Jordánsko po sestřelení raket a dronů uzavřelo vzdušný prostor. Nedělejte z nás bojiště, vzkazuje

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu
Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu, foto: flightradar24.com
Klára Marková 13. června 2025 10:58
Sdílej:

Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.

Vše přichází v souvislosti s rozsáhlým izraelským útokem na cíle v Íránu, který situaci na Blízkém východě dále vyostřil. Jordánské ozbrojené síly oznámily, že jejich systémy protivzdušné obrany byly aktivovány kvůli reálné hrozbě dopadu raket a dronů do obydlených oblastí. Armáda zároveň prohlásila, že "za žádných okolností" nepřipustí narušení svého vzdušného prostoru.

V reakci na stupňující se konflikt Jordánsko zároveň uzavřelo svůj vzdušný prostor. Tento krok označilo za preventivní opatření, jehož cílem je zajištění bezpečnosti letecké dopravy. Vzdušný prostor dočasně uzavřely také Írán a Izrael. Podle serveru Flightradar24 byla obloha nad těmito zeměmi v ranních hodinách prakticky prázdná.

Napjatou situaci pocítili i cestující. Letecká společnost Emirates, patřící k největším dopravcům v regionu, zrušila kvůli eskalaci bojů veškeré lety do a z Iráku, Jordánska, Libanonu a Íránu – a to na pátek i sobotu. Dopravce vyzval zákazníky, aby kontaktovali prodejce letenek nebo místní pobočky Emirates kvůli přebookování.

Jordánská vláda dala zároveň jasně najevo, že nechce, aby se její území stalo bitevním polem. Vládní mluvčí Mohammad Momani uvedl, že národní bezpečnost Jordánska je "červenou linií" a žádný pokus o její ohrožení nebude tolerován. Prohlášení připomíná podobnou rétoriku z dubna 2024, kdy Jordánsko rovněž sestřelovalo íránské střely mířící na Izrael, což vyvolalo vnitropolitickou kritiku.

Jordánsko, které uzavřelo mírovou smlouvu s Izraelem už v roce 1994, je dlouhodobě považováno za důležitého stabilizačního hráče v regionu. Úzce spolupracuje se západními zeměmi v oblasti bezpečnosti, hostí americké vojáky a je závislé na vojenské pomoci ze Spojených států. Současná krize však ukazuje, že jeho role je čím dál složitější – a zároveň zranitelnější. 

Stalo se
Novinky
Bílý dům

V Bílém domě začaly po volbách personální čistky

Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv může být znovu otevřen jako součást inspekce jaderných zařízení

Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.

Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.