Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Netanjahuův úřad ve svém prohlášení potvrdil, že vrácené ostatky náleží Ofiru Tzarfatimu, který byl unesen z hudebního festivalu Nova. Stalo se tak během masakru spáchaného Hamásem 7. října 2023. Jen na samotném festivalu přišlo o život skoro 400 lidí a desítky dalších byly odvlečeny. Celkově si tehdejší útok vyžádal životy 1200 Izraelců, zejména civilistů, a 251 lidí bylo zavlečeno do Gazy.
Tělo Ofira Tzarfatiho bylo izraelskými silami nalezeno již v listopadu 2023, kde zahynul v zajetí. Podle oznámení z úřadu premiéra bylo nalezeno, že ostatky vrácené v noci patřily Tzarfatimu, jehož tělo bylo již dříve převezeno z Gazy zpět do Izraele v rámci tehdejší vojenské operace, proběhlé před dvěma lety. Podle jednoho z představitelů Hamásu, který poskytl vyjádření televizi Al Džazíra, bylo tělo nalezeno v gázské čtvrti Tuffah a kolem deváté hodiny večer předáno Červenému kříži.
Izraelské jednotky působící v dané lokalitě však tuto verzi událostí zpochybnily. Uvedly, že viděly militanty zinscenovat nález tím, že tělo položili do čerstvě vykopané jámy, a teprve poté kontaktovali Červený kříž, jako by je právě našli. Rodina Ofira Tzarfatiho již v březnu 2024 obdržela další části jeho ostatků. Nyní, po dvou letech od hrůzného činu, jsou bohužel nuceni znovu prožívat svůj žal.
Rodina Ofira Tzarfatiho vyjádřila své rozhořčení nad tím, co nazvali "ohavnou manipulací". Popsali, jak jim byly ukázány videozáznamy, na nichž je vidět odstraňování, pohřbívání a předávání ostatků jejich milovaného syna Červenému kříži. Uvedli, že takovýto postup je navržen s cílem sabotovat dohodu a zmařit úsilí o návrat všech rukojmích domů. Rodina zdůraznila, že již potřetí jsou donuceni otevírat Ofirův hrob a znovu pohřbívat svého syna, přičemž tuto situaci popsali jako neustále se otevírající ránu, plnou vzpomínek, touhy, smutku a poslání.
Izraelská média informovala o tom, že mezi možnými reakcemi, které se v současné době projednávají, je například zastavení humanitární pomoci do Gazy. Dále se uvažuje o rozšíření izraelské kontroly za takzvanou „Žlutou linii“ či o provedení cílených leteckých úderů proti vůdcům Hamásu. Podle podmínek uzavřené dohody má Hamás neprodleně odevzdat veškeré ostatky rukojmích. Izrael na oplátku doposud repatrioval do Gazy 195 těl Palestinců, přičemž pouze méně než polovina z nich byla identifikována.
Izraelští představitelé odhadují, že v Gaze se stále nacházejí ostatky 13 rukojmích. Hamás tvrdí, že je nemůže v rozsáhlé zkáze nalézt, ale Izrael skupinu obviňuje z úmyslného zdržování. Během víkendu se do Gazy vydaly egyptské týmy s těžkou technikou, aby pomohly s pátráním po zbývajících tělech a pokračovaly v něm i v pondělí. Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu izraelské síly usmrtily v úterý tři palestinské ozbrojence během razie nedaleko Dženínu.
Policie informovala, že ozbrojenci byli zastřeleni poté, co vyšli z jeskyně, která byla následně zničena leteckým úderem. Hamás identifikoval dva z mrtvých jako členy svých Brigád Kásam a třetího označil za místního velitele. Izrael uvádí, že jeho zesílené razie mají za cíl rozložit militantní sítě, avšak palestinští představitelé a skupiny pro lidská práva tvrdí, že největší dopad nesou civilisté. Izraelská armáda tvrdí, že od začátku války vyzvedla z Gazy ostatky 51 rukojmích.
Výměnou za návrat živých i zemřelých zajatců propustil Izrael přibližně 2 000 palestinských vězňů, z nichž bylo 250 odsouzených útočníků a mnoho dalších zadržovaných bez obvinění. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od počátku konfliktu zabito přes 68 500 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ačkoli jeho údaje obecně přijímají agentury OSN a nezávislí experti. Izrael tyto údaje zpochybňuje, ale nevydal vlastní bilanci.
Nejnovější výměna dále prohloubila napětí v již tak nestabilním příměří. Vysoce postavení izraelští úředníci i Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných naléhali na Hamás, aby urychlil předání ostatků. Zároveň skupinu obvinili z porušování dohody. Fórum se vyjádřilo, že Hamás přesně ví, kde se každý ze zesnulých rukojmích nachází. Uvedli, že od termínu stanoveného dohodou pro vrácení všech 48 rukojmích uplynuly dva týdny, přesto jich 13 zůstává v zajetí Hamásu.
Rodiny naléhavě vyzvaly izraelskou vládu, administrativu Spojených států a zprostředkovatele, aby nepokračovali do další fáze dohody, dokud Hamás nesplní všechny své závazky. Hamás nicméně trvá na tom, že dodržuje příměří, a tvrdí, že dělá maximum pro nalezení zbývajících těl, která jsou pohřbena pod sutinami po dvou letech války.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.