Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Pavel připomněl, že v roce 1918 stála za vznikem státu právě touha po samostatnosti a hrdém občanství. Uvedl, že i dnes sdílíme podobné ideály, kdy usilujeme o život plný bezpečí, spravedlnosti a o naplnění osobního štěstí. Vyjádřil hrdost nad tím, že Česká republika je suverénní, demokratickou a bezpečnou zemí. Občany vyzval, aby si tohoto stavu vážili, jelikož ve velké části světa není taková jistota samozřejmostí.
Hlava státu se dále věnovala nedávným sněmovním volbám, které podle něj poskytly důležité informace o stavu české společnosti. Jedním z klíčových poselství byla velká ochota lidí ovlivňovat dění ve své zemi, což se odrazilo ve vysoké volební účasti. Zároveň se potvrdila schopnost voličů odolat extrémním a nereálným slibům, které nabízely naivní nebo nebezpečné cesty.
Prezident konstatoval, že volby ukázaly na silnou angažovanost občanů, kteří si dokázali prosadit vlastní představu o změně. To se neprojevilo jen v přerozdělení poslaneckých křesel, ale zejména v tom, kteří kandidáti se do dolní komory dostanou. Díky takzvanému kroužkování vstoupila do Parlamentu řada nových tváří. Voliči tak spíše než nové strany hledali nové osobnosti do politiky.
Pavel podtrhl, že občané tím dali jasně najevo, že podporují růst nových politických talentů, které dosud neměly dostatečný prostor. Vyjádřil naději, že se do veřejného života více zapojí ženy a mladí lidé. Je přesvědčen, že tuto proměnu je nutné vnímat jako příležitost k posílení dialogu a ke zkvalitňování politické práce. Věří, že zkušení politici tyto změny přijmou konstruktivně.
"Jsem vděčný za to, když mohu před vámi všemi říct, že naše republika taková je. Demokratická – bezpečná a suverénní. Važme si toho. Pro velkou část světa takové konstatování samozřejmé není. V tom samém Thunovském paláci zanedlouho zasednou nové poslankyně a noví poslanci. A bude na nich, aby z této naší společné vůle vycházeli a naplňovali ji. Volby přinesly i řadu zpráv o stavu naší společnosti. Zprávu o velké vůli lidí podílet se na rozhodování o své zemi, která se promítla do vysoké volební účasti. Zprávu o cenné schopnosti odolávat těm nejextrémnějším nabídkám, které slibovaly nereálná, neživotaschopná, naivní nebo i nebezpečná řešení. A také zprávu o silné občanské angažovanosti a schopnosti prosadit vlastní představu o změně. Ta se promítla nejen do rozdělení křesel mezi strany, ale především do toho, kteří z kandidátů do nich usednou," prohlásil Pavel.
Za nejdůležitější parametr politiky označil prezident hledání společného cíle a shody. Politika podle něj nemá sloužit jen sama sobě nebo svým sponzorům, ale především celé společnosti a státu. Nezbytným předpokladem tohoto přístupu je respekt k Ústavě, který přesahuje osobní zájmy. Prezident to považuje za svůj prvořadý úkol, a to zvláště v současném období formování nové vlády. Ujistil veřejnost, že zajistí, aby výsledky svobodných voleb mohly být naplněny klidně, řádně a konstruktivně.
V souvislosti s historickým výročím zmínil Pavel, že Česká republika je pevně ukotvena v rodině západních demokracií, se kterými sdílí hodnoty svobody, prosperity a sociální soudržnosti. Z tohoto důvodu je také plnohodnotnou součástí Evropské unie. Jako klíčovou záruku pro zajištění nejvyšší možné míry bezpečí občanů označil členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Prezident označil letošní rok za přelomový, kdy se mění globální uspořádání a oslabuje partnerství mezi Evropou a Spojenými státy. Upozornil, že i když to není pozitivní zpráva, vedlo to evropské státy v NATO k dohodě na významném navýšení obranných investic. Pavel varoval, že Rusko mohutně zbrojí a nepřipravuje se na mírovou budoucnost.
"Česká republika patří k západním demokraciím, spojuje nás svoboda, ekonomická prosperita a sociální soudržnost. I proto je také plnohodnotnou součástí Evropské unie. Ve své zahraniční politice má respektovat mezinárodní právo, zdůrazňovat lidskou důstojnost a zaručovat svým občanům nejvyšší možnou míru bezpečí. A tu dnes představuje členství v NATO. Zdůrazňuji to s naléhavostí. Letošní rok se totiž do dějin zapíše jako přelomový. Svět se mění. Mění se role Spojených států ve světové politice. Mnoho dlouhodobých jistot přestává platit a partnerství Evropy a Spojených států se oslabilo. To není dobrá zpráva. Dílčím, ale významným, pozitivem, které z nového stavu světa vyplývá, je, že se evropské státy sdružené v Severoatlantické alianci dokázaly shodnout na významném navýšení investic do obrany," uvedl prezident.
