Druhá administrativa Donalda Trumpa přinesla návrat agresivní zahraniční politiky založené na síle. Během pouhých dvou měsíců Trump vyvolal obchodní války s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií, pohrozil anexí Grónska, pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a zahájil jednání s Ruskem o příměří. Jeho hrozby o vystoupení USA z NATO způsobily mezi evropskými státy značné obavy, které nyní urychlují proces přezbrojení.
Evropská komise proto 4. března představila ambiciózní plán ReArm Europe, jehož cílem je navýšit obranné výdaje EU o 800 miliard eur během čtyř let. Německo pak 14. března učinilo historický krok – nastupující konzervativní kancléř Friedrich Merz získal podporu pro reformu ústavního dluhového brzdy, čímž otevřel cestu k rekordnímu bilionovému investičnímu balíku pro obranu a infrastrukturu.
Navzdory těmto rozhodným krokům chybí podle expertů z webu The Conversation v debatě o evropské bezpečnosti strategická vize. Pozornost médií se zaměřuje především na nákup zbraní a munice, přičemž tři klíčové oblasti zůstávají přehlíženy.
1. Masivní vojenský nábor
Evropské státy budou muset zásadně navýšit počet vojáků, aby vykompenzovaly klesající přítomnost amerických sil na kontinentu. Odhady hovoří o potřebě 200 000 až 300 000 nových vojáků – tedy přibližně tolik, kolik činí nový model sil NATO schválený na summitu v Madridu v roce 2022.
Otázkou však zůstává, odkud tito noví vojáci přijdou. Sloučení národních armád do většího evropského bojového celku není snadné – a to nejen po stránce organizační, ale především politické. Klíčové bude vyjasnit, kdo by evropskému obrannému uskupení velel a jak by se řešily případy, kdy by rozhodnutí o obraně bylo v rozporu s politikou jednotlivých států.
2. Francouzský jaderný deštník
Vedle konvenční obrany musí Evropa investovat i do jaderného odstrašení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na ostatní členské státy EU. Otázkou však zůstává, zda stávající francouzské síly „force de frappe“ stačí na odstrašení Ruska, které disponuje mnohem větším jaderným arzenálem.
Velká Británie mezitím přehodnocuje roli svých jaderných střel Trident, které však zastarávají a jsou do značné míry závislé na USA.
V této oblasti se navíc začínají objevovat rozpory mezi evropskými lídry. Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyzval k umístění amerických jaderných zbraní na polském území. Tento požadavek, přestože je vzhledem k významným polským výdajům na obranu pochopitelný, podkopává snahu o evropskou obrannou nezávislost.
3. Mezinárodní koordinace
Evropská obranná spolupráce čelí velkým logistickým a organizačním překážkám. EU 18. března představila novou „Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany“, která definuje strategii pro posílení výroby, bojovou připravenost a vytvoření jednotného obranného trhu v Evropě.
Podle odborníka z EUISS Giuseppeho Spatafory by EU měla využít nové finanční nástroje k rozvoji celoevropských vojenských schopností, které umožní úspěšně čelit Rusku i bez americké podpory. To zahrnuje například moderní velitelské a kontrolní systémy, schopnosti dlouhého dosahu a účinnou protiraketovou obranu.
Výzvy a překážky
Evropské přezbrojení přináší kromě příležitostí i zásadní rizika. Mezi tři hlavní problémy patří:
1. Veřejná podpora přezbrojení
Evropané sice podporují větší autonomii kontinentu v oblasti obrany, avšak zároveň se zdráhají nést vysoké náklady spojené s tímto úsilím. Zejména mladší generace v západní Evropě nemají dostatek informací o obraně, přičemž vojenská služba či účast v ozbrojeném konfliktu je pro většinu z nich nepřijatelná.
2. Fragmentovaný obranný průmysl
Evropské státy stále z velké části spoléhají na nákupy zbraní mimo EU – především z USA. Přestože Evropa nemůže okamžitě ukončit tuto závislost, měla by se zaměřit na rozvoj domácího obranného průmyslu prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství a investic do inovací.
3. Chybějící strategický rámec
Evropa zatím nemá jasnou strategii, jak svou obranu organizovat. Možnosti jsou dvě: posílený evropský pilíř v rámci NATO, nebo nová obranná aliance propojená s EU, ale bez účasti USA. Jaký model bude nejúčinnější, zůstává nejasné.
Plán ReArm Europe sice dává členským státům velkou volnost v rozhodování o formátu a rozsahu přezbrojení, avšak hrozí, že se bude opakovat dosavadní roztříštěný přístup k obraně. Bez jasné koordinace by evropské obranné úsilí mohlo ztratit na efektivitě a narazit na očekávání veřejnosti.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.