Druhá administrativa Donalda Trumpa přinesla návrat agresivní zahraniční politiky založené na síle. Během pouhých dvou měsíců Trump vyvolal obchodní války s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií, pohrozil anexí Grónska, pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a zahájil jednání s Ruskem o příměří. Jeho hrozby o vystoupení USA z NATO způsobily mezi evropskými státy značné obavy, které nyní urychlují proces přezbrojení.
Evropská komise proto 4. března představila ambiciózní plán ReArm Europe, jehož cílem je navýšit obranné výdaje EU o 800 miliard eur během čtyř let. Německo pak 14. března učinilo historický krok – nastupující konzervativní kancléř Friedrich Merz získal podporu pro reformu ústavního dluhového brzdy, čímž otevřel cestu k rekordnímu bilionovému investičnímu balíku pro obranu a infrastrukturu.
Navzdory těmto rozhodným krokům chybí podle expertů z webu The Conversation v debatě o evropské bezpečnosti strategická vize. Pozornost médií se zaměřuje především na nákup zbraní a munice, přičemž tři klíčové oblasti zůstávají přehlíženy.
1. Masivní vojenský nábor
Evropské státy budou muset zásadně navýšit počet vojáků, aby vykompenzovaly klesající přítomnost amerických sil na kontinentu. Odhady hovoří o potřebě 200 000 až 300 000 nových vojáků – tedy přibližně tolik, kolik činí nový model sil NATO schválený na summitu v Madridu v roce 2022.
Otázkou však zůstává, odkud tito noví vojáci přijdou. Sloučení národních armád do většího evropského bojového celku není snadné – a to nejen po stránce organizační, ale především politické. Klíčové bude vyjasnit, kdo by evropskému obrannému uskupení velel a jak by se řešily případy, kdy by rozhodnutí o obraně bylo v rozporu s politikou jednotlivých států.
2. Francouzský jaderný deštník
Vedle konvenční obrany musí Evropa investovat i do jaderného odstrašení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na ostatní členské státy EU. Otázkou však zůstává, zda stávající francouzské síly „force de frappe“ stačí na odstrašení Ruska, které disponuje mnohem větším jaderným arzenálem.
Velká Británie mezitím přehodnocuje roli svých jaderných střel Trident, které však zastarávají a jsou do značné míry závislé na USA.
V této oblasti se navíc začínají objevovat rozpory mezi evropskými lídry. Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyzval k umístění amerických jaderných zbraní na polském území. Tento požadavek, přestože je vzhledem k významným polským výdajům na obranu pochopitelný, podkopává snahu o evropskou obrannou nezávislost.
3. Mezinárodní koordinace
Evropská obranná spolupráce čelí velkým logistickým a organizačním překážkám. EU 18. března představila novou „Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany“, která definuje strategii pro posílení výroby, bojovou připravenost a vytvoření jednotného obranného trhu v Evropě.
Podle odborníka z EUISS Giuseppeho Spatafory by EU měla využít nové finanční nástroje k rozvoji celoevropských vojenských schopností, které umožní úspěšně čelit Rusku i bez americké podpory. To zahrnuje například moderní velitelské a kontrolní systémy, schopnosti dlouhého dosahu a účinnou protiraketovou obranu.
Výzvy a překážky
Evropské přezbrojení přináší kromě příležitostí i zásadní rizika. Mezi tři hlavní problémy patří:
1. Veřejná podpora přezbrojení
Evropané sice podporují větší autonomii kontinentu v oblasti obrany, avšak zároveň se zdráhají nést vysoké náklady spojené s tímto úsilím. Zejména mladší generace v západní Evropě nemají dostatek informací o obraně, přičemž vojenská služba či účast v ozbrojeném konfliktu je pro většinu z nich nepřijatelná.
2. Fragmentovaný obranný průmysl
Evropské státy stále z velké části spoléhají na nákupy zbraní mimo EU – především z USA. Přestože Evropa nemůže okamžitě ukončit tuto závislost, měla by se zaměřit na rozvoj domácího obranného průmyslu prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství a investic do inovací.
3. Chybějící strategický rámec
Evropa zatím nemá jasnou strategii, jak svou obranu organizovat. Možnosti jsou dvě: posílený evropský pilíř v rámci NATO, nebo nová obranná aliance propojená s EU, ale bez účasti USA. Jaký model bude nejúčinnější, zůstává nejasné.
Plán ReArm Europe sice dává členským státům velkou volnost v rozhodování o formátu a rozsahu přezbrojení, avšak hrozí, že se bude opakovat dosavadní roztříštěný přístup k obraně. Bez jasné koordinace by evropské obranné úsilí mohlo ztratit na efektivitě a narazit na očekávání veřejnosti.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.