Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruskou delegaci tvoří jak ostřílení diplomaté, tak mladší technokrati, kteří mají na starost ekonomiku. To naznačuje Putinovu snahu zalíbit se Trumpovi a nalákat ho na finanční dohody, pokud by se v ukrajinské válce postavil na stranu Moskvy. Mezi klíčové postavy ruské delegace patří Sergej Lavrov, Jurij Ušakov, Andrej Belousov, Kirill Dmitrijev a Anton Siluanov.
Sergej Lavrov je se svými 75 lety jedním z nejdéle sloužících diplomatů na světě. Svůj post zastává od roku 2004 a je známý svým bojovným stylem na tiskových konferencích. Lavrov hrál klíčovou roli při utváření ruské zahraniční politiky. Býval kdysi považován za schopného a pragmatického diplomata, ale postupem času se jeho postoj stával čím dál více konfrontační.
Další významnou postavou je Jurij Ušakov, který je jedním z nejbližších Putinových poradců pro zahraniční politiku. Je mu 78 let, mluví plynule anglicky a dlouho se soustředil na vztahy s Washingtonem. V letech 1998 až 2008 působil jako ruský velvyslanec v USA. Ušakov koordinuje Putinova mezinárodní setkání a často poskytuje státním médiím informace, které má prezident prezentovat.
V delegaci se objevil také Andrej Belousov, který je ministrem obrany od roku 2024. Jeho jmenování, které bylo překvapivé, bylo ze strany Kremlu považováno za snahu omezit korupci v armádě a urychlit proměnu ruské ekonomiky ve válečnou. Belousov je podle svých kolegů oddaný a hluboce věřící technokrat.
Ruskou delegaci doplnil Kirill Dmitrijev, který stojí v čele ruského fondu přímých investic. Dmitrijev studoval v USA a má vazby na americké obchodní elity. Údajně je v kontaktu i s Trumpovou administrativou. Na Aljašce má za úkol navrhnout ambiciózní plány pro ekonomickou a infrastrukturní spolupráci v Arktidě, čímž by nalákal Trumpa na lukrativní dohodu.
Součástí ruské delegace byl i ministr financí Anton Siluanov. Jeho zahrnutí do delegace naznačuje, že si Moskva přeje zrušení západních sankcí. Siluanov je architektem takzvané „ekonomiky pevnosti“, která má být odolná vůči sankcím. Přestože se mu podařilo udržet ruskou ekonomiku nad vodou, její růst se výrazně zpomalil.
Trumpovou delegaci tvoří Marco Rubio, J.D. Vance, Steve Witkoff, Scott Bessent a Pete Hegseth. Všichni jsou prezidentovi velmi oddaní. Trump si loajalitu cení více než zkušenosti, což vyvolává obavy v Kyjevě i západních zemích, protože v Bílém domě chybí zkušení odborníci na Rusko.
Na americké straně se jednání účastní Marco Rubio, který je nyní ministrem zahraničí. V minulosti patřil mezi Trumpovy kritiky, ale postupem času se stal jeho blízkým spojencem. Má tradičně jestřábí postoj vůči Rusku a Číně, což z něj dělá cenného partnera pro Evropu a Kyjev. Zároveň by ho ale tento postoj mohl postavit do konfliktu s proruskými hlasy v Trumpově blízkém okolí.
Dále je v delegaci viceprezident J.D. Vance, který je odpůrcem americké pomoci Ukrajině. Podle mnohých má ve skutečnosti větší vliv, než většina jeho předchůdců. Vance byl tím, kdo podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho střetu s Trumpem, což málem nenávratně poškodilo vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Jedním z nejkontroverznějších členů Trumpovy delegace je Steve Witkoff. Ten je Trumpovým zvláštním vyslancem na Ukrajině a Blízkém východě, ačkoliv nemá žádné diplomatické zkušenosti. Witkoff je bývalý právník a magnát s nemovitostmi, který se s Trumpem zná již od osmdesátých let. Kyjev i Evropské metropole se ho obávají, protože v minulosti obhajoval Putinovy pozice.
Dalším v delegaci je Scott Bessent, miliardář a v současné době ministr financí. Je považován za jednu z nejvlivnějších postav v Trumpově ekonomické politice. Na Aljašce má prozkoumat ekonomické pobídky, které by se mohly nabídnout Moskvě výměnou za ústupky.
Přítomnost ministra obrany Peta Hegsetha je nejistá, ale podle zpráv médií byl součástí delegace. Hegseth je bývalým moderátorem stanice Fox News. Jeho jmenování bylo doprovázeno skandály ohledně jeho minulosti. V rozhovorech s evropskými spojenci dal jasně najevo, že se Washington už nebude soustředit na evropskou bezpečnost, a že břemeno obrany Ukrajiny ponese sama Evropa.
Summit nakonec skončil tak, jak se očekávalo, a sice bez jakékoliv dohody. Hlavní jednání se odehrávalo mezi čtyřma očima a jediné, co se z něj dostalo ven, byla slova Putina, který ocenil Trumpovo úsilí o ukončení války. Jednání se přeneslo do zákulisí, kde se začalo vyjednávat o možnostech, jak by se dalo v jednání pokračovat.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.