Jak vyzbrojit Evropu a ochránit se před Ruskem? Klíčové jsou tyto tři faktory

Ozbrojené síly Polské republiky
Ozbrojené síly Polské republiky, foto: Fb/Donald Tusk
Klára Marková 20. března 2025 11:24
Sdílej:

Druhá administrativa Donalda Trumpa přinesla návrat agresivní zahraniční politiky založené na síle. Během pouhých dvou měsíců Trump vyvolal obchodní války s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií, pohrozil anexí Grónska, pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a zahájil jednání s Ruskem o příměří. Jeho hrozby o vystoupení USA z NATO způsobily mezi evropskými státy značné obavy, které nyní urychlují proces přezbrojení.

Evropská komise proto 4. března představila ambiciózní plán ReArm Europe, jehož cílem je navýšit obranné výdaje EU o 800 miliard eur během čtyř let. Německo pak 14. března učinilo historický krok – nastupující konzervativní kancléř Friedrich Merz získal podporu pro reformu ústavního dluhového brzdy, čímž otevřel cestu k rekordnímu bilionovému investičnímu balíku pro obranu a infrastrukturu.

Navzdory těmto rozhodným krokům chybí podle expertů z webu The Conversation v debatě o evropské bezpečnosti strategická vize. Pozornost médií se zaměřuje především na nákup zbraní a munice, přičemž tři klíčové oblasti zůstávají přehlíženy.

1. Masivní vojenský nábor

Evropské státy budou muset zásadně navýšit počet vojáků, aby vykompenzovaly klesající přítomnost amerických sil na kontinentu. Odhady hovoří o potřebě 200 000 až 300 000 nových vojáků – tedy přibližně tolik, kolik činí nový model sil NATO schválený na summitu v Madridu v roce 2022.

Otázkou však zůstává, odkud tito noví vojáci přijdou. Sloučení národních armád do většího evropského bojového celku není snadné – a to nejen po stránce organizační, ale především politické. Klíčové bude vyjasnit, kdo by evropskému obrannému uskupení velel a jak by se řešily případy, kdy by rozhodnutí o obraně bylo v rozporu s politikou jednotlivých států.

2. Francouzský jaderný deštník

Vedle konvenční obrany musí Evropa investovat i do jaderného odstrašení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na ostatní členské státy EU. Otázkou však zůstává, zda stávající francouzské síly „force de frappe“ stačí na odstrašení Ruska, které disponuje mnohem větším jaderným arzenálem.

Velká Británie mezitím přehodnocuje roli svých jaderných střel Trident, které však zastarávají a jsou do značné míry závislé na USA.

V této oblasti se navíc začínají objevovat rozpory mezi evropskými lídry. Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyzval k umístění amerických jaderných zbraní na polském území. Tento požadavek, přestože je vzhledem k významným polským výdajům na obranu pochopitelný, podkopává snahu o evropskou obrannou nezávislost.

3. Mezinárodní koordinace

Evropská obranná spolupráce čelí velkým logistickým a organizačním překážkám. EU 18. března představila novou „Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany“, která definuje strategii pro posílení výroby, bojovou připravenost a vytvoření jednotného obranného trhu v Evropě.

Podle odborníka z EUISS Giuseppeho Spatafory by EU měla využít nové finanční nástroje k rozvoji celoevropských vojenských schopností, které umožní úspěšně čelit Rusku i bez americké podpory. To zahrnuje například moderní velitelské a kontrolní systémy, schopnosti dlouhého dosahu a účinnou protiraketovou obranu.

Výzvy a překážky

Evropské přezbrojení přináší kromě příležitostí i zásadní rizika. Mezi tři hlavní problémy patří:

1. Veřejná podpora přezbrojení
Evropané sice podporují větší autonomii kontinentu v oblasti obrany, avšak zároveň se zdráhají nést vysoké náklady spojené s tímto úsilím. Zejména mladší generace v západní Evropě nemají dostatek informací o obraně, přičemž vojenská služba či účast v ozbrojeném konfliktu je pro většinu z nich nepřijatelná.

2. Fragmentovaný obranný průmysl
Evropské státy stále z velké části spoléhají na nákupy zbraní mimo EU – především z USA. Přestože Evropa nemůže okamžitě ukončit tuto závislost, měla by se zaměřit na rozvoj domácího obranného průmyslu prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství a investic do inovací.

3. Chybějící strategický rámec
Evropa zatím nemá jasnou strategii, jak svou obranu organizovat. Možnosti jsou dvě: posílený evropský pilíř v rámci NATO, nebo nová obranná aliance propojená s EU, ale bez účasti USA. Jaký model bude nejúčinnější, zůstává nejasné.

Plán ReArm Europe sice dává členským státům velkou volnost v rozhodování o formátu a rozsahu přezbrojení, avšak hrozí, že se bude opakovat dosavadní roztříštěný přístup k obraně. Bez jasné koordinace by evropské obranné úsilí mohlo ztratit na efektivitě a narazit na očekávání veřejnosti. 

Stalo se
Novinky
Komentář
Vladimir Putin

Putin si zahrává s největším omylem ve své kariéře. Následky mohou být pro Rusko devastující

Ruská invaze do Pobaltí už není jen teoretickým scénářem. Pokud Moskva skutečně zaútočí, může tím spustit řetězec událostí, který skončí střetem s připraveným, vyzbrojeným a odhodlaným protivníkem. Ruští vojáci by vstoupili do míst, kde mají pušku i kameny a stromy – a smějí se ve finštině.

Novinky
Radosław Sikorski

Polsku došla trpělivost: Nebudeme čekat donekonečna, buď Putin přestane vést válku, nebo přijde reakce

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval k určení pevného termínu pro jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Ve svém prohlášení po setkání v Madridu s představiteli tzv. unijní Velké pětky zdůraznil, že Evropa hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, a to jak finančně, tak vojensky.

Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Pokud Rusko zaútočí, USA Evropě nepomohou, ukázal tajný dokument

Tajný interní dokument amerického ministerstva obrany, podepsaný ministrem Pete Hegsethem, výrazně mění bezpečnostní strategii Spojených států a zaměřuje se především na odstrašení Číny od případné invaze na Tchaj-wan. Současně klade důraz na obranu domácího území USA, přičemž omezuje americkou angažovanost v Evropě a dalších regionech.

Novinky
Ilustrační foto

Vypukne třetí světová a dopadnou jaderné bomby. Experti řekli, jak se svět změní v příštích deseti letech

V roce 2025 přinesla každoroční zpráva Atlantic Council znepokojivý pohled na budoucnost světa v příštím desetiletí. Průzkum mezi předními globálními stratégy a odborníky na předvídání vývoje přinesl řadu alarmujících prognóz, které odrážejí napětí a nejistoty současného mezinárodního prostředí. Mezi nejvážnějšími obavami se objevuje možnost globální války, rostoucí riziko použití jaderných zbraní, pokračující konflikty v Ukrajině a Gaze bez vyhlídek na jejich spravedlivé a stabilní vyřešení, rostoucí vliv multipolárního světa bez funkčních mezinárodních institucí a další prohlubování demokratického úpadku, který někteří označují až za „demokratickou depresi“.