Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Tyto body zlomu se nacházejí například v Amazonském pralese, Arktidě a oceánech. Guterres pro Guardian a amazonskou zpravodajskou organizaci Sumaúma prohlásil: „Přiznejme si naše selhání." Dodal, že je neodvratné, že se v příštích letech dostaneme nad hranici 1,5 °C, což bude mít ničivé dopady. Konkrétně zmínil reálné riziko, že se Amazonie promění v savanu.
Prioritou na nadcházejícím summitu Cop30, který se bude konat v brazilském městě Belém, musí být dramatická změna kurzu. Generální tajemník zdůraznil, že je nezbytné zajistit, aby bylo toto překročení cíle co nejkratší a mělo co nejnižší intenzitu, a zabránilo tak nevratným změnám.
Posledních deset let bylo nejteplejších v zaznamenané historii. I přes rostoucí vědecké obavy z rychlosti zvyšování globálních teplot v důsledku spalování fosilních paliv, jsou podle Guterrese závazky vlád nedostatečné. Méně než třetina zemí světa, tedy 62 ze 197, zaslala své revidované plány klimatických opatření, známé jako NDC.
Spojené státy za Donalda Trumpa dokonce opustily celý proces, zatímco Evropa slibovala, ale zatím nedodala. Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných závazků. Guterres uvedl, že ze závazků, které obdržel, vyplývá očekávané snížení emisí o pouhých 10 %. Přitom k udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Šéf OSN se cíle nevzdává a věří, že by bylo možné teplotu dočasně překročit a poté ji do konce století stáhnout zpět. To však vyžaduje zásadní změnu směru na Cop30 i po něm. Vyzval vlády, aby zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit na summitech.
Guterres podotkl, že je nutné investovat do těch, kteří jsou nejlepšími strážci přírody, což jsou právě domorodé komunity. Ti mají mnohem lepší znalosti, jak dosáhnout harmonického vztahu s přírodou, a mohou vzdělat politické lídry, kteří se často soustředí pouze na každodenní problémy.
Varoval, že je třeba odolat vlivu firemních lobbistů, kteří usilují pouze o zvýšení zisků na úkor lidstva. Tvrdí, že přechod od fosilních paliv je v ekonomickém zájmu, protože éra ropy a plynu se nezvratně blíží ke konci. Guterres se plánuje o těžbě ropy u ústí Amazonky bavit s brazilským prezidentem Luize Ináciem Lulou da Silvou.
Jednou z brazilských iniciativ na Cop30 bude fond Tropical Forests Forever Facility, jehož cílem je získat 125 miliard dolarů na ochranu lesů. Pětina těchto prostředků má jít přímo domorodým komunitám, které spravují nejzachovalejší oblasti biologické rozmanitosti a efektivní propady uhlíku.
Generální tajemník uvedl, že alternativou ke globální správě pod záštitou Cop je systém "volná ruka". To by dle něj vedlo k tomu, že se jen malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí vždy dokáže ochránit před katastrofami, zatímco planeta bude postupně ničena.
Příští rok je Guterresovým posledním rokem v čele OSN. Uvedl, že lituje, že se dříve nezaměřil na klima a přírodu, a slíbil, že se nikdy nevzdá svého závazku k ochraně Matky přírody.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.