Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
V Pekingu se sešla řada autoritářských lídrů z Íránu, Myanmaru a Zimbabwe, což je podle analytiků známkou nově se tvořící „osy převratů“. Tito lídři se shromáždili u příležitosti dvojice událostí, které mají poukázat na ekonomickou a geopolitickou sílu Číny. Jednou z událostí je přehlídka ke Dni vítězství, která se koná na počest 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce.
Kromě setkání se Si Ťin-pchingem se očekává, že se Putin setká i s Kim Čong-unem, který do Pekingu dorazil speciálním obrněným vlakem. Kimova návštěva je první od roku 2019 a ukazuje na prohlubování vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou. KLDR vyslala do Ruska desítky tisíc vojáků, aby bojovali ve válce na Ukrajině.
Mezi hosty se objevil i slovenský premiér Robert Fico, který je jediným přítomným lídrem z EU. Putin ocenil Slovensko za jeho „nezávislou“ pozici. Fico je známý kritikou Kyjeva a blokováním unijních sankcí proti Rusku. Putin navrhl, aby Slovensko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu. Sám Putin řekl, že nikdy nevystupoval proti členství Ukrajiny v EU.
Během setkání v Pekingu bylo podepsáno více než 20 dohod o dvoustranné spolupráci. Jedním z klíčových výsledků je dohoda o plynovodu Síla Sibiře 2, která umožní Rusku posílat do Číny až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Obchodní vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou pro Moskvu důležité, protože jí po začátku války na Ukrajině slouží jako ekonomická záchranná brzda. Čína nakoupila v loňském roce rekordní množství ropy, což činí téměř 20 % jejích celkových dovozů. Čína navíc zavedla pro Rusy bezvízový styk.
Peking a Moskva se shodují na tom, že mezinárodní situace je chaotická, a proto je potřeba posílit solidaritu a spolupráci. Čínský prezident Si Ťin-pching v rámci summitu SCO v Tchien-ťině navrhl Globální iniciativu pro správu věcí veřejných. Ta má za cíl, aby se na globální správě podílely všechny země bez ohledu na svou velikost nebo bohatství.
Podle autorů iniciativy se svět nachází na nové křižovatce a je potřeba prosazovat principy suverénní rovnosti, dodržování mezinárodního práva a skutečného multilateralismu. Tyto kroky mají zajistit demokratičtější mezinárodní vztahy a silnější zastoupení rozvojových zemí.
Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.
Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.