Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Podobně jako mnoho dalších zemí se i Evropa snaží snížit svou závislost na dovozu vzácných zemin z Číny. Výkonný ředitel Solvay, Philippe Kehren, uvedl, že v souvislosti s pandemií a válkou na Ukrajině roste poptávka po kratších dodavatelských řetězcích. Podle něj je nezbytné diverzifikovat zdroje, pokud materiál pochází téměř stoprocentně z jedné lokality.
Evropská unie proto loni schválila nařízení o kritických surovinách. To stanovuje cíle pro snížení závislosti na dovozu do roku 2030, a to jak pro těžbu, tak pro zpracování a recyklaci. V Evropě jsou však jen dvě zařízení na zpracování vzácných zemin, jedno v Estonsku a druhé ve Francii. To je zároveň jediné mimo Čínu, které dokáže zpracovat všech sedmnáct druhů těchto kovů. Solvay se teď zaměřuje na recyklaci vzácných zemin z Evropy.
Kehren věří, že 30 % poptávky po vzácných zeminách by mohla Evropa pokrýt právě díky recyklaci starých motorů a dalšího vybavení. S rostoucí poptávkou ale bude zapotřebí i nové suroviny z Brazílie, Kanady nebo Austrálie. V Evropě momentálně neexistují žádné funkční doly na vzácné zeminy, přestože jsou projekty v Norsku a Švédsku ve velmi pokročilé fázi. Jejich spuštění se ale očekává až za deset let.
Proces přeměny vzácných zemin v konečný produkt je velmi složitý a zahrnuje zhruba 1500 kroků. Solvay si kvůli tomu své know-how pečlivě střeží a do svých provozů pouští jen málokoho. Výjimkou byla reportérka BBC, která měla možnost nahlédnout do části provozu. Florian Gouneau, vedoucí výroby, přirovnal proces k oddělování různých druhů džusů z ovocného mixu.
Francouzská vláda podporuje zařízení daňovými úlevami ve výši 20 milionů eur. Benjamin Gallezot, poradce francouzského prezidenta pro strategické minerály, řekl, že závislost na jednom zdroji je velmi nebezpečná kvůli geopolitickým rizikům nebo přírodním katastrofám. Ačkoli se nechtěl přímo vyjádřit k čínským kontrolám na vývoz vzácných zemin, naznačil, že ekonomická spolupráce je silnější než konkurence.
Evropský parlament označil čínské kontroly za „neoprávněné“ a „donucovací“. Čínský ministr zahraničí Wang I to ale obhajuje jako „suverénní právo“ své země a běžnou praxi u zboží, které má jak komerční, tak vojenské využití.
Západní firmy v tomto sektoru, jako například australská Viridis Mining, tvrdí, že potřebují větší finanční a regulační podporu, aby mohly konkurovat Číně. Jedním z důvodů, proč je Čína v těžbě tak daleko, je i její ochota vypořádat se s radioaktivním znečištěním, které může těžba a zpracování způsobit.
Podle Kehrenana lze ale zpracovávat vzácné zeminy i zodpovědně, jen to něco stojí. Ceny proto budou klíčové pro budoucnost celého projektu. Kehren požaduje, aby se EU zaměřila na finanční pobídky pro firmy, které budou odebírat vzácné zeminy z evropských zdrojů.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.