Druhá administrativa Donalda Trumpa přinesla návrat agresivní zahraniční politiky založené na síle. Během pouhých dvou měsíců Trump vyvolal obchodní války s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií, pohrozil anexí Grónska, pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a zahájil jednání s Ruskem o příměří. Jeho hrozby o vystoupení USA z NATO způsobily mezi evropskými státy značné obavy, které nyní urychlují proces přezbrojení.
Evropská komise proto 4. března představila ambiciózní plán ReArm Europe, jehož cílem je navýšit obranné výdaje EU o 800 miliard eur během čtyř let. Německo pak 14. března učinilo historický krok – nastupující konzervativní kancléř Friedrich Merz získal podporu pro reformu ústavního dluhového brzdy, čímž otevřel cestu k rekordnímu bilionovému investičnímu balíku pro obranu a infrastrukturu.
Navzdory těmto rozhodným krokům chybí podle expertů z webu The Conversation v debatě o evropské bezpečnosti strategická vize. Pozornost médií se zaměřuje především na nákup zbraní a munice, přičemž tři klíčové oblasti zůstávají přehlíženy.
1. Masivní vojenský nábor
Evropské státy budou muset zásadně navýšit počet vojáků, aby vykompenzovaly klesající přítomnost amerických sil na kontinentu. Odhady hovoří o potřebě 200 000 až 300 000 nových vojáků – tedy přibližně tolik, kolik činí nový model sil NATO schválený na summitu v Madridu v roce 2022.
Otázkou však zůstává, odkud tito noví vojáci přijdou. Sloučení národních armád do většího evropského bojového celku není snadné – a to nejen po stránce organizační, ale především politické. Klíčové bude vyjasnit, kdo by evropskému obrannému uskupení velel a jak by se řešily případy, kdy by rozhodnutí o obraně bylo v rozporu s politikou jednotlivých států.
2. Francouzský jaderný deštník
Vedle konvenční obrany musí Evropa investovat i do jaderného odstrašení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na ostatní členské státy EU. Otázkou však zůstává, zda stávající francouzské síly „force de frappe“ stačí na odstrašení Ruska, které disponuje mnohem větším jaderným arzenálem.
Velká Británie mezitím přehodnocuje roli svých jaderných střel Trident, které však zastarávají a jsou do značné míry závislé na USA.
V této oblasti se navíc začínají objevovat rozpory mezi evropskými lídry. Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyzval k umístění amerických jaderných zbraní na polském území. Tento požadavek, přestože je vzhledem k významným polským výdajům na obranu pochopitelný, podkopává snahu o evropskou obrannou nezávislost.
3. Mezinárodní koordinace
Evropská obranná spolupráce čelí velkým logistickým a organizačním překážkám. EU 18. března představila novou „Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany“, která definuje strategii pro posílení výroby, bojovou připravenost a vytvoření jednotného obranného trhu v Evropě.
Podle odborníka z EUISS Giuseppeho Spatafory by EU měla využít nové finanční nástroje k rozvoji celoevropských vojenských schopností, které umožní úspěšně čelit Rusku i bez americké podpory. To zahrnuje například moderní velitelské a kontrolní systémy, schopnosti dlouhého dosahu a účinnou protiraketovou obranu.
Výzvy a překážky
Evropské přezbrojení přináší kromě příležitostí i zásadní rizika. Mezi tři hlavní problémy patří:
1. Veřejná podpora přezbrojení
Evropané sice podporují větší autonomii kontinentu v oblasti obrany, avšak zároveň se zdráhají nést vysoké náklady spojené s tímto úsilím. Zejména mladší generace v západní Evropě nemají dostatek informací o obraně, přičemž vojenská služba či účast v ozbrojeném konfliktu je pro většinu z nich nepřijatelná.
2. Fragmentovaný obranný průmysl
Evropské státy stále z velké části spoléhají na nákupy zbraní mimo EU – především z USA. Přestože Evropa nemůže okamžitě ukončit tuto závislost, měla by se zaměřit na rozvoj domácího obranného průmyslu prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství a investic do inovací.
3. Chybějící strategický rámec
Evropa zatím nemá jasnou strategii, jak svou obranu organizovat. Možnosti jsou dvě: posílený evropský pilíř v rámci NATO, nebo nová obranná aliance propojená s EU, ale bez účasti USA. Jaký model bude nejúčinnější, zůstává nejasné.
Plán ReArm Europe sice dává členským státům velkou volnost v rozhodování o formátu a rozsahu přezbrojení, avšak hrozí, že se bude opakovat dosavadní roztříštěný přístup k obraně. Bez jasné koordinace by evropské obranné úsilí mohlo ztratit na efektivitě a narazit na očekávání veřejnosti.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.