Válka na Ukrajině se přetavila v dlouhodobý konflikt, který hraje do karet Rusku. Americký prezident Donald Trump správně zdůrazňuje potřebu ukončení bojů, avšak podle serveru Politico mylně chápe hlavní důvod, proč ruský prezident Vladimir Putin válku zahájil. Nešlo o reakci na vnější hrozbu, nýbrž o vnitropolitický kalkul.
Během více než dvaceti let své vlády si Putin vybudoval systém, který mu umožňuje zůstat u moci bez ohledu na následky. Klíčem k jeho přežití je eliminace opozice – politické oponenty, jako byli Boris Němcov či Alexej Navalnyj, nechal odstranit a zlikvidoval nezávislá média. Válka s Ukrajinou mu pak poskytla dokonalý nástroj k dalšímu utužení represí a manipulaci veřejnosti.
Putin dlouhodobě považuje Ukrajinu za hrozbu pro svůj režim. Vidí v ní příklad demokratického státu, který by mohl inspirovat Rusy k odporu vůči jeho vládě. Proto se snaží Ukrajinu nejen ovládnout, ale ideálně ji jako stát úplně vymazat.
Trvalý konflikt přináší Putinovi několik zásadních výhod. Pomáhá mu ospravedlnit tvrdou cenzuru, potlačování opozice i ekonomické problémy. Režim vytvořil atmosféru permanentní hrozby, která lidem brání klást otázky o budoucnosti země.
Západní zpravodajské služby navíc naznačují, že Putin nemá zájem o dlouhodobý mír. Možná by uvítal krátkou přestávku, aby doplnil ztráty a posílil armádu, ale jeho konečným cílem zůstává ovládnutí Ukrajiny – a potenciálně i dalších zemí, například sousedního Běloruska.
Pokud chce Trump či jakýkoliv jiný západní lídr vyjednat trvalý mír, musí zajistit, aby podmínky dohody změnily vnitřní dynamiku v Rusku a oslabily Putinovu schopnost znovu zaútočit.
Sankce na vývoz strategických technologií by měly zůstat v platnosti, aby Kreml nemohl obnovit svou vojenskou sílu. Ukrajinská infrastruktura utrpěla škody za desítky miliard dolarů a zmrazené ruské finanční rezervy na Západě mohou sloužit jako kompenzace. Západ by navíc mohl podmínit zmírnění sankcí tím, že Rusko propustí politické vězně, zruší cenzurní zákony a obnoví přístup k nezávislým médiím.
Putinovi se podařilo přesvědčit ruskou společnost, že válka je nutná. To je možné jen díky jeho absolutní kontrole nad médii a potlačení opozice. Jakákoliv dohoda, která nezmění tuto realitu, jen oddálí další agresi.
Pokud svět chce skutečně ukončit válku na Ukrajině, nestačí jen zastavit boje. Musí také oslabit Putinovu schopnost vládnout strachem a represí.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.