Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Podobně jako mnoho dalších zemí se i Evropa snaží snížit svou závislost na dovozu vzácných zemin z Číny. Výkonný ředitel Solvay, Philippe Kehren, uvedl, že v souvislosti s pandemií a válkou na Ukrajině roste poptávka po kratších dodavatelských řetězcích. Podle něj je nezbytné diverzifikovat zdroje, pokud materiál pochází téměř stoprocentně z jedné lokality.
Evropská unie proto loni schválila nařízení o kritických surovinách. To stanovuje cíle pro snížení závislosti na dovozu do roku 2030, a to jak pro těžbu, tak pro zpracování a recyklaci. V Evropě jsou však jen dvě zařízení na zpracování vzácných zemin, jedno v Estonsku a druhé ve Francii. To je zároveň jediné mimo Čínu, které dokáže zpracovat všech sedmnáct druhů těchto kovů. Solvay se teď zaměřuje na recyklaci vzácných zemin z Evropy.
Kehren věří, že 30 % poptávky po vzácných zeminách by mohla Evropa pokrýt právě díky recyklaci starých motorů a dalšího vybavení. S rostoucí poptávkou ale bude zapotřebí i nové suroviny z Brazílie, Kanady nebo Austrálie. V Evropě momentálně neexistují žádné funkční doly na vzácné zeminy, přestože jsou projekty v Norsku a Švédsku ve velmi pokročilé fázi. Jejich spuštění se ale očekává až za deset let.
Proces přeměny vzácných zemin v konečný produkt je velmi složitý a zahrnuje zhruba 1500 kroků. Solvay si kvůli tomu své know-how pečlivě střeží a do svých provozů pouští jen málokoho. Výjimkou byla reportérka BBC, která měla možnost nahlédnout do části provozu. Florian Gouneau, vedoucí výroby, přirovnal proces k oddělování různých druhů džusů z ovocného mixu.
Francouzská vláda podporuje zařízení daňovými úlevami ve výši 20 milionů eur. Benjamin Gallezot, poradce francouzského prezidenta pro strategické minerály, řekl, že závislost na jednom zdroji je velmi nebezpečná kvůli geopolitickým rizikům nebo přírodním katastrofám. Ačkoli se nechtěl přímo vyjádřit k čínským kontrolám na vývoz vzácných zemin, naznačil, že ekonomická spolupráce je silnější než konkurence.
Evropský parlament označil čínské kontroly za „neoprávněné“ a „donucovací“. Čínský ministr zahraničí Wang I to ale obhajuje jako „suverénní právo“ své země a běžnou praxi u zboží, které má jak komerční, tak vojenské využití.
Západní firmy v tomto sektoru, jako například australská Viridis Mining, tvrdí, že potřebují větší finanční a regulační podporu, aby mohly konkurovat Číně. Jedním z důvodů, proč je Čína v těžbě tak daleko, je i její ochota vypořádat se s radioaktivním znečištěním, které může těžba a zpracování způsobit.
Podle Kehrenana lze ale zpracovávat vzácné zeminy i zodpovědně, jen to něco stojí. Ceny proto budou klíčové pro budoucnost celého projektu. Kehren požaduje, aby se EU zaměřila na finanční pobídky pro firmy, které budou odebírat vzácné zeminy z evropských zdrojů.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.