Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
V Pekingu se sešla řada autoritářských lídrů z Íránu, Myanmaru a Zimbabwe, což je podle analytiků známkou nově se tvořící „osy převratů“. Tito lídři se shromáždili u příležitosti dvojice událostí, které mají poukázat na ekonomickou a geopolitickou sílu Číny. Jednou z událostí je přehlídka ke Dni vítězství, která se koná na počest 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce.
Kromě setkání se Si Ťin-pchingem se očekává, že se Putin setká i s Kim Čong-unem, který do Pekingu dorazil speciálním obrněným vlakem. Kimova návštěva je první od roku 2019 a ukazuje na prohlubování vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou. KLDR vyslala do Ruska desítky tisíc vojáků, aby bojovali ve válce na Ukrajině.
Mezi hosty se objevil i slovenský premiér Robert Fico, který je jediným přítomným lídrem z EU. Putin ocenil Slovensko za jeho „nezávislou“ pozici. Fico je známý kritikou Kyjeva a blokováním unijních sankcí proti Rusku. Putin navrhl, aby Slovensko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu. Sám Putin řekl, že nikdy nevystupoval proti členství Ukrajiny v EU.
Během setkání v Pekingu bylo podepsáno více než 20 dohod o dvoustranné spolupráci. Jedním z klíčových výsledků je dohoda o plynovodu Síla Sibiře 2, která umožní Rusku posílat do Číny až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Obchodní vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou pro Moskvu důležité, protože jí po začátku války na Ukrajině slouží jako ekonomická záchranná brzda. Čína nakoupila v loňském roce rekordní množství ropy, což činí téměř 20 % jejích celkových dovozů. Čína navíc zavedla pro Rusy bezvízový styk.
Peking a Moskva se shodují na tom, že mezinárodní situace je chaotická, a proto je potřeba posílit solidaritu a spolupráci. Čínský prezident Si Ťin-pching v rámci summitu SCO v Tchien-ťině navrhl Globální iniciativu pro správu věcí veřejných. Ta má za cíl, aby se na globální správě podílely všechny země bez ohledu na svou velikost nebo bohatství.
Podle autorů iniciativy se svět nachází na nové křižovatce a je potřeba prosazovat principy suverénní rovnosti, dodržování mezinárodního práva a skutečného multilateralismu. Tyto kroky mají zajistit demokratičtější mezinárodní vztahy a silnější zastoupení rozvojových zemí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.