Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Netanjahuův úřad ve svém prohlášení potvrdil, že vrácené ostatky náleží Ofiru Tzarfatimu, který byl unesen z hudebního festivalu Nova. Stalo se tak během masakru spáchaného Hamásem 7. října 2023. Jen na samotném festivalu přišlo o život skoro 400 lidí a desítky dalších byly odvlečeny. Celkově si tehdejší útok vyžádal životy 1200 Izraelců, zejména civilistů, a 251 lidí bylo zavlečeno do Gazy.
Tělo Ofira Tzarfatiho bylo izraelskými silami nalezeno již v listopadu 2023, kde zahynul v zajetí. Podle oznámení z úřadu premiéra bylo nalezeno, že ostatky vrácené v noci patřily Tzarfatimu, jehož tělo bylo již dříve převezeno z Gazy zpět do Izraele v rámci tehdejší vojenské operace, proběhlé před dvěma lety. Podle jednoho z představitelů Hamásu, který poskytl vyjádření televizi Al Džazíra, bylo tělo nalezeno v gázské čtvrti Tuffah a kolem deváté hodiny večer předáno Červenému kříži.
Izraelské jednotky působící v dané lokalitě však tuto verzi událostí zpochybnily. Uvedly, že viděly militanty zinscenovat nález tím, že tělo položili do čerstvě vykopané jámy, a teprve poté kontaktovali Červený kříž, jako by je právě našli. Rodina Ofira Tzarfatiho již v březnu 2024 obdržela další části jeho ostatků. Nyní, po dvou letech od hrůzného činu, jsou bohužel nuceni znovu prožívat svůj žal.
Rodina Ofira Tzarfatiho vyjádřila své rozhořčení nad tím, co nazvali "ohavnou manipulací". Popsali, jak jim byly ukázány videozáznamy, na nichž je vidět odstraňování, pohřbívání a předávání ostatků jejich milovaného syna Červenému kříži. Uvedli, že takovýto postup je navržen s cílem sabotovat dohodu a zmařit úsilí o návrat všech rukojmích domů. Rodina zdůraznila, že již potřetí jsou donuceni otevírat Ofirův hrob a znovu pohřbívat svého syna, přičemž tuto situaci popsali jako neustále se otevírající ránu, plnou vzpomínek, touhy, smutku a poslání.
Izraelská média informovala o tom, že mezi možnými reakcemi, které se v současné době projednávají, je například zastavení humanitární pomoci do Gazy. Dále se uvažuje o rozšíření izraelské kontroly za takzvanou „Žlutou linii“ či o provedení cílených leteckých úderů proti vůdcům Hamásu. Podle podmínek uzavřené dohody má Hamás neprodleně odevzdat veškeré ostatky rukojmích. Izrael na oplátku doposud repatrioval do Gazy 195 těl Palestinců, přičemž pouze méně než polovina z nich byla identifikována.
Izraelští představitelé odhadují, že v Gaze se stále nacházejí ostatky 13 rukojmích. Hamás tvrdí, že je nemůže v rozsáhlé zkáze nalézt, ale Izrael skupinu obviňuje z úmyslného zdržování. Během víkendu se do Gazy vydaly egyptské týmy s těžkou technikou, aby pomohly s pátráním po zbývajících tělech a pokračovaly v něm i v pondělí. Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu izraelské síly usmrtily v úterý tři palestinské ozbrojence během razie nedaleko Dženínu.
Policie informovala, že ozbrojenci byli zastřeleni poté, co vyšli z jeskyně, která byla následně zničena leteckým úderem. Hamás identifikoval dva z mrtvých jako členy svých Brigád Kásam a třetího označil za místního velitele. Izrael uvádí, že jeho zesílené razie mají za cíl rozložit militantní sítě, avšak palestinští představitelé a skupiny pro lidská práva tvrdí, že největší dopad nesou civilisté. Izraelská armáda tvrdí, že od začátku války vyzvedla z Gazy ostatky 51 rukojmích.
Výměnou za návrat živých i zemřelých zajatců propustil Izrael přibližně 2 000 palestinských vězňů, z nichž bylo 250 odsouzených útočníků a mnoho dalších zadržovaných bez obvinění. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od počátku konfliktu zabito přes 68 500 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ačkoli jeho údaje obecně přijímají agentury OSN a nezávislí experti. Izrael tyto údaje zpochybňuje, ale nevydal vlastní bilanci.
Nejnovější výměna dále prohloubila napětí v již tak nestabilním příměří. Vysoce postavení izraelští úředníci i Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných naléhali na Hamás, aby urychlil předání ostatků. Zároveň skupinu obvinili z porušování dohody. Fórum se vyjádřilo, že Hamás přesně ví, kde se každý ze zesnulých rukojmích nachází. Uvedli, že od termínu stanoveného dohodou pro vrácení všech 48 rukojmích uplynuly dva týdny, přesto jich 13 zůstává v zajetí Hamásu.
Rodiny naléhavě vyzvaly izraelskou vládu, administrativu Spojených států a zprostředkovatele, aby nepokračovali do další fáze dohody, dokud Hamás nesplní všechny své závazky. Hamás nicméně trvá na tom, že dodržuje příměří, a tvrdí, že dělá maximum pro nalezení zbývajících těl, která jsou pohřbena pod sutinami po dvou letech války.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.