Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Tyto body zlomu se nacházejí například v Amazonském pralese, Arktidě a oceánech. Guterres pro Guardian a amazonskou zpravodajskou organizaci Sumaúma prohlásil: „Přiznejme si naše selhání." Dodal, že je neodvratné, že se v příštích letech dostaneme nad hranici 1,5 °C, což bude mít ničivé dopady. Konkrétně zmínil reálné riziko, že se Amazonie promění v savanu.
Prioritou na nadcházejícím summitu Cop30, který se bude konat v brazilském městě Belém, musí být dramatická změna kurzu. Generální tajemník zdůraznil, že je nezbytné zajistit, aby bylo toto překročení cíle co nejkratší a mělo co nejnižší intenzitu, a zabránilo tak nevratným změnám.
Posledních deset let bylo nejteplejších v zaznamenané historii. I přes rostoucí vědecké obavy z rychlosti zvyšování globálních teplot v důsledku spalování fosilních paliv, jsou podle Guterrese závazky vlád nedostatečné. Méně než třetina zemí světa, tedy 62 ze 197, zaslala své revidované plány klimatických opatření, známé jako NDC.
Spojené státy za Donalda Trumpa dokonce opustily celý proces, zatímco Evropa slibovala, ale zatím nedodala. Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných závazků. Guterres uvedl, že ze závazků, které obdržel, vyplývá očekávané snížení emisí o pouhých 10 %. Přitom k udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Šéf OSN se cíle nevzdává a věří, že by bylo možné teplotu dočasně překročit a poté ji do konce století stáhnout zpět. To však vyžaduje zásadní změnu směru na Cop30 i po něm. Vyzval vlády, aby zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit na summitech.
Guterres podotkl, že je nutné investovat do těch, kteří jsou nejlepšími strážci přírody, což jsou právě domorodé komunity. Ti mají mnohem lepší znalosti, jak dosáhnout harmonického vztahu s přírodou, a mohou vzdělat politické lídry, kteří se často soustředí pouze na každodenní problémy.
Varoval, že je třeba odolat vlivu firemních lobbistů, kteří usilují pouze o zvýšení zisků na úkor lidstva. Tvrdí, že přechod od fosilních paliv je v ekonomickém zájmu, protože éra ropy a plynu se nezvratně blíží ke konci. Guterres se plánuje o těžbě ropy u ústí Amazonky bavit s brazilským prezidentem Luize Ináciem Lulou da Silvou.
Jednou z brazilských iniciativ na Cop30 bude fond Tropical Forests Forever Facility, jehož cílem je získat 125 miliard dolarů na ochranu lesů. Pětina těchto prostředků má jít přímo domorodým komunitám, které spravují nejzachovalejší oblasti biologické rozmanitosti a efektivní propady uhlíku.
Generální tajemník uvedl, že alternativou ke globální správě pod záštitou Cop je systém "volná ruka". To by dle něj vedlo k tomu, že se jen malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí vždy dokáže ochránit před katastrofami, zatímco planeta bude postupně ničena.
Příští rok je Guterresovým posledním rokem v čele OSN. Uvedl, že lituje, že se dříve nezaměřil na klima a přírodu, a slíbil, že se nikdy nevzdá svého závazku k ochraně Matky přírody.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.