Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Tyto body zlomu se nacházejí například v Amazonském pralese, Arktidě a oceánech. Guterres pro Guardian a amazonskou zpravodajskou organizaci Sumaúma prohlásil: „Přiznejme si naše selhání." Dodal, že je neodvratné, že se v příštích letech dostaneme nad hranici 1,5 °C, což bude mít ničivé dopady. Konkrétně zmínil reálné riziko, že se Amazonie promění v savanu.
Prioritou na nadcházejícím summitu Cop30, který se bude konat v brazilském městě Belém, musí být dramatická změna kurzu. Generální tajemník zdůraznil, že je nezbytné zajistit, aby bylo toto překročení cíle co nejkratší a mělo co nejnižší intenzitu, a zabránilo tak nevratným změnám.
Posledních deset let bylo nejteplejších v zaznamenané historii. I přes rostoucí vědecké obavy z rychlosti zvyšování globálních teplot v důsledku spalování fosilních paliv, jsou podle Guterrese závazky vlád nedostatečné. Méně než třetina zemí světa, tedy 62 ze 197, zaslala své revidované plány klimatických opatření, známé jako NDC.
Spojené státy za Donalda Trumpa dokonce opustily celý proces, zatímco Evropa slibovala, ale zatím nedodala. Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných závazků. Guterres uvedl, že ze závazků, které obdržel, vyplývá očekávané snížení emisí o pouhých 10 %. Přitom k udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Šéf OSN se cíle nevzdává a věří, že by bylo možné teplotu dočasně překročit a poté ji do konce století stáhnout zpět. To však vyžaduje zásadní změnu směru na Cop30 i po něm. Vyzval vlády, aby zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit na summitech.
Guterres podotkl, že je nutné investovat do těch, kteří jsou nejlepšími strážci přírody, což jsou právě domorodé komunity. Ti mají mnohem lepší znalosti, jak dosáhnout harmonického vztahu s přírodou, a mohou vzdělat politické lídry, kteří se často soustředí pouze na každodenní problémy.
Varoval, že je třeba odolat vlivu firemních lobbistů, kteří usilují pouze o zvýšení zisků na úkor lidstva. Tvrdí, že přechod od fosilních paliv je v ekonomickém zájmu, protože éra ropy a plynu se nezvratně blíží ke konci. Guterres se plánuje o těžbě ropy u ústí Amazonky bavit s brazilským prezidentem Luize Ináciem Lulou da Silvou.
Jednou z brazilských iniciativ na Cop30 bude fond Tropical Forests Forever Facility, jehož cílem je získat 125 miliard dolarů na ochranu lesů. Pětina těchto prostředků má jít přímo domorodým komunitám, které spravují nejzachovalejší oblasti biologické rozmanitosti a efektivní propady uhlíku.
Generální tajemník uvedl, že alternativou ke globální správě pod záštitou Cop je systém "volná ruka". To by dle něj vedlo k tomu, že se jen malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí vždy dokáže ochránit před katastrofami, zatímco planeta bude postupně ničena.
Příští rok je Guterresovým posledním rokem v čele OSN. Uvedl, že lituje, že se dříve nezaměřil na klima a přírodu, a slíbil, že se nikdy nevzdá svého závazku k ochraně Matky přírody.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.