Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Pavel připomněl, že v roce 1918 stála za vznikem státu právě touha po samostatnosti a hrdém občanství. Uvedl, že i dnes sdílíme podobné ideály, kdy usilujeme o život plný bezpečí, spravedlnosti a o naplnění osobního štěstí. Vyjádřil hrdost nad tím, že Česká republika je suverénní, demokratickou a bezpečnou zemí. Občany vyzval, aby si tohoto stavu vážili, jelikož ve velké části světa není taková jistota samozřejmostí.
Hlava státu se dále věnovala nedávným sněmovním volbám, které podle něj poskytly důležité informace o stavu české společnosti. Jedním z klíčových poselství byla velká ochota lidí ovlivňovat dění ve své zemi, což se odrazilo ve vysoké volební účasti. Zároveň se potvrdila schopnost voličů odolat extrémním a nereálným slibům, které nabízely naivní nebo nebezpečné cesty.
Prezident konstatoval, že volby ukázaly na silnou angažovanost občanů, kteří si dokázali prosadit vlastní představu o změně. To se neprojevilo jen v přerozdělení poslaneckých křesel, ale zejména v tom, kteří kandidáti se do dolní komory dostanou. Díky takzvanému kroužkování vstoupila do Parlamentu řada nových tváří. Voliči tak spíše než nové strany hledali nové osobnosti do politiky.
Pavel podtrhl, že občané tím dali jasně najevo, že podporují růst nových politických talentů, které dosud neměly dostatečný prostor. Vyjádřil naději, že se do veřejného života více zapojí ženy a mladí lidé. Je přesvědčen, že tuto proměnu je nutné vnímat jako příležitost k posílení dialogu a ke zkvalitňování politické práce. Věří, že zkušení politici tyto změny přijmou konstruktivně.
"Jsem vděčný za to, když mohu před vámi všemi říct, že naše republika taková je. Demokratická – bezpečná a suverénní. Važme si toho. Pro velkou část světa takové konstatování samozřejmé není. V tom samém Thunovském paláci zanedlouho zasednou nové poslankyně a noví poslanci. A bude na nich, aby z této naší společné vůle vycházeli a naplňovali ji. Volby přinesly i řadu zpráv o stavu naší společnosti. Zprávu o velké vůli lidí podílet se na rozhodování o své zemi, která se promítla do vysoké volební účasti. Zprávu o cenné schopnosti odolávat těm nejextrémnějším nabídkám, které slibovaly nereálná, neživotaschopná, naivní nebo i nebezpečná řešení. A také zprávu o silné občanské angažovanosti a schopnosti prosadit vlastní představu o změně. Ta se promítla nejen do rozdělení křesel mezi strany, ale především do toho, kteří z kandidátů do nich usednou," prohlásil Pavel.
Za nejdůležitější parametr politiky označil prezident hledání společného cíle a shody. Politika podle něj nemá sloužit jen sama sobě nebo svým sponzorům, ale především celé společnosti a státu. Nezbytným předpokladem tohoto přístupu je respekt k Ústavě, který přesahuje osobní zájmy. Prezident to považuje za svůj prvořadý úkol, a to zvláště v současném období formování nové vlády. Ujistil veřejnost, že zajistí, aby výsledky svobodných voleb mohly být naplněny klidně, řádně a konstruktivně.
V souvislosti s historickým výročím zmínil Pavel, že Česká republika je pevně ukotvena v rodině západních demokracií, se kterými sdílí hodnoty svobody, prosperity a sociální soudržnosti. Z tohoto důvodu je také plnohodnotnou součástí Evropské unie. Jako klíčovou záruku pro zajištění nejvyšší možné míry bezpečí občanů označil členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Prezident označil letošní rok za přelomový, kdy se mění globální uspořádání a oslabuje partnerství mezi Evropou a Spojenými státy. Upozornil, že i když to není pozitivní zpráva, vedlo to evropské státy v NATO k dohodě na významném navýšení obranných investic. Pavel varoval, že Rusko mohutně zbrojí a nepřipravuje se na mírovou budoucnost.
"Česká republika patří k západním demokraciím, spojuje nás svoboda, ekonomická prosperita a sociální soudržnost. I proto je také plnohodnotnou součástí Evropské unie. Ve své zahraniční politice má respektovat mezinárodní právo, zdůrazňovat lidskou důstojnost a zaručovat svým občanům nejvyšší možnou míru bezpečí. A tu dnes představuje členství v NATO. Zdůrazňuji to s naléhavostí. Letošní rok se totiž do dějin zapíše jako přelomový. Svět se mění. Mění se role Spojených států ve světové politice. Mnoho dlouhodobých jistot přestává platit a partnerství Evropy a Spojených států se oslabilo. To není dobrá zpráva. Dílčím, ale významným, pozitivem, které z nového stavu světa vyplývá, je, že se evropské státy sdružené v Severoatlantické alianci dokázaly shodnout na významném navýšení investic do obrany," uvedl prezident.
