Koaliční smlouvu hodlají uskupení zastoupená v nové vládě podepsat na začátku příštího týdne, uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu v pravidelném hlášení. Podle jeho slov se má nyní jednat o sněmovním jednacím řádu.
"Máme domluvenou koaliční smlouvu. Domluvili jsme se, že ji podepíšeme v pondělí 3. listopadu. V den, kdy vlastně poprvé zasedne nová Sněmovna," řekl Babiš na záběrech, které zveřejnil na facebooku.
Podle šéfa vítězného hnutí ANO však jednání s SPD a Motoristy pokračují. "Dnes projednáme nový jednací řád Sněmovny, náš návrh, po kterém hlavně stávající (Fialova) vláda volala, aby se změnil, aby Sněmovna byla efektivní. Budeme projednávat i návrhy na obsazení vedení Sněmovny a jednotlivých výborů," sdělil.
"Samozřejmě pokračujeme v projednávání programového prohlášení vlády, kde ještě zbývá dotáhnout některé body, na kterých ještě nemáme shodu," pokračoval Babiš.
Zdůraznil, že nejvíce práce bude s návrhem státního rozpočtu na příští rok. "Doufáme, že ho konečně tato vláda pošle do Sněmovny, protože bez toho není možné ho projednávat. Je tam samozřejmě obrovská díra. Nebudeme měnit ten deficit, protože to ani z časových důvodů není možné, ale chybí tam všude peníze," poznamenal.
"Nejvíc práce samozřejmě máme s přípravou těch nových zákonů, které chceme změnit pro váš lepší život," dodal Babiš a konkrétně zmínil stavební zákon či reformu v problematice duševního zdraví.
Policie od neděle vyšetřuje nález dvou osob bez známek života v autě v Orlové na Karvinsku. Šlo o muže a ženu. Podle dosavadních závěrů vyšetřování měl muž zastřelit někdejší partnerku a poté spáchat sebevraždu.
Bude to příští týden už sedm měsíců, co nás po statečném boji s vážnou nemocí opustila Anna Slováčková. Dcera slavných rodičů měla spoustu fanoušků, kteří by rádi měli místo, kde ji budou moci zapálit svíčku. Ta chvíle se podle všeho blíží.
Koaliční smlouvu hodlají uskupení zastoupená v nové vládě podepsat na začátku příštího týdne, uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu v pravidelném hlášení. Podle jeho slov se má nyní jednat o sněmovním jednacím řádu.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.