Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
V Pekingu se sešla řada autoritářských lídrů z Íránu, Myanmaru a Zimbabwe, což je podle analytiků známkou nově se tvořící „osy převratů“. Tito lídři se shromáždili u příležitosti dvojice událostí, které mají poukázat na ekonomickou a geopolitickou sílu Číny. Jednou z událostí je přehlídka ke Dni vítězství, která se koná na počest 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce.
Kromě setkání se Si Ťin-pchingem se očekává, že se Putin setká i s Kim Čong-unem, který do Pekingu dorazil speciálním obrněným vlakem. Kimova návštěva je první od roku 2019 a ukazuje na prohlubování vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou. KLDR vyslala do Ruska desítky tisíc vojáků, aby bojovali ve válce na Ukrajině.
Mezi hosty se objevil i slovenský premiér Robert Fico, který je jediným přítomným lídrem z EU. Putin ocenil Slovensko za jeho „nezávislou“ pozici. Fico je známý kritikou Kyjeva a blokováním unijních sankcí proti Rusku. Putin navrhl, aby Slovensko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu. Sám Putin řekl, že nikdy nevystupoval proti členství Ukrajiny v EU.
Během setkání v Pekingu bylo podepsáno více než 20 dohod o dvoustranné spolupráci. Jedním z klíčových výsledků je dohoda o plynovodu Síla Sibiře 2, která umožní Rusku posílat do Číny až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Obchodní vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou pro Moskvu důležité, protože jí po začátku války na Ukrajině slouží jako ekonomická záchranná brzda. Čína nakoupila v loňském roce rekordní množství ropy, což činí téměř 20 % jejích celkových dovozů. Čína navíc zavedla pro Rusy bezvízový styk.
Peking a Moskva se shodují na tom, že mezinárodní situace je chaotická, a proto je potřeba posílit solidaritu a spolupráci. Čínský prezident Si Ťin-pching v rámci summitu SCO v Tchien-ťině navrhl Globální iniciativu pro správu věcí veřejných. Ta má za cíl, aby se na globální správě podílely všechny země bez ohledu na svou velikost nebo bohatství.
Podle autorů iniciativy se svět nachází na nové křižovatce a je potřeba prosazovat principy suverénní rovnosti, dodržování mezinárodního práva a skutečného multilateralismu. Tyto kroky mají zajistit demokratičtější mezinárodní vztahy a silnější zastoupení rozvojových zemí.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.