Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 Miliband zdůraznil, že bezpečnost a prosperita Spojeného království jsou přímo závislé na institucionálním, hlubokém a pevném svazku se zbytkem Evropy. Dosavadní vládní plány na obnovu vztahů označil za nedostatečné. Poukázal na to, že současně navrhovaný restart by měl do roku 2040 přinést britskému hospodářství hodnotu pouhých devíti miliard liber. Podle něj je takový výsledek pro britskou ekonomiku, jejíž celkový výkon dosahuje tří bilionů liber, zcela zanedbatelný a vyžaduje radikálnější přístup.
Pokud jde o samotnou myšlenku opětovného vstupu do Evropské unie, Miliband ji označil za správný dlouhodobý cíl, ke kterému je však nutné nejprve vybudovat shodu napříč britskou společností. Zároveň si je vědom toho, že podmínky, které mělo Spojené království vyjednané před referendem v roce 2016, již nejsou k dispozici a země je znovu nezíská. Unie se navíc za tu dobu zásadně proměnila a v současnosti pro ni britské členství nepředstavuje hlavní prioritu, neboť klíčovým tématem v Bruselu je nyní rozšiřování o Ukrajinu.
V evropských strukturách se momentálně živě diskutuje o možnosti takzvaného přidruženého členství nebo o vytvoření vícerychlostní unie s odstupňovanými právy. Tento přístup se stal terčem kritiky ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zaslal dopis unijním lídrům. V něm označil německý návrh na přidružené členství za nespravedlivý, protože by Kyjev sice zapojil do evropských institucí, ale ponechal by ho bez hlasovacího práva. Tento přechodný krok k plnohodnotnému členství v tomto týdnu prezentoval německý kancléř Friedrich Merz.
Miliband se vyjádřil také k situaci uvnitř britské Labouristické strany, kde se spekuluje o možné změně ve vedení, v níž by mohl hrát roli jeho bratr Ed Miliband. Bývalý šéf diplomacie uvedl, že se více než personálními otázkami zabývá konkrétními kroky a programem vlády. Podle jeho slov se Británie nachází v samotném centru globální bouře, kdy dochází k rozpadu dosavadního mezinárodního pořádku a technologické transformaci domácího hospodářství, což vyžaduje spíše věcnou debatu než vnitrostranické spory.
Britský sociální systém podle Milibanda nutně potřebuje zásadní reformu a přesun těžiště od podpory starších generací směrem k masivním investicím do mladých lidí. Upozornil na alarmující skutečnost, že ve Spojeném království je v současnosti přibližně milion mladých lidí ve věku od 16 do 24 let, kteří nestudují ani neprocházejí žádným profesním výcvikem. Stát se proto musí zaměřit na to, jak efektivně stimulovat tvorbu bohatství, jak ho spravedlivě rozdělovat a jak celkově modernizovat fungování státního aparátu.
Na přímou otázku, zda by Labouristická strana měla vyměnit svého lídra a zda země potřebuje nového předsedu vlády, Miliband odpověděl s tím, že pokud se mění okolní svět, musí se změnit i politická reprezentace. Zdůraznil, že za dva roky od posledních parlamentních voleb prošel svět naprosto zásadní a fundamentální proměnou, na kterou je nutné adekvátně reagovat. Otázka konkrétního obsahu politiky a budoucího směřování země je pro něj mnohem důležitější než diskuse o tom, která osobnost bude stát v čele.
K tématu se vyjádřil také předseda proevropského hnutí European Movement UK Mike Galsworthy, podle něhož by britská vláda měla vést mnohem otevřenější a transparentnější dialog jak s podnikatelskou sférou, tak s širokou veřejností o tom, kam by měly vztahy s Evropou a zbytkem světa směřovat. Případné zapojení Spojeného království do evropského jednotného trhu by podle něj sice bylo z ekonomického hlediska velmi prospěšné, ale samo o sobě by nevyřešilo hlubší otázku britské veřejnosti ohledně národní identity a budoucí orientace státu.
Celá debata o budoucích vztazích s evropským blokem musí mít podle Galsworthyho demokratický, otevřený a konstruktivní charakter, aby Britové získali pocit, že se mohou aktivně podílet na rozhodování o osudu své země. Pokud vláda takto otevřený přístup nezvolí, veřejnost bude mít i nadále pocit, že do celého procesu vyjednávání s Evropskou unií nemůže nijak mluvit. Spojené království by se podle něj mělo snažit být opět plnohodnotným týmovým hráčem na evropské scéně.
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.