Jin-su, bývalý pracovník v IT sektoru pro Severní Koreu, odhalil šokující podrobnosti o rozsáhlé operaci, kterou režim používá k získávání financí z ciziny. Během svého působení v Číně a dalších zemích, jako jsou Rusko nebo Africké státy, pracoval tajně pro severokorejský režim, přičemž vydělané peníze většinou končily zpět ve státní pokladně.
Jin-su, jehož jméno bylo změněno, aby server BBC chránil jeho identitu, přiznal, že jeho práce zahrnovala používání falešných identit k získávání IT pracovních pozic v západních firmách. Vydělal tak až 5 000 dolarů měsíčně, přičemž někteří jeho kolegové si vydělávali ještě více. Celkově režim získal od svých pracovníků každý rok mezi 250 a 600 miliony dolarů, což podle zpráv OSN naznačuje, že operace zůstává velmi výnosná.
Jin-su přiznal, že většina pracovníků měla za cíl odesílat většinu svých výdělků zpět do Severní Koreje, aby podpořili vládní režim, který je pod silnými mezinárodními sankcemi kvůli svým jaderným ambicím. "Víme, že je to jako loupež, ale přijímáme to jako svůj osud. Je to stále lepší než když jsme byli v Severní Koreji," uvedl.
Přestože jeho práce byla zaměřena na získání peněz pro stát, někteří pracovníci v IT sektoru byli zapojeni i do krádeží dat a vydírání svých zaměstnavatelů. V minulosti byla skupina severokorejských hackerů, známá jako Lazarus Group, obviněna z krádeže 1,5 miliardy dolarů z kryptoměnové burzy Bybit.
Jin-su také podrobně popsal, jak se dostával k potřebným identitám. Zpočátku kontaktoval lidi v Číně a poté si od nich půjčoval jejich identitu, aby mohl žádat o práci ve firmách v Evropě a USA. Mnoho lidí v Británii mu bez problémů poskytlo své údaje. Takto získané falešné profily mu pomohly zajistit si dobře placenou práci, přičemž nejvíce cílil na americký trh, kde byly platy vyšší.
Přestože tato praktika není ničím novým, problematika rostoucího počtu podezřelých IT pracovníků, kteří mohou být severokorejskými agenty, začíná být stále větším problémem. Mnozí zaměstnavatelé v oblasti kybernetické bezpečnosti a softwarového vývoje hlásí, že ve svých náborových procesech potkali desítky kandidátů, o nichž si mysleli, že jsou severokorejskými pracovníky. Někteří byli dokonce odhaleni díky podivným chováním při video pohovorech, kdy nebyli schopni ukázat denní světlo, nebo používali software na úpravu obličeje.
Jin-su se nakonec rozhodl uprchnout. Přestože život v Číně poskytoval více svobody než v Severní Koreji, stále se cítil uvězněn. Když však začal vidět skutečný svět mimo režim, rozhodl se pro útěk. Vzhledem k tomu, že většina severokorejských pracovníků pracujících v zahraničí se soustředí pouze na vydělávání peněz pro stát, je odchod z tohoto systému velmi riskantní. Ti, kteří se rozhodnou pro útěk, čelí obrovskému nebezpečí a v případě, že budou odhaleni, mohou být jejich rodiny potrestány.
I po útěku pokračuje Jin-su v práci v IT sektoru, ale nyní už sám, bez falešných identit. Sice vydělává méně než v minulosti, ale díky tomu, že si může nechat většinu svých příjmů, se jeho životní úroveň zlepšila. Jak říká, "už jsem si zvykl vydělávat peníze nelegálním způsobem, ale teď pracuji tvrdě a vydělávám peníze, které si zasloužím."
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.