Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruskou delegaci tvoří jak ostřílení diplomaté, tak mladší technokrati, kteří mají na starost ekonomiku. To naznačuje Putinovu snahu zalíbit se Trumpovi a nalákat ho na finanční dohody, pokud by se v ukrajinské válce postavil na stranu Moskvy. Mezi klíčové postavy ruské delegace patří Sergej Lavrov, Jurij Ušakov, Andrej Belousov, Kirill Dmitrijev a Anton Siluanov.
Sergej Lavrov je se svými 75 lety jedním z nejdéle sloužících diplomatů na světě. Svůj post zastává od roku 2004 a je známý svým bojovným stylem na tiskových konferencích. Lavrov hrál klíčovou roli při utváření ruské zahraniční politiky. Býval kdysi považován za schopného a pragmatického diplomata, ale postupem času se jeho postoj stával čím dál více konfrontační.
Další významnou postavou je Jurij Ušakov, který je jedním z nejbližších Putinových poradců pro zahraniční politiku. Je mu 78 let, mluví plynule anglicky a dlouho se soustředil na vztahy s Washingtonem. V letech 1998 až 2008 působil jako ruský velvyslanec v USA. Ušakov koordinuje Putinova mezinárodní setkání a často poskytuje státním médiím informace, které má prezident prezentovat.
V delegaci se objevil také Andrej Belousov, který je ministrem obrany od roku 2024. Jeho jmenování, které bylo překvapivé, bylo ze strany Kremlu považováno za snahu omezit korupci v armádě a urychlit proměnu ruské ekonomiky ve válečnou. Belousov je podle svých kolegů oddaný a hluboce věřící technokrat.
Ruskou delegaci doplnil Kirill Dmitrijev, který stojí v čele ruského fondu přímých investic. Dmitrijev studoval v USA a má vazby na americké obchodní elity. Údajně je v kontaktu i s Trumpovou administrativou. Na Aljašce má za úkol navrhnout ambiciózní plány pro ekonomickou a infrastrukturní spolupráci v Arktidě, čímž by nalákal Trumpa na lukrativní dohodu.
Součástí ruské delegace byl i ministr financí Anton Siluanov. Jeho zahrnutí do delegace naznačuje, že si Moskva přeje zrušení západních sankcí. Siluanov je architektem takzvané „ekonomiky pevnosti“, která má být odolná vůči sankcím. Přestože se mu podařilo udržet ruskou ekonomiku nad vodou, její růst se výrazně zpomalil.
Trumpovou delegaci tvoří Marco Rubio, J.D. Vance, Steve Witkoff, Scott Bessent a Pete Hegseth. Všichni jsou prezidentovi velmi oddaní. Trump si loajalitu cení více než zkušenosti, což vyvolává obavy v Kyjevě i západních zemích, protože v Bílém domě chybí zkušení odborníci na Rusko.
Na americké straně se jednání účastní Marco Rubio, který je nyní ministrem zahraničí. V minulosti patřil mezi Trumpovy kritiky, ale postupem času se stal jeho blízkým spojencem. Má tradičně jestřábí postoj vůči Rusku a Číně, což z něj dělá cenného partnera pro Evropu a Kyjev. Zároveň by ho ale tento postoj mohl postavit do konfliktu s proruskými hlasy v Trumpově blízkém okolí.
Dále je v delegaci viceprezident J.D. Vance, který je odpůrcem americké pomoci Ukrajině. Podle mnohých má ve skutečnosti větší vliv, než většina jeho předchůdců. Vance byl tím, kdo podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho střetu s Trumpem, což málem nenávratně poškodilo vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Jedním z nejkontroverznějších členů Trumpovy delegace je Steve Witkoff. Ten je Trumpovým zvláštním vyslancem na Ukrajině a Blízkém východě, ačkoliv nemá žádné diplomatické zkušenosti. Witkoff je bývalý právník a magnát s nemovitostmi, který se s Trumpem zná již od osmdesátých let. Kyjev i Evropské metropole se ho obávají, protože v minulosti obhajoval Putinovy pozice.
Dalším v delegaci je Scott Bessent, miliardář a v současné době ministr financí. Je považován za jednu z nejvlivnějších postav v Trumpově ekonomické politice. Na Aljašce má prozkoumat ekonomické pobídky, které by se mohly nabídnout Moskvě výměnou za ústupky.
Přítomnost ministra obrany Peta Hegsetha je nejistá, ale podle zpráv médií byl součástí delegace. Hegseth je bývalým moderátorem stanice Fox News. Jeho jmenování bylo doprovázeno skandály ohledně jeho minulosti. V rozhovorech s evropskými spojenci dal jasně najevo, že se Washington už nebude soustředit na evropskou bezpečnost, a že břemeno obrany Ukrajiny ponese sama Evropa.
Summit nakonec skončil tak, jak se očekávalo, a sice bez jakékoliv dohody. Hlavní jednání se odehrávalo mezi čtyřma očima a jediné, co se z něj dostalo ven, byla slova Putina, který ocenil Trumpovo úsilí o ukončení války. Jednání se přeneslo do zákulisí, kde se začalo vyjednávat o možnostech, jak by se dalo v jednání pokračovat.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.