Po izraelském leteckém úderu na íránské území se řada světových zemí vyjádřila znepokojeně a volá po zdrženlivosti. Reakce se pohybují od přímého odsouzení až po varování před možnou destabilizací celého regionu.
Rijád ostře kritizoval izraelské akce, které označil za „otevřenou agresi“ vůči Íránu. Podle tamního ministerstva zahraničí útok porušuje suverenitu státu a mezinárodní pravidla, a může mít vážné dopady na bezpečnost celého regionu.
Čínské zastoupení v Teheránu popsalo situaci jako „napjatou a nepředvídatelnou“. Doporučilo svým občanům v Íránu, aby se vyhýbali přeplněným místům a zvýšili svou bezpečnostní ostražitost.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA se na izraelských úderech nepodílely a že prioritou Washingtonu je nyní ochrana amerických jednotek rozmístěných v oblasti.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová označila situaci za znepokojivou a vyzvala ke klidnému řešení sporů diplomatickou cestou.
Také premiér Nového Zélandu Christopher Luxon považuje útok za „nepříznivý vývoj“ a upozornil, že jednání o íránském jaderném programu, která měla proběhnout v Ománu, mohla být lepším řešením – jejich osud je však nyní nejistý.
Generální tajemník OSN António Guterres prostřednictvím mluvčího vyzval k uklidnění situace a odmítl jakékoliv kroky, které by mohly vést k další vojenské eskalaci. Zároveň upozornil, že konflikt může rychle přerůst v regionální válku.
Indie, která udržuje dobré vztahy s Íránem i Izraelem, vyjádřila obavy z rostoucího napětí. Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že pozorně sleduje vývoj a vyzvalo ke zdrženlivosti na obou stranách.
Britský premiér Keir Starmer označil současnou situaci za vážnou a znepokojující a apeloval na Izrael i Írán, aby okamžitě snížili napětí.
Podle ministra zahraničí Davida Lammyho je situace „vážnou hrozbou pro stabilitu Blízkého východu i celosvětovou bezpečnost“. Oba politici se shodli, že je třeba vrátit se k diplomatickému řešení.
Jordánské úřady dočasně uzavřely vzdušný prostor, a to z důvodu bezpečnostních rizik po útoku. Stejný krok učinil i Írán a Izrael. Letecký provoz nad oběma zeměmi prakticky ustal.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.