Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruskou delegaci tvoří jak ostřílení diplomaté, tak mladší technokrati, kteří mají na starost ekonomiku. To naznačuje Putinovu snahu zalíbit se Trumpovi a nalákat ho na finanční dohody, pokud by se v ukrajinské válce postavil na stranu Moskvy. Mezi klíčové postavy ruské delegace patří Sergej Lavrov, Jurij Ušakov, Andrej Belousov, Kirill Dmitrijev a Anton Siluanov.
Sergej Lavrov je se svými 75 lety jedním z nejdéle sloužících diplomatů na světě. Svůj post zastává od roku 2004 a je známý svým bojovným stylem na tiskových konferencích. Lavrov hrál klíčovou roli při utváření ruské zahraniční politiky. Býval kdysi považován za schopného a pragmatického diplomata, ale postupem času se jeho postoj stával čím dál více konfrontační.
Další významnou postavou je Jurij Ušakov, který je jedním z nejbližších Putinových poradců pro zahraniční politiku. Je mu 78 let, mluví plynule anglicky a dlouho se soustředil na vztahy s Washingtonem. V letech 1998 až 2008 působil jako ruský velvyslanec v USA. Ušakov koordinuje Putinova mezinárodní setkání a často poskytuje státním médiím informace, které má prezident prezentovat.
V delegaci se objevil také Andrej Belousov, který je ministrem obrany od roku 2024. Jeho jmenování, které bylo překvapivé, bylo ze strany Kremlu považováno za snahu omezit korupci v armádě a urychlit proměnu ruské ekonomiky ve válečnou. Belousov je podle svých kolegů oddaný a hluboce věřící technokrat.
Ruskou delegaci doplnil Kirill Dmitrijev, který stojí v čele ruského fondu přímých investic. Dmitrijev studoval v USA a má vazby na americké obchodní elity. Údajně je v kontaktu i s Trumpovou administrativou. Na Aljašce má za úkol navrhnout ambiciózní plány pro ekonomickou a infrastrukturní spolupráci v Arktidě, čímž by nalákal Trumpa na lukrativní dohodu.
Součástí ruské delegace byl i ministr financí Anton Siluanov. Jeho zahrnutí do delegace naznačuje, že si Moskva přeje zrušení západních sankcí. Siluanov je architektem takzvané „ekonomiky pevnosti“, která má být odolná vůči sankcím. Přestože se mu podařilo udržet ruskou ekonomiku nad vodou, její růst se výrazně zpomalil.
Trumpovou delegaci tvoří Marco Rubio, J.D. Vance, Steve Witkoff, Scott Bessent a Pete Hegseth. Všichni jsou prezidentovi velmi oddaní. Trump si loajalitu cení více než zkušenosti, což vyvolává obavy v Kyjevě i západních zemích, protože v Bílém domě chybí zkušení odborníci na Rusko.
Na americké straně se jednání účastní Marco Rubio, který je nyní ministrem zahraničí. V minulosti patřil mezi Trumpovy kritiky, ale postupem času se stal jeho blízkým spojencem. Má tradičně jestřábí postoj vůči Rusku a Číně, což z něj dělá cenného partnera pro Evropu a Kyjev. Zároveň by ho ale tento postoj mohl postavit do konfliktu s proruskými hlasy v Trumpově blízkém okolí.
Dále je v delegaci viceprezident J.D. Vance, který je odpůrcem americké pomoci Ukrajině. Podle mnohých má ve skutečnosti větší vliv, než většina jeho předchůdců. Vance byl tím, kdo podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho střetu s Trumpem, což málem nenávratně poškodilo vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Jedním z nejkontroverznějších členů Trumpovy delegace je Steve Witkoff. Ten je Trumpovým zvláštním vyslancem na Ukrajině a Blízkém východě, ačkoliv nemá žádné diplomatické zkušenosti. Witkoff je bývalý právník a magnát s nemovitostmi, který se s Trumpem zná již od osmdesátých let. Kyjev i Evropské metropole se ho obávají, protože v minulosti obhajoval Putinovy pozice.
Dalším v delegaci je Scott Bessent, miliardář a v současné době ministr financí. Je považován za jednu z nejvlivnějších postav v Trumpově ekonomické politice. Na Aljašce má prozkoumat ekonomické pobídky, které by se mohly nabídnout Moskvě výměnou za ústupky.
Přítomnost ministra obrany Peta Hegsetha je nejistá, ale podle zpráv médií byl součástí delegace. Hegseth je bývalým moderátorem stanice Fox News. Jeho jmenování bylo doprovázeno skandály ohledně jeho minulosti. V rozhovorech s evropskými spojenci dal jasně najevo, že se Washington už nebude soustředit na evropskou bezpečnost, a že břemeno obrany Ukrajiny ponese sama Evropa.
Summit nakonec skončil tak, jak se očekávalo, a sice bez jakékoliv dohody. Hlavní jednání se odehrávalo mezi čtyřma očima a jediné, co se z něj dostalo ven, byla slova Putina, který ocenil Trumpovo úsilí o ukončení války. Jednání se přeneslo do zákulisí, kde se začalo vyjednávat o možnostech, jak by se dalo v jednání pokračovat.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.