Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Tyto body zlomu se nacházejí například v Amazonském pralese, Arktidě a oceánech. Guterres pro Guardian a amazonskou zpravodajskou organizaci Sumaúma prohlásil: „Přiznejme si naše selhání." Dodal, že je neodvratné, že se v příštích letech dostaneme nad hranici 1,5 °C, což bude mít ničivé dopady. Konkrétně zmínil reálné riziko, že se Amazonie promění v savanu.
Prioritou na nadcházejícím summitu Cop30, který se bude konat v brazilském městě Belém, musí být dramatická změna kurzu. Generální tajemník zdůraznil, že je nezbytné zajistit, aby bylo toto překročení cíle co nejkratší a mělo co nejnižší intenzitu, a zabránilo tak nevratným změnám.
Posledních deset let bylo nejteplejších v zaznamenané historii. I přes rostoucí vědecké obavy z rychlosti zvyšování globálních teplot v důsledku spalování fosilních paliv, jsou podle Guterrese závazky vlád nedostatečné. Méně než třetina zemí světa, tedy 62 ze 197, zaslala své revidované plány klimatických opatření, známé jako NDC.
Spojené státy za Donalda Trumpa dokonce opustily celý proces, zatímco Evropa slibovala, ale zatím nedodala. Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných závazků. Guterres uvedl, že ze závazků, které obdržel, vyplývá očekávané snížení emisí o pouhých 10 %. Přitom k udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Šéf OSN se cíle nevzdává a věří, že by bylo možné teplotu dočasně překročit a poté ji do konce století stáhnout zpět. To však vyžaduje zásadní změnu směru na Cop30 i po něm. Vyzval vlády, aby zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit na summitech.
Guterres podotkl, že je nutné investovat do těch, kteří jsou nejlepšími strážci přírody, což jsou právě domorodé komunity. Ti mají mnohem lepší znalosti, jak dosáhnout harmonického vztahu s přírodou, a mohou vzdělat politické lídry, kteří se často soustředí pouze na každodenní problémy.
Varoval, že je třeba odolat vlivu firemních lobbistů, kteří usilují pouze o zvýšení zisků na úkor lidstva. Tvrdí, že přechod od fosilních paliv je v ekonomickém zájmu, protože éra ropy a plynu se nezvratně blíží ke konci. Guterres se plánuje o těžbě ropy u ústí Amazonky bavit s brazilským prezidentem Luize Ináciem Lulou da Silvou.
Jednou z brazilských iniciativ na Cop30 bude fond Tropical Forests Forever Facility, jehož cílem je získat 125 miliard dolarů na ochranu lesů. Pětina těchto prostředků má jít přímo domorodým komunitám, které spravují nejzachovalejší oblasti biologické rozmanitosti a efektivní propady uhlíku.
Generální tajemník uvedl, že alternativou ke globální správě pod záštitou Cop je systém "volná ruka". To by dle něj vedlo k tomu, že se jen malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí vždy dokáže ochránit před katastrofami, zatímco planeta bude postupně ničena.
Příští rok je Guterresovým posledním rokem v čele OSN. Uvedl, že lituje, že se dříve nezaměřil na klima a přírodu, a slíbil, že se nikdy nevzdá svého závazku k ochraně Matky přírody.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.