Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
V západním světě panuje přesvědčení, že by jaderný Írán představoval existenční hrozbu pro Izrael a možná i pro Spojené státy. Tento názor opakují světoví lídři, například izraelský premiér Benjamin Netanjahu či mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Je však třeba připomenout, že Írán při nedávných izraelských a amerických úderech ještě jadernou zbraň neměl. Tyto útoky měly pouze zabránit tomu, aby ji v budoucnu získal. Co by se ale stalo, kdyby ji Írán skutečně postavil?
Podle odborníka Benjamina Zaly z Monash University by to neznamenalo existenční ohrožení. Důvod? Jaderné odstrašení funguje.
Pokud by měl jadernou zbraň jen Írán, bylo by to jiné. Ale realita je jiná: Izrael má vlastní, utajovaný jaderný arzenál, čítající podle odhadů asi 90 hlavic. Přestože to izraelská vláda oficiálně nepotvrzuje, díky únikům a nezávislým analýzám je jeho existence považována za jistou. Izrael navíc nikdy nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), právě kvůli své jaderné výzbroji.
Spojené státy vlastní jaderné zbraně od roku 1945 a udržují tisíce hlavic. Kromě vlastní ochrany poskytují tzv. rozšířenou jadernou ochranu desítkám spojenců po celém světě – například zemím NATO, Japonsku nebo Jižní Koreji. V případě Izraele to není potřeba, protože ten má svůj vlastní arzenál.
Historie ukazuje, že vzájemné odstrašení funguje – od studené války mezi USA a SSSR až po současné vztahy mezi Indií a Pákistánem, Severní Koreou a USA. Nikdo si nedovolí jaderný úder, pokud ví, že bude následovat zaručená odplata.
Íránští vůdci sice dlouhodobě hovoří o zničení Izraele, ale i za nejagresivnější rétorikou platí jednoduchá logika: žádný stát vědomě nespáchá sebevraždu. Ani teokratický a represivní režim v Teheránu by si nedovolil podniknout jaderný útok, pokud by věděl, že to povede ke zničení celého Íránu.
Autoritářské režimy mají navíc jednu společnou prioritu – zůstat u moci. A to není možné, pokud by jejich země po jaderném konfliktu přestala existovat.
To neznamená, že by svět měl nad jaderně vyzbrojeným Íránem mávnout rukou. Každý nový jaderný stát zvyšuje riziko omylu, nehod a regionálních krizí. Dále oslabuje už tak křehký režim nešíření jaderných zbraní.
Eticky je jaderné odstrašení také sporné a dlouhodobě neudržitelné. Přítomnost více než 12 000 jaderných zbraní ve světě je sama o sobě hrozbou pro celé lidstvo.
Ale tvrzení, že právě Írán by byl speciální hrozbou, neobstojí. Pokud svět dokázal žít s jaderně vyzbrojenou Severní Koreou, Pákistánem a Izraelem, dokáže – i s odporem – žít i s jaderným Íránem.
Bez ohledu na to, zda příměří mezi Izraelem a Íránem vydrží, byla izraelská a americká vojenská operace mimořádně nebezpečná a zřejmě i zbytečná. Pokud byla hlavním argumentem prevence „existenční hrozby“, pak neobstála.
Režim v Teheránu si bezesporu zaslouží kritiku – je represivní, antisemitský a nedemokratický. Ale není šílený. A jaderný útok by byl jeho vlastní koncem.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.