Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Geografický rozsah íránských odvetných útoků udělal z tohoto střetu nejrozsáhlejší konflikt v regionu od druhé světové války. Zatímco izraelské a americké letouny zasáhly stovky míst po celém Íránu, aniž by ztratily jediný stroj, jejich cílem zůstává zničení co největšího množství íránské infrastruktury a odpalovacích zařízení. Analytici popisují tuto situaci jako souboj salv, kdy se obě strany snaží přetlačit protivníka v počtu a přesnosti odpálených zbraní.
Klíčovou neznámou zůstává hloubka íránských skladových zásob. Přestože nad Jeruzalémem v úterý opět zněly sirény a výbuchy zneškodněných raket, frekvence útoků na Izrael se v posledních hodinách snížila. Odborníci se domnívají, že se Írán buď snaží šetřit své zbývající rezervy, nebo čelí organizačnímu chaosu způsobenému likvidací vysokých vojenských velitelů, což mu znemožňuje koordinovat rozsáhlejší akce.
Strategie Teheránu může spočívat v pokusu o postupné vyčerpání morálky občanů a zvyšování finančních nákladů na obranu protivníků. Podle expertů neexistuje stoprocentní ochrana a v opotřebovávací válce může být i jediný zásah nemocnice nebo elektrárny velmi nákladný. Zkušenosti z minulých střetů ukazují, že délka války byla často určena právě množstvím dostupných obranných střel, kterých není nikdy dostatek.
Státy zapojené do konfliktu se snaží uklidnit své obyvatelstvo prohlášeními o robustnosti svých zásob. Spojené arabské emiráty odmítly zprávy o docházející munici a uvedly, že si udržují strategické rezervy pro dlouhodobou obranu. Dosud se jim podařilo zneškodnit 161 ze 174 balistických raket a drtivou většinu z téměř sedmi set íránských dronů, i když některé útoky způsobily škody na civilní infrastruktuře.
Íránské údery se zaměřily také na americké vojenské i civilní cíle v Kataru, Abú Zabí, Kuvajtu, Iráku či Ománu. V Dubaji byly zasaženy mezinárodní hotely a satelitní snímky potvrdily požáry v blízkosti známého ostrova Palm Jumeirah. V Saúdské Arábii byla poškozena ropná infrastruktura a terčem dronů se stala i britská vojenská základna na Kypru, což podtrhuje rozsah zasažené oblasti.
Katar rovněž informoval o úspěšném zachycení většiny vzdušných cílů, včetně dvou íránských stíhaček a desítek balistických raket. Analytici však varují, že armády v Perském zálivu spotřebovávají svou munici velmi rychle a brzy budou muset činit těžká rozhodnutí o tom, které objekty upřednostnit při obraně. Íránci si jsou této situace vědomi a záměrně neposílají obří salvy, aby kampaň udrželi v chodu co nejdéle.
Značnou roli hraje také finanční a logistická stránka věci. Odhaduje se, že sestřelení jednoho dronu stojí pětkrát více než jeho výroba. Zásoby nejpokročilejších amerických zbraní jsou navíc velmi omezené a jejich doplňování je pomalé, protože po stejné munici je vysoká poptávka také na Ukrajině nebo na Taiwanu. Tento nepoměr v nákladech a dostupnosti hraje do karet útočníkovi.
Pokud by obranné systémy skutečně vyčerpaly své zásoby, mohlo by to donutit Izrael a USA k zastavení ofenzivních operací a k hledání diplomatického řešení. Zatímco USA by se ze zóny mohly stáhnout, Izrael tuto možnost nemá. Nejvíce však trpí státy Perského zálivu, které jsou vystaveny neustálému ostřelování a jejichž ekonomiky jsou pod obrovským tlakem.
V případě, že by rakety došly jako prvnímu Íránu, musel by pravděpodobně požádat o mír, aby zachoval samotnou existenci svého režimu. V takovém scénáři by se Teherán snažil přežít a postupem času obnovit své vojenské kapacity. Aktuální situace na bojišti tak připomíná závod s časem a logistikou, kde rozhodujícím faktorem není jen odvaha, ale především stav skladových zásob sofistikované techniky.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.