Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
O toto stanovisko požádalo Valné shromáždění OSN před deseti měsíci poté, co izraelský parlament zakázal Úřadu OSN pro pomoc a práci (UNRWA) působit na okupovaných územích. UNRWA přitom dlouhodobě hraje klíčovou roli při doručování humanitární pomoci Palestincům.
ICJ ve svém verdiktu jednomyslně potvrdil, že používání hladovění jako metody války je zakázáno mezinárodním právem. Deseti hlasy proti jednomu soud Izraeli nařídil, aby souhlasil s humanitární pomocí poskytovanou OSN a jejími subjekty a usnadnil ji. Tento aspekt rozhodnutí by měl být oslavován.
Křehké příměří v Gaze totiž nebylo doprovázeno potřebným přílivem pomoci. Hladomor, bída a smrt nadále definují každodenní zkušenost obyvatel Gazy. Nicméně někteří pozorovatelé vyjadřují skepsi ohledně hmatatelného dopadu poradního stanoviska ICJ.
Množství soudních a institucionálních prohlášení o nezákonnosti izraelského jednání v Gaze za poslední dva roky se totiž setkalo s hluchými ušima. Patří sem i lednové nařízení ICJ, aby Izrael přijal veškerá opatření k zabránění genocidě v Gaze. Nedávná vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva dospěla k závěru, že k ní dochází.
Mezinárodní trestní soud má navíc nevykonané zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Ty byly vydány za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Gaze. Izrael se neúčastnil ústního jednání k nejnovějšímu stanovisku ICJ a jeho ministerstvo zahraničí okamžitě po vynesení rozsudku prohlásilo, že závěry soudu kategoricky odmítá.
ICJ ve svém poradním stanovisku uvedl, že Izrael má povinnost spolupracovat v dobré víře s OSN a poskytovat veškerou pomoc při jakékoli akci, kterou tato organizace podniká. Toto prohlášení by mělo vést k zamyšlení nad jinými typy "akcí", které OSN v průběhu dvou let války nebyla schopna podniknout.
Soud připomněl, že sebeurčení palestinského lidu by mělo zahrnovat právo na nezávislý a suverénní stát. Přesto je Palestině neustále odepíráno plné členství v OSN, což je klíčový prvek státnosti. V květnu 2024 sice většina států ve Valném shromáždění rozhodla, že Palestina splňuje podmínky pro členství. Navzdory pouze devíti hlasům proti se však členem nestala.
Důvodem je dysfunkční struktura OSN. Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, má právo veta a může zablokovat přijetí jakékoli rezoluce. Spojené státy, coby nejsilnější vojenský a diplomatický podporovatel Izraele, své právo veta neustále používají k obraně izraelských zájmů.
Dokud Izrael bude fakticky ovládat zástupné veto v Radě bezpečnosti prostřednictvím spojenectví s USA, schopnost OSN jednat na podporu palestinského lidu zůstane omezená a tento nekonečný cyklus bude pokračovat. Soudní prohlášení o izraelském jednání sice mohou mít širší kumulativní účinek a sloužit jako rétorický nástroj pro dosažení konkrétních cílů. Je však nutné mít na paměti, že OSN v současné podobě není neutrálním arbitrem práv a povinností. Spolu s těmi, kdo blokují rezoluce na základě svých národních zájmů, je tato instituce spoluviníkem současné humanitární katastrofy v Gaze.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.