Jin-su, bývalý pracovník v IT sektoru pro Severní Koreu, odhalil šokující podrobnosti o rozsáhlé operaci, kterou režim používá k získávání financí z ciziny. Během svého působení v Číně a dalších zemích, jako jsou Rusko nebo Africké státy, pracoval tajně pro severokorejský režim, přičemž vydělané peníze většinou končily zpět ve státní pokladně.
Jin-su, jehož jméno bylo změněno, aby server BBC chránil jeho identitu, přiznal, že jeho práce zahrnovala používání falešných identit k získávání IT pracovních pozic v západních firmách. Vydělal tak až 5 000 dolarů měsíčně, přičemž někteří jeho kolegové si vydělávali ještě více. Celkově režim získal od svých pracovníků každý rok mezi 250 a 600 miliony dolarů, což podle zpráv OSN naznačuje, že operace zůstává velmi výnosná.
Jin-su přiznal, že většina pracovníků měla za cíl odesílat většinu svých výdělků zpět do Severní Koreje, aby podpořili vládní režim, který je pod silnými mezinárodními sankcemi kvůli svým jaderným ambicím. "Víme, že je to jako loupež, ale přijímáme to jako svůj osud. Je to stále lepší než když jsme byli v Severní Koreji," uvedl.
Přestože jeho práce byla zaměřena na získání peněz pro stát, někteří pracovníci v IT sektoru byli zapojeni i do krádeží dat a vydírání svých zaměstnavatelů. V minulosti byla skupina severokorejských hackerů, známá jako Lazarus Group, obviněna z krádeže 1,5 miliardy dolarů z kryptoměnové burzy Bybit.
Jin-su také podrobně popsal, jak se dostával k potřebným identitám. Zpočátku kontaktoval lidi v Číně a poté si od nich půjčoval jejich identitu, aby mohl žádat o práci ve firmách v Evropě a USA. Mnoho lidí v Británii mu bez problémů poskytlo své údaje. Takto získané falešné profily mu pomohly zajistit si dobře placenou práci, přičemž nejvíce cílil na americký trh, kde byly platy vyšší.
Přestože tato praktika není ničím novým, problematika rostoucího počtu podezřelých IT pracovníků, kteří mohou být severokorejskými agenty, začíná být stále větším problémem. Mnozí zaměstnavatelé v oblasti kybernetické bezpečnosti a softwarového vývoje hlásí, že ve svých náborových procesech potkali desítky kandidátů, o nichž si mysleli, že jsou severokorejskými pracovníky. Někteří byli dokonce odhaleni díky podivným chováním při video pohovorech, kdy nebyli schopni ukázat denní světlo, nebo používali software na úpravu obličeje.
Jin-su se nakonec rozhodl uprchnout. Přestože život v Číně poskytoval více svobody než v Severní Koreji, stále se cítil uvězněn. Když však začal vidět skutečný svět mimo režim, rozhodl se pro útěk. Vzhledem k tomu, že většina severokorejských pracovníků pracujících v zahraničí se soustředí pouze na vydělávání peněz pro stát, je odchod z tohoto systému velmi riskantní. Ti, kteří se rozhodnou pro útěk, čelí obrovskému nebezpečí a v případě, že budou odhaleni, mohou být jejich rodiny potrestány.
I po útěku pokračuje Jin-su v práci v IT sektoru, ale nyní už sám, bez falešných identit. Sice vydělává méně než v minulosti, ale díky tomu, že si může nechat většinu svých příjmů, se jeho životní úroveň zlepšila. Jak říká, "už jsem si zvykl vydělávat peníze nelegálním způsobem, ale teď pracuji tvrdě a vydělávám peníze, které si zasloužím."
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.