Volby v Austrálii, které se konají tuto sobotu, se staly nečekaným barometrem globálního vlivu Donalda Trumpa. Ačkoliv australský opoziční lídr Peter Dutton dlouhodobě odmítá jakékoli přirovnání ke kontroverznímu americkému prezidentovi, stále častěji se stává jeho nechtěnou kopií v očích voličů – a to mu může zlomit politický vaz.
Dutton, který je předsedou Liberální strany, se snažil předvolební kampaň stavět na ekonomických tématech a tvrdém postoji vůči migraci, ale jeho styl a rétorika nezřídka připomínají Trumpovu populistickou politiku.
Bývalý ministr obrany a vnitra si vysloužil přezdívku „Trump z Temu“ – podle čínského e-shopu s levnými napodobeninami. Ač sám tvrdí, že je „svým vlastním člověkem“, mnohé voliče ani politology o tom nepřesvědčil, píše CNN.
Dutton čelí kritice za štvaní kulturních válek, osočování veřejnoprávních médií z nenávistné agendy i za protiimigrační výpady. Kampaň Liberální strany se navíc opírala o podporu miliardářky Giny Rinehartové, která sympatizuje s Trumpem a jeho heslem „drill, baby, drill“.
Jenže to, co mělo být výhodou, se ukázalo jako břemeno. Americký prezident totiž nedávno uvalil globální cla, která postihla i australské exporty, včetně hliníku. Volební zisk se proměnil v ztrátu, podobně jako v Kanadě, kde konzervativci minulý týden prohráli volby navzdory očekávání vítězství.
Podle odborníků jako Marija Taflaga z Australské národní univerzity je v Austrálii vidět „zředěná verze“ kanadského scénáře. Trumpova nepředvídatelnost podle ní paradoxně posílila pozici dosavadního premiéra Anthonyho Albaneseho, který podle aktuálních průzkumů míří k vítězství.
Dutton přitom bojuje i o přežití ve vlastním volebním obvodu Dickson na předměstí Brisbane, který drží s náskokem pouhých 1,7 %. O křeslo ho připravit mohou jak kandidátka vládní Labour Party, tak i progresivní nezávislá politička Ellie Smithová.
Volby se odehrávají v době, kdy australská veřejnost pečlivě sleduje vývoj v USA. Nespokojenost s Trumpovým postojem k Austrálii, včetně zavedení 10% cla, výroky o podhodnocení australských léků a výpadů proti australskému hliníku, zasáhla zvláště starší voliče. Ti sledují, jak jejich penzijní fondy klesají v důsledku rozkolísaných trhů.
Dutton tak ve snaze distancovat se od Trumpa během televizní debaty lakonicky prohlásil: „Neznám Donalda Trumpa, nikdy jsem se s ním nesetkal.“ Jenže příměry a strategie v jeho kampani vyvolávají jiné dojmy – včetně slibu snížit počet státních zaměstnanců o 41 000, zrušit práci z domova či přehodnotit školní osnovy kvůli „woke“ tématům.
Zajímavým koloritem letošních voleb je také vstup nové strany „Trumpet of Patriots“, kterou založil miliardář Clive Palmer. Ten slibuje rozbití dvoustranického systému a „velkolepý návrat Austrálie“. Přesto se hlavní souboj opět odehrává mezi Labouristy a Liberály.
Významným faktorem letošních voleb je i demografický zlom – poprvé v historii budou mít Mileniálové a generace Z větší volební váhu než starší generace. Tito voliči jsou obecně progresivnější a častěji nakloněni alternativám, což by mohlo Laboristům paradoxně ubrat některé mandáty a donutit je k vytvoření menšinové vlády.
Profesor Frank Bongiorno však podotýká, že případná porážka Duttona nepůjde jen na vrub Trumpa. „Liberální kampaň byla špatně připravená a spoléhala na to, že lidé budou na vládu natolik naštvaní, že zatouží po změně. Jenže ta vláda nebyla vyloženě špatná,“ dodává.
Kampaň postrádala vášeň i mobilizaci, jakou vyvolal pád předchozího premiéra Scotta Morrisona. I podle Simona Jackmana z University of Sydney tentokrát voliči volí spíš z povinnosti než s nadšením. „Nejde o snahu svrhnout vládu. Spíš o to mít to za sebou.“
Jak sobotní volby dopadnou, zatím není zcela jasné. Jedno ale už teď platí: globální dopad Donalda Trumpa sahá mnohem dál než jen k hranicím Spojených států – a pro konzervativní politiky je stále častěji politickou přítěží.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.