Volby v Austrálii, které se konají tuto sobotu, se staly nečekaným barometrem globálního vlivu Donalda Trumpa. Ačkoliv australský opoziční lídr Peter Dutton dlouhodobě odmítá jakékoli přirovnání ke kontroverznímu americkému prezidentovi, stále častěji se stává jeho nechtěnou kopií v očích voličů – a to mu může zlomit politický vaz.
Dutton, který je předsedou Liberální strany, se snažil předvolební kampaň stavět na ekonomických tématech a tvrdém postoji vůči migraci, ale jeho styl a rétorika nezřídka připomínají Trumpovu populistickou politiku.
Bývalý ministr obrany a vnitra si vysloužil přezdívku „Trump z Temu“ – podle čínského e-shopu s levnými napodobeninami. Ač sám tvrdí, že je „svým vlastním člověkem“, mnohé voliče ani politology o tom nepřesvědčil, píše CNN.
Dutton čelí kritice za štvaní kulturních válek, osočování veřejnoprávních médií z nenávistné agendy i za protiimigrační výpady. Kampaň Liberální strany se navíc opírala o podporu miliardářky Giny Rinehartové, která sympatizuje s Trumpem a jeho heslem „drill, baby, drill“.
Jenže to, co mělo být výhodou, se ukázalo jako břemeno. Americký prezident totiž nedávno uvalil globální cla, která postihla i australské exporty, včetně hliníku. Volební zisk se proměnil v ztrátu, podobně jako v Kanadě, kde konzervativci minulý týden prohráli volby navzdory očekávání vítězství.
Podle odborníků jako Marija Taflaga z Australské národní univerzity je v Austrálii vidět „zředěná verze“ kanadského scénáře. Trumpova nepředvídatelnost podle ní paradoxně posílila pozici dosavadního premiéra Anthonyho Albaneseho, který podle aktuálních průzkumů míří k vítězství.
Dutton přitom bojuje i o přežití ve vlastním volebním obvodu Dickson na předměstí Brisbane, který drží s náskokem pouhých 1,7 %. O křeslo ho připravit mohou jak kandidátka vládní Labour Party, tak i progresivní nezávislá politička Ellie Smithová.
Volby se odehrávají v době, kdy australská veřejnost pečlivě sleduje vývoj v USA. Nespokojenost s Trumpovým postojem k Austrálii, včetně zavedení 10% cla, výroky o podhodnocení australských léků a výpadů proti australskému hliníku, zasáhla zvláště starší voliče. Ti sledují, jak jejich penzijní fondy klesají v důsledku rozkolísaných trhů.
Dutton tak ve snaze distancovat se od Trumpa během televizní debaty lakonicky prohlásil: „Neznám Donalda Trumpa, nikdy jsem se s ním nesetkal.“ Jenže příměry a strategie v jeho kampani vyvolávají jiné dojmy – včetně slibu snížit počet státních zaměstnanců o 41 000, zrušit práci z domova či přehodnotit školní osnovy kvůli „woke“ tématům.
Zajímavým koloritem letošních voleb je také vstup nové strany „Trumpet of Patriots“, kterou založil miliardář Clive Palmer. Ten slibuje rozbití dvoustranického systému a „velkolepý návrat Austrálie“. Přesto se hlavní souboj opět odehrává mezi Labouristy a Liberály.
Významným faktorem letošních voleb je i demografický zlom – poprvé v historii budou mít Mileniálové a generace Z větší volební váhu než starší generace. Tito voliči jsou obecně progresivnější a častěji nakloněni alternativám, což by mohlo Laboristům paradoxně ubrat některé mandáty a donutit je k vytvoření menšinové vlády.
Profesor Frank Bongiorno však podotýká, že případná porážka Duttona nepůjde jen na vrub Trumpa. „Liberální kampaň byla špatně připravená a spoléhala na to, že lidé budou na vládu natolik naštvaní, že zatouží po změně. Jenže ta vláda nebyla vyloženě špatná,“ dodává.
Kampaň postrádala vášeň i mobilizaci, jakou vyvolal pád předchozího premiéra Scotta Morrisona. I podle Simona Jackmana z University of Sydney tentokrát voliči volí spíš z povinnosti než s nadšením. „Nejde o snahu svrhnout vládu. Spíš o to mít to za sebou.“
Jak sobotní volby dopadnou, zatím není zcela jasné. Jedno ale už teď platí: globální dopad Donalda Trumpa sahá mnohem dál než jen k hranicím Spojených států – a pro konzervativní politiky je stále častěji politickou přítěží.
Koaliční smlouvu hodlají uskupení zastoupená v nové vládě podepsat na začátku příštího týdne, uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu v pravidelném hlášení. Podle jeho slov se má nyní jednat o sněmovním jednacím řádu.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.