Zelenskyj: Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska

Tento požadavek na podporu přichází v době, kdy je v EU zablokován plán na použití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny kvůli odporu Belgie. „Znovu jsem to zdůraznil všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat desítky let, ale musíte ukázat, že jste schopni Ukrajině poskytovat stabilní finanční podporu po nějakou dobu,“ uvedl prezident.

Načasování Zelenského výroků pravděpodobně není náhodné. Belgický premiér Bart de Wever má dnes jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Očekává se, že otázka pomoci Ukrajině a domácího rozpočtového tlaku v Belgii budou klíčovými tématy jejich rozhovorů.

Zelenskyj zároveň vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na svém nadcházejícím setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem zvýšil tlak na omezení čínské podpory Rusku. Ukrajinský prezident to považuje za možný silný tah ze strany Trumpa, zejména pokud Čína omezí dovoz z Ruska po zavedení sankcí.

Jeden z evropských lídrů, maďarský premiér Viktor Orbán, ovšem vyjádřil nespokojenost s rostoucím tlakem USA na Rusko. Orbán italským novinářům ve Vatikánu řekl, že Trumpovy sankce vůči ruským ropným společnostem považuje z maďarského pohledu za špatné. Podle něj sankce nesou riziko zvýšení cen energií.

V tomto názoru je maďarský premiér zřejmě izolován. Například finský ministr obrany Antti Hakkanen nové americké sankce ocenil. Označil je za důležitý důkaz odhodlání amerického prezidenta v boji proti tříleté válce Vladimira Putina.

Očekává se, že tato témata budou dnes rezonovat na setkání severských lídrů ve Stockholmu. K severským premiérům se připojí i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zástupci severských zemí se vyjádřili k hrozbě z Ruska.

Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že Norsko bedlivě sleduje testy ruských vojenských technologií. Dodal, že sice žijí pouhých 100 kilometrů od největšího jaderného arzenálu na světě, ale síla NATO spočívá v tom, že testy monitoruje. Støre poznamenal, že nové zbraně nejsou primárně namířeny proti nim, ale zdůraznil, že přílišný důraz na tento vývoj je znepokojivý.

Finský premiér Petteri Orpo potvrdil podobný postoj a jasně uvedl, že "Rusko je hrozba číslo jedna". Zdůraznil, že je klíčové, aby bylo zajištěno, že Rusko po skončení války na Ukrajině přesune své vojenské síly k západním hranicím, tedy k hranicím Finska. Dle něj se jedná o reálnou hrozbu.