Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Tyto body zlomu se nacházejí například v Amazonském pralese, Arktidě a oceánech. Guterres pro Guardian a amazonskou zpravodajskou organizaci Sumaúma prohlásil: „Přiznejme si naše selhání." Dodal, že je neodvratné, že se v příštích letech dostaneme nad hranici 1,5 °C, což bude mít ničivé dopady. Konkrétně zmínil reálné riziko, že se Amazonie promění v savanu.
Prioritou na nadcházejícím summitu Cop30, který se bude konat v brazilském městě Belém, musí být dramatická změna kurzu. Generální tajemník zdůraznil, že je nezbytné zajistit, aby bylo toto překročení cíle co nejkratší a mělo co nejnižší intenzitu, a zabránilo tak nevratným změnám.
Posledních deset let bylo nejteplejších v zaznamenané historii. I přes rostoucí vědecké obavy z rychlosti zvyšování globálních teplot v důsledku spalování fosilních paliv, jsou podle Guterrese závazky vlád nedostatečné. Méně než třetina zemí světa, tedy 62 ze 197, zaslala své revidované plány klimatických opatření, známé jako NDC.
Spojené státy za Donalda Trumpa dokonce opustily celý proces, zatímco Evropa slibovala, ale zatím nedodala. Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných závazků. Guterres uvedl, že ze závazků, které obdržel, vyplývá očekávané snížení emisí o pouhých 10 %. Přitom k udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Šéf OSN se cíle nevzdává a věří, že by bylo možné teplotu dočasně překročit a poté ji do konce století stáhnout zpět. To však vyžaduje zásadní změnu směru na Cop30 i po něm. Vyzval vlády, aby zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit na summitech.
Guterres podotkl, že je nutné investovat do těch, kteří jsou nejlepšími strážci přírody, což jsou právě domorodé komunity. Ti mají mnohem lepší znalosti, jak dosáhnout harmonického vztahu s přírodou, a mohou vzdělat politické lídry, kteří se často soustředí pouze na každodenní problémy.
Varoval, že je třeba odolat vlivu firemních lobbistů, kteří usilují pouze o zvýšení zisků na úkor lidstva. Tvrdí, že přechod od fosilních paliv je v ekonomickém zájmu, protože éra ropy a plynu se nezvratně blíží ke konci. Guterres se plánuje o těžbě ropy u ústí Amazonky bavit s brazilským prezidentem Luize Ináciem Lulou da Silvou.
Jednou z brazilských iniciativ na Cop30 bude fond Tropical Forests Forever Facility, jehož cílem je získat 125 miliard dolarů na ochranu lesů. Pětina těchto prostředků má jít přímo domorodým komunitám, které spravují nejzachovalejší oblasti biologické rozmanitosti a efektivní propady uhlíku.
Generální tajemník uvedl, že alternativou ke globální správě pod záštitou Cop je systém "volná ruka". To by dle něj vedlo k tomu, že se jen malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí vždy dokáže ochránit před katastrofami, zatímco planeta bude postupně ničena.
Příští rok je Guterresovým posledním rokem v čele OSN. Uvedl, že lituje, že se dříve nezaměřil na klima a přírodu, a slíbil, že se nikdy nevzdá svého závazku k ochraně Matky přírody.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.