Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruskou delegaci tvoří jak ostřílení diplomaté, tak mladší technokrati, kteří mají na starost ekonomiku. To naznačuje Putinovu snahu zalíbit se Trumpovi a nalákat ho na finanční dohody, pokud by se v ukrajinské válce postavil na stranu Moskvy. Mezi klíčové postavy ruské delegace patří Sergej Lavrov, Jurij Ušakov, Andrej Belousov, Kirill Dmitrijev a Anton Siluanov.
Sergej Lavrov je se svými 75 lety jedním z nejdéle sloužících diplomatů na světě. Svůj post zastává od roku 2004 a je známý svým bojovným stylem na tiskových konferencích. Lavrov hrál klíčovou roli při utváření ruské zahraniční politiky. Býval kdysi považován za schopného a pragmatického diplomata, ale postupem času se jeho postoj stával čím dál více konfrontační.
Další významnou postavou je Jurij Ušakov, který je jedním z nejbližších Putinových poradců pro zahraniční politiku. Je mu 78 let, mluví plynule anglicky a dlouho se soustředil na vztahy s Washingtonem. V letech 1998 až 2008 působil jako ruský velvyslanec v USA. Ušakov koordinuje Putinova mezinárodní setkání a často poskytuje státním médiím informace, které má prezident prezentovat.
V delegaci se objevil také Andrej Belousov, který je ministrem obrany od roku 2024. Jeho jmenování, které bylo překvapivé, bylo ze strany Kremlu považováno za snahu omezit korupci v armádě a urychlit proměnu ruské ekonomiky ve válečnou. Belousov je podle svých kolegů oddaný a hluboce věřící technokrat.
Ruskou delegaci doplnil Kirill Dmitrijev, který stojí v čele ruského fondu přímých investic. Dmitrijev studoval v USA a má vazby na americké obchodní elity. Údajně je v kontaktu i s Trumpovou administrativou. Na Aljašce má za úkol navrhnout ambiciózní plány pro ekonomickou a infrastrukturní spolupráci v Arktidě, čímž by nalákal Trumpa na lukrativní dohodu.
Součástí ruské delegace byl i ministr financí Anton Siluanov. Jeho zahrnutí do delegace naznačuje, že si Moskva přeje zrušení západních sankcí. Siluanov je architektem takzvané „ekonomiky pevnosti“, která má být odolná vůči sankcím. Přestože se mu podařilo udržet ruskou ekonomiku nad vodou, její růst se výrazně zpomalil.
Trumpovou delegaci tvoří Marco Rubio, J.D. Vance, Steve Witkoff, Scott Bessent a Pete Hegseth. Všichni jsou prezidentovi velmi oddaní. Trump si loajalitu cení více než zkušenosti, což vyvolává obavy v Kyjevě i západních zemích, protože v Bílém domě chybí zkušení odborníci na Rusko.
Na americké straně se jednání účastní Marco Rubio, který je nyní ministrem zahraničí. V minulosti patřil mezi Trumpovy kritiky, ale postupem času se stal jeho blízkým spojencem. Má tradičně jestřábí postoj vůči Rusku a Číně, což z něj dělá cenného partnera pro Evropu a Kyjev. Zároveň by ho ale tento postoj mohl postavit do konfliktu s proruskými hlasy v Trumpově blízkém okolí.
Dále je v delegaci viceprezident J.D. Vance, který je odpůrcem americké pomoci Ukrajině. Podle mnohých má ve skutečnosti větší vliv, než většina jeho předchůdců. Vance byl tím, kdo podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho střetu s Trumpem, což málem nenávratně poškodilo vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Jedním z nejkontroverznějších členů Trumpovy delegace je Steve Witkoff. Ten je Trumpovým zvláštním vyslancem na Ukrajině a Blízkém východě, ačkoliv nemá žádné diplomatické zkušenosti. Witkoff je bývalý právník a magnát s nemovitostmi, který se s Trumpem zná již od osmdesátých let. Kyjev i Evropské metropole se ho obávají, protože v minulosti obhajoval Putinovy pozice.
Dalším v delegaci je Scott Bessent, miliardář a v současné době ministr financí. Je považován za jednu z nejvlivnějších postav v Trumpově ekonomické politice. Na Aljašce má prozkoumat ekonomické pobídky, které by se mohly nabídnout Moskvě výměnou za ústupky.
Přítomnost ministra obrany Peta Hegsetha je nejistá, ale podle zpráv médií byl součástí delegace. Hegseth je bývalým moderátorem stanice Fox News. Jeho jmenování bylo doprovázeno skandály ohledně jeho minulosti. V rozhovorech s evropskými spojenci dal jasně najevo, že se Washington už nebude soustředit na evropskou bezpečnost, a že břemeno obrany Ukrajiny ponese sama Evropa.
Summit nakonec skončil tak, jak se očekávalo, a sice bez jakékoliv dohody. Hlavní jednání se odehrávalo mezi čtyřma očima a jediné, co se z něj dostalo ven, byla slova Putina, který ocenil Trumpovo úsilí o ukončení války. Jednání se přeneslo do zákulisí, kde se začalo vyjednávat o možnostech, jak by se dalo v jednání pokračovat.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.