Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Sklon k přehánění, sebezviditelňování a překrucování faktů provází Trumpovu kariéru již od počátků jeho působení v New Yorku. Sonnenfeld připomíná, že již před deseti lety vydala skupina sedmadvaceti psychiatrů publikaci, která zpochybňovala Trumpovu způsobilost pro vysoký úřad kvůli projevům narcismu či sociopatickým tendencím. Autor článku přitom zažil Trumpovy grandiózní vize již v polovině devadesátých let při návštěvě floridského sídla Mar-a-Lago. Tehdy považoval tyto plány za nerealizovatelné a očekával, že projekt zkrachuje podobně jako Trumpovy aerolinky či kasina, avšak realita ukázala, že se mýlil a Trumpův instinkt podcenil.
V roce 2004 začal Sonnenfeld detailně analyzovat Trumpův styl vedení v rámci televizní show The Apprentice. Tehdy byl znepokojen tím, jakým způsobem se v pořadu zacházelo se ženami a že úspěch soutěžících byl postaven na vyhazování vlastních týmových kolegů. Široká veřejnost a někteří komentáři však tehdy tento autokratický přístup vnímali spíše jako osvěžující alternativu k tehdejším korporátním skandálům. Když Trump v roce 2015 zvažoval kandidaturu na prezidenta, autor textu mu tento krok osobně rozmlouval a předpovídal mu naprostý nezdar, v čemž se opět fatálně zmýlil.
Trump odstartoval svou kampaň vlnou urážek, přičemž ani tehdejší zákulisní snahy jeho týmu nedokázaly vykonstruovaný hněv zmírnit. Během tehdejších diskusí s předními republikánskými finančníky se Sonnenfeld setkal s výsměchem, když jako jediný prorokoval, že Trump získá stranickou nominaci. Ostatní analytici včetně Kellyanne Conway tehdy tvrdili, že Trump nemá šanci oslovit voličky a že se strana sjednotí na strategii jeho eliminace. Trump však dokázal efektivně využít populistický hněv, přičemž sám přiznal, že se původně rozhodoval mezi levou a pravou rétorikou, ale pravá strana mu nabídla rychlejší cestu k úspěchu.
Ve své knize Trump’s Ten Commandments autor dokumentuje, že současný prezident se stále drží stejných, neortodoxních a rušivých metod. Pokud Trump náhle začne hovořit o bezprostředních hrozbách pro národní bezpečnost v oblastech jako Grónsko, Venezuela, Kuba nebo Írán, nejde o projev pomatení mysli. Jedná se o promyšlenou taktiku, jak odvést pozornost veřejnosti od domácích politických neúspěchů, o kterých v danou chvíli nechce diskutovat. Strategie rozdělení společnosti a hledání viníků mu navíc pomáhá úspěšně likvidovat jakýkoli nesouhlas uvnitř Republikánské strany.
Stejný princip platí i pro jeho agresivní zahraniční politiku a vyjednávací styl. Když Trump otevřeně hrozí zničením tisícileté perské civilizace, dělá to záměrně proto, aby protistrana následně přijala jakékoli vyjednané řešení jako mnohem lepší variantu, než jaká původně hrozila. Podobně egocentrická je i jeho neukojitelná touha umisťovat své jméno na lodě, sály či zákony, což pramení ze strachu ze ztráty reputace a hrdosti. Ani tyto vlastnosti však nejsou v jeho chování ničím novým a provázejí ho celý život.
Ačkoli je Trump v mnoha částech světa terčem posměchu a v USA čelí nízké popularitě, která podle časopisu TIME aktuálně klesá i v důsledku dopadů války v Íránu, jeho chování zapadá do historických vzorců chování osobností usilujících o nesmrtelnost. Sonnenfeld odkazuje na svou starší studii o mýtickém hledání hrdinského statusu mezi vůdci a připomíná Shelleyho báseň Ozymandias, která varuje před marností sebestředných vládců, jejichž pomníky nakonec pohltí pouštní písek. Prezidentova celoživotní megalománie je sice pro zemi nebezpečná, ale nepředstavuje nepříčetnost.
Klimatické změny a politické posuny navíc mění vnímání rizik v širším kontextu. Zatímco Trumpova administrativa přistoupila k drastickým škrtům v rozpočtech na zahraniční pomoc a oslabila pozici vládní agentury USAID, svět čelí extrémním projevům počasí, jako je rodící se super El Niño. Vědci upozorňují, že kvůli celkovému oteplení planety jsou historické analogie pro odhadování současných katastrof čím dál méně spolehlivé. Schopnost vlád a humanitárních organizací efektivně reagovat na sucha či záplavy v rozvojovém světě tak může být v nadcházejícím období zásadně ochromena.
Tato politická realita se v USA střetává s klesající domácí podporou prezidenta, což Trumpa nutí k ještě intenzivnějšímu využívání jeho osvědčených komunikačních nástrojů. Spojené státy historicky hrály klíčovou roli při stabilizaci situace v oblastech postižených hladomorem, avšak současné omezení distribuce potravin a léků může krizi v nejvíce zranitelných regionech dál prohloubit. Podle analýzy Jeffreyho Sonnenfelda tedy Trumpovo chování nepředstavuje náhlou duševní poruchu, ale jasně čitelný a dlouhodobě záměrný vzorec, který se v krizových momentech pouze vyostřuje.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.