Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
O toto stanovisko požádalo Valné shromáždění OSN před deseti měsíci poté, co izraelský parlament zakázal Úřadu OSN pro pomoc a práci (UNRWA) působit na okupovaných územích. UNRWA přitom dlouhodobě hraje klíčovou roli při doručování humanitární pomoci Palestincům.
ICJ ve svém verdiktu jednomyslně potvrdil, že používání hladovění jako metody války je zakázáno mezinárodním právem. Deseti hlasy proti jednomu soud Izraeli nařídil, aby souhlasil s humanitární pomocí poskytovanou OSN a jejími subjekty a usnadnil ji. Tento aspekt rozhodnutí by měl být oslavován.
Křehké příměří v Gaze totiž nebylo doprovázeno potřebným přílivem pomoci. Hladomor, bída a smrt nadále definují každodenní zkušenost obyvatel Gazy. Nicméně někteří pozorovatelé vyjadřují skepsi ohledně hmatatelného dopadu poradního stanoviska ICJ.
Množství soudních a institucionálních prohlášení o nezákonnosti izraelského jednání v Gaze za poslední dva roky se totiž setkalo s hluchými ušima. Patří sem i lednové nařízení ICJ, aby Izrael přijal veškerá opatření k zabránění genocidě v Gaze. Nedávná vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva dospěla k závěru, že k ní dochází.
Mezinárodní trestní soud má navíc nevykonané zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Ty byly vydány za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Gaze. Izrael se neúčastnil ústního jednání k nejnovějšímu stanovisku ICJ a jeho ministerstvo zahraničí okamžitě po vynesení rozsudku prohlásilo, že závěry soudu kategoricky odmítá.
ICJ ve svém poradním stanovisku uvedl, že Izrael má povinnost spolupracovat v dobré víře s OSN a poskytovat veškerou pomoc při jakékoli akci, kterou tato organizace podniká. Toto prohlášení by mělo vést k zamyšlení nad jinými typy "akcí", které OSN v průběhu dvou let války nebyla schopna podniknout.
Soud připomněl, že sebeurčení palestinského lidu by mělo zahrnovat právo na nezávislý a suverénní stát. Přesto je Palestině neustále odepíráno plné členství v OSN, což je klíčový prvek státnosti. V květnu 2024 sice většina států ve Valném shromáždění rozhodla, že Palestina splňuje podmínky pro členství. Navzdory pouze devíti hlasům proti se však členem nestala.
Důvodem je dysfunkční struktura OSN. Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, má právo veta a může zablokovat přijetí jakékoli rezoluce. Spojené státy, coby nejsilnější vojenský a diplomatický podporovatel Izraele, své právo veta neustále používají k obraně izraelských zájmů.
Dokud Izrael bude fakticky ovládat zástupné veto v Radě bezpečnosti prostřednictvím spojenectví s USA, schopnost OSN jednat na podporu palestinského lidu zůstane omezená a tento nekonečný cyklus bude pokračovat. Soudní prohlášení o izraelském jednání sice mohou mít širší kumulativní účinek a sloužit jako rétorický nástroj pro dosažení konkrétních cílů. Je však nutné mít na paměti, že OSN v současné podobě není neutrálním arbitrem práv a povinností. Spolu s těmi, kdo blokují rezoluce na základě svých národních zájmů, je tato instituce spoluviníkem současné humanitární katastrofy v Gaze.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.