Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
V Pekingu se sešla řada autoritářských lídrů z Íránu, Myanmaru a Zimbabwe, což je podle analytiků známkou nově se tvořící „osy převratů“. Tito lídři se shromáždili u příležitosti dvojice událostí, které mají poukázat na ekonomickou a geopolitickou sílu Číny. Jednou z událostí je přehlídka ke Dni vítězství, která se koná na počest 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce.
Kromě setkání se Si Ťin-pchingem se očekává, že se Putin setká i s Kim Čong-unem, který do Pekingu dorazil speciálním obrněným vlakem. Kimova návštěva je první od roku 2019 a ukazuje na prohlubování vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou. KLDR vyslala do Ruska desítky tisíc vojáků, aby bojovali ve válce na Ukrajině.
Mezi hosty se objevil i slovenský premiér Robert Fico, který je jediným přítomným lídrem z EU. Putin ocenil Slovensko za jeho „nezávislou“ pozici. Fico je známý kritikou Kyjeva a blokováním unijních sankcí proti Rusku. Putin navrhl, aby Slovensko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu. Sám Putin řekl, že nikdy nevystupoval proti členství Ukrajiny v EU.
Během setkání v Pekingu bylo podepsáno více než 20 dohod o dvoustranné spolupráci. Jedním z klíčových výsledků je dohoda o plynovodu Síla Sibiře 2, která umožní Rusku posílat do Číny až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Obchodní vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou pro Moskvu důležité, protože jí po začátku války na Ukrajině slouží jako ekonomická záchranná brzda. Čína nakoupila v loňském roce rekordní množství ropy, což činí téměř 20 % jejích celkových dovozů. Čína navíc zavedla pro Rusy bezvízový styk.
Peking a Moskva se shodují na tom, že mezinárodní situace je chaotická, a proto je potřeba posílit solidaritu a spolupráci. Čínský prezident Si Ťin-pching v rámci summitu SCO v Tchien-ťině navrhl Globální iniciativu pro správu věcí veřejných. Ta má za cíl, aby se na globální správě podílely všechny země bez ohledu na svou velikost nebo bohatství.
Podle autorů iniciativy se svět nachází na nové křižovatce a je potřeba prosazovat principy suverénní rovnosti, dodržování mezinárodního práva a skutečného multilateralismu. Tyto kroky mají zajistit demokratičtější mezinárodní vztahy a silnější zastoupení rozvojových zemí.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.