Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Tento trend se neobjevuje jen ve Spojených státech. Například ve Španělsku přispěly požáry, které způsobily blesky, k tomu, že letošní požární sezóna je v Evropě nejhorší v historii. Podobně je na tom i Kanada, kde požáry letos spálily o více než 200 % větší plochu lesů, než je obvyklé.
Většina těchto požárů byla způsobena bleskem. Vědci z University of California-Merced ve své studii uvádí, že celkový signál je takový, že v budoucnu budeme čelit mnohem většímu riziku požárů, které způsobí blesky.
Nově publikovaná studie je první, která využívá strojové učení k tomu, aby se vypořádala s tímto problémem. Vědci ve svém výzkumu zkoumali budoucí změny frekvence blesků a proměny počasí, jako je teplota vzduchu, vlhkost, vítr a vlhkost půdy.
Zjistili, že některé oblasti, jako je například inland Pacific north-west, uvidí nárůst blesků s relativně malým zvýšením celkového rizika požárů. Naopak jiné oblasti, jako je například jihozápadní poušť, zaznamenají zvýšené riziko požárů bez výrazné změny počtu dnů s blesky, kvůli celkovému trendu k trvalejšímu suchu.
Studie také ukazuje, že v budoucnosti s omezenými zdroji pro hašení požárů jsou dopady požárů způsobených bleskem alarmující. V posledních 15 letech zemřelo na následky kouře z požárů tisíc lidí ročně. Do poloviny století by se toto číslo mohlo vyšplhat až na více než 20 000 ročně. Navíc kvůli tomu, že požáry způsobené blesky hoří v odlehlých oblastech, vyčerpávají zdroje záchranných složek z městských oblastí.
Podle expertů mohou požáry způsobit také bleskové záplavy a sesuvy půdy v nedávno spálených oblastech. Kouř z požárů také může pokrýt ledovce v Kanadě, Grónsku a Evropě tmavými částicemi, které způsobí jejich rychlejší tání. Podle Maxe Moritze, odborníka na lesní požáry, je nutné změnit způsob, jakým se budují města v oblastech, kde hrozí požáry.
Řešením je podle Moritze zavést základní stavební předpisy pro požární bezpečnost a vytvořit zemědělské nárazníkové zóny kolem měst, které by chránily domy a obyvatele před šířícími se požáry. Podle něj mají živé, vlhké větve a listy silnou kontrolu nad dynamikou požáru, což je vidět na příkladu Santa Barbary, kde již existující zemědělský pás zabraňuje tomu, aby se požáry z národního lesa rozšířily do obytných čtvrtí.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.