Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Sklon k přehánění, sebezviditelňování a překrucování faktů provází Trumpovu kariéru již od počátků jeho působení v New Yorku. Sonnenfeld připomíná, že již před deseti lety vydala skupina sedmadvaceti psychiatrů publikaci, která zpochybňovala Trumpovu způsobilost pro vysoký úřad kvůli projevům narcismu či sociopatickým tendencím. Autor článku přitom zažil Trumpovy grandiózní vize již v polovině devadesátých let při návštěvě floridského sídla Mar-a-Lago. Tehdy považoval tyto plány za nerealizovatelné a očekával, že projekt zkrachuje podobně jako Trumpovy aerolinky či kasina, avšak realita ukázala, že se mýlil a Trumpův instinkt podcenil.
V roce 2004 začal Sonnenfeld detailně analyzovat Trumpův styl vedení v rámci televizní show The Apprentice. Tehdy byl znepokojen tím, jakým způsobem se v pořadu zacházelo se ženami a že úspěch soutěžících byl postaven na vyhazování vlastních týmových kolegů. Široká veřejnost a někteří komentáři však tehdy tento autokratický přístup vnímali spíše jako osvěžující alternativu k tehdejším korporátním skandálům. Když Trump v roce 2015 zvažoval kandidaturu na prezidenta, autor textu mu tento krok osobně rozmlouval a předpovídal mu naprostý nezdar, v čemž se opět fatálně zmýlil.
Trump odstartoval svou kampaň vlnou urážek, přičemž ani tehdejší zákulisní snahy jeho týmu nedokázaly vykonstruovaný hněv zmírnit. Během tehdejších diskusí s předními republikánskými finančníky se Sonnenfeld setkal s výsměchem, když jako jediný prorokoval, že Trump získá stranickou nominaci. Ostatní analytici včetně Kellyanne Conway tehdy tvrdili, že Trump nemá šanci oslovit voličky a že se strana sjednotí na strategii jeho eliminace. Trump však dokázal efektivně využít populistický hněv, přičemž sám přiznal, že se původně rozhodoval mezi levou a pravou rétorikou, ale pravá strana mu nabídla rychlejší cestu k úspěchu.
Ve své knize Trump’s Ten Commandments autor dokumentuje, že současný prezident se stále drží stejných, neortodoxních a rušivých metod. Pokud Trump náhle začne hovořit o bezprostředních hrozbách pro národní bezpečnost v oblastech jako Grónsko, Venezuela, Kuba nebo Írán, nejde o projev pomatení mysli. Jedná se o promyšlenou taktiku, jak odvést pozornost veřejnosti od domácích politických neúspěchů, o kterých v danou chvíli nechce diskutovat. Strategie rozdělení společnosti a hledání viníků mu navíc pomáhá úspěšně likvidovat jakýkoli nesouhlas uvnitř Republikánské strany.
Stejný princip platí i pro jeho agresivní zahraniční politiku a vyjednávací styl. Když Trump otevřeně hrozí zničením tisícileté perské civilizace, dělá to záměrně proto, aby protistrana následně přijala jakékoli vyjednané řešení jako mnohem lepší variantu, než jaká původně hrozila. Podobně egocentrická je i jeho neukojitelná touha umisťovat své jméno na lodě, sály či zákony, což pramení ze strachu ze ztráty reputace a hrdosti. Ani tyto vlastnosti však nejsou v jeho chování ničím novým a provázejí ho celý život.
Ačkoli je Trump v mnoha částech světa terčem posměchu a v USA čelí nízké popularitě, která podle časopisu TIME aktuálně klesá i v důsledku dopadů války v Íránu, jeho chování zapadá do historických vzorců chování osobností usilujících o nesmrtelnost. Sonnenfeld odkazuje na svou starší studii o mýtickém hledání hrdinského statusu mezi vůdci a připomíná Shelleyho báseň Ozymandias, která varuje před marností sebestředných vládců, jejichž pomníky nakonec pohltí pouštní písek. Prezidentova celoživotní megalománie je sice pro zemi nebezpečná, ale nepředstavuje nepříčetnost.
Klimatické změny a politické posuny navíc mění vnímání rizik v širším kontextu. Zatímco Trumpova administrativa přistoupila k drastickým škrtům v rozpočtech na zahraniční pomoc a oslabila pozici vládní agentury USAID, svět čelí extrémním projevům počasí, jako je rodící se super El Niño. Vědci upozorňují, že kvůli celkovému oteplení planety jsou historické analogie pro odhadování současných katastrof čím dál méně spolehlivé. Schopnost vlád a humanitárních organizací efektivně reagovat na sucha či záplavy v rozvojovém světě tak může být v nadcházejícím období zásadně ochromena.
Tato politická realita se v USA střetává s klesající domácí podporou prezidenta, což Trumpa nutí k ještě intenzivnějšímu využívání jeho osvědčených komunikačních nástrojů. Spojené státy historicky hrály klíčovou roli při stabilizaci situace v oblastech postižených hladomorem, avšak současné omezení distribuce potravin a léků může krizi v nejvíce zranitelných regionech dál prohloubit. Podle analýzy Jeffreyho Sonnenfelda tedy Trumpovo chování nepředstavuje náhlou duševní poruchu, ale jasně čitelný a dlouhodobě záměrný vzorec, který se v krizových momentech pouze vyostřuje.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.