Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Podobně jako mnoho dalších zemí se i Evropa snaží snížit svou závislost na dovozu vzácných zemin z Číny. Výkonný ředitel Solvay, Philippe Kehren, uvedl, že v souvislosti s pandemií a válkou na Ukrajině roste poptávka po kratších dodavatelských řetězcích. Podle něj je nezbytné diverzifikovat zdroje, pokud materiál pochází téměř stoprocentně z jedné lokality.
Evropská unie proto loni schválila nařízení o kritických surovinách. To stanovuje cíle pro snížení závislosti na dovozu do roku 2030, a to jak pro těžbu, tak pro zpracování a recyklaci. V Evropě jsou však jen dvě zařízení na zpracování vzácných zemin, jedno v Estonsku a druhé ve Francii. To je zároveň jediné mimo Čínu, které dokáže zpracovat všech sedmnáct druhů těchto kovů. Solvay se teď zaměřuje na recyklaci vzácných zemin z Evropy.
Kehren věří, že 30 % poptávky po vzácných zeminách by mohla Evropa pokrýt právě díky recyklaci starých motorů a dalšího vybavení. S rostoucí poptávkou ale bude zapotřebí i nové suroviny z Brazílie, Kanady nebo Austrálie. V Evropě momentálně neexistují žádné funkční doly na vzácné zeminy, přestože jsou projekty v Norsku a Švédsku ve velmi pokročilé fázi. Jejich spuštění se ale očekává až za deset let.
Proces přeměny vzácných zemin v konečný produkt je velmi složitý a zahrnuje zhruba 1500 kroků. Solvay si kvůli tomu své know-how pečlivě střeží a do svých provozů pouští jen málokoho. Výjimkou byla reportérka BBC, která měla možnost nahlédnout do části provozu. Florian Gouneau, vedoucí výroby, přirovnal proces k oddělování různých druhů džusů z ovocného mixu.
Francouzská vláda podporuje zařízení daňovými úlevami ve výši 20 milionů eur. Benjamin Gallezot, poradce francouzského prezidenta pro strategické minerály, řekl, že závislost na jednom zdroji je velmi nebezpečná kvůli geopolitickým rizikům nebo přírodním katastrofám. Ačkoli se nechtěl přímo vyjádřit k čínským kontrolám na vývoz vzácných zemin, naznačil, že ekonomická spolupráce je silnější než konkurence.
Evropský parlament označil čínské kontroly za „neoprávněné“ a „donucovací“. Čínský ministr zahraničí Wang I to ale obhajuje jako „suverénní právo“ své země a běžnou praxi u zboží, které má jak komerční, tak vojenské využití.
Západní firmy v tomto sektoru, jako například australská Viridis Mining, tvrdí, že potřebují větší finanční a regulační podporu, aby mohly konkurovat Číně. Jedním z důvodů, proč je Čína v těžbě tak daleko, je i její ochota vypořádat se s radioaktivním znečištěním, které může těžba a zpracování způsobit.
Podle Kehrenana lze ale zpracovávat vzácné zeminy i zodpovědně, jen to něco stojí. Ceny proto budou klíčové pro budoucnost celého projektu. Kehren požaduje, aby se EU zaměřila na finanční pobídky pro firmy, které budou odebírat vzácné zeminy z evropských zdrojů.
Generace teenagerů, která se narodila s chytrým telefonem v ruce, často odmítá přijímat hovory. To může být pro rodiče frustrující, absurdní, nebo dokonce alarmující. Neochota „zvednout telefon“ však není jen generační rys. Naznačuje hlubší proměnu v komunikačních praktikách, sociálních normách a digitální etiketě. Za stereotypem „nedostupného“ teenagera se skrývá mnohem víc, co stojí za to rozluštit.
Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Ministerstvo obrany USA zavedlo novou politiku, která by mohla znamenat odklon zbraní určených pro Ukrajinu zpět do amerických zásob. Tato změna je popsána v nedávno sepsaném interním dokumentu, který dává Pentagonu možnost přesměrovat určité zbraňové systémy a vybavení. Tímto by se miliardy dolarů, původně vyčleněné pro Ukrajinu, mohly využít na doplnění amerických vojenských zásob. Tento krok přichází v době, kdy se schyluje k možnému setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Po Karlu Gottovi by se mohlo jmenovat místo v blízkosti vily, kterou dlouhá léta pobýval. Městská část Praha 5 informovala, že radní podpořili návrh na změnu názvu veřejného prostranství, které se nachází na rozhraní ulic U Mrázovky, U Blaženky a Nad Bertramkou, na Náměstíčko Karla Gotta.
Jiřina Bohdalová oslavila na jaře již 94. narozeniny, takže není divu, že jí zdraví už neslouží tak dobře jako v minulosti. Naposledy vyděsila fanoušky její červnová operace, po které se herečka stále dává dohromady. Nyní ale přišly dobré zprávy.