Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Tento požadavek na podporu přichází v době, kdy je v EU zablokován plán na použití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny kvůli odporu Belgie. „Znovu jsem to zdůraznil všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat desítky let, ale musíte ukázat, že jste schopni Ukrajině poskytovat stabilní finanční podporu po nějakou dobu,“ uvedl prezident.
Načasování Zelenského výroků pravděpodobně není náhodné. Belgický premiér Bart de Wever má dnes jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Očekává se, že otázka pomoci Ukrajině a domácího rozpočtového tlaku v Belgii budou klíčovými tématy jejich rozhovorů.
Zelenskyj zároveň vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na svém nadcházejícím setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem zvýšil tlak na omezení čínské podpory Rusku. Ukrajinský prezident to považuje za možný silný tah ze strany Trumpa, zejména pokud Čína omezí dovoz z Ruska po zavedení sankcí.
Jeden z evropských lídrů, maďarský premiér Viktor Orbán, ovšem vyjádřil nespokojenost s rostoucím tlakem USA na Rusko. Orbán italským novinářům ve Vatikánu řekl, že Trumpovy sankce vůči ruským ropným společnostem považuje z maďarského pohledu za špatné. Podle něj sankce nesou riziko zvýšení cen energií.
V tomto názoru je maďarský premiér zřejmě izolován. Například finský ministr obrany Antti Hakkanen nové americké sankce ocenil. Označil je za důležitý důkaz odhodlání amerického prezidenta v boji proti tříleté válce Vladimira Putina.
Očekává se, že tato témata budou dnes rezonovat na setkání severských lídrů ve Stockholmu. K severským premiérům se připojí i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zástupci severských zemí se vyjádřili k hrozbě z Ruska.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že Norsko bedlivě sleduje testy ruských vojenských technologií. Dodal, že sice žijí pouhých 100 kilometrů od největšího jaderného arzenálu na světě, ale síla NATO spočívá v tom, že testy monitoruje. Støre poznamenal, že nové zbraně nejsou primárně namířeny proti nim, ale zdůraznil, že přílišný důraz na tento vývoj je znepokojivý.
Finský premiér Petteri Orpo potvrdil podobný postoj a jasně uvedl, že "Rusko je hrozba číslo jedna". Zdůraznil, že je klíčové, aby bylo zajištěno, že Rusko po skončení války na Ukrajině přesune své vojenské síly k západním hranicím, tedy k hranicím Finska. Dle něj se jedná o reálnou hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.