Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 Miliband zdůraznil, že bezpečnost a prosperita Spojeného království jsou přímo závislé na institucionálním, hlubokém a pevném svazku se zbytkem Evropy. Dosavadní vládní plány na obnovu vztahů označil za nedostatečné. Poukázal na to, že současně navrhovaný restart by měl do roku 2040 přinést britskému hospodářství hodnotu pouhých devíti miliard liber. Podle něj je takový výsledek pro britskou ekonomiku, jejíž celkový výkon dosahuje tří bilionů liber, zcela zanedbatelný a vyžaduje radikálnější přístup.
Pokud jde o samotnou myšlenku opětovného vstupu do Evropské unie, Miliband ji označil za správný dlouhodobý cíl, ke kterému je však nutné nejprve vybudovat shodu napříč britskou společností. Zároveň si je vědom toho, že podmínky, které mělo Spojené království vyjednané před referendem v roce 2016, již nejsou k dispozici a země je znovu nezíská. Unie se navíc za tu dobu zásadně proměnila a v současnosti pro ni britské členství nepředstavuje hlavní prioritu, neboť klíčovým tématem v Bruselu je nyní rozšiřování o Ukrajinu.
V evropských strukturách se momentálně živě diskutuje o možnosti takzvaného přidruženého členství nebo o vytvoření vícerychlostní unie s odstupňovanými právy. Tento přístup se stal terčem kritiky ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zaslal dopis unijním lídrům. V něm označil německý návrh na přidružené členství za nespravedlivý, protože by Kyjev sice zapojil do evropských institucí, ale ponechal by ho bez hlasovacího práva. Tento přechodný krok k plnohodnotnému členství v tomto týdnu prezentoval německý kancléř Friedrich Merz.
Miliband se vyjádřil také k situaci uvnitř britské Labouristické strany, kde se spekuluje o možné změně ve vedení, v níž by mohl hrát roli jeho bratr Ed Miliband. Bývalý šéf diplomacie uvedl, že se více než personálními otázkami zabývá konkrétními kroky a programem vlády. Podle jeho slov se Británie nachází v samotném centru globální bouře, kdy dochází k rozpadu dosavadního mezinárodního pořádku a technologické transformaci domácího hospodářství, což vyžaduje spíše věcnou debatu než vnitrostranické spory.
Britský sociální systém podle Milibanda nutně potřebuje zásadní reformu a přesun těžiště od podpory starších generací směrem k masivním investicím do mladých lidí. Upozornil na alarmující skutečnost, že ve Spojeném království je v současnosti přibližně milion mladých lidí ve věku od 16 do 24 let, kteří nestudují ani neprocházejí žádným profesním výcvikem. Stát se proto musí zaměřit na to, jak efektivně stimulovat tvorbu bohatství, jak ho spravedlivě rozdělovat a jak celkově modernizovat fungování státního aparátu.
Na přímou otázku, zda by Labouristická strana měla vyměnit svého lídra a zda země potřebuje nového předsedu vlády, Miliband odpověděl s tím, že pokud se mění okolní svět, musí se změnit i politická reprezentace. Zdůraznil, že za dva roky od posledních parlamentních voleb prošel svět naprosto zásadní a fundamentální proměnou, na kterou je nutné adekvátně reagovat. Otázka konkrétního obsahu politiky a budoucího směřování země je pro něj mnohem důležitější než diskuse o tom, která osobnost bude stát v čele.
K tématu se vyjádřil také předseda proevropského hnutí European Movement UK Mike Galsworthy, podle něhož by britská vláda měla vést mnohem otevřenější a transparentnější dialog jak s podnikatelskou sférou, tak s širokou veřejností o tom, kam by měly vztahy s Evropou a zbytkem světa směřovat. Případné zapojení Spojeného království do evropského jednotného trhu by podle něj sice bylo z ekonomického hlediska velmi prospěšné, ale samo o sobě by nevyřešilo hlubší otázku britské veřejnosti ohledně národní identity a budoucí orientace státu.
Celá debata o budoucích vztazích s evropským blokem musí mít podle Galsworthyho demokratický, otevřený a konstruktivní charakter, aby Britové získali pocit, že se mohou aktivně podílet na rozhodování o osudu své země. Pokud vláda takto otevřený přístup nezvolí, veřejnost bude mít i nadále pocit, že do celého procesu vyjednávání s Evropskou unií nemůže nijak mluvit. Spojené království by se podle něj mělo snažit být opět plnohodnotným týmovým hráčem na evropské scéně.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.