Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Tento požadavek na podporu přichází v době, kdy je v EU zablokován plán na použití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny kvůli odporu Belgie. „Znovu jsem to zdůraznil všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat desítky let, ale musíte ukázat, že jste schopni Ukrajině poskytovat stabilní finanční podporu po nějakou dobu,“ uvedl prezident.
Načasování Zelenského výroků pravděpodobně není náhodné. Belgický premiér Bart de Wever má dnes jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Očekává se, že otázka pomoci Ukrajině a domácího rozpočtového tlaku v Belgii budou klíčovými tématy jejich rozhovorů.
Zelenskyj zároveň vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na svém nadcházejícím setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem zvýšil tlak na omezení čínské podpory Rusku. Ukrajinský prezident to považuje za možný silný tah ze strany Trumpa, zejména pokud Čína omezí dovoz z Ruska po zavedení sankcí.
Jeden z evropských lídrů, maďarský premiér Viktor Orbán, ovšem vyjádřil nespokojenost s rostoucím tlakem USA na Rusko. Orbán italským novinářům ve Vatikánu řekl, že Trumpovy sankce vůči ruským ropným společnostem považuje z maďarského pohledu za špatné. Podle něj sankce nesou riziko zvýšení cen energií.
V tomto názoru je maďarský premiér zřejmě izolován. Například finský ministr obrany Antti Hakkanen nové americké sankce ocenil. Označil je za důležitý důkaz odhodlání amerického prezidenta v boji proti tříleté válce Vladimira Putina.
Očekává se, že tato témata budou dnes rezonovat na setkání severských lídrů ve Stockholmu. K severským premiérům se připojí i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zástupci severských zemí se vyjádřili k hrozbě z Ruska.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že Norsko bedlivě sleduje testy ruských vojenských technologií. Dodal, že sice žijí pouhých 100 kilometrů od největšího jaderného arzenálu na světě, ale síla NATO spočívá v tom, že testy monitoruje. Støre poznamenal, že nové zbraně nejsou primárně namířeny proti nim, ale zdůraznil, že přílišný důraz na tento vývoj je znepokojivý.
Finský premiér Petteri Orpo potvrdil podobný postoj a jasně uvedl, že "Rusko je hrozba číslo jedna". Zdůraznil, že je klíčové, aby bylo zajištěno, že Rusko po skončení války na Ukrajině přesune své vojenské síly k západním hranicím, tedy k hranicím Finska. Dle něj se jedná o reálnou hrozbu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.