Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 Miliband zdůraznil, že bezpečnost a prosperita Spojeného království jsou přímo závislé na institucionálním, hlubokém a pevném svazku se zbytkem Evropy. Dosavadní vládní plány na obnovu vztahů označil za nedostatečné. Poukázal na to, že současně navrhovaný restart by měl do roku 2040 přinést britskému hospodářství hodnotu pouhých devíti miliard liber. Podle něj je takový výsledek pro britskou ekonomiku, jejíž celkový výkon dosahuje tří bilionů liber, zcela zanedbatelný a vyžaduje radikálnější přístup.
Pokud jde o samotnou myšlenku opětovného vstupu do Evropské unie, Miliband ji označil za správný dlouhodobý cíl, ke kterému je však nutné nejprve vybudovat shodu napříč britskou společností. Zároveň si je vědom toho, že podmínky, které mělo Spojené království vyjednané před referendem v roce 2016, již nejsou k dispozici a země je znovu nezíská. Unie se navíc za tu dobu zásadně proměnila a v současnosti pro ni britské členství nepředstavuje hlavní prioritu, neboť klíčovým tématem v Bruselu je nyní rozšiřování o Ukrajinu.
V evropských strukturách se momentálně živě diskutuje o možnosti takzvaného přidruženého členství nebo o vytvoření vícerychlostní unie s odstupňovanými právy. Tento přístup se stal terčem kritiky ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zaslal dopis unijním lídrům. V něm označil německý návrh na přidružené členství za nespravedlivý, protože by Kyjev sice zapojil do evropských institucí, ale ponechal by ho bez hlasovacího práva. Tento přechodný krok k plnohodnotnému členství v tomto týdnu prezentoval německý kancléř Friedrich Merz.
Miliband se vyjádřil také k situaci uvnitř britské Labouristické strany, kde se spekuluje o možné změně ve vedení, v níž by mohl hrát roli jeho bratr Ed Miliband. Bývalý šéf diplomacie uvedl, že se více než personálními otázkami zabývá konkrétními kroky a programem vlády. Podle jeho slov se Británie nachází v samotném centru globální bouře, kdy dochází k rozpadu dosavadního mezinárodního pořádku a technologické transformaci domácího hospodářství, což vyžaduje spíše věcnou debatu než vnitrostranické spory.
Britský sociální systém podle Milibanda nutně potřebuje zásadní reformu a přesun těžiště od podpory starších generací směrem k masivním investicím do mladých lidí. Upozornil na alarmující skutečnost, že ve Spojeném království je v současnosti přibližně milion mladých lidí ve věku od 16 do 24 let, kteří nestudují ani neprocházejí žádným profesním výcvikem. Stát se proto musí zaměřit na to, jak efektivně stimulovat tvorbu bohatství, jak ho spravedlivě rozdělovat a jak celkově modernizovat fungování státního aparátu.
Na přímou otázku, zda by Labouristická strana měla vyměnit svého lídra a zda země potřebuje nového předsedu vlády, Miliband odpověděl s tím, že pokud se mění okolní svět, musí se změnit i politická reprezentace. Zdůraznil, že za dva roky od posledních parlamentních voleb prošel svět naprosto zásadní a fundamentální proměnou, na kterou je nutné adekvátně reagovat. Otázka konkrétního obsahu politiky a budoucího směřování země je pro něj mnohem důležitější než diskuse o tom, která osobnost bude stát v čele.
K tématu se vyjádřil také předseda proevropského hnutí European Movement UK Mike Galsworthy, podle něhož by britská vláda měla vést mnohem otevřenější a transparentnější dialog jak s podnikatelskou sférou, tak s širokou veřejností o tom, kam by měly vztahy s Evropou a zbytkem světa směřovat. Případné zapojení Spojeného království do evropského jednotného trhu by podle něj sice bylo z ekonomického hlediska velmi prospěšné, ale samo o sobě by nevyřešilo hlubší otázku britské veřejnosti ohledně národní identity a budoucí orientace státu.
Celá debata o budoucích vztazích s evropským blokem musí mít podle Galsworthyho demokratický, otevřený a konstruktivní charakter, aby Britové získali pocit, že se mohou aktivně podílet na rozhodování o osudu své země. Pokud vláda takto otevřený přístup nezvolí, veřejnost bude mít i nadále pocit, že do celého procesu vyjednávání s Evropskou unií nemůže nijak mluvit. Spojené království by se podle něj mělo snažit být opět plnohodnotným týmovým hráčem na evropské scéně.
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.
Sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o elektronické evidenci tržeb. Piráti upozorňují, že návrat EET nesmí dopadnout na lidi, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Navrhují výjimku pro drobné živnostníky, aby nová administrativa nedopadla na rodiče, seniory a mladé lidi, kteří si podnikáním přivydělávají.
Rusové se opět vyjádřili k poslednímu telefonickému hovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba politici si volali minulý týden a mají zůstat v kontaktu i nadále. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru.
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Prezident Petr Pavel v úterý oznámil, že se přece jen zúčastní neformální večeře lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda by byla nejradši, kdyby hlava státu na jednání vůbec nebyla. Opoziční politici již reagují na nejnovější vývoj a Babišovi a spol. se vysmívají.
Ruská provokace v Norském moři se potkala s ráznou reakcí. Britové vyslali stíhačky k ruskému průzkumnému letounu, který se opakovaně přiblížil ke skupině lodí britského námořnictva. O incidentu informovala BBC, která se odvolává na britské ministerstvo obrany.
Princ Harry se tento týden chystá do Velké Británie, kde se narodil a dlouhá léta žil. Dokonce se rýsovala možnost jeho noclehu v Buckinghamském paláci. Nakonec je ale všechno jinak. O kauze informuje britská stanice BBC.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.