Jak si nechat zlomit vaz? Peter Dutton alias Trump z Temu hýbe celou Austrálií

Peter Dutton
Peter Dutton, foto: Facebook Peter Dutton
Klára Marková 1. května 2025 11:12
Sdílej:

Volby v Austrálii, které se konají tuto sobotu, se staly nečekaným barometrem globálního vlivu Donalda Trumpa. Ačkoliv australský opoziční lídr Peter Dutton dlouhodobě odmítá jakékoli přirovnání ke kontroverznímu americkému prezidentovi, stále častěji se stává jeho nechtěnou kopií v očích voličů – a to mu může zlomit politický vaz.

Dutton, který je předsedou Liberální strany, se snažil předvolební kampaň stavět na ekonomických tématech a tvrdém postoji vůči migraci, ale jeho styl a rétorika nezřídka připomínají Trumpovu populistickou politiku.

Bývalý ministr obrany a vnitra si vysloužil přezdívku „Trump z Temu“ – podle čínského e-shopu s levnými napodobeninami. Ač sám tvrdí, že je „svým vlastním člověkem“, mnohé voliče ani politology o tom nepřesvědčil, píše CNN.

Dutton čelí kritice za štvaní kulturních válek, osočování veřejnoprávních médií z nenávistné agendy i za protiimigrační výpady. Kampaň Liberální strany se navíc opírala o podporu miliardářky Giny Rinehartové, která sympatizuje s Trumpem a jeho heslem „drill, baby, drill“.

Jenže to, co mělo být výhodou, se ukázalo jako břemeno. Americký prezident totiž nedávno uvalil globální cla, která postihla i australské exporty, včetně hliníku. Volební zisk se proměnil v ztrátu, podobně jako v Kanadě, kde konzervativci minulý týden prohráli volby navzdory očekávání vítězství.

Podle odborníků jako Marija Taflaga z Australské národní univerzity je v Austrálii vidět „zředěná verze“ kanadského scénáře. Trumpova nepředvídatelnost podle ní paradoxně posílila pozici dosavadního premiéra Anthonyho Albaneseho, který podle aktuálních průzkumů míří k vítězství.

Dutton přitom bojuje i o přežití ve vlastním volebním obvodu Dickson na předměstí Brisbane, který drží s náskokem pouhých 1,7 %. O křeslo ho připravit mohou jak kandidátka vládní Labour Party, tak i progresivní nezávislá politička Ellie Smithová.

Volby se odehrávají v době, kdy australská veřejnost pečlivě sleduje vývoj v USA. Nespokojenost s Trumpovým postojem k Austrálii, včetně zavedení 10% cla, výroky o podhodnocení australských léků a výpadů proti australskému hliníku, zasáhla zvláště starší voliče. Ti sledují, jak jejich penzijní fondy klesají v důsledku rozkolísaných trhů.

Dutton tak ve snaze distancovat se od Trumpa během televizní debaty lakonicky prohlásil: „Neznám Donalda Trumpa, nikdy jsem se s ním nesetkal.“ Jenže příměry a strategie v jeho kampani vyvolávají jiné dojmy – včetně slibu snížit počet státních zaměstnanců o 41 000, zrušit práci z domova či přehodnotit školní osnovy kvůli „woke“ tématům.

Zajímavým koloritem letošních voleb je také vstup nové strany „Trumpet of Patriots“, kterou založil miliardář Clive Palmer. Ten slibuje rozbití dvoustranického systému a „velkolepý návrat Austrálie“. Přesto se hlavní souboj opět odehrává mezi Labouristy a Liberály.

Významným faktorem letošních voleb je i demografický zlom – poprvé v historii budou mít Mileniálové a generace Z větší volební váhu než starší generace. Tito voliči jsou obecně progresivnější a častěji nakloněni alternativám, což by mohlo Laboristům paradoxně ubrat některé mandáty a donutit je k vytvoření menšinové vlády.

Profesor Frank Bongiorno však podotýká, že případná porážka Duttona nepůjde jen na vrub Trumpa. „Liberální kampaň byla špatně připravená a spoléhala na to, že lidé budou na vládu natolik naštvaní, že zatouží po změně. Jenže ta vláda nebyla vyloženě špatná,“ dodává.

Kampaň postrádala vášeň i mobilizaci, jakou vyvolal pád předchozího premiéra Scotta Morrisona. I podle Simona Jackmana z University of Sydney tentokrát voliči volí spíš z povinnosti než s nadšením. „Nejde o snahu svrhnout vládu. Spíš o to mít to za sebou.“

Jak sobotní volby dopadnou, zatím není zcela jasné. Jedno ale už teď platí: globální dopad Donalda Trumpa sahá mnohem dál než jen k hranicím Spojených států – a pro konzervativní politiky je stále častěji politickou přítěží. 

Stalo se
Novinky
Španělsko

Jen hasit nestačí. Španělsko čekají kvůli mohutným požárům zásadní změny, tvrdí experti

Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.

Novinky
Sídlo EU

Obří projekt Evropské unie: Jak bude vypadat projekt dekarbonizace?

Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Írán slibuje odvetu za noční údery USA. Pomstít se chce ještě dnes

Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.

Novinky
Ilustrační foto

Nemoc, která trápí miliony důchodců jen v Evropě, stále neumíme léčit. Těžké je ji vůbec diagnostikovat

Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.