Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruskou delegaci tvoří jak ostřílení diplomaté, tak mladší technokrati, kteří mají na starost ekonomiku. To naznačuje Putinovu snahu zalíbit se Trumpovi a nalákat ho na finanční dohody, pokud by se v ukrajinské válce postavil na stranu Moskvy. Mezi klíčové postavy ruské delegace patří Sergej Lavrov, Jurij Ušakov, Andrej Belousov, Kirill Dmitrijev a Anton Siluanov.
Sergej Lavrov je se svými 75 lety jedním z nejdéle sloužících diplomatů na světě. Svůj post zastává od roku 2004 a je známý svým bojovným stylem na tiskových konferencích. Lavrov hrál klíčovou roli při utváření ruské zahraniční politiky. Býval kdysi považován za schopného a pragmatického diplomata, ale postupem času se jeho postoj stával čím dál více konfrontační.
Další významnou postavou je Jurij Ušakov, který je jedním z nejbližších Putinových poradců pro zahraniční politiku. Je mu 78 let, mluví plynule anglicky a dlouho se soustředil na vztahy s Washingtonem. V letech 1998 až 2008 působil jako ruský velvyslanec v USA. Ušakov koordinuje Putinova mezinárodní setkání a často poskytuje státním médiím informace, které má prezident prezentovat.
V delegaci se objevil také Andrej Belousov, který je ministrem obrany od roku 2024. Jeho jmenování, které bylo překvapivé, bylo ze strany Kremlu považováno za snahu omezit korupci v armádě a urychlit proměnu ruské ekonomiky ve válečnou. Belousov je podle svých kolegů oddaný a hluboce věřící technokrat.
Ruskou delegaci doplnil Kirill Dmitrijev, který stojí v čele ruského fondu přímých investic. Dmitrijev studoval v USA a má vazby na americké obchodní elity. Údajně je v kontaktu i s Trumpovou administrativou. Na Aljašce má za úkol navrhnout ambiciózní plány pro ekonomickou a infrastrukturní spolupráci v Arktidě, čímž by nalákal Trumpa na lukrativní dohodu.
Součástí ruské delegace byl i ministr financí Anton Siluanov. Jeho zahrnutí do delegace naznačuje, že si Moskva přeje zrušení západních sankcí. Siluanov je architektem takzvané „ekonomiky pevnosti“, která má být odolná vůči sankcím. Přestože se mu podařilo udržet ruskou ekonomiku nad vodou, její růst se výrazně zpomalil.
Trumpovou delegaci tvoří Marco Rubio, J.D. Vance, Steve Witkoff, Scott Bessent a Pete Hegseth. Všichni jsou prezidentovi velmi oddaní. Trump si loajalitu cení více než zkušenosti, což vyvolává obavy v Kyjevě i západních zemích, protože v Bílém domě chybí zkušení odborníci na Rusko.
Na americké straně se jednání účastní Marco Rubio, který je nyní ministrem zahraničí. V minulosti patřil mezi Trumpovy kritiky, ale postupem času se stal jeho blízkým spojencem. Má tradičně jestřábí postoj vůči Rusku a Číně, což z něj dělá cenného partnera pro Evropu a Kyjev. Zároveň by ho ale tento postoj mohl postavit do konfliktu s proruskými hlasy v Trumpově blízkém okolí.
Dále je v delegaci viceprezident J.D. Vance, který je odpůrcem americké pomoci Ukrajině. Podle mnohých má ve skutečnosti větší vliv, než většina jeho předchůdců. Vance byl tím, kdo podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho střetu s Trumpem, což málem nenávratně poškodilo vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Jedním z nejkontroverznějších členů Trumpovy delegace je Steve Witkoff. Ten je Trumpovým zvláštním vyslancem na Ukrajině a Blízkém východě, ačkoliv nemá žádné diplomatické zkušenosti. Witkoff je bývalý právník a magnát s nemovitostmi, který se s Trumpem zná již od osmdesátých let. Kyjev i Evropské metropole se ho obávají, protože v minulosti obhajoval Putinovy pozice.
Dalším v delegaci je Scott Bessent, miliardář a v současné době ministr financí. Je považován za jednu z nejvlivnějších postav v Trumpově ekonomické politice. Na Aljašce má prozkoumat ekonomické pobídky, které by se mohly nabídnout Moskvě výměnou za ústupky.
Přítomnost ministra obrany Peta Hegsetha je nejistá, ale podle zpráv médií byl součástí delegace. Hegseth je bývalým moderátorem stanice Fox News. Jeho jmenování bylo doprovázeno skandály ohledně jeho minulosti. V rozhovorech s evropskými spojenci dal jasně najevo, že se Washington už nebude soustředit na evropskou bezpečnost, a že břemeno obrany Ukrajiny ponese sama Evropa.
Summit nakonec skončil tak, jak se očekávalo, a sice bez jakékoliv dohody. Hlavní jednání se odehrávalo mezi čtyřma očima a jediné, co se z něj dostalo ven, byla slova Putina, který ocenil Trumpovo úsilí o ukončení války. Jednání se přeneslo do zákulisí, kde se začalo vyjednávat o možnostech, jak by se dalo v jednání pokračovat.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.