Válka na Ukrajině se přetavila v dlouhodobý konflikt, který hraje do karet Rusku. Americký prezident Donald Trump správně zdůrazňuje potřebu ukončení bojů, avšak podle serveru Politico mylně chápe hlavní důvod, proč ruský prezident Vladimir Putin válku zahájil. Nešlo o reakci na vnější hrozbu, nýbrž o vnitropolitický kalkul.
Během více než dvaceti let své vlády si Putin vybudoval systém, který mu umožňuje zůstat u moci bez ohledu na následky. Klíčem k jeho přežití je eliminace opozice – politické oponenty, jako byli Boris Němcov či Alexej Navalnyj, nechal odstranit a zlikvidoval nezávislá média. Válka s Ukrajinou mu pak poskytla dokonalý nástroj k dalšímu utužení represí a manipulaci veřejnosti.
Putin dlouhodobě považuje Ukrajinu za hrozbu pro svůj režim. Vidí v ní příklad demokratického státu, který by mohl inspirovat Rusy k odporu vůči jeho vládě. Proto se snaží Ukrajinu nejen ovládnout, ale ideálně ji jako stát úplně vymazat.
Trvalý konflikt přináší Putinovi několik zásadních výhod. Pomáhá mu ospravedlnit tvrdou cenzuru, potlačování opozice i ekonomické problémy. Režim vytvořil atmosféru permanentní hrozby, která lidem brání klást otázky o budoucnosti země.
Západní zpravodajské služby navíc naznačují, že Putin nemá zájem o dlouhodobý mír. Možná by uvítal krátkou přestávku, aby doplnil ztráty a posílil armádu, ale jeho konečným cílem zůstává ovládnutí Ukrajiny – a potenciálně i dalších zemí, například sousedního Běloruska.
Pokud chce Trump či jakýkoliv jiný západní lídr vyjednat trvalý mír, musí zajistit, aby podmínky dohody změnily vnitřní dynamiku v Rusku a oslabily Putinovu schopnost znovu zaútočit.
Sankce na vývoz strategických technologií by měly zůstat v platnosti, aby Kreml nemohl obnovit svou vojenskou sílu. Ukrajinská infrastruktura utrpěla škody za desítky miliard dolarů a zmrazené ruské finanční rezervy na Západě mohou sloužit jako kompenzace. Západ by navíc mohl podmínit zmírnění sankcí tím, že Rusko propustí politické vězně, zruší cenzurní zákony a obnoví přístup k nezávislým médiím.
Putinovi se podařilo přesvědčit ruskou společnost, že válka je nutná. To je možné jen díky jeho absolutní kontrole nad médii a potlačení opozice. Jakákoliv dohoda, která nezmění tuto realitu, jen oddálí další agresi.
Pokud svět chce skutečně ukončit válku na Ukrajině, nestačí jen zastavit boje. Musí také oslabit Putinovu schopnost vládnout strachem a represí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.