Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Geopolitika se v posledních letech mění v souboj narativů, kde státy vyprávějí příběhy o sobě i o svých rivalech. Analýza projevů čínského vůdce z let 2021–2023 odhaluje, že Peking využívá klasické literární zápletky, které lidstvo provázejí tisíce let. Nejde o náhodu; tyto příběhy mají za cíl vyvolat emoce, posílit důvěryhodnost mluvčího a vytvořit pocit sdíleného účelu.
Jedním z ústředních motivů je „dobrodružství“. V projevech k výročí komunistické strany Si Ťin-pching vykresluje Čínu jako národ na dlouhé a náročné cestě k prosperitě. Tato cesta je plná překážek a průlomů, což v posluchačích vyvolává vzpomínky na historické útrapy i hrdost na dosažené úspěchy. Čína zde nevystupuje jako agresor, ale jako odhodlaný poutník, který se nenechá zastavit.
Dalším silným prvkem je „hledání“ (quest). Si zdůrazňuje, že pro čínský národ neexistuje žádný hotový návod k použití, který by převzal od jiných. Tento narativ o hledání vlastní, unikátní cesty k národnímu obrození slouží k upevnění vlastenectví a jednoty. Naznačuje, že každé rozhodnutí strany je součástí vyššího poslání, kterému musí rozumět především čínský lid, nikoliv západní pozorovatelé.
Příběh o „transformaci“ pak vysvětluje vzestup Číny nikoliv jako náhlý výkyv, ale jako přirozenou evoluci. Od postavení se na vlastní nohy přes bohatnutí až k dnešní síle – tento narativ prezentuje čínskou dominanci jako historickou nevyhnutelnost postavenou na desetiletích reforem a obětí. Tímto způsobem Peking legitimizuje svou současnou mocenskou pozici na světové scéně.
V projevech se však objevuje i téma „rivality“. Si Ťin-pching často připomíná minulé „ponižování“ ze strany cizích mocností a varuje před současnými snahami o vydírání nebo blokádu Číny. Jakýkoliv pokus o konfrontaci narazí podle jeho slov na „ocelovou zeď“ tvořenou 1,4 miliardou lidí. Tento příběh udržuje veřejnost v ostražitosti a sjednocuje ji proti vnějšímu tlaku.
Zajímavým, i když pro Západ nezvyklým prvkem, je motiv „lásky“. V politickém kontextu Si Ťin-pching nemluví o romanci, ale o hluboké oddanosti, loajalitě a vděčnosti příznivcům strany i přátelům Číny po celém světě. Tento narativ má za úkol polidštit obraz strany a vytvořit emocionální pouto mezi vedením a obyvatelstvem.
Dopad tohoto vyprávění je v Číně obrovský, neboť je neustále posilován státními médii a vlasteneckou výchovou. Kontrast mezi minulým utrpením a současnou silou vede veřejnost k tomu, aby vnímala Čínu jako mírového, ale neústupného globálního aktéra. To vysvětluje například i tvrdý postoj k otázce Tchaj-wanu, který je vnímán jako obrana národní suverenity, nikoliv jako pouhá územní expanze.
Porozumění těmto příběhům je pro zbytek světa zásadní. I když vyprávění samo o sobě nevysvětlí všechny složité ekonomické a vojenské kalkulace, poskytuje nám vzácný pohled do mysli čínského vedení. V politickém systému, který je pro vnějšího pozorovatele často neprůhledný, jsou právě tyto příběhy nejdůležitějším vodítkem k pochopení budoucích kroků globální mocnosti.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.