Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Tento požadavek na podporu přichází v době, kdy je v EU zablokován plán na použití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny kvůli odporu Belgie. „Znovu jsem to zdůraznil všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat desítky let, ale musíte ukázat, že jste schopni Ukrajině poskytovat stabilní finanční podporu po nějakou dobu,“ uvedl prezident.
Načasování Zelenského výroků pravděpodobně není náhodné. Belgický premiér Bart de Wever má dnes jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Očekává se, že otázka pomoci Ukrajině a domácího rozpočtového tlaku v Belgii budou klíčovými tématy jejich rozhovorů.
Zelenskyj zároveň vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na svém nadcházejícím setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem zvýšil tlak na omezení čínské podpory Rusku. Ukrajinský prezident to považuje za možný silný tah ze strany Trumpa, zejména pokud Čína omezí dovoz z Ruska po zavedení sankcí.
Jeden z evropských lídrů, maďarský premiér Viktor Orbán, ovšem vyjádřil nespokojenost s rostoucím tlakem USA na Rusko. Orbán italským novinářům ve Vatikánu řekl, že Trumpovy sankce vůči ruským ropným společnostem považuje z maďarského pohledu za špatné. Podle něj sankce nesou riziko zvýšení cen energií.
V tomto názoru je maďarský premiér zřejmě izolován. Například finský ministr obrany Antti Hakkanen nové americké sankce ocenil. Označil je za důležitý důkaz odhodlání amerického prezidenta v boji proti tříleté válce Vladimira Putina.
Očekává se, že tato témata budou dnes rezonovat na setkání severských lídrů ve Stockholmu. K severským premiérům se připojí i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zástupci severských zemí se vyjádřili k hrozbě z Ruska.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že Norsko bedlivě sleduje testy ruských vojenských technologií. Dodal, že sice žijí pouhých 100 kilometrů od největšího jaderného arzenálu na světě, ale síla NATO spočívá v tom, že testy monitoruje. Støre poznamenal, že nové zbraně nejsou primárně namířeny proti nim, ale zdůraznil, že přílišný důraz na tento vývoj je znepokojivý.
Finský premiér Petteri Orpo potvrdil podobný postoj a jasně uvedl, že "Rusko je hrozba číslo jedna". Zdůraznil, že je klíčové, aby bylo zajištěno, že Rusko po skončení války na Ukrajině přesune své vojenské síly k západním hranicím, tedy k hranicím Finska. Dle něj se jedná o reálnou hrozbu.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.