Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Geopolitika se v posledních letech mění v souboj narativů, kde státy vyprávějí příběhy o sobě i o svých rivalech. Analýza projevů čínského vůdce z let 2021–2023 odhaluje, že Peking využívá klasické literární zápletky, které lidstvo provázejí tisíce let. Nejde o náhodu; tyto příběhy mají za cíl vyvolat emoce, posílit důvěryhodnost mluvčího a vytvořit pocit sdíleného účelu.
Jedním z ústředních motivů je „dobrodružství“. V projevech k výročí komunistické strany Si Ťin-pching vykresluje Čínu jako národ na dlouhé a náročné cestě k prosperitě. Tato cesta je plná překážek a průlomů, což v posluchačích vyvolává vzpomínky na historické útrapy i hrdost na dosažené úspěchy. Čína zde nevystupuje jako agresor, ale jako odhodlaný poutník, který se nenechá zastavit.
Dalším silným prvkem je „hledání“ (quest). Si zdůrazňuje, že pro čínský národ neexistuje žádný hotový návod k použití, který by převzal od jiných. Tento narativ o hledání vlastní, unikátní cesty k národnímu obrození slouží k upevnění vlastenectví a jednoty. Naznačuje, že každé rozhodnutí strany je součástí vyššího poslání, kterému musí rozumět především čínský lid, nikoliv západní pozorovatelé.
Příběh o „transformaci“ pak vysvětluje vzestup Číny nikoliv jako náhlý výkyv, ale jako přirozenou evoluci. Od postavení se na vlastní nohy přes bohatnutí až k dnešní síle – tento narativ prezentuje čínskou dominanci jako historickou nevyhnutelnost postavenou na desetiletích reforem a obětí. Tímto způsobem Peking legitimizuje svou současnou mocenskou pozici na světové scéně.
V projevech se však objevuje i téma „rivality“. Si Ťin-pching často připomíná minulé „ponižování“ ze strany cizích mocností a varuje před současnými snahami o vydírání nebo blokádu Číny. Jakýkoliv pokus o konfrontaci narazí podle jeho slov na „ocelovou zeď“ tvořenou 1,4 miliardou lidí. Tento příběh udržuje veřejnost v ostražitosti a sjednocuje ji proti vnějšímu tlaku.
Zajímavým, i když pro Západ nezvyklým prvkem, je motiv „lásky“. V politickém kontextu Si Ťin-pching nemluví o romanci, ale o hluboké oddanosti, loajalitě a vděčnosti příznivcům strany i přátelům Číny po celém světě. Tento narativ má za úkol polidštit obraz strany a vytvořit emocionální pouto mezi vedením a obyvatelstvem.
Dopad tohoto vyprávění je v Číně obrovský, neboť je neustále posilován státními médii a vlasteneckou výchovou. Kontrast mezi minulým utrpením a současnou silou vede veřejnost k tomu, aby vnímala Čínu jako mírového, ale neústupného globálního aktéra. To vysvětluje například i tvrdý postoj k otázce Tchaj-wanu, který je vnímán jako obrana národní suverenity, nikoliv jako pouhá územní expanze.
Porozumění těmto příběhům je pro zbytek světa zásadní. I když vyprávění samo o sobě nevysvětlí všechny složité ekonomické a vojenské kalkulace, poskytuje nám vzácný pohled do mysli čínského vedení. V politickém systému, který je pro vnějšího pozorovatele často neprůhledný, jsou právě tyto příběhy nejdůležitějším vodítkem k pochopení budoucích kroků globální mocnosti.
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.