Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Tento trend se neobjevuje jen ve Spojených státech. Například ve Španělsku přispěly požáry, které způsobily blesky, k tomu, že letošní požární sezóna je v Evropě nejhorší v historii. Podobně je na tom i Kanada, kde požáry letos spálily o více než 200 % větší plochu lesů, než je obvyklé.
Většina těchto požárů byla způsobena bleskem. Vědci z University of California-Merced ve své studii uvádí, že celkový signál je takový, že v budoucnu budeme čelit mnohem většímu riziku požárů, které způsobí blesky.
Nově publikovaná studie je první, která využívá strojové učení k tomu, aby se vypořádala s tímto problémem. Vědci ve svém výzkumu zkoumali budoucí změny frekvence blesků a proměny počasí, jako je teplota vzduchu, vlhkost, vítr a vlhkost půdy.
Zjistili, že některé oblasti, jako je například inland Pacific north-west, uvidí nárůst blesků s relativně malým zvýšením celkového rizika požárů. Naopak jiné oblasti, jako je například jihozápadní poušť, zaznamenají zvýšené riziko požárů bez výrazné změny počtu dnů s blesky, kvůli celkovému trendu k trvalejšímu suchu.
Studie také ukazuje, že v budoucnosti s omezenými zdroji pro hašení požárů jsou dopady požárů způsobených bleskem alarmující. V posledních 15 letech zemřelo na následky kouře z požárů tisíc lidí ročně. Do poloviny století by se toto číslo mohlo vyšplhat až na více než 20 000 ročně. Navíc kvůli tomu, že požáry způsobené blesky hoří v odlehlých oblastech, vyčerpávají zdroje záchranných složek z městských oblastí.
Podle expertů mohou požáry způsobit také bleskové záplavy a sesuvy půdy v nedávno spálených oblastech. Kouř z požárů také může pokrýt ledovce v Kanadě, Grónsku a Evropě tmavými částicemi, které způsobí jejich rychlejší tání. Podle Maxe Moritze, odborníka na lesní požáry, je nutné změnit způsob, jakým se budují města v oblastech, kde hrozí požáry.
Řešením je podle Moritze zavést základní stavební předpisy pro požární bezpečnost a vytvořit zemědělské nárazníkové zóny kolem měst, které by chránily domy a obyvatele před šířícími se požáry. Podle něj mají živé, vlhké větve a listy silnou kontrolu nad dynamikou požáru, což je vidět na příkladu Santa Barbary, kde již existující zemědělský pás zabraňuje tomu, aby se požáry z národního lesa rozšířily do obytných čtvrtí.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.