Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Geografický rozsah íránských odvetných útoků udělal z tohoto střetu nejrozsáhlejší konflikt v regionu od druhé světové války. Zatímco izraelské a americké letouny zasáhly stovky míst po celém Íránu, aniž by ztratily jediný stroj, jejich cílem zůstává zničení co největšího množství íránské infrastruktury a odpalovacích zařízení. Analytici popisují tuto situaci jako souboj salv, kdy se obě strany snaží přetlačit protivníka v počtu a přesnosti odpálených zbraní.
Klíčovou neznámou zůstává hloubka íránských skladových zásob. Přestože nad Jeruzalémem v úterý opět zněly sirény a výbuchy zneškodněných raket, frekvence útoků na Izrael se v posledních hodinách snížila. Odborníci se domnívají, že se Írán buď snaží šetřit své zbývající rezervy, nebo čelí organizačnímu chaosu způsobenému likvidací vysokých vojenských velitelů, což mu znemožňuje koordinovat rozsáhlejší akce.
Strategie Teheránu může spočívat v pokusu o postupné vyčerpání morálky občanů a zvyšování finančních nákladů na obranu protivníků. Podle expertů neexistuje stoprocentní ochrana a v opotřebovávací válce může být i jediný zásah nemocnice nebo elektrárny velmi nákladný. Zkušenosti z minulých střetů ukazují, že délka války byla často určena právě množstvím dostupných obranných střel, kterých není nikdy dostatek.
Státy zapojené do konfliktu se snaží uklidnit své obyvatelstvo prohlášeními o robustnosti svých zásob. Spojené arabské emiráty odmítly zprávy o docházející munici a uvedly, že si udržují strategické rezervy pro dlouhodobou obranu. Dosud se jim podařilo zneškodnit 161 ze 174 balistických raket a drtivou většinu z téměř sedmi set íránských dronů, i když některé útoky způsobily škody na civilní infrastruktuře.
Íránské údery se zaměřily také na americké vojenské i civilní cíle v Kataru, Abú Zabí, Kuvajtu, Iráku či Ománu. V Dubaji byly zasaženy mezinárodní hotely a satelitní snímky potvrdily požáry v blízkosti známého ostrova Palm Jumeirah. V Saúdské Arábii byla poškozena ropná infrastruktura a terčem dronů se stala i britská vojenská základna na Kypru, což podtrhuje rozsah zasažené oblasti.
Katar rovněž informoval o úspěšném zachycení většiny vzdušných cílů, včetně dvou íránských stíhaček a desítek balistických raket. Analytici však varují, že armády v Perském zálivu spotřebovávají svou munici velmi rychle a brzy budou muset činit těžká rozhodnutí o tom, které objekty upřednostnit při obraně. Íránci si jsou této situace vědomi a záměrně neposílají obří salvy, aby kampaň udrželi v chodu co nejdéle.
Značnou roli hraje také finanční a logistická stránka věci. Odhaduje se, že sestřelení jednoho dronu stojí pětkrát více než jeho výroba. Zásoby nejpokročilejších amerických zbraní jsou navíc velmi omezené a jejich doplňování je pomalé, protože po stejné munici je vysoká poptávka také na Ukrajině nebo na Taiwanu. Tento nepoměr v nákladech a dostupnosti hraje do karet útočníkovi.
Pokud by obranné systémy skutečně vyčerpaly své zásoby, mohlo by to donutit Izrael a USA k zastavení ofenzivních operací a k hledání diplomatického řešení. Zatímco USA by se ze zóny mohly stáhnout, Izrael tuto možnost nemá. Nejvíce však trpí státy Perského zálivu, které jsou vystaveny neustálému ostřelování a jejichž ekonomiky jsou pod obrovským tlakem.
V případě, že by rakety došly jako prvnímu Íránu, musel by pravděpodobně požádat o mír, aby zachoval samotnou existenci svého režimu. V takovém scénáři by se Teherán snažil přežít a postupem času obnovit své vojenské kapacity. Aktuální situace na bojišti tak připomíná závod s časem a logistikou, kde rozhodujícím faktorem není jen odvaha, ale především stav skladových zásob sofistikované techniky.
Sčítání hlasů po parlamentních volbách v Maďarsku, které proběhly minulý víkend, pokračuje. Na porážce dosavadního premiéra Viktora Orbána se nic nezmění, může však být ještě větší. Podle nejnovějších informací získala vítězná strana Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara další mandáty. Teď má jistých už 141 křesel.
Česko od pátečního rána smutní. O den dříve zemřel herec Jan Potměšil, který v mládí přišel k vážnému úrazu. Rodina v sobotu prozradila, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Očekává se hojná účast.
Policie informovala o dalším pokroku ve vyšetřování teroristického útoku v Pardubicích. Nově má ve své moci dalšího podezřelého, kterého zadrželi slovenští policisté a v uplynulých dnech jej předali do rukou českých kolegů.
Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda.
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.