Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 Miliband zdůraznil, že bezpečnost a prosperita Spojeného království jsou přímo závislé na institucionálním, hlubokém a pevném svazku se zbytkem Evropy. Dosavadní vládní plány na obnovu vztahů označil za nedostatečné. Poukázal na to, že současně navrhovaný restart by měl do roku 2040 přinést britskému hospodářství hodnotu pouhých devíti miliard liber. Podle něj je takový výsledek pro britskou ekonomiku, jejíž celkový výkon dosahuje tří bilionů liber, zcela zanedbatelný a vyžaduje radikálnější přístup.
Pokud jde o samotnou myšlenku opětovného vstupu do Evropské unie, Miliband ji označil za správný dlouhodobý cíl, ke kterému je však nutné nejprve vybudovat shodu napříč britskou společností. Zároveň si je vědom toho, že podmínky, které mělo Spojené království vyjednané před referendem v roce 2016, již nejsou k dispozici a země je znovu nezíská. Unie se navíc za tu dobu zásadně proměnila a v současnosti pro ni britské členství nepředstavuje hlavní prioritu, neboť klíčovým tématem v Bruselu je nyní rozšiřování o Ukrajinu.
V evropských strukturách se momentálně živě diskutuje o možnosti takzvaného přidruženého členství nebo o vytvoření vícerychlostní unie s odstupňovanými právy. Tento přístup se stal terčem kritiky ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zaslal dopis unijním lídrům. V něm označil německý návrh na přidružené členství za nespravedlivý, protože by Kyjev sice zapojil do evropských institucí, ale ponechal by ho bez hlasovacího práva. Tento přechodný krok k plnohodnotnému členství v tomto týdnu prezentoval německý kancléř Friedrich Merz.
Miliband se vyjádřil také k situaci uvnitř britské Labouristické strany, kde se spekuluje o možné změně ve vedení, v níž by mohl hrát roli jeho bratr Ed Miliband. Bývalý šéf diplomacie uvedl, že se více než personálními otázkami zabývá konkrétními kroky a programem vlády. Podle jeho slov se Británie nachází v samotném centru globální bouře, kdy dochází k rozpadu dosavadního mezinárodního pořádku a technologické transformaci domácího hospodářství, což vyžaduje spíše věcnou debatu než vnitrostranické spory.
Britský sociální systém podle Milibanda nutně potřebuje zásadní reformu a přesun těžiště od podpory starších generací směrem k masivním investicím do mladých lidí. Upozornil na alarmující skutečnost, že ve Spojeném království je v současnosti přibližně milion mladých lidí ve věku od 16 do 24 let, kteří nestudují ani neprocházejí žádným profesním výcvikem. Stát se proto musí zaměřit na to, jak efektivně stimulovat tvorbu bohatství, jak ho spravedlivě rozdělovat a jak celkově modernizovat fungování státního aparátu.
Na přímou otázku, zda by Labouristická strana měla vyměnit svého lídra a zda země potřebuje nového předsedu vlády, Miliband odpověděl s tím, že pokud se mění okolní svět, musí se změnit i politická reprezentace. Zdůraznil, že za dva roky od posledních parlamentních voleb prošel svět naprosto zásadní a fundamentální proměnou, na kterou je nutné adekvátně reagovat. Otázka konkrétního obsahu politiky a budoucího směřování země je pro něj mnohem důležitější než diskuse o tom, která osobnost bude stát v čele.
K tématu se vyjádřil také předseda proevropského hnutí European Movement UK Mike Galsworthy, podle něhož by britská vláda měla vést mnohem otevřenější a transparentnější dialog jak s podnikatelskou sférou, tak s širokou veřejností o tom, kam by měly vztahy s Evropou a zbytkem světa směřovat. Případné zapojení Spojeného království do evropského jednotného trhu by podle něj sice bylo z ekonomického hlediska velmi prospěšné, ale samo o sobě by nevyřešilo hlubší otázku britské veřejnosti ohledně národní identity a budoucí orientace státu.
Celá debata o budoucích vztazích s evropským blokem musí mít podle Galsworthyho demokratický, otevřený a konstruktivní charakter, aby Britové získali pocit, že se mohou aktivně podílet na rozhodování o osudu své země. Pokud vláda takto otevřený přístup nezvolí, veřejnost bude mít i nadále pocit, že do celého procesu vyjednávání s Evropskou unií nemůže nijak mluvit. Spojené království by se podle něj mělo snažit být opět plnohodnotným týmovým hráčem na evropské scéně.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.