ICJ nařídil Izraeli vpustit pomoc do Gazy. Selhání OSN ale přetrvává

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ)
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ), foto: ICJ
Klára Marková 28. října 2025 14:12
Sdílej:

Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.

O toto stanovisko požádalo Valné shromáždění OSN před deseti měsíci poté, co izraelský parlament zakázal Úřadu OSN pro pomoc a práci (UNRWA) působit na okupovaných územích. UNRWA přitom dlouhodobě hraje klíčovou roli při doručování humanitární pomoci Palestincům.

ICJ ve svém verdiktu jednomyslně potvrdil, že používání hladovění jako metody války je zakázáno mezinárodním právem. Deseti hlasy proti jednomu soud Izraeli nařídil, aby souhlasil s humanitární pomocí poskytovanou OSN a jejími subjekty a usnadnil ji. Tento aspekt rozhodnutí by měl být oslavován.

Křehké příměří v Gaze totiž nebylo doprovázeno potřebným přílivem pomoci. Hladomor, bída a smrt nadále definují každodenní zkušenost obyvatel Gazy. Nicméně někteří pozorovatelé vyjadřují skepsi ohledně hmatatelného dopadu poradního stanoviska ICJ.

Množství soudních a institucionálních prohlášení o nezákonnosti izraelského jednání v Gaze za poslední dva roky se totiž setkalo s hluchými ušima. Patří sem i lednové nařízení ICJ, aby Izrael přijal veškerá opatření k zabránění genocidě v Gaze. Nedávná vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva dospěla k závěru, že k ní dochází.

Mezinárodní trestní soud má navíc nevykonané zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Ty byly vydány za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Gaze. Izrael se neúčastnil ústního jednání k nejnovějšímu stanovisku ICJ a jeho ministerstvo zahraničí okamžitě po vynesení rozsudku prohlásilo, že závěry soudu kategoricky odmítá.

ICJ ve svém poradním stanovisku uvedl, že Izrael má povinnost spolupracovat v dobré víře s OSN a poskytovat veškerou pomoc při jakékoli akci, kterou tato organizace podniká. Toto prohlášení by mělo vést k zamyšlení nad jinými typy "akcí", které OSN v průběhu dvou let války nebyla schopna podniknout.

Soud připomněl, že sebeurčení palestinského lidu by mělo zahrnovat právo na nezávislý a suverénní stát. Přesto je Palestině neustále odepíráno plné členství v OSN, což je klíčový prvek státnosti. V květnu 2024 sice většina států ve Valném shromáždění rozhodla, že Palestina splňuje podmínky pro členství. Navzdory pouze devíti hlasům proti se však členem nestala.

Důvodem je dysfunkční struktura OSN. Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, má právo veta a může zablokovat přijetí jakékoli rezoluce. Spojené státy, coby nejsilnější vojenský a diplomatický podporovatel Izraele, své právo veta neustále používají k obraně izraelských zájmů.

Dokud Izrael bude fakticky ovládat zástupné veto v Radě bezpečnosti prostřednictvím spojenectví s USA, schopnost OSN jednat na podporu palestinského lidu zůstane omezená a tento nekonečný cyklus bude pokračovat. Soudní prohlášení o izraelském jednání sice mohou mít širší kumulativní účinek a sloužit jako rétorický nástroj pro dosažení konkrétních cílů. Je však nutné mít na paměti, že OSN v současné podobě není neutrálním arbitrem práv a povinností. Spolu s těmi, kdo blokují rezoluce na základě svých národních zájmů, je tato instituce spoluviníkem současné humanitární katastrofy v Gaze.

Stalo se