Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Tento trend se neobjevuje jen ve Spojených státech. Například ve Španělsku přispěly požáry, které způsobily blesky, k tomu, že letošní požární sezóna je v Evropě nejhorší v historii. Podobně je na tom i Kanada, kde požáry letos spálily o více než 200 % větší plochu lesů, než je obvyklé.
Většina těchto požárů byla způsobena bleskem. Vědci z University of California-Merced ve své studii uvádí, že celkový signál je takový, že v budoucnu budeme čelit mnohem většímu riziku požárů, které způsobí blesky.
Nově publikovaná studie je první, která využívá strojové učení k tomu, aby se vypořádala s tímto problémem. Vědci ve svém výzkumu zkoumali budoucí změny frekvence blesků a proměny počasí, jako je teplota vzduchu, vlhkost, vítr a vlhkost půdy.
Zjistili, že některé oblasti, jako je například inland Pacific north-west, uvidí nárůst blesků s relativně malým zvýšením celkového rizika požárů. Naopak jiné oblasti, jako je například jihozápadní poušť, zaznamenají zvýšené riziko požárů bez výrazné změny počtu dnů s blesky, kvůli celkovému trendu k trvalejšímu suchu.
Studie také ukazuje, že v budoucnosti s omezenými zdroji pro hašení požárů jsou dopady požárů způsobených bleskem alarmující. V posledních 15 letech zemřelo na následky kouře z požárů tisíc lidí ročně. Do poloviny století by se toto číslo mohlo vyšplhat až na více než 20 000 ročně. Navíc kvůli tomu, že požáry způsobené blesky hoří v odlehlých oblastech, vyčerpávají zdroje záchranných složek z městských oblastí.
Podle expertů mohou požáry způsobit také bleskové záplavy a sesuvy půdy v nedávno spálených oblastech. Kouř z požárů také může pokrýt ledovce v Kanadě, Grónsku a Evropě tmavými částicemi, které způsobí jejich rychlejší tání. Podle Maxe Moritze, odborníka na lesní požáry, je nutné změnit způsob, jakým se budují města v oblastech, kde hrozí požáry.
Řešením je podle Moritze zavést základní stavební předpisy pro požární bezpečnost a vytvořit zemědělské nárazníkové zóny kolem měst, které by chránily domy a obyvatele před šířícími se požáry. Podle něj mají živé, vlhké větve a listy silnou kontrolu nad dynamikou požáru, což je vidět na příkladu Santa Barbary, kde již existující zemědělský pás zabraňuje tomu, aby se požáry z národního lesa rozšířily do obytných čtvrtí.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.