Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
V západním světě panuje přesvědčení, že by jaderný Írán představoval existenční hrozbu pro Izrael a možná i pro Spojené státy. Tento názor opakují světoví lídři, například izraelský premiér Benjamin Netanjahu či mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Je však třeba připomenout, že Írán při nedávných izraelských a amerických úderech ještě jadernou zbraň neměl. Tyto útoky měly pouze zabránit tomu, aby ji v budoucnu získal. Co by se ale stalo, kdyby ji Írán skutečně postavil?
Podle odborníka Benjamina Zaly z Monash University by to neznamenalo existenční ohrožení. Důvod? Jaderné odstrašení funguje.
Pokud by měl jadernou zbraň jen Írán, bylo by to jiné. Ale realita je jiná: Izrael má vlastní, utajovaný jaderný arzenál, čítající podle odhadů asi 90 hlavic. Přestože to izraelská vláda oficiálně nepotvrzuje, díky únikům a nezávislým analýzám je jeho existence považována za jistou. Izrael navíc nikdy nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), právě kvůli své jaderné výzbroji.
Spojené státy vlastní jaderné zbraně od roku 1945 a udržují tisíce hlavic. Kromě vlastní ochrany poskytují tzv. rozšířenou jadernou ochranu desítkám spojenců po celém světě – například zemím NATO, Japonsku nebo Jižní Koreji. V případě Izraele to není potřeba, protože ten má svůj vlastní arzenál.
Historie ukazuje, že vzájemné odstrašení funguje – od studené války mezi USA a SSSR až po současné vztahy mezi Indií a Pákistánem, Severní Koreou a USA. Nikdo si nedovolí jaderný úder, pokud ví, že bude následovat zaručená odplata.
Íránští vůdci sice dlouhodobě hovoří o zničení Izraele, ale i za nejagresivnější rétorikou platí jednoduchá logika: žádný stát vědomě nespáchá sebevraždu. Ani teokratický a represivní režim v Teheránu by si nedovolil podniknout jaderný útok, pokud by věděl, že to povede ke zničení celého Íránu.
Autoritářské režimy mají navíc jednu společnou prioritu – zůstat u moci. A to není možné, pokud by jejich země po jaderném konfliktu přestala existovat.
To neznamená, že by svět měl nad jaderně vyzbrojeným Íránem mávnout rukou. Každý nový jaderný stát zvyšuje riziko omylu, nehod a regionálních krizí. Dále oslabuje už tak křehký režim nešíření jaderných zbraní.
Eticky je jaderné odstrašení také sporné a dlouhodobě neudržitelné. Přítomnost více než 12 000 jaderných zbraní ve světě je sama o sobě hrozbou pro celé lidstvo.
Ale tvrzení, že právě Írán by byl speciální hrozbou, neobstojí. Pokud svět dokázal žít s jaderně vyzbrojenou Severní Koreou, Pákistánem a Izraelem, dokáže – i s odporem – žít i s jaderným Íránem.
Bez ohledu na to, zda příměří mezi Izraelem a Íránem vydrží, byla izraelská a americká vojenská operace mimořádně nebezpečná a zřejmě i zbytečná. Pokud byla hlavním argumentem prevence „existenční hrozby“, pak neobstála.
Režim v Teheránu si bezesporu zaslouží kritiku – je represivní, antisemitský a nedemokratický. Ale není šílený. A jaderný útok by byl jeho vlastní koncem.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.