Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
O toto stanovisko požádalo Valné shromáždění OSN před deseti měsíci poté, co izraelský parlament zakázal Úřadu OSN pro pomoc a práci (UNRWA) působit na okupovaných územích. UNRWA přitom dlouhodobě hraje klíčovou roli při doručování humanitární pomoci Palestincům.
ICJ ve svém verdiktu jednomyslně potvrdil, že používání hladovění jako metody války je zakázáno mezinárodním právem. Deseti hlasy proti jednomu soud Izraeli nařídil, aby souhlasil s humanitární pomocí poskytovanou OSN a jejími subjekty a usnadnil ji. Tento aspekt rozhodnutí by měl být oslavován.
Křehké příměří v Gaze totiž nebylo doprovázeno potřebným přílivem pomoci. Hladomor, bída a smrt nadále definují každodenní zkušenost obyvatel Gazy. Nicméně někteří pozorovatelé vyjadřují skepsi ohledně hmatatelného dopadu poradního stanoviska ICJ.
Množství soudních a institucionálních prohlášení o nezákonnosti izraelského jednání v Gaze za poslední dva roky se totiž setkalo s hluchými ušima. Patří sem i lednové nařízení ICJ, aby Izrael přijal veškerá opatření k zabránění genocidě v Gaze. Nedávná vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva dospěla k závěru, že k ní dochází.
Mezinárodní trestní soud má navíc nevykonané zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Ty byly vydány za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Gaze. Izrael se neúčastnil ústního jednání k nejnovějšímu stanovisku ICJ a jeho ministerstvo zahraničí okamžitě po vynesení rozsudku prohlásilo, že závěry soudu kategoricky odmítá.
ICJ ve svém poradním stanovisku uvedl, že Izrael má povinnost spolupracovat v dobré víře s OSN a poskytovat veškerou pomoc při jakékoli akci, kterou tato organizace podniká. Toto prohlášení by mělo vést k zamyšlení nad jinými typy "akcí", které OSN v průběhu dvou let války nebyla schopna podniknout.
Soud připomněl, že sebeurčení palestinského lidu by mělo zahrnovat právo na nezávislý a suverénní stát. Přesto je Palestině neustále odepíráno plné členství v OSN, což je klíčový prvek státnosti. V květnu 2024 sice většina států ve Valném shromáždění rozhodla, že Palestina splňuje podmínky pro členství. Navzdory pouze devíti hlasům proti se však členem nestala.
Důvodem je dysfunkční struktura OSN. Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, má právo veta a může zablokovat přijetí jakékoli rezoluce. Spojené státy, coby nejsilnější vojenský a diplomatický podporovatel Izraele, své právo veta neustále používají k obraně izraelských zájmů.
Dokud Izrael bude fakticky ovládat zástupné veto v Radě bezpečnosti prostřednictvím spojenectví s USA, schopnost OSN jednat na podporu palestinského lidu zůstane omezená a tento nekonečný cyklus bude pokračovat. Soudní prohlášení o izraelském jednání sice mohou mít širší kumulativní účinek a sloužit jako rétorický nástroj pro dosažení konkrétních cílů. Je však nutné mít na paměti, že OSN v současné podobě není neutrálním arbitrem práv a povinností. Spolu s těmi, kdo blokují rezoluce na základě svých národních zájmů, je tato instituce spoluviníkem současné humanitární katastrofy v Gaze.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).