Zdůraznil, že je nezbytné, aby spojenci byli vojensky dostatečně silní, a tím odradili Rusko nebo jakéhokoliv potenciálního agresora od útočných záměrů. Varoval, že podcenění obrany by mohlo vést ke ztrátě cenných investic, které byly vloženy do školství, zdravotnictví, infrastruktury a dalších oblastí, což je vidět na příkladu Ukrajiny. Prezident závěrem varoval, že pokud si budeme nalhávat, že nám nic nehrozí a není nutné posilovat obranu a odolnost vůči hybridním útokům, v budoucnu za to zaplatíme vysokou cenu.
"Rusko nejen v uplynulém roce vynaložilo obrovské prostředky na zbrojení a my musíme počítat s tím, že se nepřipravuje na mírovou budoucnost. Spíše naopak. Proto musíme být s našimi spojenci vojensky natolik silní, abychom Rusko, i kteréhokoli jiného možného agresora, včas od jeho záměru odradili. Pokud naopak podceníme naši obranu, snadno přijdeme i o to cenné, co jsme investovali do škol, zdravotnictví, dálnic, bydlení, energetiky i dalších oblastí. Vidíme to denně ve zpravodajství z Ukrajiny. Pokud někdo tvrdí, že nám nic nehrozí, že není nutné posilovat bezpečnost a obranu, občanskou informovanost, připravenost a odolnost, že není nutné bránit se před hybridními útoky nebo řízeně manipulovaným obsahem na sociálních sítích, pak vědomě lže. A pokud si budeme lhát teď, zaplatíme v budoucnu vysokou cenu. Dalším principem, který je nutným předpokladem pro zachování svobodné společnosti a demokratického právního státu, je nezávislost státních a veřejných institucí. Ty mají sloužit občanům a jejich zájmům, a nikoli k ochraně a libovůli politiků. Jde především o nezávislost: médií veřejné služby, justice, bezpečnostních složek a nezávislost vysokých škol. O ni musíme usilovat, vyžadovat ji a nesmíme mlčet, pokud bude omezována," uvedl Pavel v projevu.
Pavel vyznamenal 48 osobností
Nejvyšší Řád bílého lva (občanské skupiny 2. třídy) obdržel Zdeněk Svěrák za mimořádné zásluhy v oblasti kultury a umění. Řád bílého lva získali in memoriam i vojenští hrdinové: divizní generál Hugo Vojta (legionář a spoluzakladatel Obrany národa) a plukovník Jaromír Nechanský (účastník protinacistického a protikomunistického odboje) za vynikající velitelskou činnost. V občanské skupině byla Řádem bílého lva in memoriam oceněna jaderná inženýrka Dana Drábová za zásluhy v oblasti bezpečnosti a vědy. Vyznamenání převzala i světoznámá tenistka Martina Navrátilová za proslavení vlasti a obhajobu svobody.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka byl udělen třem osobnostem za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva: in memoriam Otakaru Motejlovi (první veřejný ochránce práv) a Daně Němcové (signatářka Charty 77). Řád převzal i Šimon Pánek, dlouholetý ředitel humanitární organizace Člověk v tísni.
Medaili Za hrdinství převzali vojenští hrdinové jako David Hurák a plukovník Karel Klinovský za odvahu v zahraničních misích. In memoriam byla vyznamenána Anna Malinová za podporu parašutistů operace Anthropoid, důstojník Josef Svatoň a pilot RAF Arnošt Valenta. Za záchranu života byli oceněni Martin a Jakub Černí a mladý hrdina Šimon Malý.
Medaile Za zásluhy putovala k celé řadě významných lidí
Věda a Medicína: Jiřina Bartůňková (klinická imunologie), Šárka Pospíšilová a Jan Starý (léčba leukémie), Ondřej Hes (diagnostika nádorů ledvin, in memoriam), František Kopřiva (dětská pneumologie), Tomáš Jungwirth (IT objev), Dana Krejčířová (dětská psychologie).
Kultura a Umění: Anna Geislerová (herečka), Jakub Hrůša (dirigent), Petr Oslzlý (Divadlo Husa na provázku), Alois Švehlík (herec, in memoriam), Jiří Tichota (Spirituál kvintet). Jan Kaplický (architekt, in memoriam).
Bezpečnost a Vládní služby: Libor Lochman (Útvar pro rychlé nasazení), Petr Ošlejšek (Hasičský záchranný sbor), Tomáš Pojar (bezpečnostní poradce), Karel Řehka (Náčelník GŠ AČR).
Sport: Josef Dostál a Martin Fuksa (rychlostní kanoisté), David Kratochvíl (paraplavec), Gerhardt Bubník (boj proti dopingu).
Humanitární a Vzdělávací činnost: Zuzana Baudyšová (Nadace Naše dítě), Věra Fina (Jelimán), Zdenka Wasserbauerová (dárcovství kostní dřeně), Jan Dvořák (učitel), Danuše Steinová (Univerzita třetího věku).
Ostatní zásluhy: Jan Vítek (průkopník betonu, Nuselský most), Josef Průša (3D tisk), Martin Dorazín (válečný zpravodaj), Josef Vágner (Zoo Dvůr Králové, in memoriam), Miloš Zapletal (skauting, in memoriam), Ondřej Felix (IT).
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
