Válka na Ukrajině se přetavila v dlouhodobý konflikt, který hraje do karet Rusku. Americký prezident Donald Trump správně zdůrazňuje potřebu ukončení bojů, avšak podle serveru Politico mylně chápe hlavní důvod, proč ruský prezident Vladimir Putin válku zahájil. Nešlo o reakci na vnější hrozbu, nýbrž o vnitropolitický kalkul.
Během více než dvaceti let své vlády si Putin vybudoval systém, který mu umožňuje zůstat u moci bez ohledu na následky. Klíčem k jeho přežití je eliminace opozice – politické oponenty, jako byli Boris Němcov či Alexej Navalnyj, nechal odstranit a zlikvidoval nezávislá média. Válka s Ukrajinou mu pak poskytla dokonalý nástroj k dalšímu utužení represí a manipulaci veřejnosti.
Putin dlouhodobě považuje Ukrajinu za hrozbu pro svůj režim. Vidí v ní příklad demokratického státu, který by mohl inspirovat Rusy k odporu vůči jeho vládě. Proto se snaží Ukrajinu nejen ovládnout, ale ideálně ji jako stát úplně vymazat.
Trvalý konflikt přináší Putinovi několik zásadních výhod. Pomáhá mu ospravedlnit tvrdou cenzuru, potlačování opozice i ekonomické problémy. Režim vytvořil atmosféru permanentní hrozby, která lidem brání klást otázky o budoucnosti země.
Západní zpravodajské služby navíc naznačují, že Putin nemá zájem o dlouhodobý mír. Možná by uvítal krátkou přestávku, aby doplnil ztráty a posílil armádu, ale jeho konečným cílem zůstává ovládnutí Ukrajiny – a potenciálně i dalších zemí, například sousedního Běloruska.
Pokud chce Trump či jakýkoliv jiný západní lídr vyjednat trvalý mír, musí zajistit, aby podmínky dohody změnily vnitřní dynamiku v Rusku a oslabily Putinovu schopnost znovu zaútočit.
Sankce na vývoz strategických technologií by měly zůstat v platnosti, aby Kreml nemohl obnovit svou vojenskou sílu. Ukrajinská infrastruktura utrpěla škody za desítky miliard dolarů a zmrazené ruské finanční rezervy na Západě mohou sloužit jako kompenzace. Západ by navíc mohl podmínit zmírnění sankcí tím, že Rusko propustí politické vězně, zruší cenzurní zákony a obnoví přístup k nezávislým médiím.
Putinovi se podařilo přesvědčit ruskou společnost, že válka je nutná. To je možné jen díky jeho absolutní kontrole nad médii a potlačení opozice. Jakákoliv dohoda, která nezmění tuto realitu, jen oddálí další agresi.
Pokud svět chce skutečně ukončit válku na Ukrajině, nestačí jen zastavit boje. Musí také oslabit Putinovu schopnost vládnout strachem a represí.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.