Ve Velké Británii se stále více mluví o návratu do EU

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 23. května 2026 18:59
Sdílej:

Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.

V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 Miliband zdůraznil, že bezpečnost a prosperita Spojeného království jsou přímo závislé na institucionálním, hlubokém a pevném svazku se zbytkem Evropy. Dosavadní vládní plány na obnovu vztahů označil za nedostatečné. Poukázal na to, že současně navrhovaný restart by měl do roku 2040 přinést britskému hospodářství hodnotu pouhých devíti miliard liber. Podle něj je takový výsledek pro britskou ekonomiku, jejíž celkový výkon dosahuje tří bilionů liber, zcela zanedbatelný a vyžaduje radikálnější přístup.

Pokud jde o samotnou myšlenku opětovného vstupu do Evropské unie, Miliband ji označil za správný dlouhodobý cíl, ke kterému je však nutné nejprve vybudovat shodu napříč britskou společností. Zároveň si je vědom toho, že podmínky, které mělo Spojené království vyjednané před referendem v roce 2016, již nejsou k dispozici a země je znovu nezíská. Unie se navíc za tu dobu zásadně proměnila a v současnosti pro ni britské členství nepředstavuje hlavní prioritu, neboť klíčovým tématem v Bruselu je nyní rozšiřování o Ukrajinu.

V evropských strukturách se momentálně živě diskutuje o možnosti takzvaného přidruženého členství nebo o vytvoření vícerychlostní unie s odstupňovanými právy. Tento přístup se stal terčem kritiky ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zaslal dopis unijním lídrům. V něm označil německý návrh na přidružené členství za nespravedlivý, protože by Kyjev sice zapojil do evropských institucí, ale ponechal by ho bez hlasovacího práva. Tento přechodný krok k plnohodnotnému členství v tomto týdnu prezentoval německý kancléř Friedrich Merz.

Miliband se vyjádřil také k situaci uvnitř britské Labouristické strany, kde se spekuluje o možné změně ve vedení, v níž by mohl hrát roli jeho bratr Ed Miliband. Bývalý šéf diplomacie uvedl, že se více než personálními otázkami zabývá konkrétními kroky a programem vlády. Podle jeho slov se Británie nachází v samotném centru globální bouře, kdy dochází k rozpadu dosavadního mezinárodního pořádku a technologické transformaci domácího hospodářství, což vyžaduje spíše věcnou debatu než vnitrostranické spory.

Britský sociální systém podle Milibanda nutně potřebuje zásadní reformu a přesun těžiště od podpory starších generací směrem k masivním investicím do mladých lidí. Upozornil na alarmující skutečnost, že ve Spojeném království je v současnosti přibližně milion mladých lidí ve věku od 16 do 24 let, kteří nestudují ani neprocházejí žádným profesním výcvikem. Stát se proto musí zaměřit na to, jak efektivně stimulovat tvorbu bohatství, jak ho spravedlivě rozdělovat a jak celkově modernizovat fungování státního aparátu.

Na přímou otázku, zda by Labouristická strana měla vyměnit svého lídra a zda země potřebuje nového předsedu vlády, Miliband odpověděl s tím, že pokud se mění okolní svět, musí se změnit i politická reprezentace. Zdůraznil, že za dva roky od posledních parlamentních voleb prošel svět naprosto zásadní a fundamentální proměnou, na kterou je nutné adekvátně reagovat. Otázka konkrétního obsahu politiky a budoucího směřování země je pro něj mnohem důležitější než diskuse o tom, která osobnost bude stát v čele.

K tématu se vyjádřil také předseda proevropského hnutí European Movement UK Mike Galsworthy, podle něhož by britská vláda měla vést mnohem otevřenější a transparentnější dialog jak s podnikatelskou sférou, tak s širokou veřejností o tom, kam by měly vztahy s Evropou a zbytkem světa směřovat. Případné zapojení Spojeného království do evropského jednotného trhu by podle něj sice bylo z ekonomického hlediska velmi prospěšné, ale samo o sobě by nevyřešilo hlubší otázku britské veřejnosti ohledně národní identity a budoucí orientace státu.

Celá debata o budoucích vztazích s evropským blokem musí mít podle Galsworthyho demokratický, otevřený a konstruktivní charakter, aby Britové získali pocit, že se mohou aktivně podílet na rozhodování o osudu své země. Pokud vláda takto otevřený přístup nezvolí, veřejnost bude mít i nadále pocit, že do celého procesu vyjednávání s Evropskou unií nemůže nijak mluvit. Spojené království by se podle něj mělo snažit být opět plnohodnotným týmovým hráčem na evropské scéně.

Stalo se