 
            Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Netanjahuův úřad ve svém prohlášení potvrdil, že vrácené ostatky náleží Ofiru Tzarfatimu, který byl unesen z hudebního festivalu Nova. Stalo se tak během masakru spáchaného Hamásem 7. října 2023. Jen na samotném festivalu přišlo o život skoro 400 lidí a desítky dalších byly odvlečeny. Celkově si tehdejší útok vyžádal životy 1200 Izraelců, zejména civilistů, a 251 lidí bylo zavlečeno do Gazy.
Tělo Ofira Tzarfatiho bylo izraelskými silami nalezeno již v listopadu 2023, kde zahynul v zajetí. Podle oznámení z úřadu premiéra bylo nalezeno, že ostatky vrácené v noci patřily Tzarfatimu, jehož tělo bylo již dříve převezeno z Gazy zpět do Izraele v rámci tehdejší vojenské operace, proběhlé před dvěma lety. Podle jednoho z představitelů Hamásu, který poskytl vyjádření televizi Al Džazíra, bylo tělo nalezeno v gázské čtvrti Tuffah a kolem deváté hodiny večer předáno Červenému kříži.
Izraelské jednotky působící v dané lokalitě však tuto verzi událostí zpochybnily. Uvedly, že viděly militanty zinscenovat nález tím, že tělo položili do čerstvě vykopané jámy, a teprve poté kontaktovali Červený kříž, jako by je právě našli. Rodina Ofira Tzarfatiho již v březnu 2024 obdržela další části jeho ostatků. Nyní, po dvou letech od hrůzného činu, jsou bohužel nuceni znovu prožívat svůj žal.
Rodina Ofira Tzarfatiho vyjádřila své rozhořčení nad tím, co nazvali "ohavnou manipulací". Popsali, jak jim byly ukázány videozáznamy, na nichž je vidět odstraňování, pohřbívání a předávání ostatků jejich milovaného syna Červenému kříži. Uvedli, že takovýto postup je navržen s cílem sabotovat dohodu a zmařit úsilí o návrat všech rukojmích domů. Rodina zdůraznila, že již potřetí jsou donuceni otevírat Ofirův hrob a znovu pohřbívat svého syna, přičemž tuto situaci popsali jako neustále se otevírající ránu, plnou vzpomínek, touhy, smutku a poslání.
Izraelská média informovala o tom, že mezi možnými reakcemi, které se v současné době projednávají, je například zastavení humanitární pomoci do Gazy. Dále se uvažuje o rozšíření izraelské kontroly za takzvanou „Žlutou linii“ či o provedení cílených leteckých úderů proti vůdcům Hamásu. Podle podmínek uzavřené dohody má Hamás neprodleně odevzdat veškeré ostatky rukojmích. Izrael na oplátku doposud repatrioval do Gazy 195 těl Palestinců, přičemž pouze méně než polovina z nich byla identifikována.
Izraelští představitelé odhadují, že v Gaze se stále nacházejí ostatky 13 rukojmích. Hamás tvrdí, že je nemůže v rozsáhlé zkáze nalézt, ale Izrael skupinu obviňuje z úmyslného zdržování. Během víkendu se do Gazy vydaly egyptské týmy s těžkou technikou, aby pomohly s pátráním po zbývajících tělech a pokračovaly v něm i v pondělí. Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu izraelské síly usmrtily v úterý tři palestinské ozbrojence během razie nedaleko Dženínu.
Policie informovala, že ozbrojenci byli zastřeleni poté, co vyšli z jeskyně, která byla následně zničena leteckým úderem. Hamás identifikoval dva z mrtvých jako členy svých Brigád Kásam a třetího označil za místního velitele. Izrael uvádí, že jeho zesílené razie mají za cíl rozložit militantní sítě, avšak palestinští představitelé a skupiny pro lidská práva tvrdí, že největší dopad nesou civilisté. Izraelská armáda tvrdí, že od začátku války vyzvedla z Gazy ostatky 51 rukojmích.
Výměnou za návrat živých i zemřelých zajatců propustil Izrael přibližně 2 000 palestinských vězňů, z nichž bylo 250 odsouzených útočníků a mnoho dalších zadržovaných bez obvinění. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od počátku konfliktu zabito přes 68 500 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ačkoli jeho údaje obecně přijímají agentury OSN a nezávislí experti. Izrael tyto údaje zpochybňuje, ale nevydal vlastní bilanci.
Nejnovější výměna dále prohloubila napětí v již tak nestabilním příměří. Vysoce postavení izraelští úředníci i Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných naléhali na Hamás, aby urychlil předání ostatků. Zároveň skupinu obvinili z porušování dohody. Fórum se vyjádřilo, že Hamás přesně ví, kde se každý ze zesnulých rukojmích nachází. Uvedli, že od termínu stanoveného dohodou pro vrácení všech 48 rukojmích uplynuly dva týdny, přesto jich 13 zůstává v zajetí Hamásu.
Rodiny naléhavě vyzvaly izraelskou vládu, administrativu Spojených států a zprostředkovatele, aby nepokračovali do další fáze dohody, dokud Hamás nesplní všechny své závazky. Hamás nicméně trvá na tom, že dodržuje příměří, a tvrdí, že dělá maximum pro nalezení zbývajících těl, která jsou pohřbena pod sutinami po dvou letech války.
 
            Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
 
            Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
 
            Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
 
            Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
 
            Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
 
            Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
 
            Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
 
            Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
 
            Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
 
            Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
 
            Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
 
            Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.