Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Situace v libanonské metropoli je kritická. Nálety srovnaly se zemí několik budov v centru města a oblohu zahalil hustý dým. Na sociálních sítích se šíří drastické záběry trosek, pod nimiž zůstali uvěznění lidé, i dětí pokrytých prachem a sutí. Libanonský Červený kříž hovoří o obrovském počtu mrtvých a zraněných, zatímco nemocnice naléhavě žádají o dary krve a ministerstvo zdravotnictví vyzývá občany, aby uvolnili cesty pro sanitky.
Tato eskalace přišla necelých 12 hodin poté, co bylo oznámeno čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Zatímco zprostředkovatelské země jako Pákistán tvrdí, že klid zbraní se vztahuje na celý region včetně Libanonu, kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prohlásila, že dohoda s Íránem se na konflikt v Libanonu nevztahuje. Izraelské vojenské špičky potvrdily, že v útocích budou pokračovat s maximálním odhodláním.
Hizballáh se nejdříve k situaci nevyjadřoval a poprvé od začátku války neohlásil během noci žádné útoky na Izrael. Poslanec hnutí Ibrahim Moussawi však později pohrozil, že pokud Izrael údery nezastaví, dojde k tvrdé odvetě ze strany Hizballáhu i Íránu. Situace zůstává nepřehledná i kvůli postoji USA – prezident Trump ve svých prohlášeních o příměří Libanon vůbec nezmínil, což Izraeli ponechalo prostor pro vlastní interpretaci.
V Libanonu panuje obrovská nejistota. Lidé se snaží prostřednictvím sociálních sítí a zpráv zjistit, zda se jich mír týká, či nikoliv. Pět týdnů trvající konflikt už zemi přivedl na pokraj kolapsu – podle statistik ministerstva zdravotnictví bylo do úterý zabito přes 1 500 lidí a více než 1,1 milionu obyvatel muselo opustit své domovy, přičemž mnozí z nich žijí přímo na ulici.
Izraelská opozice v čele s Jairem Lapidem tvrdě kritizuje Netanjahua za strategické selhání. Podle Lapida je politickou katastrofou, že Izrael vůbec nebyl u jednacího stolu v Pákistánu, kde se rozhodovalo o klíčových otázkách národní bezpečnosti. Zatímco Trump informoval Netanjahua o dohodě s Íránem až těsně před jejím vyhlášením, Izrael se nyní snaží dokončit své vojenské cíle v Libanonu bez ohledu na mezinárodní tlak na deeskalaci.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.