Je šílený? Uznávaný profesor zná Trumpa 30 let, promluvil o jeho duševním zdraví

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 23. května 2026 08:48
Sdílej:

Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.

Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.

Sklon k přehánění, sebezviditelňování a překrucování faktů provází Trumpovu kariéru již od počátků jeho působení v New Yorku. Sonnenfeld připomíná, že již před deseti lety vydala skupina sedmadvaceti psychiatrů publikaci, která zpochybňovala Trumpovu způsobilost pro vysoký úřad kvůli projevům narcismu či sociopatickým tendencím. Autor článku přitom zažil Trumpovy grandiózní vize již v polovině devadesátých let při návštěvě floridského sídla Mar-a-Lago. Tehdy považoval tyto plány za nerealizovatelné a očekával, že projekt zkrachuje podobně jako Trumpovy aerolinky či kasina, avšak realita ukázala, že se mýlil a Trumpův instinkt podcenil.

V roce 2004 začal Sonnenfeld detailně analyzovat Trumpův styl vedení v rámci televizní show The Apprentice. Tehdy byl znepokojen tím, jakým způsobem se v pořadu zacházelo se ženami a že úspěch soutěžících byl postaven na vyhazování vlastních týmových kolegů. Široká veřejnost a někteří komentáři však tehdy tento autokratický přístup vnímali spíše jako osvěžující alternativu k tehdejším korporátním skandálům. Když Trump v roce 2015 zvažoval kandidaturu na prezidenta, autor textu mu tento krok osobně rozmlouval a předpovídal mu naprostý nezdar, v čemž se opět fatálně zmýlil.

Trump odstartoval svou kampaň vlnou urážek, přičemž ani tehdejší zákulisní snahy jeho týmu nedokázaly vykonstruovaný hněv zmírnit. Během tehdejších diskusí s předními republikánskými finančníky se Sonnenfeld setkal s výsměchem, když jako jediný prorokoval, že Trump získá stranickou nominaci. Ostatní analytici včetně Kellyanne Conway tehdy tvrdili, že Trump nemá šanci oslovit voličky a že se strana sjednotí na strategii jeho eliminace. Trump však dokázal efektivně využít populistický hněv, přičemž sám přiznal, že se původně rozhodoval mezi levou a pravou rétorikou, ale pravá strana mu nabídla rychlejší cestu k úspěchu.

Ve své knize Trump’s Ten Commandments autor dokumentuje, že současný prezident se stále drží stejných, neortodoxních a rušivých metod. Pokud Trump náhle začne hovořit o bezprostředních hrozbách pro národní bezpečnost v oblastech jako Grónsko, Venezuela, Kuba nebo Írán, nejde o projev pomatení mysli. Jedná se o promyšlenou taktiku, jak odvést pozornost veřejnosti od domácích politických neúspěchů, o kterých v danou chvíli nechce diskutovat. Strategie rozdělení společnosti a hledání viníků mu navíc pomáhá úspěšně likvidovat jakýkoli nesouhlas uvnitř Republikánské strany.

Stejný princip platí i pro jeho agresivní zahraniční politiku a vyjednávací styl. Když Trump otevřeně hrozí zničením tisícileté perské civilizace, dělá to záměrně proto, aby protistrana následně přijala jakékoli vyjednané řešení jako mnohem lepší variantu, než jaká původně hrozila. Podobně egocentrická je i jeho neukojitelná touha umisťovat své jméno na lodě, sály či zákony, což pramení ze strachu ze ztráty reputace a hrdosti. Ani tyto vlastnosti však nejsou v jeho chování ničím novým a provázejí ho celý život.

Ačkoli je Trump v mnoha částech světa terčem posměchu a v USA čelí nízké popularitě, která podle časopisu TIME aktuálně klesá i v důsledku dopadů války v Íránu, jeho chování zapadá do historických vzorců chování osobností usilujících o nesmrtelnost. Sonnenfeld odkazuje na svou starší studii o mýtickém hledání hrdinského statusu mezi vůdci a připomíná Shelleyho báseň Ozymandias, která varuje před marností sebestředných vládců, jejichž pomníky nakonec pohltí pouštní písek. Prezidentova celoživotní megalománie je sice pro zemi nebezpečná, ale nepředstavuje nepříčetnost.

Klimatické změny a politické posuny navíc mění vnímání rizik v širším kontextu. Zatímco Trumpova administrativa přistoupila k drastickým škrtům v rozpočtech na zahraniční pomoc a oslabila pozici vládní agentury USAID, svět čelí extrémním projevům počasí, jako je rodící se super El Niño. Vědci upozorňují, že kvůli celkovému oteplení planety jsou historické analogie pro odhadování současných katastrof čím dál méně spolehlivé. Schopnost vlád a humanitárních organizací efektivně reagovat na sucha či záplavy v rozvojovém světě tak může být v nadcházejícím období zásadně ochromena.

Tato politická realita se v USA střetává s klesající domácí podporou prezidenta, což Trumpa nutí k ještě intenzivnějšímu využívání jeho osvědčených komunikačních nástrojů. Spojené státy historicky hrály klíčovou roli při stabilizaci situace v oblastech postižených hladomorem, avšak současné omezení distribuce potravin a léků může krizi v nejvíce zranitelných regionech dál prohloubit. Podle analýzy Jeffreyho Sonnenfelda tedy Trumpovo chování nepředstavuje náhlou duševní poruchu, ale jasně čitelný a dlouhodobě záměrný vzorec, který se v krizových momentech pouze vyostřuje.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.