Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Geografický rozsah íránských odvetných útoků udělal z tohoto střetu nejrozsáhlejší konflikt v regionu od druhé světové války. Zatímco izraelské a americké letouny zasáhly stovky míst po celém Íránu, aniž by ztratily jediný stroj, jejich cílem zůstává zničení co největšího množství íránské infrastruktury a odpalovacích zařízení. Analytici popisují tuto situaci jako souboj salv, kdy se obě strany snaží přetlačit protivníka v počtu a přesnosti odpálených zbraní.
Klíčovou neznámou zůstává hloubka íránských skladových zásob. Přestože nad Jeruzalémem v úterý opět zněly sirény a výbuchy zneškodněných raket, frekvence útoků na Izrael se v posledních hodinách snížila. Odborníci se domnívají, že se Írán buď snaží šetřit své zbývající rezervy, nebo čelí organizačnímu chaosu způsobenému likvidací vysokých vojenských velitelů, což mu znemožňuje koordinovat rozsáhlejší akce.
Strategie Teheránu může spočívat v pokusu o postupné vyčerpání morálky občanů a zvyšování finančních nákladů na obranu protivníků. Podle expertů neexistuje stoprocentní ochrana a v opotřebovávací válce může být i jediný zásah nemocnice nebo elektrárny velmi nákladný. Zkušenosti z minulých střetů ukazují, že délka války byla často určena právě množstvím dostupných obranných střel, kterých není nikdy dostatek.
Státy zapojené do konfliktu se snaží uklidnit své obyvatelstvo prohlášeními o robustnosti svých zásob. Spojené arabské emiráty odmítly zprávy o docházející munici a uvedly, že si udržují strategické rezervy pro dlouhodobou obranu. Dosud se jim podařilo zneškodnit 161 ze 174 balistických raket a drtivou většinu z téměř sedmi set íránských dronů, i když některé útoky způsobily škody na civilní infrastruktuře.
Íránské údery se zaměřily také na americké vojenské i civilní cíle v Kataru, Abú Zabí, Kuvajtu, Iráku či Ománu. V Dubaji byly zasaženy mezinárodní hotely a satelitní snímky potvrdily požáry v blízkosti známého ostrova Palm Jumeirah. V Saúdské Arábii byla poškozena ropná infrastruktura a terčem dronů se stala i britská vojenská základna na Kypru, což podtrhuje rozsah zasažené oblasti.
Katar rovněž informoval o úspěšném zachycení většiny vzdušných cílů, včetně dvou íránských stíhaček a desítek balistických raket. Analytici však varují, že armády v Perském zálivu spotřebovávají svou munici velmi rychle a brzy budou muset činit těžká rozhodnutí o tom, které objekty upřednostnit při obraně. Íránci si jsou této situace vědomi a záměrně neposílají obří salvy, aby kampaň udrželi v chodu co nejdéle.
Značnou roli hraje také finanční a logistická stránka věci. Odhaduje se, že sestřelení jednoho dronu stojí pětkrát více než jeho výroba. Zásoby nejpokročilejších amerických zbraní jsou navíc velmi omezené a jejich doplňování je pomalé, protože po stejné munici je vysoká poptávka také na Ukrajině nebo na Taiwanu. Tento nepoměr v nákladech a dostupnosti hraje do karet útočníkovi.
Pokud by obranné systémy skutečně vyčerpaly své zásoby, mohlo by to donutit Izrael a USA k zastavení ofenzivních operací a k hledání diplomatického řešení. Zatímco USA by se ze zóny mohly stáhnout, Izrael tuto možnost nemá. Nejvíce však trpí státy Perského zálivu, které jsou vystaveny neustálému ostřelování a jejichž ekonomiky jsou pod obrovským tlakem.
V případě, že by rakety došly jako prvnímu Íránu, musel by pravděpodobně požádat o mír, aby zachoval samotnou existenci svého režimu. V takovém scénáři by se Teherán snažil přežít a postupem času obnovit své vojenské kapacity. Aktuální situace na bojišti tak připomíná závod s časem a logistikou, kde rozhodujícím faktorem není jen odvaha, ale především stav skladových zásob sofistikované techniky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.