Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Mluvčí Hamásu Cházim Qásim tato obvinění ze strany bulharského diplomata rázně odmítl. Podle něj Mladenovova zpráva pouze kopíruje oficiální izraelská stanoviska a slouží jako průhledný pokus o ospravedlnění budoucí vojenské eskalace ze strany Tel Avivu. Odpůrci Rady míru navíc upozorňují, že dokument podává zcela zkreslený obraz reality, jelikož hlavním porušovatelem klidu zbraní, který byl dohodnut loni v říjnu, je ve skutečnosti samotný Izrael, jehož armáda v oblasti stále provádí letecké údery.
Izraelské síly navíc prokazatelně postoupily za původní demarkační linii a rozšířily území pod svou přímou kontrolou z domluvených 53 procent na nejméně 60 procent. Vojáci také pravidelně střílejí na Palestince, kteří se k této pohyblivé hranici přiblíží na vzdálenost několika stovek metrů, což si od vyhlášení říjnového příměří vyžádalo životy již více než 850 lidí. Izrael navíc neplní závazek vpouštět do enklávy 600 kamionů s humanitární pomocí denně a nadále blokuje dovoz materiálu dvojího užití, což humanitárním organizacím znemožňuje dovážet i tak základní věci, jako jsou vodovodní trubky nebo těžká technika na odklízení trosek.
V Mladenovově zprávě se přitom otevřená kritika Izraele vůbec neobjevuje, jelikož dokument obsahuje pouze obecné výzvy adresované všem stranám. Podle analytiků může svalování viny výhradně na bedra Hamásu poskytnout izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi politickou legitimitu k případnému obnovení plnohodnotné války. Muhammad Shehada z Evropské rady pro zahraniční vztahy upozornil, že Izrael nesplnil žádný ze svých závazků z první fáze dohody, a pokud Hamás odevzdá zbraně, které představují jeho jedinou vyjednávací páku, ztratí jakoukoli záruku, že židovský stát bude plnit fázi druhou.
V průběhu března a dubna představila Rada míru palestinským frakcím upravené verze mírového plánu, které počítaly se vznikem zvláštní komise pro dohled nad odzbrojením Hamásu výměnou za reciproční kroky ze strany Izraele. Odevzdávání těžkých zbraní, mezi něž ovšem text řadil i běžné útočné pušky, mělo probíhat postupně během 90 dnů pod dohledem mezinárodních organizací, avšak pod formálním palestinským vedením. Izraelský analytik Gershon Baskin sice existenci tohoto plánu přivítal, ale ostře zkritizoval Mladenova za to, že z patové situace viní jen Hamás, který přitom ochotu k postupnému odzbrojení vyjádřil, ovšem pod podmínkou, že Izrael začne plnit své vlastní závazky.
Mladenov ve svém vystoupení v OSN rovněž obvinil Hamás, že upevňuje svou moc nad zbývajícími 40 procenty území Gazy, které má stále pod kontrolou. Hamás se však podle Baskina již od února snaží o to, aby do oblasti mohl vstoupit Národní výbor pro správu Gazy (NCAG), což je dvanáctičlenný panel palestinských technokratů vytvořený Radou míru, který má převzít civilní řízení. Představitelé hnutí uvnitř Gazy si uvědomují, že nemají peníze ani zdroje a že je místní obyvatelstvo již nepodporuje, takže jsou k předání moci v zásadě připraveni.
Hlavní překážkou pro převzetí moci civilními technokraty je tak podle dostupných informací izraelská vláda, která vytrvale odmítá povolit členům tohoto výboru vstup do Gazy z Egypta, kde momentálně pobývají v nuceném exilu. Izraelci argumentují tím, že by v Gaze vznikla podobná situace jako v Libanonu, kde sice existuje oficiální vláda, ale reálnou moc v ulicích drží ozbrojené milice. Podle Baskina však Tel Aviv tento argument pouze zneužívá k tomu, aby připravil domácí veřejnost na obnovení bojů, k čemuž mu pomáhají i izraelská média, která denně nadhodnocují zprávy o tom, jak Hamás masivně obnovuje své síly.
Bývalý blízkovýchodní vyjednavač Daniel Levy potvrdil, že Hamás myšlenku odzbrojení a předání vládních funkcí nikdy neodmítl a je připraven vzdát se těžkých zbraní i veřejného nošení výzbroje na ulicích. Upozornil však, že hnutí rozhodně nehodlá vyvěsit bílou vlajku a kapitulovat bez jakýchkoli záruk. Celá situace tak uvízla na mrtvém bodě, což odnášejí i samotní členové správního výboru NCAG, kteří jsou nuceni pobývat v jednom z káhirských hotelů.
Členové tohoto výboru se sice účastní různých seminářů o budování státu a nedávno odletěli do Bruselu na jednání s představiteli Evropské unie, mají však přísný zákaz komunikovat s médii. Kvůli naprostému nedostatku reálného pokroku přímo v Pásmu Gazy již čtyři členové výboru pohrozili svou rezignací, protože si uvědomili, že jejich přítomnost v Káhiře slouží Izraeli pouze jako zástěrka pro získání drahocenného času. Mladenov je sice nakonec přesvědčil, aby ve funkcích setrvali, ale lidé blízcí výboru přiznávají, že kvůli spojení s Radou míru jejich prestiž a kredit mezi samotnými Palestinci rapidně klesá.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.