Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Netanjahuův úřad ve svém prohlášení potvrdil, že vrácené ostatky náleží Ofiru Tzarfatimu, který byl unesen z hudebního festivalu Nova. Stalo se tak během masakru spáchaného Hamásem 7. října 2023. Jen na samotném festivalu přišlo o život skoro 400 lidí a desítky dalších byly odvlečeny. Celkově si tehdejší útok vyžádal životy 1200 Izraelců, zejména civilistů, a 251 lidí bylo zavlečeno do Gazy.
Tělo Ofira Tzarfatiho bylo izraelskými silami nalezeno již v listopadu 2023, kde zahynul v zajetí. Podle oznámení z úřadu premiéra bylo nalezeno, že ostatky vrácené v noci patřily Tzarfatimu, jehož tělo bylo již dříve převezeno z Gazy zpět do Izraele v rámci tehdejší vojenské operace, proběhlé před dvěma lety. Podle jednoho z představitelů Hamásu, který poskytl vyjádření televizi Al Džazíra, bylo tělo nalezeno v gázské čtvrti Tuffah a kolem deváté hodiny večer předáno Červenému kříži.
Izraelské jednotky působící v dané lokalitě však tuto verzi událostí zpochybnily. Uvedly, že viděly militanty zinscenovat nález tím, že tělo položili do čerstvě vykopané jámy, a teprve poté kontaktovali Červený kříž, jako by je právě našli. Rodina Ofira Tzarfatiho již v březnu 2024 obdržela další části jeho ostatků. Nyní, po dvou letech od hrůzného činu, jsou bohužel nuceni znovu prožívat svůj žal.
Rodina Ofira Tzarfatiho vyjádřila své rozhořčení nad tím, co nazvali "ohavnou manipulací". Popsali, jak jim byly ukázány videozáznamy, na nichž je vidět odstraňování, pohřbívání a předávání ostatků jejich milovaného syna Červenému kříži. Uvedli, že takovýto postup je navržen s cílem sabotovat dohodu a zmařit úsilí o návrat všech rukojmích domů. Rodina zdůraznila, že již potřetí jsou donuceni otevírat Ofirův hrob a znovu pohřbívat svého syna, přičemž tuto situaci popsali jako neustále se otevírající ránu, plnou vzpomínek, touhy, smutku a poslání.
Izraelská média informovala o tom, že mezi možnými reakcemi, které se v současné době projednávají, je například zastavení humanitární pomoci do Gazy. Dále se uvažuje o rozšíření izraelské kontroly za takzvanou „Žlutou linii“ či o provedení cílených leteckých úderů proti vůdcům Hamásu. Podle podmínek uzavřené dohody má Hamás neprodleně odevzdat veškeré ostatky rukojmích. Izrael na oplátku doposud repatrioval do Gazy 195 těl Palestinců, přičemž pouze méně než polovina z nich byla identifikována.
Izraelští představitelé odhadují, že v Gaze se stále nacházejí ostatky 13 rukojmích. Hamás tvrdí, že je nemůže v rozsáhlé zkáze nalézt, ale Izrael skupinu obviňuje z úmyslného zdržování. Během víkendu se do Gazy vydaly egyptské týmy s těžkou technikou, aby pomohly s pátráním po zbývajících tělech a pokračovaly v něm i v pondělí. Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu izraelské síly usmrtily v úterý tři palestinské ozbrojence během razie nedaleko Dženínu.
Policie informovala, že ozbrojenci byli zastřeleni poté, co vyšli z jeskyně, která byla následně zničena leteckým úderem. Hamás identifikoval dva z mrtvých jako členy svých Brigád Kásam a třetího označil za místního velitele. Izrael uvádí, že jeho zesílené razie mají za cíl rozložit militantní sítě, avšak palestinští představitelé a skupiny pro lidská práva tvrdí, že největší dopad nesou civilisté. Izraelská armáda tvrdí, že od začátku války vyzvedla z Gazy ostatky 51 rukojmích.
Výměnou za návrat živých i zemřelých zajatců propustil Izrael přibližně 2 000 palestinských vězňů, z nichž bylo 250 odsouzených útočníků a mnoho dalších zadržovaných bez obvinění. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od počátku konfliktu zabito přes 68 500 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ačkoli jeho údaje obecně přijímají agentury OSN a nezávislí experti. Izrael tyto údaje zpochybňuje, ale nevydal vlastní bilanci.
Nejnovější výměna dále prohloubila napětí v již tak nestabilním příměří. Vysoce postavení izraelští úředníci i Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných naléhali na Hamás, aby urychlil předání ostatků. Zároveň skupinu obvinili z porušování dohody. Fórum se vyjádřilo, že Hamás přesně ví, kde se každý ze zesnulých rukojmích nachází. Uvedli, že od termínu stanoveného dohodou pro vrácení všech 48 rukojmích uplynuly dva týdny, přesto jich 13 zůstává v zajetí Hamásu.
Rodiny naléhavě vyzvaly izraelskou vládu, administrativu Spojených států a zprostředkovatele, aby nepokračovali do další fáze dohody, dokud Hamás nesplní všechny své závazky. Hamás nicméně trvá na tom, že dodržuje příměří, a tvrdí, že dělá maximum pro nalezení zbývajících těl, která jsou pohřbena pod sutinami po dvou letech války.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.