Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Tento požadavek na podporu přichází v době, kdy je v EU zablokován plán na použití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny kvůli odporu Belgie. „Znovu jsem to zdůraznil všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat desítky let, ale musíte ukázat, že jste schopni Ukrajině poskytovat stabilní finanční podporu po nějakou dobu,“ uvedl prezident.
Načasování Zelenského výroků pravděpodobně není náhodné. Belgický premiér Bart de Wever má dnes jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Očekává se, že otázka pomoci Ukrajině a domácího rozpočtového tlaku v Belgii budou klíčovými tématy jejich rozhovorů.
Zelenskyj zároveň vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na svém nadcházejícím setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem zvýšil tlak na omezení čínské podpory Rusku. Ukrajinský prezident to považuje za možný silný tah ze strany Trumpa, zejména pokud Čína omezí dovoz z Ruska po zavedení sankcí.
Jeden z evropských lídrů, maďarský premiér Viktor Orbán, ovšem vyjádřil nespokojenost s rostoucím tlakem USA na Rusko. Orbán italským novinářům ve Vatikánu řekl, že Trumpovy sankce vůči ruským ropným společnostem považuje z maďarského pohledu za špatné. Podle něj sankce nesou riziko zvýšení cen energií.
V tomto názoru je maďarský premiér zřejmě izolován. Například finský ministr obrany Antti Hakkanen nové americké sankce ocenil. Označil je za důležitý důkaz odhodlání amerického prezidenta v boji proti tříleté válce Vladimira Putina.
Očekává se, že tato témata budou dnes rezonovat na setkání severských lídrů ve Stockholmu. K severským premiérům se připojí i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zástupci severských zemí se vyjádřili k hrozbě z Ruska.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že Norsko bedlivě sleduje testy ruských vojenských technologií. Dodal, že sice žijí pouhých 100 kilometrů od největšího jaderného arzenálu na světě, ale síla NATO spočívá v tom, že testy monitoruje. Støre poznamenal, že nové zbraně nejsou primárně namířeny proti nim, ale zdůraznil, že přílišný důraz na tento vývoj je znepokojivý.
Finský premiér Petteri Orpo potvrdil podobný postoj a jasně uvedl, že "Rusko je hrozba číslo jedna". Zdůraznil, že je klíčové, aby bylo zajištěno, že Rusko po skončení války na Ukrajině přesune své vojenské síly k západním hranicím, tedy k hranicím Finska. Dle něj se jedná o reálnou hrozbu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.