Válka na Ukrajině se přetavila v dlouhodobý konflikt, který hraje do karet Rusku. Americký prezident Donald Trump správně zdůrazňuje potřebu ukončení bojů, avšak podle serveru Politico mylně chápe hlavní důvod, proč ruský prezident Vladimir Putin válku zahájil. Nešlo o reakci na vnější hrozbu, nýbrž o vnitropolitický kalkul.
Během více než dvaceti let své vlády si Putin vybudoval systém, který mu umožňuje zůstat u moci bez ohledu na následky. Klíčem k jeho přežití je eliminace opozice – politické oponenty, jako byli Boris Němcov či Alexej Navalnyj, nechal odstranit a zlikvidoval nezávislá média. Válka s Ukrajinou mu pak poskytla dokonalý nástroj k dalšímu utužení represí a manipulaci veřejnosti.
Putin dlouhodobě považuje Ukrajinu za hrozbu pro svůj režim. Vidí v ní příklad demokratického státu, který by mohl inspirovat Rusy k odporu vůči jeho vládě. Proto se snaží Ukrajinu nejen ovládnout, ale ideálně ji jako stát úplně vymazat.
Trvalý konflikt přináší Putinovi několik zásadních výhod. Pomáhá mu ospravedlnit tvrdou cenzuru, potlačování opozice i ekonomické problémy. Režim vytvořil atmosféru permanentní hrozby, která lidem brání klást otázky o budoucnosti země.
Západní zpravodajské služby navíc naznačují, že Putin nemá zájem o dlouhodobý mír. Možná by uvítal krátkou přestávku, aby doplnil ztráty a posílil armádu, ale jeho konečným cílem zůstává ovládnutí Ukrajiny – a potenciálně i dalších zemí, například sousedního Běloruska.
Pokud chce Trump či jakýkoliv jiný západní lídr vyjednat trvalý mír, musí zajistit, aby podmínky dohody změnily vnitřní dynamiku v Rusku a oslabily Putinovu schopnost znovu zaútočit.
Sankce na vývoz strategických technologií by měly zůstat v platnosti, aby Kreml nemohl obnovit svou vojenskou sílu. Ukrajinská infrastruktura utrpěla škody za desítky miliard dolarů a zmrazené ruské finanční rezervy na Západě mohou sloužit jako kompenzace. Západ by navíc mohl podmínit zmírnění sankcí tím, že Rusko propustí politické vězně, zruší cenzurní zákony a obnoví přístup k nezávislým médiím.
Putinovi se podařilo přesvědčit ruskou společnost, že válka je nutná. To je možné jen díky jeho absolutní kontrole nad médii a potlačení opozice. Jakákoliv dohoda, která nezmění tuto realitu, jen oddálí další agresi.
Pokud svět chce skutečně ukončit válku na Ukrajině, nestačí jen zastavit boje. Musí také oslabit Putinovu schopnost vládnout strachem a represí.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.