Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Ruští vyjednavači údajně zopakovali územní požadavky Moskvy, která předpokládá, že Kyjev přijme ztrátu Krymu a čtyř dalších oblastí, z nichž žádnou z nich ruská armáda zcela nekontroluje. Přednesli také návrhy ohledně budoucí neutrality Ukrajiny, na jejímž území by se nesměly nacházet zahraniční jednotky či zbraně hromadného ničení.
Uvedl to web Kyiv Independent, který se odvolává na informace zdrojů agentury Bloomberg. Rusové podle nich také vyzvali protistranu, aby se vzdala nároků na válečné reparace ze strany Ruska.
Ukrajinci doufají, že na Moskvu vyvine tlak Washington, jenže americký prezident Donald Trump v pořadu stanice Fox News odmítl označit ruského protějška Vladimira Putina za hlavní překážku na cestě k míru na Ukrajině. Raději se opět opřel do ukrajinského partnera.
"Podívejte, měl jsem opravdu složité setkání se Zelenským, protože se mi nelíbilo, co řekl, a nedělal mi to lehké. A já vždycky říkal, že on nemá ty karty, a on je opravdu nemá," zdůraznil šéf Bílého domu.
Trump zmínil svůj názor, že Putin chce v očích světa vypadat dobře, což momentálně neplatí. "Nezapomeňte, že to (válka) mělo skončit za týden. A kdyby se nezastavil v bahně se svými tanky, byl by v Kyjevě přibližně za pět hodin," prohlásil.
"Vždycky jsem cítil, že nemůže proběhnout schůzka beze mě, protože si nemyslím, že by to vedlo k dohodě. Je tu spousta nenávisti na obou stranách. Já mám velmi dobrý vztah s Putinem a myslím si, že uděláme dohodu," dodal Trump.
Páteční rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací v tureckém Istanbulu nevedly k jakémukoliv posunu, co se týká mírové otázky. Obě strany konfliktu se pouze dohodly na výměně tisícovky zajatců v následujících dnech.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.