Jin-su, bývalý pracovník v IT sektoru pro Severní Koreu, odhalil šokující podrobnosti o rozsáhlé operaci, kterou režim používá k získávání financí z ciziny. Během svého působení v Číně a dalších zemích, jako jsou Rusko nebo Africké státy, pracoval tajně pro severokorejský režim, přičemž vydělané peníze většinou končily zpět ve státní pokladně.
Jin-su, jehož jméno bylo změněno, aby server BBC chránil jeho identitu, přiznal, že jeho práce zahrnovala používání falešných identit k získávání IT pracovních pozic v západních firmách. Vydělal tak až 5 000 dolarů měsíčně, přičemž někteří jeho kolegové si vydělávali ještě více. Celkově režim získal od svých pracovníků každý rok mezi 250 a 600 miliony dolarů, což podle zpráv OSN naznačuje, že operace zůstává velmi výnosná.
Jin-su přiznal, že většina pracovníků měla za cíl odesílat většinu svých výdělků zpět do Severní Koreje, aby podpořili vládní režim, který je pod silnými mezinárodními sankcemi kvůli svým jaderným ambicím. "Víme, že je to jako loupež, ale přijímáme to jako svůj osud. Je to stále lepší než když jsme byli v Severní Koreji," uvedl.
Přestože jeho práce byla zaměřena na získání peněz pro stát, někteří pracovníci v IT sektoru byli zapojeni i do krádeží dat a vydírání svých zaměstnavatelů. V minulosti byla skupina severokorejských hackerů, známá jako Lazarus Group, obviněna z krádeže 1,5 miliardy dolarů z kryptoměnové burzy Bybit.
Jin-su také podrobně popsal, jak se dostával k potřebným identitám. Zpočátku kontaktoval lidi v Číně a poté si od nich půjčoval jejich identitu, aby mohl žádat o práci ve firmách v Evropě a USA. Mnoho lidí v Británii mu bez problémů poskytlo své údaje. Takto získané falešné profily mu pomohly zajistit si dobře placenou práci, přičemž nejvíce cílil na americký trh, kde byly platy vyšší.
Přestože tato praktika není ničím novým, problematika rostoucího počtu podezřelých IT pracovníků, kteří mohou být severokorejskými agenty, začíná být stále větším problémem. Mnozí zaměstnavatelé v oblasti kybernetické bezpečnosti a softwarového vývoje hlásí, že ve svých náborových procesech potkali desítky kandidátů, o nichž si mysleli, že jsou severokorejskými pracovníky. Někteří byli dokonce odhaleni díky podivným chováním při video pohovorech, kdy nebyli schopni ukázat denní světlo, nebo používali software na úpravu obličeje.
Jin-su se nakonec rozhodl uprchnout. Přestože život v Číně poskytoval více svobody než v Severní Koreji, stále se cítil uvězněn. Když však začal vidět skutečný svět mimo režim, rozhodl se pro útěk. Vzhledem k tomu, že většina severokorejských pracovníků pracujících v zahraničí se soustředí pouze na vydělávání peněz pro stát, je odchod z tohoto systému velmi riskantní. Ti, kteří se rozhodnou pro útěk, čelí obrovskému nebezpečí a v případě, že budou odhaleni, mohou být jejich rodiny potrestány.
I po útěku pokračuje Jin-su v práci v IT sektoru, ale nyní už sám, bez falešných identit. Sice vydělává méně než v minulosti, ale díky tomu, že si může nechat většinu svých příjmů, se jeho životní úroveň zlepšila. Jak říká, "už jsem si zvykl vydělávat peníze nelegálním způsobem, ale teď pracuji tvrdě a vydělávám peníze, které si zasloužím."
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.