Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
Vláda premiéra Anthonyho Albanese už dříve oznámila zákaz používání sociálních sítí osobám mladším 16 let, který začne platit v prosinci. To však bude jen malá část rozsáhlé regulace. Nové kodexy pod záštitou eSafety komisařky Julie Inman Grant zajdou ještě dál – budou vyžadovat, aby digitální platformy zajišťovaly ověření věku svých uživatelů. To může znamenat využití historie účtu, obličejové analýzy, kontroly platebních karet nebo přímo ověření identity pomocí řidičského průkazu.
Změny se dotknou i vyhledávačů – ti budou muset mít aktivní mechanismy pro určení věku všech přihlášených uživatelů. Pokud se zjistí, že uživatel je mladší 18 let, bude vyhledávání automaticky filtrováno pomocí bezpečného režimu, který zamezí zobrazování například pornografického nebo násilného obsahu.
V současné době se připravuje dalších šest kodexů, které mají podobná pravidla rozšířit i na app story, chatboty s umělou inteligencí a komunikační aplikace. Každá digitální služba, která umožňuje přístup k obsahu nevhodnému pro děti – včetně pornografie, násilí nebo návodů na sebepoškozování – bude muset zajistit, že se k takovému obsahu děti nedostanou.
Julie Inman Grant ve svém červnovém projevu v National Press Club prohlásila, že bezpečnost dětí musí být zajištěna na všech úrovních digitálního prostoru – od aplikací až po samotná zařízení, kde děti poprvé uvádějí svůj věk.
Zavedení nových pravidel vyvolalo bouřlivé reakce. Zatímco některé organizace pro ochranu dětí změny vítají – například kvůli tomu, že Muskův AI chatbot Grok nabízel pornografický obsah při hodnocení 12+ v Apple Store – jiní varují před přehnanou regulací a ztrátou anonymity.
Společnost Digi, která se podílela na tvorbě kodexů, tvrdí, že nejde o plošné ověřování identity, ale o cílené opatření vůči konkrétním typům obsahu. Firmy navíc mohou využít méně invazivní způsoby, jak určit věk uživatele – například na základě chování na zařízení nebo historie používání účtu.
Kritici však upozorňují, že mnoho lidí vůbec netuší, co se chystá. Předseda organizace Electronic Frontiers Australia John Pane varuje, že běžní uživatelé budou nepříjemně překvapeni, až jim například vyhledávač zablokuje přístup k obsahu pro dospělé bez ověření věku.
Za porušení pravidel hrozí firmám pokuta až 49,5 milionu australských dolarů. Úřad pro online bezpečnost může navíc požadovat vyřazení konkrétních služeb z výsledků vyhledávání. Kritici, jako technologický analytik Justin Warren, tvrdí, že jde o přehnanou reakci po letech nečinnosti a že v konečném důsledku dávají ještě více moci nad životy Australanů do rukou velkých zahraničních technologických firem.
Pane i Warren se shodují, že by bylo vhodnější provést systémovou reformu – například změnu zákona o ochraně soukromí nebo vytvoření zákona o regulaci AI. Mělo by být jasně stanoveno, které praktiky představují nepřijatelné riziko, a technologické platformy by měly mít zákonnou povinnost chránit své uživatele.
Přestože eSafety komise obhajuje zavedení těchto opatření jako způsob, jak ochránit děti před nevhodným obsahem, Warren varuje, že teorie se brzy střetne s realitou. Kodex pro vyhledávače totiž vstoupil v platnost ještě před dokončením testování technologií pro ověření věku.
Zástupci eSafety úřadu nicméně trvají na tom, že vyhledávače jsou jednou z hlavních bran k závadnému obsahu a jejich regulace je proto klíčovým krokem v ochraně nejmladších uživatelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.