Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.
Králov bratr byl zatčen, odveden ze svého domova na královském panství Sandringham, vyfotografován a byly mu odebrány otisky prstů. Ještě před několika dny přitom tento muž obýval Royal Lodge, luxusní sídlo s třiceti pokoji ve Windsor Great Parku. Před pár týdny byl stále titulován jako „princ“ a prostřednictvím paláce vydával prohlášení o své službě a nevině.
Není to tak dávno, co se objevoval po boku ostatních členů rodiny na oficiálních akcích, jako byl pohřeb vévodkyně z Kentu. Po celá léta, i po svém stažení z role obchodního zmocněnce v roce 2011, využíval Buckinghamský palác jako kulisu pro své investiční projekty. Současnou pozici krále mu nikdo nezávidí, i když jeho zastánci vyzdvihují rychlost, s jakou zbavil bratra titulů i domova.
Obhájci krále poukazují na to, že Karel III. jednal s nevídaným odhodláním a slíbil spolupráci při jakémkoli vyšetřování. V prohlášení vydaném po zatčení se navíc neobjevila jediná zmínka o pokrevním poutu mezi ním a Andrewem. Král vyjádřil „nejhlubší znepokojení“ nad podezřením ze zneužití pravomoci úřední osoby a zdůraznil, že zákon musí jít svou cestou.
Podle královského životopisce Jonathana Dimblebyho je nutné striktně oddělovat rodinu jako soukromou jednotku od instituce monarchie. Dimbleby se domnívá, že samotné zatčení monarchii nepoškodí, pokud lidé pochopí tento rozdíl. Mnozí věří, že zacházení s Andrewem jako s běžným podezřelým by mohlo paláci poskytnout určitý prostor k nadechnutí a zmírnit celkové škody.
Jenže pro většinu veřejnosti je rozlišení mezi veřejnou rolí a soukromým životem členů rodiny, o které se palác tak snaží, zcela nečitelné. Palác, královská rodina a monarchie se v očích lidí slévají v jeden celek. I když Andrew už nestojí na balkoně Buckinghamského paláce, po více než šest desetiletí byl součástí toho, co princ Philip nazýval „rodinným podnikem“.
Představa, že jde o čistě soukromou záležitost, je proto nereálná. Mountbatten-Windsor je bývalým princem a stále zůstává v linii následnictví na trůn, což je pro dědičnou monarchii klíčový bod. I kdyby byl považován za prostého občana, jeho minulost a vazby na královský dvůr by k vyvolání kontroverze bohatě stačily.
Zatímco královi příznivci zdůrazňují jeho dosavadní kroky, kritici se ptají, proč instituce nejednala dříve. Otázkou zůstává, proč se nikdo nezajímal o narůstající zprávy a obvinění mnohem dříve a v jakém bodě se postoj k bývalému princi vlastně změnil.
Íránští představitelé dávají všemožně najevo, že se nehroutí z amerického tlaku. Diplomaté, kteří režim zastupují v jednom z afrických států, dokonce přirovnali dvojici vrcholných politiků administrativy Donalda Trumpa ke známým českým animovaným postavičkám.
Dáda Patrasová v uplynulých dnech konečně vyrazila do společnosti, přičemž u toho nechyběl její manžel Felix Slováček. Došlo tak k situaci, která zaujala celé Česko. Jen tak přejít ji nemohla ani sama herečka. Co psala poté, co se vše seběhlo, na sociální sítě?
Policisté i ve spolupráci s kolegy ze zahraničí dopadli další dva podezřelé v kauze březnového požáru haly v Pardubicích, který se vyšetřuje pro podezření ze spáchání teroristického útoku. Stopy přivedly vyšetřovatele až do Bulharska.
Spousta z nás asi chápe Dominiku Gottovou, která se raději rozhodla žít v klidu ve Finsku. Nyní o sobě po delší době dala zase vědět. Podle svých slov se má dobře, v jejím životě se nic zásadního nezměnilo. Přesto se potýká s jednou věcí, která ji momentálně trápí.
Írán se amerického prezidenta Donalda Trumpa nezalekl ani ve chvíli, kdy do svých výhružek zakomponoval sprostá slova. Teherán se snaží nepřátele odradit od avizovaných útoků na elektrárny či mosty, které mají přijít, pokud nedojde k dohodě.
Česko si právě dnes připomíná všemi milovanou Aničku Slováčkovou, protože uplynul rok od chvíle, kdy podlehla zákeřné rakovině. O její odkaz pečuje rodina, která v jednom případě musela nepříjemně zakročit.
Češi se v minulém týdnu dozvěděli, jak chce Babišova vláda ovlivnit ceny pohonných hmot. Denně se bude stanovovat maximální cena. Premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, jak má systém fungovat. Řidiči by vždy už večer měli vědět, kolik je další den bude maximálně stát litr paliva.
Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.