Volby v Austrálii, které se konají tuto sobotu, se staly nečekaným barometrem globálního vlivu Donalda Trumpa. Ačkoliv australský opoziční lídr Peter Dutton dlouhodobě odmítá jakékoli přirovnání ke kontroverznímu americkému prezidentovi, stále častěji se stává jeho nechtěnou kopií v očích voličů – a to mu může zlomit politický vaz.
Dutton, který je předsedou Liberální strany, se snažil předvolební kampaň stavět na ekonomických tématech a tvrdém postoji vůči migraci, ale jeho styl a rétorika nezřídka připomínají Trumpovu populistickou politiku.
Bývalý ministr obrany a vnitra si vysloužil přezdívku „Trump z Temu“ – podle čínského e-shopu s levnými napodobeninami. Ač sám tvrdí, že je „svým vlastním člověkem“, mnohé voliče ani politology o tom nepřesvědčil, píše CNN.
Dutton čelí kritice za štvaní kulturních válek, osočování veřejnoprávních médií z nenávistné agendy i za protiimigrační výpady. Kampaň Liberální strany se navíc opírala o podporu miliardářky Giny Rinehartové, která sympatizuje s Trumpem a jeho heslem „drill, baby, drill“.
Jenže to, co mělo být výhodou, se ukázalo jako břemeno. Americký prezident totiž nedávno uvalil globální cla, která postihla i australské exporty, včetně hliníku. Volební zisk se proměnil v ztrátu, podobně jako v Kanadě, kde konzervativci minulý týden prohráli volby navzdory očekávání vítězství.
Podle odborníků jako Marija Taflaga z Australské národní univerzity je v Austrálii vidět „zředěná verze“ kanadského scénáře. Trumpova nepředvídatelnost podle ní paradoxně posílila pozici dosavadního premiéra Anthonyho Albaneseho, který podle aktuálních průzkumů míří k vítězství.
Dutton přitom bojuje i o přežití ve vlastním volebním obvodu Dickson na předměstí Brisbane, který drží s náskokem pouhých 1,7 %. O křeslo ho připravit mohou jak kandidátka vládní Labour Party, tak i progresivní nezávislá politička Ellie Smithová.
Volby se odehrávají v době, kdy australská veřejnost pečlivě sleduje vývoj v USA. Nespokojenost s Trumpovým postojem k Austrálii, včetně zavedení 10% cla, výroky o podhodnocení australských léků a výpadů proti australskému hliníku, zasáhla zvláště starší voliče. Ti sledují, jak jejich penzijní fondy klesají v důsledku rozkolísaných trhů.
Dutton tak ve snaze distancovat se od Trumpa během televizní debaty lakonicky prohlásil: „Neznám Donalda Trumpa, nikdy jsem se s ním nesetkal.“ Jenže příměry a strategie v jeho kampani vyvolávají jiné dojmy – včetně slibu snížit počet státních zaměstnanců o 41 000, zrušit práci z domova či přehodnotit školní osnovy kvůli „woke“ tématům.
Zajímavým koloritem letošních voleb je také vstup nové strany „Trumpet of Patriots“, kterou založil miliardář Clive Palmer. Ten slibuje rozbití dvoustranického systému a „velkolepý návrat Austrálie“. Přesto se hlavní souboj opět odehrává mezi Labouristy a Liberály.
Významným faktorem letošních voleb je i demografický zlom – poprvé v historii budou mít Mileniálové a generace Z větší volební váhu než starší generace. Tito voliči jsou obecně progresivnější a častěji nakloněni alternativám, což by mohlo Laboristům paradoxně ubrat některé mandáty a donutit je k vytvoření menšinové vlády.
Profesor Frank Bongiorno však podotýká, že případná porážka Duttona nepůjde jen na vrub Trumpa. „Liberální kampaň byla špatně připravená a spoléhala na to, že lidé budou na vládu natolik naštvaní, že zatouží po změně. Jenže ta vláda nebyla vyloženě špatná,“ dodává.
Kampaň postrádala vášeň i mobilizaci, jakou vyvolal pád předchozího premiéra Scotta Morrisona. I podle Simona Jackmana z University of Sydney tentokrát voliči volí spíš z povinnosti než s nadšením. „Nejde o snahu svrhnout vládu. Spíš o to mít to za sebou.“
Jak sobotní volby dopadnou, zatím není zcela jasné. Jedno ale už teď platí: globální dopad Donalda Trumpa sahá mnohem dál než jen k hranicím Spojených států – a pro konzervativní politiky je stále častěji politickou přítěží.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.