Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Sklon k přehánění, sebezviditelňování a překrucování faktů provází Trumpovu kariéru již od počátků jeho působení v New Yorku. Sonnenfeld připomíná, že již před deseti lety vydala skupina sedmadvaceti psychiatrů publikaci, která zpochybňovala Trumpovu způsobilost pro vysoký úřad kvůli projevům narcismu či sociopatickým tendencím. Autor článku přitom zažil Trumpovy grandiózní vize již v polovině devadesátých let při návštěvě floridského sídla Mar-a-Lago. Tehdy považoval tyto plány za nerealizovatelné a očekával, že projekt zkrachuje podobně jako Trumpovy aerolinky či kasina, avšak realita ukázala, že se mýlil a Trumpův instinkt podcenil.
V roce 2004 začal Sonnenfeld detailně analyzovat Trumpův styl vedení v rámci televizní show The Apprentice. Tehdy byl znepokojen tím, jakým způsobem se v pořadu zacházelo se ženami a že úspěch soutěžících byl postaven na vyhazování vlastních týmových kolegů. Široká veřejnost a někteří komentáři však tehdy tento autokratický přístup vnímali spíše jako osvěžující alternativu k tehdejším korporátním skandálům. Když Trump v roce 2015 zvažoval kandidaturu na prezidenta, autor textu mu tento krok osobně rozmlouval a předpovídal mu naprostý nezdar, v čemž se opět fatálně zmýlil.
Trump odstartoval svou kampaň vlnou urážek, přičemž ani tehdejší zákulisní snahy jeho týmu nedokázaly vykonstruovaný hněv zmírnit. Během tehdejších diskusí s předními republikánskými finančníky se Sonnenfeld setkal s výsměchem, když jako jediný prorokoval, že Trump získá stranickou nominaci. Ostatní analytici včetně Kellyanne Conway tehdy tvrdili, že Trump nemá šanci oslovit voličky a že se strana sjednotí na strategii jeho eliminace. Trump však dokázal efektivně využít populistický hněv, přičemž sám přiznal, že se původně rozhodoval mezi levou a pravou rétorikou, ale pravá strana mu nabídla rychlejší cestu k úspěchu.
Ve své knize Trump’s Ten Commandments autor dokumentuje, že současný prezident se stále drží stejných, neortodoxních a rušivých metod. Pokud Trump náhle začne hovořit o bezprostředních hrozbách pro národní bezpečnost v oblastech jako Grónsko, Venezuela, Kuba nebo Írán, nejde o projev pomatení mysli. Jedná se o promyšlenou taktiku, jak odvést pozornost veřejnosti od domácích politických neúspěchů, o kterých v danou chvíli nechce diskutovat. Strategie rozdělení společnosti a hledání viníků mu navíc pomáhá úspěšně likvidovat jakýkoli nesouhlas uvnitř Republikánské strany.
Stejný princip platí i pro jeho agresivní zahraniční politiku a vyjednávací styl. Když Trump otevřeně hrozí zničením tisícileté perské civilizace, dělá to záměrně proto, aby protistrana následně přijala jakékoli vyjednané řešení jako mnohem lepší variantu, než jaká původně hrozila. Podobně egocentrická je i jeho neukojitelná touha umisťovat své jméno na lodě, sály či zákony, což pramení ze strachu ze ztráty reputace a hrdosti. Ani tyto vlastnosti však nejsou v jeho chování ničím novým a provázejí ho celý život.
Ačkoli je Trump v mnoha částech světa terčem posměchu a v USA čelí nízké popularitě, která podle časopisu TIME aktuálně klesá i v důsledku dopadů války v Íránu, jeho chování zapadá do historických vzorců chování osobností usilujících o nesmrtelnost. Sonnenfeld odkazuje na svou starší studii o mýtickém hledání hrdinského statusu mezi vůdci a připomíná Shelleyho báseň Ozymandias, která varuje před marností sebestředných vládců, jejichž pomníky nakonec pohltí pouštní písek. Prezidentova celoživotní megalománie je sice pro zemi nebezpečná, ale nepředstavuje nepříčetnost.
Klimatické změny a politické posuny navíc mění vnímání rizik v širším kontextu. Zatímco Trumpova administrativa přistoupila k drastickým škrtům v rozpočtech na zahraniční pomoc a oslabila pozici vládní agentury USAID, svět čelí extrémním projevům počasí, jako je rodící se super El Niño. Vědci upozorňují, že kvůli celkovému oteplení planety jsou historické analogie pro odhadování současných katastrof čím dál méně spolehlivé. Schopnost vlád a humanitárních organizací efektivně reagovat na sucha či záplavy v rozvojovém světě tak může být v nadcházejícím období zásadně ochromena.
Tato politická realita se v USA střetává s klesající domácí podporou prezidenta, což Trumpa nutí k ještě intenzivnějšímu využívání jeho osvědčených komunikačních nástrojů. Spojené státy historicky hrály klíčovou roli při stabilizaci situace v oblastech postižených hladomorem, avšak současné omezení distribuce potravin a léků může krizi v nejvíce zranitelných regionech dál prohloubit. Podle analýzy Jeffreyho Sonnenfelda tedy Trumpovo chování nepředstavuje náhlou duševní poruchu, ale jasně čitelný a dlouhodobě záměrný vzorec, který se v krizových momentech pouze vyostřuje.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.