Zdůraznil, že je nezbytné, aby spojenci byli vojensky dostatečně silní, a tím odradili Rusko nebo jakéhokoliv potenciálního agresora od útočných záměrů. Varoval, že podcenění obrany by mohlo vést ke ztrátě cenných investic, které byly vloženy do školství, zdravotnictví, infrastruktury a dalších oblastí, což je vidět na příkladu Ukrajiny. Prezident závěrem varoval, že pokud si budeme nalhávat, že nám nic nehrozí a není nutné posilovat obranu a odolnost vůči hybridním útokům, v budoucnu za to zaplatíme vysokou cenu.
"Rusko nejen v uplynulém roce vynaložilo obrovské prostředky na zbrojení a my musíme počítat s tím, že se nepřipravuje na mírovou budoucnost. Spíše naopak. Proto musíme být s našimi spojenci vojensky natolik silní, abychom Rusko, i kteréhokoli jiného možného agresora, včas od jeho záměru odradili. Pokud naopak podceníme naši obranu, snadno přijdeme i o to cenné, co jsme investovali do škol, zdravotnictví, dálnic, bydlení, energetiky i dalších oblastí. Vidíme to denně ve zpravodajství z Ukrajiny. Pokud někdo tvrdí, že nám nic nehrozí, že není nutné posilovat bezpečnost a obranu, občanskou informovanost, připravenost a odolnost, že není nutné bránit se před hybridními útoky nebo řízeně manipulovaným obsahem na sociálních sítích, pak vědomě lže. A pokud si budeme lhát teď, zaplatíme v budoucnu vysokou cenu. Dalším principem, který je nutným předpokladem pro zachování svobodné společnosti a demokratického právního státu, je nezávislost státních a veřejných institucí. Ty mají sloužit občanům a jejich zájmům, a nikoli k ochraně a libovůli politiků. Jde především o nezávislost: médií veřejné služby, justice, bezpečnostních složek a nezávislost vysokých škol. O ni musíme usilovat, vyžadovat ji a nesmíme mlčet, pokud bude omezována," uvedl Pavel v projevu.
Pavel vyznamenal 48 osobností
Nejvyšší Řád bílého lva (občanské skupiny 2. třídy) obdržel Zdeněk Svěrák za mimořádné zásluhy v oblasti kultury a umění. Řád bílého lva získali in memoriam i vojenští hrdinové: divizní generál Hugo Vojta (legionář a spoluzakladatel Obrany národa) a plukovník Jaromír Nechanský (účastník protinacistického a protikomunistického odboje) za vynikající velitelskou činnost. V občanské skupině byla Řádem bílého lva in memoriam oceněna jaderná inženýrka Dana Drábová za zásluhy v oblasti bezpečnosti a vědy. Vyznamenání převzala i světoznámá tenistka Martina Navrátilová za proslavení vlasti a obhajobu svobody.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka byl udělen třem osobnostem za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva: in memoriam Otakaru Motejlovi (první veřejný ochránce práv) a Daně Němcové (signatářka Charty 77). Řád převzal i Šimon Pánek, dlouholetý ředitel humanitární organizace Člověk v tísni.
Medaili Za hrdinství převzali vojenští hrdinové jako David Hurák a plukovník Karel Klinovský za odvahu v zahraničních misích. In memoriam byla vyznamenána Anna Malinová za podporu parašutistů operace Anthropoid, důstojník Josef Svatoň a pilot RAF Arnošt Valenta. Za záchranu života byli oceněni Martin a Jakub Černí a mladý hrdina Šimon Malý.
Medaile Za zásluhy putovala k celé řadě významných lidí
Věda a Medicína: Jiřina Bartůňková (klinická imunologie), Šárka Pospíšilová a Jan Starý (léčba leukémie), Ondřej Hes (diagnostika nádorů ledvin, in memoriam), František Kopřiva (dětská pneumologie), Tomáš Jungwirth (IT objev), Dana Krejčířová (dětská psychologie).
Kultura a Umění: Anna Geislerová (herečka), Jakub Hrůša (dirigent), Petr Oslzlý (Divadlo Husa na provázku), Alois Švehlík (herec, in memoriam), Jiří Tichota (Spirituál kvintet). Jan Kaplický (architekt, in memoriam).
Bezpečnost a Vládní služby: Libor Lochman (Útvar pro rychlé nasazení), Petr Ošlejšek (Hasičský záchranný sbor), Tomáš Pojar (bezpečnostní poradce), Karel Řehka (Náčelník GŠ AČR).
Sport: Josef Dostál a Martin Fuksa (rychlostní kanoisté), David Kratochvíl (paraplavec), Gerhardt Bubník (boj proti dopingu).
Humanitární a Vzdělávací činnost: Zuzana Baudyšová (Nadace Naše dítě), Věra Fina (Jelimán), Zdenka Wasserbauerová (dárcovství kostní dřeně), Jan Dvořák (učitel), Danuše Steinová (Univerzita třetího věku).
Ostatní zásluhy: Jan Vítek (průkopník betonu, Nuselský most), Josef Průša (3D tisk), Martin Dorazín (válečný zpravodaj), Josef Vágner (Zoo Dvůr Králové, in memoriam), Miloš Zapletal (skauting, in memoriam), Ondřej Felix (IT).
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.