Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Ukrajinská diplomacie vyjádřila kazašskému prezidentovi uznání za to, že se přímo v ruském Omsku obrátil na Vladimira Putina s návrhem na oživení takzvaného istanbulského formátu. Tokajev navrhl obnovit jednání pod zárukami velmocí, včetně samotného Ruska, což by podle něj mohlo otevřít cestu k dlouho očekávanému míru. Připomněl přitom, že právě při prvotních rozhovorech v Turecku bylo v minulosti dosaženo poměrně významných výsledků.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X potvrdil, že si Kyjev váží kazašské výzvy k zastavení bojů. Připomněl, že sama Ukrajina již dříve navrhovala přerušení bojových operací na současné linii dotyku a přechod k diplomatickému řešení. Podle jeho slov však Kreml tuto jasnou a přímočarou cestu k dosažení míru neustále odmítá.
Tokajev před Putinem zároveň zdůraznil, že Kazaši chovají hlubokou úctu k ukrajinskému národu, jeho jazyku i kultuře. Podotkl také, že samotná podstata a mající důvody současného ozbrojeného konfliktu zůstávají pro mnohé lidi, a to včetně Kazachstánu, ne zcela jasné a pochopitelné. Vyjádřil lítost nad tím, že zmařené životy mladých lidí nepřinášejí žádné řešení, jelikož obě strany si nadále drží své pevné postojové pozice.
Kazašský lídr dále uvedl, že k otázce rusko-ukrajinského konfliktu obdržel celou řadu signálů ze strany Evropy i Spojených států. Během diskuse nicméně ocenil to, co nazval Putinovou diplomatickou flexibilitou, přičemž poukázal na ruské jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Anchorage v srpnu 2025. Šéf Kremlu reagoval příslibem, že bude Tokajeva o dalším vývoji na ukrajinské frontě i nadále průběžně informovat.
Kazašský návrh na zmrazení konfliktu však narazil na okamžitý odpor moskevského vedení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ačkoli je Kazachstán pro Rusko nejbližším partnerem a spojencem s dlouhodobě konzistentním postojem, Rusko s tímto návrhem nesouhlasí. Podle Peskova to pouze ukazuje na potřebu ještě intenzivněji vysvětlovat kořeny a příčiny ruských kroků.
Sobotní setkání obou státníků v Omsku navázalo na předchozí květnovou návštěvu Vladimira Putina v Kazachstánu. Hlavním oficiálním tématem jednání na Fóru mezinárodní spolupráce byla rozsáhlá agenda zahrnující rozvoj obchodu, investic, průmyslu, dopravy i přeshraničních projektů.
Šéfové obou států ocenili dosavadní hospodářské výsledky a označili vzájemnou ekonomickou spolupráci za klíčovou. Vladimir Putin zmínil, že obchodní obrat mezi oběma zeměmi dosáhl v minulém roce téměř 28 miliard dolarů a v prvních měsících letošního roku vykazuje další růst. Kazašský prezident označil Rusko za jednoho z nejdůležitějších obchodních partnerů své země, což je podle něj obzvláště významné v dnešním složitém geopolitickém prostředí.
Významným bodem bilaterálních vztahů zůstává také energetika a společné infrastruktury. Během rozhovorů byl vyzdvižen pokrok v projektu výstavby první kazašské jaderné elektrárny, na které se podílejí ruské subjekty a která představuje jeden z hlavních vlajkových projektů v oblasti hospodářské kooperace obou sousedních zemí.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.