojených států a zprostředkovatele, aby nepokračovali do další fáze dohody, dokud Hamás nesplní všechny své závazky. Hamás nicméně trvá na tom, že dodržuje příměří, a tvrdí, že dělá maximum pro nalezení zbývajících těl, která jsou pohřbena pod sutinami po dvou letech války.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.