Druhá administrativa Donalda Trumpa přinesla návrat agresivní zahraniční politiky založené na síle. Během pouhých dvou měsíců Trump vyvolal obchodní války s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií, pohrozil anexí Grónska, pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a zahájil jednání s Ruskem o příměří. Jeho hrozby o vystoupení USA z NATO způsobily mezi evropskými státy značné obavy, které nyní urychlují proces přezbrojení.
Evropská komise proto 4. března představila ambiciózní plán ReArm Europe, jehož cílem je navýšit obranné výdaje EU o 800 miliard eur během čtyř let. Německo pak 14. března učinilo historický krok – nastupující konzervativní kancléř Friedrich Merz získal podporu pro reformu ústavního dluhového brzdy, čímž otevřel cestu k rekordnímu bilionovému investičnímu balíku pro obranu a infrastrukturu.
Navzdory těmto rozhodným krokům chybí podle expertů z webu The Conversation v debatě o evropské bezpečnosti strategická vize. Pozornost médií se zaměřuje především na nákup zbraní a munice, přičemž tři klíčové oblasti zůstávají přehlíženy.
1. Masivní vojenský nábor
Evropské státy budou muset zásadně navýšit počet vojáků, aby vykompenzovaly klesající přítomnost amerických sil na kontinentu. Odhady hovoří o potřebě 200 000 až 300 000 nových vojáků – tedy přibližně tolik, kolik činí nový model sil NATO schválený na summitu v Madridu v roce 2022.
Otázkou však zůstává, odkud tito noví vojáci přijdou. Sloučení národních armád do většího evropského bojového celku není snadné – a to nejen po stránce organizační, ale především politické. Klíčové bude vyjasnit, kdo by evropskému obrannému uskupení velel a jak by se řešily případy, kdy by rozhodnutí o obraně bylo v rozporu s politikou jednotlivých států.
2. Francouzský jaderný deštník
Vedle konvenční obrany musí Evropa investovat i do jaderného odstrašení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na ostatní členské státy EU. Otázkou však zůstává, zda stávající francouzské síly „force de frappe“ stačí na odstrašení Ruska, které disponuje mnohem větším jaderným arzenálem.
Velká Británie mezitím přehodnocuje roli svých jaderných střel Trident, které však zastarávají a jsou do značné míry závislé na USA.
V této oblasti se navíc začínají objevovat rozpory mezi evropskými lídry. Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyzval k umístění amerických jaderných zbraní na polském území. Tento požadavek, přestože je vzhledem k významným polským výdajům na obranu pochopitelný, podkopává snahu o evropskou obrannou nezávislost.
3. Mezinárodní koordinace
Evropská obranná spolupráce čelí velkým logistickým a organizačním překážkám. EU 18. března představila novou „Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany“, která definuje strategii pro posílení výroby, bojovou připravenost a vytvoření jednotného obranného trhu v Evropě.
Podle odborníka z EUISS Giuseppeho Spatafory by EU měla využít nové finanční nástroje k rozvoji celoevropských vojenských schopností, které umožní úspěšně čelit Rusku i bez americké podpory. To zahrnuje například moderní velitelské a kontrolní systémy, schopnosti dlouhého dosahu a účinnou protiraketovou obranu.
Výzvy a překážky
Evropské přezbrojení přináší kromě příležitostí i zásadní rizika. Mezi tři hlavní problémy patří:
1. Veřejná podpora přezbrojení
Evropané sice podporují větší autonomii kontinentu v oblasti obrany, avšak zároveň se zdráhají nést vysoké náklady spojené s tímto úsilím. Zejména mladší generace v západní Evropě nemají dostatek informací o obraně, přičemž vojenská služba či účast v ozbrojeném konfliktu je pro většinu z nich nepřijatelná.
2. Fragmentovaný obranný průmysl
Evropské státy stále z velké části spoléhají na nákupy zbraní mimo EU – především z USA. Přestože Evropa nemůže okamžitě ukončit tuto závislost, měla by se zaměřit na rozvoj domácího obranného průmyslu prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství a investic do inovací.
3. Chybějící strategický rámec
Evropa zatím nemá jasnou strategii, jak svou obranu organizovat. Možnosti jsou dvě: posílený evropský pilíř v rámci NATO, nebo nová obranná aliance propojená s EU, ale bez účasti USA. Jaký model bude nejúčinnější, zůstává nejasné.
Plán ReArm Europe sice dává členským státům velkou volnost v rozhodování o formátu a rozsahu přezbrojení, avšak hrozí, že se bude opakovat dosavadní roztříštěný přístup k obraně. Bez jasné koordinace by evropské obranné úsilí mohlo ztratit na efektivitě a narazit na očekávání veřejnosti.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.