Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Vše přichází v souvislosti s rozsáhlým izraelským útokem na cíle v Íránu, který situaci na Blízkém východě dále vyostřil. Jordánské ozbrojené síly oznámily, že jejich systémy protivzdušné obrany byly aktivovány kvůli reálné hrozbě dopadu raket a dronů do obydlených oblastí. Armáda zároveň prohlásila, že "za žádných okolností" nepřipustí narušení svého vzdušného prostoru.
V reakci na stupňující se konflikt Jordánsko zároveň uzavřelo svůj vzdušný prostor. Tento krok označilo za preventivní opatření, jehož cílem je zajištění bezpečnosti letecké dopravy. Vzdušný prostor dočasně uzavřely také Írán a Izrael. Podle serveru Flightradar24 byla obloha nad těmito zeměmi v ranních hodinách prakticky prázdná.
Napjatou situaci pocítili i cestující. Letecká společnost Emirates, patřící k největším dopravcům v regionu, zrušila kvůli eskalaci bojů veškeré lety do a z Iráku, Jordánska, Libanonu a Íránu – a to na pátek i sobotu. Dopravce vyzval zákazníky, aby kontaktovali prodejce letenek nebo místní pobočky Emirates kvůli přebookování.
Jordánská vláda dala zároveň jasně najevo, že nechce, aby se její území stalo bitevním polem. Vládní mluvčí Mohammad Momani uvedl, že národní bezpečnost Jordánska je "červenou linií" a žádný pokus o její ohrožení nebude tolerován. Prohlášení připomíná podobnou rétoriku z dubna 2024, kdy Jordánsko rovněž sestřelovalo íránské střely mířící na Izrael, což vyvolalo vnitropolitickou kritiku.
Jordánsko, které uzavřelo mírovou smlouvu s Izraelem už v roce 1994, je dlouhodobě považováno za důležitého stabilizačního hráče v regionu. Úzce spolupracuje se západními zeměmi v oblasti bezpečnosti, hostí americké vojáky a je závislé na vojenské pomoci ze Spojených států. Současná krize však ukazuje, že jeho role je čím dál složitější – a zároveň zranitelnější.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
