Volby v Austrálii, které se konají tuto sobotu, se staly nečekaným barometrem globálního vlivu Donalda Trumpa. Ačkoliv australský opoziční lídr Peter Dutton dlouhodobě odmítá jakékoli přirovnání ke kontroverznímu americkému prezidentovi, stále častěji se stává jeho nechtěnou kopií v očích voličů – a to mu může zlomit politický vaz.
Dutton, který je předsedou Liberální strany, se snažil předvolební kampaň stavět na ekonomických tématech a tvrdém postoji vůči migraci, ale jeho styl a rétorika nezřídka připomínají Trumpovu populistickou politiku.
Bývalý ministr obrany a vnitra si vysloužil přezdívku „Trump z Temu“ – podle čínského e-shopu s levnými napodobeninami. Ač sám tvrdí, že je „svým vlastním člověkem“, mnohé voliče ani politology o tom nepřesvědčil, píše CNN.
Dutton čelí kritice za štvaní kulturních válek, osočování veřejnoprávních médií z nenávistné agendy i za protiimigrační výpady. Kampaň Liberální strany se navíc opírala o podporu miliardářky Giny Rinehartové, která sympatizuje s Trumpem a jeho heslem „drill, baby, drill“.
Jenže to, co mělo být výhodou, se ukázalo jako břemeno. Americký prezident totiž nedávno uvalil globální cla, která postihla i australské exporty, včetně hliníku. Volební zisk se proměnil v ztrátu, podobně jako v Kanadě, kde konzervativci minulý týden prohráli volby navzdory očekávání vítězství.
Podle odborníků jako Marija Taflaga z Australské národní univerzity je v Austrálii vidět „zředěná verze“ kanadského scénáře. Trumpova nepředvídatelnost podle ní paradoxně posílila pozici dosavadního premiéra Anthonyho Albaneseho, který podle aktuálních průzkumů míří k vítězství.
Dutton přitom bojuje i o přežití ve vlastním volebním obvodu Dickson na předměstí Brisbane, který drží s náskokem pouhých 1,7 %. O křeslo ho připravit mohou jak kandidátka vládní Labour Party, tak i progresivní nezávislá politička Ellie Smithová.
Volby se odehrávají v době, kdy australská veřejnost pečlivě sleduje vývoj v USA. Nespokojenost s Trumpovým postojem k Austrálii, včetně zavedení 10% cla, výroky o podhodnocení australských léků a výpadů proti australskému hliníku, zasáhla zvláště starší voliče. Ti sledují, jak jejich penzijní fondy klesají v důsledku rozkolísaných trhů.
Dutton tak ve snaze distancovat se od Trumpa během televizní debaty lakonicky prohlásil: „Neznám Donalda Trumpa, nikdy jsem se s ním nesetkal.“ Jenže příměry a strategie v jeho kampani vyvolávají jiné dojmy – včetně slibu snížit počet státních zaměstnanců o 41 000, zrušit práci z domova či přehodnotit školní osnovy kvůli „woke“ tématům.
Zajímavým koloritem letošních voleb je také vstup nové strany „Trumpet of Patriots“, kterou založil miliardář Clive Palmer. Ten slibuje rozbití dvoustranického systému a „velkolepý návrat Austrálie“. Přesto se hlavní souboj opět odehrává mezi Labouristy a Liberály.
Významným faktorem letošních voleb je i demografický zlom – poprvé v historii budou mít Mileniálové a generace Z větší volební váhu než starší generace. Tito voliči jsou obecně progresivnější a častěji nakloněni alternativám, což by mohlo Laboristům paradoxně ubrat některé mandáty a donutit je k vytvoření menšinové vlády.
Profesor Frank Bongiorno však podotýká, že případná porážka Duttona nepůjde jen na vrub Trumpa. „Liberální kampaň byla špatně připravená a spoléhala na to, že lidé budou na vládu natolik naštvaní, že zatouží po změně. Jenže ta vláda nebyla vyloženě špatná,“ dodává.
Kampaň postrádala vášeň i mobilizaci, jakou vyvolal pád předchozího premiéra Scotta Morrisona. I podle Simona Jackmana z University of Sydney tentokrát voliči volí spíš z povinnosti než s nadšením. „Nejde o snahu svrhnout vládu. Spíš o to mít to za sebou.“
Jak sobotní volby dopadnou, zatím není zcela jasné. Jedno ale už teď platí: globální dopad Donalda Trumpa sahá mnohem dál než jen k hranicím Spojených států – a pro konzervativní politiky je stále častěji politickou přítěží.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.