Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Geografický rozsah íránských odvetných útoků udělal z tohoto střetu nejrozsáhlejší konflikt v regionu od druhé světové války. Zatímco izraelské a americké letouny zasáhly stovky míst po celém Íránu, aniž by ztratily jediný stroj, jejich cílem zůstává zničení co největšího množství íránské infrastruktury a odpalovacích zařízení. Analytici popisují tuto situaci jako souboj salv, kdy se obě strany snaží přetlačit protivníka v počtu a přesnosti odpálených zbraní.
Klíčovou neznámou zůstává hloubka íránských skladových zásob. Přestože nad Jeruzalémem v úterý opět zněly sirény a výbuchy zneškodněných raket, frekvence útoků na Izrael se v posledních hodinách snížila. Odborníci se domnívají, že se Írán buď snaží šetřit své zbývající rezervy, nebo čelí organizačnímu chaosu způsobenému likvidací vysokých vojenských velitelů, což mu znemožňuje koordinovat rozsáhlejší akce.
Strategie Teheránu může spočívat v pokusu o postupné vyčerpání morálky občanů a zvyšování finančních nákladů na obranu protivníků. Podle expertů neexistuje stoprocentní ochrana a v opotřebovávací válce může být i jediný zásah nemocnice nebo elektrárny velmi nákladný. Zkušenosti z minulých střetů ukazují, že délka války byla často určena právě množstvím dostupných obranných střel, kterých není nikdy dostatek.
Státy zapojené do konfliktu se snaží uklidnit své obyvatelstvo prohlášeními o robustnosti svých zásob. Spojené arabské emiráty odmítly zprávy o docházející munici a uvedly, že si udržují strategické rezervy pro dlouhodobou obranu. Dosud se jim podařilo zneškodnit 161 ze 174 balistických raket a drtivou většinu z téměř sedmi set íránských dronů, i když některé útoky způsobily škody na civilní infrastruktuře.
Íránské údery se zaměřily také na americké vojenské i civilní cíle v Kataru, Abú Zabí, Kuvajtu, Iráku či Ománu. V Dubaji byly zasaženy mezinárodní hotely a satelitní snímky potvrdily požáry v blízkosti známého ostrova Palm Jumeirah. V Saúdské Arábii byla poškozena ropná infrastruktura a terčem dronů se stala i britská vojenská základna na Kypru, což podtrhuje rozsah zasažené oblasti.
Katar rovněž informoval o úspěšném zachycení většiny vzdušných cílů, včetně dvou íránských stíhaček a desítek balistických raket. Analytici však varují, že armády v Perském zálivu spotřebovávají svou munici velmi rychle a brzy budou muset činit těžká rozhodnutí o tom, které objekty upřednostnit při obraně. Íránci si jsou této situace vědomi a záměrně neposílají obří salvy, aby kampaň udrželi v chodu co nejdéle.
Značnou roli hraje také finanční a logistická stránka věci. Odhaduje se, že sestřelení jednoho dronu stojí pětkrát více než jeho výroba. Zásoby nejpokročilejších amerických zbraní jsou navíc velmi omezené a jejich doplňování je pomalé, protože po stejné munici je vysoká poptávka také na Ukrajině nebo na Taiwanu. Tento nepoměr v nákladech a dostupnosti hraje do karet útočníkovi.
Pokud by obranné systémy skutečně vyčerpaly své zásoby, mohlo by to donutit Izrael a USA k zastavení ofenzivních operací a k hledání diplomatického řešení. Zatímco USA by se ze zóny mohly stáhnout, Izrael tuto možnost nemá. Nejvíce však trpí státy Perského zálivu, které jsou vystaveny neustálému ostřelování a jejichž ekonomiky jsou pod obrovským tlakem.
V případě, že by rakety došly jako prvnímu Íránu, musel by pravděpodobně požádat o mír, aby zachoval samotnou existenci svého režimu. V takovém scénáři by se Teherán snažil přežít a postupem času obnovit své vojenské kapacity. Aktuální situace na bojišti tak připomíná závod s časem a logistikou, kde rozhodujícím faktorem není jen odvaha, ale především stav skladových zásob sofistikované techniky.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.