Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
V západním světě panuje přesvědčení, že by jaderný Írán představoval existenční hrozbu pro Izrael a možná i pro Spojené státy. Tento názor opakují světoví lídři, například izraelský premiér Benjamin Netanjahu či mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Je však třeba připomenout, že Írán při nedávných izraelských a amerických úderech ještě jadernou zbraň neměl. Tyto útoky měly pouze zabránit tomu, aby ji v budoucnu získal. Co by se ale stalo, kdyby ji Írán skutečně postavil?
Podle odborníka Benjamina Zaly z Monash University by to neznamenalo existenční ohrožení. Důvod? Jaderné odstrašení funguje.
Pokud by měl jadernou zbraň jen Írán, bylo by to jiné. Ale realita je jiná: Izrael má vlastní, utajovaný jaderný arzenál, čítající podle odhadů asi 90 hlavic. Přestože to izraelská vláda oficiálně nepotvrzuje, díky únikům a nezávislým analýzám je jeho existence považována za jistou. Izrael navíc nikdy nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), právě kvůli své jaderné výzbroji.
Spojené státy vlastní jaderné zbraně od roku 1945 a udržují tisíce hlavic. Kromě vlastní ochrany poskytují tzv. rozšířenou jadernou ochranu desítkám spojenců po celém světě – například zemím NATO, Japonsku nebo Jižní Koreji. V případě Izraele to není potřeba, protože ten má svůj vlastní arzenál.
Historie ukazuje, že vzájemné odstrašení funguje – od studené války mezi USA a SSSR až po současné vztahy mezi Indií a Pákistánem, Severní Koreou a USA. Nikdo si nedovolí jaderný úder, pokud ví, že bude následovat zaručená odplata.
Íránští vůdci sice dlouhodobě hovoří o zničení Izraele, ale i za nejagresivnější rétorikou platí jednoduchá logika: žádný stát vědomě nespáchá sebevraždu. Ani teokratický a represivní režim v Teheránu by si nedovolil podniknout jaderný útok, pokud by věděl, že to povede ke zničení celého Íránu.
Autoritářské režimy mají navíc jednu společnou prioritu – zůstat u moci. A to není možné, pokud by jejich země po jaderném konfliktu přestala existovat.
To neznamená, že by svět měl nad jaderně vyzbrojeným Íránem mávnout rukou. Každý nový jaderný stát zvyšuje riziko omylu, nehod a regionálních krizí. Dále oslabuje už tak křehký režim nešíření jaderných zbraní.
Eticky je jaderné odstrašení také sporné a dlouhodobě neudržitelné. Přítomnost více než 12 000 jaderných zbraní ve světě je sama o sobě hrozbou pro celé lidstvo.
Ale tvrzení, že právě Írán by byl speciální hrozbou, neobstojí. Pokud svět dokázal žít s jaderně vyzbrojenou Severní Koreou, Pákistánem a Izraelem, dokáže – i s odporem – žít i s jaderným Íránem.
Bez ohledu na to, zda příměří mezi Izraelem a Íránem vydrží, byla izraelská a americká vojenská operace mimořádně nebezpečná a zřejmě i zbytečná. Pokud byla hlavním argumentem prevence „existenční hrozby“, pak neobstála.
Režim v Teheránu si bezesporu zaslouží kritiku – je represivní, antisemitský a nedemokratický. Ale není šílený. A jaderný útok by byl jeho vlastní koncem.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.