Jin-su, bývalý pracovník v IT sektoru pro Severní Koreu, odhalil šokující podrobnosti o rozsáhlé operaci, kterou režim používá k získávání financí z ciziny. Během svého působení v Číně a dalších zemích, jako jsou Rusko nebo Africké státy, pracoval tajně pro severokorejský režim, přičemž vydělané peníze většinou končily zpět ve státní pokladně.
Jin-su, jehož jméno bylo změněno, aby server BBC chránil jeho identitu, přiznal, že jeho práce zahrnovala používání falešných identit k získávání IT pracovních pozic v západních firmách. Vydělal tak až 5 000 dolarů měsíčně, přičemž někteří jeho kolegové si vydělávali ještě více. Celkově režim získal od svých pracovníků každý rok mezi 250 a 600 miliony dolarů, což podle zpráv OSN naznačuje, že operace zůstává velmi výnosná.
Jin-su přiznal, že většina pracovníků měla za cíl odesílat většinu svých výdělků zpět do Severní Koreje, aby podpořili vládní režim, který je pod silnými mezinárodními sankcemi kvůli svým jaderným ambicím. "Víme, že je to jako loupež, ale přijímáme to jako svůj osud. Je to stále lepší než když jsme byli v Severní Koreji," uvedl.
Přestože jeho práce byla zaměřena na získání peněz pro stát, někteří pracovníci v IT sektoru byli zapojeni i do krádeží dat a vydírání svých zaměstnavatelů. V minulosti byla skupina severokorejských hackerů, známá jako Lazarus Group, obviněna z krádeže 1,5 miliardy dolarů z kryptoměnové burzy Bybit.
Jin-su také podrobně popsal, jak se dostával k potřebným identitám. Zpočátku kontaktoval lidi v Číně a poté si od nich půjčoval jejich identitu, aby mohl žádat o práci ve firmách v Evropě a USA. Mnoho lidí v Británii mu bez problémů poskytlo své údaje. Takto získané falešné profily mu pomohly zajistit si dobře placenou práci, přičemž nejvíce cílil na americký trh, kde byly platy vyšší.
Přestože tato praktika není ničím novým, problematika rostoucího počtu podezřelých IT pracovníků, kteří mohou být severokorejskými agenty, začíná být stále větším problémem. Mnozí zaměstnavatelé v oblasti kybernetické bezpečnosti a softwarového vývoje hlásí, že ve svých náborových procesech potkali desítky kandidátů, o nichž si mysleli, že jsou severokorejskými pracovníky. Někteří byli dokonce odhaleni díky podivným chováním při video pohovorech, kdy nebyli schopni ukázat denní světlo, nebo používali software na úpravu obličeje.
Jin-su se nakonec rozhodl uprchnout. Přestože život v Číně poskytoval více svobody než v Severní Koreji, stále se cítil uvězněn. Když však začal vidět skutečný svět mimo režim, rozhodl se pro útěk. Vzhledem k tomu, že většina severokorejských pracovníků pracujících v zahraničí se soustředí pouze na vydělávání peněz pro stát, je odchod z tohoto systému velmi riskantní. Ti, kteří se rozhodnou pro útěk, čelí obrovskému nebezpečí a v případě, že budou odhaleni, mohou být jejich rodiny potrestány.
I po útěku pokračuje Jin-su v práci v IT sektoru, ale nyní už sám, bez falešných identit. Sice vydělává méně než v minulosti, ale díky tomu, že si může nechat většinu svých příjmů, se jeho životní úroveň zlepšila. Jak říká, "už jsem si zvykl vydělávat peníze nelegálním způsobem, ale teď pracuji tvrdě a vydělávám peníze, které si zasloužím."
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.