Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Vyšší než předpokládané deficity při nadále poměrně nízké nezaměstnanosti vážně hrozí vyvolat citelné inflační tlaky, které ještě umocní dopady války v Perském zálivu. Oboje by v pětiletém horizontu potenciálně výrazně zvýšilo dluhopisové výnosy. Takže může být škoda se zamknout na celých pět let v Dluhopisech republiky, když lze pořídit srovnatelně bezpečné dluhopisy třeba na 18 či 36 měsíců, a to za lepší výnos. A po 18, resp. 36 měsících se člověk může opět rozhodnout dle momentální situace, jaká bude panovat. A potenciálně kvůli vyšší inflaci a zvýšeným výnosům dosáhnout takovýmto postupem po kraších investičních obdobích celkově výrazně vyššího výnosu, jenž více než vykompenzuje i nižší kreditní riziko státu v kombinaci s daňovým zvýhodněním Dluhopisů republiky.
A co tedy pořídit protiinflační variantu Dluhopisů Republiky. Opět: pět let je dlouhá doba a za jistých okolností se mohou během ní inflační či stagflační tendence globální ekonomiky při krizovém vývoji poměrně rychle – rychleji než za pět let – překlopit v dezinflační, ba deflační vývoj. A ten by znamenaly potenciálně zbytečně nízký výnos protiinflačních Dluhopisů republiky v druhé polovině jejich doby do splatnosti (i při zahrnutí speciálního bonusu na konci jejich splatnosti).
Příkladem je rok 2008, kdy Evropská centrální banka tehdy před prázdninami ještě zvedla svoji základní sazbu, i kvůli vysokým cenám komodit v čele s ropou (ta byla tehdy nominálně dražší než dnes, o to více reálně), načež od druhé poloviny roku 2008 do poloviny roku 2009 kvůli finanční krizi základní sazbu prudce srazila, ze 4 na 1 %. Od začátku roku 2009 do začátku roku 2010, během jediného roku, přitom dramaticky klesla meziroční inflace v Česku, z takřka 6 % na méně než 1 %. Přitom výnos tříletých dluhopisů vlády ČR tehdy během toho ročního období sice také klesl, ale mnohem méně výrazně, jen z necelých 3 % na 2,4 %.
Navázat se tedy skrze Dluhopisy republiky investičně na předpokládanou inflační vlnu se může během pětiletého období také vymstít.
Prostě pětileté zamčení se v Dluhopisech republiky představuje jejich zásadní nevýhodu v této geopoliticky turbulentní době, kdy se lze nadít zrovna tak inflace jako krizové deflace, kdy navíc hrozí daleko výraznější tempo zadlužování Česka, třeba kvůli nutnosti zvyšovat výdaje na zbrojení.
Prozíravější než kdy jindy je investování do dluhopisů, které umožňuje díky kratší době do splatnosti větší flexibilitu a pružnější reakci na nastalé podmínky, aniž by se člověk zamknul ve zbytečně nízkém výnosu.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.