Druhá administrativa Donalda Trumpa přinesla návrat agresivní zahraniční politiky založené na síle. Během pouhých dvou měsíců Trump vyvolal obchodní války s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií, pohrozil anexí Grónska, pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a zahájil jednání s Ruskem o příměří. Jeho hrozby o vystoupení USA z NATO způsobily mezi evropskými státy značné obavy, které nyní urychlují proces přezbrojení.
Evropská komise proto 4. března představila ambiciózní plán ReArm Europe, jehož cílem je navýšit obranné výdaje EU o 800 miliard eur během čtyř let. Německo pak 14. března učinilo historický krok – nastupující konzervativní kancléř Friedrich Merz získal podporu pro reformu ústavního dluhového brzdy, čímž otevřel cestu k rekordnímu bilionovému investičnímu balíku pro obranu a infrastrukturu.
Navzdory těmto rozhodným krokům chybí podle expertů z webu The Conversation v debatě o evropské bezpečnosti strategická vize. Pozornost médií se zaměřuje především na nákup zbraní a munice, přičemž tři klíčové oblasti zůstávají přehlíženy.
1. Masivní vojenský nábor
Evropské státy budou muset zásadně navýšit počet vojáků, aby vykompenzovaly klesající přítomnost amerických sil na kontinentu. Odhady hovoří o potřebě 200 000 až 300 000 nových vojáků – tedy přibližně tolik, kolik činí nový model sil NATO schválený na summitu v Madridu v roce 2022.
Otázkou však zůstává, odkud tito noví vojáci přijdou. Sloučení národních armád do většího evropského bojového celku není snadné – a to nejen po stránce organizační, ale především politické. Klíčové bude vyjasnit, kdo by evropskému obrannému uskupení velel a jak by se řešily případy, kdy by rozhodnutí o obraně bylo v rozporu s politikou jednotlivých států.
2. Francouzský jaderný deštník
Vedle konvenční obrany musí Evropa investovat i do jaderného odstrašení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na ostatní členské státy EU. Otázkou však zůstává, zda stávající francouzské síly „force de frappe“ stačí na odstrašení Ruska, které disponuje mnohem větším jaderným arzenálem.
Velká Británie mezitím přehodnocuje roli svých jaderných střel Trident, které však zastarávají a jsou do značné míry závislé na USA.
V této oblasti se navíc začínají objevovat rozpory mezi evropskými lídry. Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyzval k umístění amerických jaderných zbraní na polském území. Tento požadavek, přestože je vzhledem k významným polským výdajům na obranu pochopitelný, podkopává snahu o evropskou obrannou nezávislost.
3. Mezinárodní koordinace
Evropská obranná spolupráce čelí velkým logistickým a organizačním překážkám. EU 18. března představila novou „Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany“, která definuje strategii pro posílení výroby, bojovou připravenost a vytvoření jednotného obranného trhu v Evropě.
Podle odborníka z EUISS Giuseppeho Spatafory by EU měla využít nové finanční nástroje k rozvoji celoevropských vojenských schopností, které umožní úspěšně čelit Rusku i bez americké podpory. To zahrnuje například moderní velitelské a kontrolní systémy, schopnosti dlouhého dosahu a účinnou protiraketovou obranu.
Výzvy a překážky
Evropské přezbrojení přináší kromě příležitostí i zásadní rizika. Mezi tři hlavní problémy patří:
1. Veřejná podpora přezbrojení
Evropané sice podporují větší autonomii kontinentu v oblasti obrany, avšak zároveň se zdráhají nést vysoké náklady spojené s tímto úsilím. Zejména mladší generace v západní Evropě nemají dostatek informací o obraně, přičemž vojenská služba či účast v ozbrojeném konfliktu je pro většinu z nich nepřijatelná.
2. Fragmentovaný obranný průmysl
Evropské státy stále z velké části spoléhají na nákupy zbraní mimo EU – především z USA. Přestože Evropa nemůže okamžitě ukončit tuto závislost, měla by se zaměřit na rozvoj domácího obranného průmyslu prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství a investic do inovací.
3. Chybějící strategický rámec
Evropa zatím nemá jasnou strategii, jak svou obranu organizovat. Možnosti jsou dvě: posílený evropský pilíř v rámci NATO, nebo nová obranná aliance propojená s EU, ale bez účasti USA. Jaký model bude nejúčinnější, zůstává nejasné.
Plán ReArm Europe sice dává členským státům velkou volnost v rozhodování o formátu a rozsahu přezbrojení, avšak hrozí, že se bude opakovat dosavadní roztříštěný přístup k obraně. Bez jasné koordinace by evropské obranné úsilí mohlo ztratit na efektivitě a narazit na očekávání veřejnosti.
Počasí v Česku, tedy především na Moravě a ve Slezsku, si žádá vydání dvou varování. Od nedělní 13. hodiny vstoupí v platnost výstraha před silnými bouřkami. Pro pondělní odpoledne varují meteorologové před vysokými teplotami.
Unijním úředníkům pokazil tento červencový víkend americký prezident Donald Trump, když oznámil, že od srpna uvalí třicetiprocentní clo na dovezené zboží z Evropské unie. V Bruselu se dnes narychlo sejdou velvyslanci členských zemí. Unijní diplomaté každopádně stále věří, že je možná dohoda s Američany.
Poprvé bez manžela po svém boku dorazila Andrea Bartošková v sobotu na slavnostní zakončení karlovarského filmového festivalu. Doprovod ale měla více než na úrovni. Společnost jí totiž dělal prezident Petr Pavel, který navštívil závěr 59. ročníku filmové přehlídky.
První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Asi všichni jsme se domnívali, že Dara Rolins bude mít radost z návratu Pavla Nedvěda do Česka. Teď už je to ale úplně jasné. Slovenská zpěvačka poskytla důkaz v podobě všeříkající fotografie ze svého domova.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?