Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
V západním světě panuje přesvědčení, že by jaderný Írán představoval existenční hrozbu pro Izrael a možná i pro Spojené státy. Tento názor opakují světoví lídři, například izraelský premiér Benjamin Netanjahu či mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Je však třeba připomenout, že Írán při nedávných izraelských a amerických úderech ještě jadernou zbraň neměl. Tyto útoky měly pouze zabránit tomu, aby ji v budoucnu získal. Co by se ale stalo, kdyby ji Írán skutečně postavil?
Podle odborníka Benjamina Zaly z Monash University by to neznamenalo existenční ohrožení. Důvod? Jaderné odstrašení funguje.
Pokud by měl jadernou zbraň jen Írán, bylo by to jiné. Ale realita je jiná: Izrael má vlastní, utajovaný jaderný arzenál, čítající podle odhadů asi 90 hlavic. Přestože to izraelská vláda oficiálně nepotvrzuje, díky únikům a nezávislým analýzám je jeho existence považována za jistou. Izrael navíc nikdy nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), právě kvůli své jaderné výzbroji.
Spojené státy vlastní jaderné zbraně od roku 1945 a udržují tisíce hlavic. Kromě vlastní ochrany poskytují tzv. rozšířenou jadernou ochranu desítkám spojenců po celém světě – například zemím NATO, Japonsku nebo Jižní Koreji. V případě Izraele to není potřeba, protože ten má svůj vlastní arzenál.
Historie ukazuje, že vzájemné odstrašení funguje – od studené války mezi USA a SSSR až po současné vztahy mezi Indií a Pákistánem, Severní Koreou a USA. Nikdo si nedovolí jaderný úder, pokud ví, že bude následovat zaručená odplata.
Íránští vůdci sice dlouhodobě hovoří o zničení Izraele, ale i za nejagresivnější rétorikou platí jednoduchá logika: žádný stát vědomě nespáchá sebevraždu. Ani teokratický a represivní režim v Teheránu by si nedovolil podniknout jaderný útok, pokud by věděl, že to povede ke zničení celého Íránu.
Autoritářské režimy mají navíc jednu společnou prioritu – zůstat u moci. A to není možné, pokud by jejich země po jaderném konfliktu přestala existovat.
To neznamená, že by svět měl nad jaderně vyzbrojeným Íránem mávnout rukou. Každý nový jaderný stát zvyšuje riziko omylu, nehod a regionálních krizí. Dále oslabuje už tak křehký režim nešíření jaderných zbraní.
Eticky je jaderné odstrašení také sporné a dlouhodobě neudržitelné. Přítomnost více než 12 000 jaderných zbraní ve světě je sama o sobě hrozbou pro celé lidstvo.
Ale tvrzení, že právě Írán by byl speciální hrozbou, neobstojí. Pokud svět dokázal žít s jaderně vyzbrojenou Severní Koreou, Pákistánem a Izraelem, dokáže – i s odporem – žít i s jaderným Íránem.
Bez ohledu na to, zda příměří mezi Izraelem a Íránem vydrží, byla izraelská a americká vojenská operace mimořádně nebezpečná a zřejmě i zbytečná. Pokud byla hlavním argumentem prevence „existenční hrozby“, pak neobstála.
Režim v Teheránu si bezesporu zaslouží kritiku – je represivní, antisemitský a nedemokratický. Ale není šílený. A jaderný útok by byl jeho vlastní koncem.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.