Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
O toto stanovisko požádalo Valné shromáždění OSN před deseti měsíci poté, co izraelský parlament zakázal Úřadu OSN pro pomoc a práci (UNRWA) působit na okupovaných územích. UNRWA přitom dlouhodobě hraje klíčovou roli při doručování humanitární pomoci Palestincům.
ICJ ve svém verdiktu jednomyslně potvrdil, že používání hladovění jako metody války je zakázáno mezinárodním právem. Deseti hlasy proti jednomu soud Izraeli nařídil, aby souhlasil s humanitární pomocí poskytovanou OSN a jejími subjekty a usnadnil ji. Tento aspekt rozhodnutí by měl být oslavován.
Křehké příměří v Gaze totiž nebylo doprovázeno potřebným přílivem pomoci. Hladomor, bída a smrt nadále definují každodenní zkušenost obyvatel Gazy. Nicméně někteří pozorovatelé vyjadřují skepsi ohledně hmatatelného dopadu poradního stanoviska ICJ.
Množství soudních a institucionálních prohlášení o nezákonnosti izraelského jednání v Gaze za poslední dva roky se totiž setkalo s hluchými ušima. Patří sem i lednové nařízení ICJ, aby Izrael přijal veškerá opatření k zabránění genocidě v Gaze. Nedávná vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva dospěla k závěru, že k ní dochází.
Mezinárodní trestní soud má navíc nevykonané zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Ty byly vydány za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Gaze. Izrael se neúčastnil ústního jednání k nejnovějšímu stanovisku ICJ a jeho ministerstvo zahraničí okamžitě po vynesení rozsudku prohlásilo, že závěry soudu kategoricky odmítá.
ICJ ve svém poradním stanovisku uvedl, že Izrael má povinnost spolupracovat v dobré víře s OSN a poskytovat veškerou pomoc při jakékoli akci, kterou tato organizace podniká. Toto prohlášení by mělo vést k zamyšlení nad jinými typy "akcí", které OSN v průběhu dvou let války nebyla schopna podniknout.
Soud připomněl, že sebeurčení palestinského lidu by mělo zahrnovat právo na nezávislý a suverénní stát. Přesto je Palestině neustále odepíráno plné členství v OSN, což je klíčový prvek státnosti. V květnu 2024 sice většina států ve Valném shromáždění rozhodla, že Palestina splňuje podmínky pro členství. Navzdory pouze devíti hlasům proti se však členem nestala.
Důvodem je dysfunkční struktura OSN. Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, má právo veta a může zablokovat přijetí jakékoli rezoluce. Spojené státy, coby nejsilnější vojenský a diplomatický podporovatel Izraele, své právo veta neustále používají k obraně izraelských zájmů.
Dokud Izrael bude fakticky ovládat zástupné veto v Radě bezpečnosti prostřednictvím spojenectví s USA, schopnost OSN jednat na podporu palestinského lidu zůstane omezená a tento nekonečný cyklus bude pokračovat. Soudní prohlášení o izraelském jednání sice mohou mít širší kumulativní účinek a sloužit jako rétorický nástroj pro dosažení konkrétních cílů. Je však nutné mít na paměti, že OSN v současné podobě není neutrálním arbitrem práv a povinností. Spolu s těmi, kdo blokují rezoluce na základě svých národních zájmů, je tato instituce spoluviníkem současné humanitární katastrofy v Gaze.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.