Jin-su, bývalý pracovník v IT sektoru pro Severní Koreu, odhalil šokující podrobnosti o rozsáhlé operaci, kterou režim používá k získávání financí z ciziny. Během svého působení v Číně a dalších zemích, jako jsou Rusko nebo Africké státy, pracoval tajně pro severokorejský režim, přičemž vydělané peníze většinou končily zpět ve státní pokladně.
Jin-su, jehož jméno bylo změněno, aby server BBC chránil jeho identitu, přiznal, že jeho práce zahrnovala používání falešných identit k získávání IT pracovních pozic v západních firmách. Vydělal tak až 5 000 dolarů měsíčně, přičemž někteří jeho kolegové si vydělávali ještě více. Celkově režim získal od svých pracovníků každý rok mezi 250 a 600 miliony dolarů, což podle zpráv OSN naznačuje, že operace zůstává velmi výnosná.
Jin-su přiznal, že většina pracovníků měla za cíl odesílat většinu svých výdělků zpět do Severní Koreje, aby podpořili vládní režim, který je pod silnými mezinárodními sankcemi kvůli svým jaderným ambicím. "Víme, že je to jako loupež, ale přijímáme to jako svůj osud. Je to stále lepší než když jsme byli v Severní Koreji," uvedl.
Přestože jeho práce byla zaměřena na získání peněz pro stát, někteří pracovníci v IT sektoru byli zapojeni i do krádeží dat a vydírání svých zaměstnavatelů. V minulosti byla skupina severokorejských hackerů, známá jako Lazarus Group, obviněna z krádeže 1,5 miliardy dolarů z kryptoměnové burzy Bybit.
Jin-su také podrobně popsal, jak se dostával k potřebným identitám. Zpočátku kontaktoval lidi v Číně a poté si od nich půjčoval jejich identitu, aby mohl žádat o práci ve firmách v Evropě a USA. Mnoho lidí v Británii mu bez problémů poskytlo své údaje. Takto získané falešné profily mu pomohly zajistit si dobře placenou práci, přičemž nejvíce cílil na americký trh, kde byly platy vyšší.
Přestože tato praktika není ničím novým, problematika rostoucího počtu podezřelých IT pracovníků, kteří mohou být severokorejskými agenty, začíná být stále větším problémem. Mnozí zaměstnavatelé v oblasti kybernetické bezpečnosti a softwarového vývoje hlásí, že ve svých náborových procesech potkali desítky kandidátů, o nichž si mysleli, že jsou severokorejskými pracovníky. Někteří byli dokonce odhaleni díky podivným chováním při video pohovorech, kdy nebyli schopni ukázat denní světlo, nebo používali software na úpravu obličeje.
Jin-su se nakonec rozhodl uprchnout. Přestože život v Číně poskytoval více svobody než v Severní Koreji, stále se cítil uvězněn. Když však začal vidět skutečný svět mimo režim, rozhodl se pro útěk. Vzhledem k tomu, že většina severokorejských pracovníků pracujících v zahraničí se soustředí pouze na vydělávání peněz pro stát, je odchod z tohoto systému velmi riskantní. Ti, kteří se rozhodnou pro útěk, čelí obrovskému nebezpečí a v případě, že budou odhaleni, mohou být jejich rodiny potrestány.
I po útěku pokračuje Jin-su v práci v IT sektoru, ale nyní už sám, bez falešných identit. Sice vydělává méně než v minulosti, ale díky tomu, že si může nechat většinu svých příjmů, se jeho životní úroveň zlepšila. Jak říká, "už jsem si zvykl vydělávat peníze nelegálním způsobem, ale teď pracuji tvrdě a vydělávám peníze, které si zasloužím."
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.