Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
Vláda premiéra Anthonyho Albanese už dříve oznámila zákaz používání sociálních sítí osobám mladším 16 let, který začne platit v prosinci. To však bude jen malá část rozsáhlé regulace. Nové kodexy pod záštitou eSafety komisařky Julie Inman Grant zajdou ještě dál – budou vyžadovat, aby digitální platformy zajišťovaly ověření věku svých uživatelů. To může znamenat využití historie účtu, obličejové analýzy, kontroly platebních karet nebo přímo ověření identity pomocí řidičského průkazu.
Změny se dotknou i vyhledávačů – ti budou muset mít aktivní mechanismy pro určení věku všech přihlášených uživatelů. Pokud se zjistí, že uživatel je mladší 18 let, bude vyhledávání automaticky filtrováno pomocí bezpečného režimu, který zamezí zobrazování například pornografického nebo násilného obsahu.
V současné době se připravuje dalších šest kodexů, které mají podobná pravidla rozšířit i na app story, chatboty s umělou inteligencí a komunikační aplikace. Každá digitální služba, která umožňuje přístup k obsahu nevhodnému pro děti – včetně pornografie, násilí nebo návodů na sebepoškozování – bude muset zajistit, že se k takovému obsahu děti nedostanou.
Julie Inman Grant ve svém červnovém projevu v National Press Club prohlásila, že bezpečnost dětí musí být zajištěna na všech úrovních digitálního prostoru – od aplikací až po samotná zařízení, kde děti poprvé uvádějí svůj věk.
Zavedení nových pravidel vyvolalo bouřlivé reakce. Zatímco některé organizace pro ochranu dětí změny vítají – například kvůli tomu, že Muskův AI chatbot Grok nabízel pornografický obsah při hodnocení 12+ v Apple Store – jiní varují před přehnanou regulací a ztrátou anonymity.
Společnost Digi, která se podílela na tvorbě kodexů, tvrdí, že nejde o plošné ověřování identity, ale o cílené opatření vůči konkrétním typům obsahu. Firmy navíc mohou využít méně invazivní způsoby, jak určit věk uživatele – například na základě chování na zařízení nebo historie používání účtu.
Kritici však upozorňují, že mnoho lidí vůbec netuší, co se chystá. Předseda organizace Electronic Frontiers Australia John Pane varuje, že běžní uživatelé budou nepříjemně překvapeni, až jim například vyhledávač zablokuje přístup k obsahu pro dospělé bez ověření věku.
Za porušení pravidel hrozí firmám pokuta až 49,5 milionu australských dolarů. Úřad pro online bezpečnost může navíc požadovat vyřazení konkrétních služeb z výsledků vyhledávání. Kritici, jako technologický analytik Justin Warren, tvrdí, že jde o přehnanou reakci po letech nečinnosti a že v konečném důsledku dávají ještě více moci nad životy Australanů do rukou velkých zahraničních technologických firem.
Pane i Warren se shodují, že by bylo vhodnější provést systémovou reformu – například změnu zákona o ochraně soukromí nebo vytvoření zákona o regulaci AI. Mělo by být jasně stanoveno, které praktiky představují nepřijatelné riziko, a technologické platformy by měly mít zákonnou povinnost chránit své uživatele.
Přestože eSafety komise obhajuje zavedení těchto opatření jako způsob, jak ochránit děti před nevhodným obsahem, Warren varuje, že teorie se brzy střetne s realitou. Kodex pro vyhledávače totiž vstoupil v platnost ještě před dokončením testování technologií pro ověření věku.
Zástupci eSafety úřadu nicméně trvají na tom, že vyhledávače jsou jednou z hlavních bran k závadnému obsahu a jejich regulace je proto klíčovým krokem v ochraně nejmladších uživatelů.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.