Válka na Ukrajině se přetavila v dlouhodobý konflikt, který hraje do karet Rusku. Americký prezident Donald Trump správně zdůrazňuje potřebu ukončení bojů, avšak podle serveru Politico mylně chápe hlavní důvod, proč ruský prezident Vladimir Putin válku zahájil. Nešlo o reakci na vnější hrozbu, nýbrž o vnitropolitický kalkul.
Během více než dvaceti let své vlády si Putin vybudoval systém, který mu umožňuje zůstat u moci bez ohledu na následky. Klíčem k jeho přežití je eliminace opozice – politické oponenty, jako byli Boris Němcov či Alexej Navalnyj, nechal odstranit a zlikvidoval nezávislá média. Válka s Ukrajinou mu pak poskytla dokonalý nástroj k dalšímu utužení represí a manipulaci veřejnosti.
Putin dlouhodobě považuje Ukrajinu za hrozbu pro svůj režim. Vidí v ní příklad demokratického státu, který by mohl inspirovat Rusy k odporu vůči jeho vládě. Proto se snaží Ukrajinu nejen ovládnout, ale ideálně ji jako stát úplně vymazat.
Trvalý konflikt přináší Putinovi několik zásadních výhod. Pomáhá mu ospravedlnit tvrdou cenzuru, potlačování opozice i ekonomické problémy. Režim vytvořil atmosféru permanentní hrozby, která lidem brání klást otázky o budoucnosti země.
Západní zpravodajské služby navíc naznačují, že Putin nemá zájem o dlouhodobý mír. Možná by uvítal krátkou přestávku, aby doplnil ztráty a posílil armádu, ale jeho konečným cílem zůstává ovládnutí Ukrajiny – a potenciálně i dalších zemí, například sousedního Běloruska.
Pokud chce Trump či jakýkoliv jiný západní lídr vyjednat trvalý mír, musí zajistit, aby podmínky dohody změnily vnitřní dynamiku v Rusku a oslabily Putinovu schopnost znovu zaútočit.
Sankce na vývoz strategických technologií by měly zůstat v platnosti, aby Kreml nemohl obnovit svou vojenskou sílu. Ukrajinská infrastruktura utrpěla škody za desítky miliard dolarů a zmrazené ruské finanční rezervy na Západě mohou sloužit jako kompenzace. Západ by navíc mohl podmínit zmírnění sankcí tím, že Rusko propustí politické vězně, zruší cenzurní zákony a obnoví přístup k nezávislým médiím.
Putinovi se podařilo přesvědčit ruskou společnost, že válka je nutná. To je možné jen díky jeho absolutní kontrole nad médii a potlačení opozice. Jakákoliv dohoda, která nezmění tuto realitu, jen oddálí další agresi.
Pokud svět chce skutečně ukončit válku na Ukrajině, nestačí jen zastavit boje. Musí také oslabit Putinovu schopnost vládnout strachem a represí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na oficiální návštěvu do České republiky. Na Letišti Václava Havla ho osobně přivítal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Dnes, v neděli 4. května 2025, zůstane celý areál Pražského hradu uzavřen pro veřejnost. Vedení Hradu oznámilo, že od 11:00 do 19:00 nebude možný vstup do žádné části areálu, včetně zahrad, výstavních prostor, pokladen ani informačních středisek. Poslední návštěvníci budou vpuštěni nejpozději v 10:30.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, udržuje s Českou republikou úzké a přátelské vztahy, které se v posledních letech výrazně prohloubily v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Česko patří mezi klíčové evropské partnery Ukrajiny a poskytuje jí významnou vojenskou, humanitární i politickou podporu.
Tři roky od začátku invaze na Ukrajinu zůstává ruský vojensko-průmyslový komplex navzdory tvrdým sankcím funkční. Rusko nadále vyrábí dělostřeleckou munici, drony i obrněná vozidla – ne špičkové kvality, ale „dostatečně dobré“, aby pokryly aktuální potřeby armády. Bez pomoci zahraničních partnerů a zprostředkovatelů by to však bylo téměř nemožné.
Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
Více než dva miliony fanoušků dorazily na pláž Copacabana v brazilském Riu de Janeiru, aby si užily bezplatný koncert americké popové hvězdy Lady Gaga. Podle místních úřadů šlo o její dosud největší vystoupení.
Počasí v Česku v příštím týdnu přinese citelné ochlazení. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se teploty během čtvrtečního státního svátku i následujících dní budou držet výrazně níže než v uplynulém týdnu.
Silné bouře v sobotu udeřily na části Česka s takovou razancí, že meteorologové zaznamenali výskyt extrémního jevu zvaného downburst – prudkého sestupného poryvu větru schopného napáchat vážné škody. Na mimořádné projevy počasí upozorňoval Český hydrometeorologický ústav už v páteční výstraze.
Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
V rodině Miloše Zemana se po několika měsících opět slavilo kulaté jubileum. Po loňských 80. narozeninách exprezidenta měla v úterý šedesátiny jeho manželka Ivana, bývalá první dáma. A dostala jeden hodnotný dar.
Slavní se většinou na prvního máje chlubí fotografiemi polibků, ale politik Jiří Pospíšil se letos rozhodl ukázat něco jiného. Konkrétně zveřejnil první snímek s dcerou Medou, která dostala jméno po zesnulé mecenášce Medě Mládkové.