Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Situace v libanonské metropoli je kritická. Nálety srovnaly se zemí několik budov v centru města a oblohu zahalil hustý dým. Na sociálních sítích se šíří drastické záběry trosek, pod nimiž zůstali uvěznění lidé, i dětí pokrytých prachem a sutí. Libanonský Červený kříž hovoří o obrovském počtu mrtvých a zraněných, zatímco nemocnice naléhavě žádají o dary krve a ministerstvo zdravotnictví vyzývá občany, aby uvolnili cesty pro sanitky.
Tato eskalace přišla necelých 12 hodin poté, co bylo oznámeno čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Zatímco zprostředkovatelské země jako Pákistán tvrdí, že klid zbraní se vztahuje na celý region včetně Libanonu, kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prohlásila, že dohoda s Íránem se na konflikt v Libanonu nevztahuje. Izraelské vojenské špičky potvrdily, že v útocích budou pokračovat s maximálním odhodláním.
Hizballáh se nejdříve k situaci nevyjadřoval a poprvé od začátku války neohlásil během noci žádné útoky na Izrael. Poslanec hnutí Ibrahim Moussawi však později pohrozil, že pokud Izrael údery nezastaví, dojde k tvrdé odvetě ze strany Hizballáhu i Íránu. Situace zůstává nepřehledná i kvůli postoji USA – prezident Trump ve svých prohlášeních o příměří Libanon vůbec nezmínil, což Izraeli ponechalo prostor pro vlastní interpretaci.
V Libanonu panuje obrovská nejistota. Lidé se snaží prostřednictvím sociálních sítí a zpráv zjistit, zda se jich mír týká, či nikoliv. Pět týdnů trvající konflikt už zemi přivedl na pokraj kolapsu – podle statistik ministerstva zdravotnictví bylo do úterý zabito přes 1 500 lidí a více než 1,1 milionu obyvatel muselo opustit své domovy, přičemž mnozí z nich žijí přímo na ulici.
Izraelská opozice v čele s Jairem Lapidem tvrdě kritizuje Netanjahua za strategické selhání. Podle Lapida je politickou katastrofou, že Izrael vůbec nebyl u jednacího stolu v Pákistánu, kde se rozhodovalo o klíčových otázkách národní bezpečnosti. Zatímco Trump informoval Netanjahua o dohodě s Íránem až těsně před jejím vyhlášením, Izrael se nyní snaží dokončit své vojenské cíle v Libanonu bez ohledu na mezinárodní tlak na deeskalaci.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.