Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Ukrajinská diplomacie vyjádřila kazašskému prezidentovi uznání za to, že se přímo v ruském Omsku obrátil na Vladimira Putina s návrhem na oživení takzvaného istanbulského formátu. Tokajev navrhl obnovit jednání pod zárukami velmocí, včetně samotného Ruska, což by podle něj mohlo otevřít cestu k dlouho očekávanému míru. Připomněl přitom, že právě při prvotních rozhovorech v Turecku bylo v minulosti dosaženo poměrně významných výsledků.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X potvrdil, že si Kyjev váží kazašské výzvy k zastavení bojů. Připomněl, že sama Ukrajina již dříve navrhovala přerušení bojových operací na současné linii dotyku a přechod k diplomatickému řešení. Podle jeho slov však Kreml tuto jasnou a přímočarou cestu k dosažení míru neustále odmítá.
Tokajev před Putinem zároveň zdůraznil, že Kazaši chovají hlubokou úctu k ukrajinskému národu, jeho jazyku i kultuře. Podotkl také, že samotná podstata a mající důvody současného ozbrojeného konfliktu zůstávají pro mnohé lidi, a to včetně Kazachstánu, ne zcela jasné a pochopitelné. Vyjádřil lítost nad tím, že zmařené životy mladých lidí nepřinášejí žádné řešení, jelikož obě strany si nadále drží své pevné postojové pozice.
Kazašský lídr dále uvedl, že k otázce rusko-ukrajinského konfliktu obdržel celou řadu signálů ze strany Evropy i Spojených států. Během diskuse nicméně ocenil to, co nazval Putinovou diplomatickou flexibilitou, přičemž poukázal na ruské jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Anchorage v srpnu 2025. Šéf Kremlu reagoval příslibem, že bude Tokajeva o dalším vývoji na ukrajinské frontě i nadále průběžně informovat.
Kazašský návrh na zmrazení konfliktu však narazil na okamžitý odpor moskevského vedení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ačkoli je Kazachstán pro Rusko nejbližším partnerem a spojencem s dlouhodobě konzistentním postojem, Rusko s tímto návrhem nesouhlasí. Podle Peskova to pouze ukazuje na potřebu ještě intenzivněji vysvětlovat kořeny a příčiny ruských kroků.
Sobotní setkání obou státníků v Omsku navázalo na předchozí květnovou návštěvu Vladimira Putina v Kazachstánu. Hlavním oficiálním tématem jednání na Fóru mezinárodní spolupráce byla rozsáhlá agenda zahrnující rozvoj obchodu, investic, průmyslu, dopravy i přeshraničních projektů.
Šéfové obou států ocenili dosavadní hospodářské výsledky a označili vzájemnou ekonomickou spolupráci za klíčovou. Vladimir Putin zmínil, že obchodní obrat mezi oběma zeměmi dosáhl v minulém roce téměř 28 miliard dolarů a v prvních měsících letošního roku vykazuje další růst. Kazašský prezident označil Rusko za jednoho z nejdůležitějších obchodních partnerů své země, což je podle něj obzvláště významné v dnešním složitém geopolitickém prostředí.
Významným bodem bilaterálních vztahů zůstává také energetika a společné infrastruktury. Během rozhovorů byl vyzdvižen pokrok v projektu výstavby první kazašské jaderné elektrárny, na které se podílejí ruské subjekty a která představuje jeden z hlavních vlajkových projektů v oblasti hospodářské kooperace obou sousedních zemí.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
