Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Podobně jako mnoho dalších zemí se i Evropa snaží snížit svou závislost na dovozu vzácných zemin z Číny. Výkonný ředitel Solvay, Philippe Kehren, uvedl, že v souvislosti s pandemií a válkou na Ukrajině roste poptávka po kratších dodavatelských řetězcích. Podle něj je nezbytné diverzifikovat zdroje, pokud materiál pochází téměř stoprocentně z jedné lokality.
Evropská unie proto loni schválila nařízení o kritických surovinách. To stanovuje cíle pro snížení závislosti na dovozu do roku 2030, a to jak pro těžbu, tak pro zpracování a recyklaci. V Evropě jsou však jen dvě zařízení na zpracování vzácných zemin, jedno v Estonsku a druhé ve Francii. To je zároveň jediné mimo Čínu, které dokáže zpracovat všech sedmnáct druhů těchto kovů. Solvay se teď zaměřuje na recyklaci vzácných zemin z Evropy.
Kehren věří, že 30 % poptávky po vzácných zeminách by mohla Evropa pokrýt právě díky recyklaci starých motorů a dalšího vybavení. S rostoucí poptávkou ale bude zapotřebí i nové suroviny z Brazílie, Kanady nebo Austrálie. V Evropě momentálně neexistují žádné funkční doly na vzácné zeminy, přestože jsou projekty v Norsku a Švédsku ve velmi pokročilé fázi. Jejich spuštění se ale očekává až za deset let.
Proces přeměny vzácných zemin v konečný produkt je velmi složitý a zahrnuje zhruba 1500 kroků. Solvay si kvůli tomu své know-how pečlivě střeží a do svých provozů pouští jen málokoho. Výjimkou byla reportérka BBC, která měla možnost nahlédnout do části provozu. Florian Gouneau, vedoucí výroby, přirovnal proces k oddělování různých druhů džusů z ovocného mixu.
Francouzská vláda podporuje zařízení daňovými úlevami ve výši 20 milionů eur. Benjamin Gallezot, poradce francouzského prezidenta pro strategické minerály, řekl, že závislost na jednom zdroji je velmi nebezpečná kvůli geopolitickým rizikům nebo přírodním katastrofám. Ačkoli se nechtěl přímo vyjádřit k čínským kontrolám na vývoz vzácných zemin, naznačil, že ekonomická spolupráce je silnější než konkurence.
Evropský parlament označil čínské kontroly za „neoprávněné“ a „donucovací“. Čínský ministr zahraničí Wang I to ale obhajuje jako „suverénní právo“ své země a běžnou praxi u zboží, které má jak komerční, tak vojenské využití.
Západní firmy v tomto sektoru, jako například australská Viridis Mining, tvrdí, že potřebují větší finanční a regulační podporu, aby mohly konkurovat Číně. Jedním z důvodů, proč je Čína v těžbě tak daleko, je i její ochota vypořádat se s radioaktivním znečištěním, které může těžba a zpracování způsobit.
Podle Kehrenana lze ale zpracovávat vzácné zeminy i zodpovědně, jen to něco stojí. Ceny proto budou klíčové pro budoucnost celého projektu. Kehren požaduje, aby se EU zaměřila na finanční pobídky pro firmy, které budou odebírat vzácné zeminy z evropských zdrojů.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.