Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Podobně jako mnoho dalších zemí se i Evropa snaží snížit svou závislost na dovozu vzácných zemin z Číny. Výkonný ředitel Solvay, Philippe Kehren, uvedl, že v souvislosti s pandemií a válkou na Ukrajině roste poptávka po kratších dodavatelských řetězcích. Podle něj je nezbytné diverzifikovat zdroje, pokud materiál pochází téměř stoprocentně z jedné lokality.
Evropská unie proto loni schválila nařízení o kritických surovinách. To stanovuje cíle pro snížení závislosti na dovozu do roku 2030, a to jak pro těžbu, tak pro zpracování a recyklaci. V Evropě jsou však jen dvě zařízení na zpracování vzácných zemin, jedno v Estonsku a druhé ve Francii. To je zároveň jediné mimo Čínu, které dokáže zpracovat všech sedmnáct druhů těchto kovů. Solvay se teď zaměřuje na recyklaci vzácných zemin z Evropy.
Kehren věří, že 30 % poptávky po vzácných zeminách by mohla Evropa pokrýt právě díky recyklaci starých motorů a dalšího vybavení. S rostoucí poptávkou ale bude zapotřebí i nové suroviny z Brazílie, Kanady nebo Austrálie. V Evropě momentálně neexistují žádné funkční doly na vzácné zeminy, přestože jsou projekty v Norsku a Švédsku ve velmi pokročilé fázi. Jejich spuštění se ale očekává až za deset let.
Proces přeměny vzácných zemin v konečný produkt je velmi složitý a zahrnuje zhruba 1500 kroků. Solvay si kvůli tomu své know-how pečlivě střeží a do svých provozů pouští jen málokoho. Výjimkou byla reportérka BBC, která měla možnost nahlédnout do části provozu. Florian Gouneau, vedoucí výroby, přirovnal proces k oddělování různých druhů džusů z ovocného mixu.
Francouzská vláda podporuje zařízení daňovými úlevami ve výši 20 milionů eur. Benjamin Gallezot, poradce francouzského prezidenta pro strategické minerály, řekl, že závislost na jednom zdroji je velmi nebezpečná kvůli geopolitickým rizikům nebo přírodním katastrofám. Ačkoli se nechtěl přímo vyjádřit k čínským kontrolám na vývoz vzácných zemin, naznačil, že ekonomická spolupráce je silnější než konkurence.
Evropský parlament označil čínské kontroly za „neoprávněné“ a „donucovací“. Čínský ministr zahraničí Wang I to ale obhajuje jako „suverénní právo“ své země a běžnou praxi u zboží, které má jak komerční, tak vojenské využití.
Západní firmy v tomto sektoru, jako například australská Viridis Mining, tvrdí, že potřebují větší finanční a regulační podporu, aby mohly konkurovat Číně. Jedním z důvodů, proč je Čína v těžbě tak daleko, je i její ochota vypořádat se s radioaktivním znečištěním, které může těžba a zpracování způsobit.
Podle Kehrenana lze ale zpracovávat vzácné zeminy i zodpovědně, jen to něco stojí. Ceny proto budou klíčové pro budoucnost celého projektu. Kehren požaduje, aby se EU zaměřila na finanční pobídky pro firmy, které budou odebírat vzácné zeminy z evropských zdrojů.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.