Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Mluvčí Hamásu Cházim Qásim tato obvinění ze strany bulharského diplomata rázně odmítl. Podle něj Mladenovova zpráva pouze kopíruje oficiální izraelská stanoviska a slouží jako průhledný pokus o ospravedlnění budoucí vojenské eskalace ze strany Tel Avivu. Odpůrci Rady míru navíc upozorňují, že dokument podává zcela zkreslený obraz reality, jelikož hlavním porušovatelem klidu zbraní, který byl dohodnut loni v říjnu, je ve skutečnosti samotný Izrael, jehož armáda v oblasti stále provádí letecké údery.
Izraelské síly navíc prokazatelně postoupily za původní demarkační linii a rozšířily území pod svou přímou kontrolou z domluvených 53 procent na nejméně 60 procent. Vojáci také pravidelně střílejí na Palestince, kteří se k této pohyblivé hranici přiblíží na vzdálenost několika stovek metrů, což si od vyhlášení říjnového příměří vyžádalo životy již více než 850 lidí. Izrael navíc neplní závazek vpouštět do enklávy 600 kamionů s humanitární pomocí denně a nadále blokuje dovoz materiálu dvojího užití, což humanitárním organizacím znemožňuje dovážet i tak základní věci, jako jsou vodovodní trubky nebo těžká technika na odklízení trosek.
V Mladenovově zprávě se přitom otevřená kritika Izraele vůbec neobjevuje, jelikož dokument obsahuje pouze obecné výzvy adresované všem stranám. Podle analytiků může svalování viny výhradně na bedra Hamásu poskytnout izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi politickou legitimitu k případnému obnovení plnohodnotné války. Muhammad Shehada z Evropské rady pro zahraniční vztahy upozornil, že Izrael nesplnil žádný ze svých závazků z první fáze dohody, a pokud Hamás odevzdá zbraně, které představují jeho jedinou vyjednávací páku, ztratí jakoukoli záruku, že židovský stát bude plnit fázi druhou.
V průběhu března a dubna představila Rada míru palestinským frakcím upravené verze mírového plánu, které počítaly se vznikem zvláštní komise pro dohled nad odzbrojením Hamásu výměnou za reciproční kroky ze strany Izraele. Odevzdávání těžkých zbraní, mezi něž ovšem text řadil i běžné útočné pušky, mělo probíhat postupně během 90 dnů pod dohledem mezinárodních organizací, avšak pod formálním palestinským vedením. Izraelský analytik Gershon Baskin sice existenci tohoto plánu přivítal, ale ostře zkritizoval Mladenova za to, že z patové situace viní jen Hamás, který přitom ochotu k postupnému odzbrojení vyjádřil, ovšem pod podmínkou, že Izrael začne plnit své vlastní závazky.
Mladenov ve svém vystoupení v OSN rovněž obvinil Hamás, že upevňuje svou moc nad zbývajícími 40 procenty území Gazy, které má stále pod kontrolou. Hamás se však podle Baskina již od února snaží o to, aby do oblasti mohl vstoupit Národní výbor pro správu Gazy (NCAG), což je dvanáctičlenný panel palestinských technokratů vytvořený Radou míru, který má převzít civilní řízení. Představitelé hnutí uvnitř Gazy si uvědomují, že nemají peníze ani zdroje a že je místní obyvatelstvo již nepodporuje, takže jsou k předání moci v zásadě připraveni.
Hlavní překážkou pro převzetí moci civilními technokraty je tak podle dostupných informací izraelská vláda, která vytrvale odmítá povolit členům tohoto výboru vstup do Gazy z Egypta, kde momentálně pobývají v nuceném exilu. Izraelci argumentují tím, že by v Gaze vznikla podobná situace jako v Libanonu, kde sice existuje oficiální vláda, ale reálnou moc v ulicích drží ozbrojené milice. Podle Baskina však Tel Aviv tento argument pouze zneužívá k tomu, aby připravil domácí veřejnost na obnovení bojů, k čemuž mu pomáhají i izraelská média, která denně nadhodnocují zprávy o tom, jak Hamás masivně obnovuje své síly.
Bývalý blízkovýchodní vyjednavač Daniel Levy potvrdil, že Hamás myšlenku odzbrojení a předání vládních funkcí nikdy neodmítl a je připraven vzdát se těžkých zbraní i veřejného nošení výzbroje na ulicích. Upozornil však, že hnutí rozhodně nehodlá vyvěsit bílou vlajku a kapitulovat bez jakýchkoli záruk. Celá situace tak uvízla na mrtvém bodě, což odnášejí i samotní členové správního výboru NCAG, kteří jsou nuceni pobývat v jednom z káhirských hotelů.
Členové tohoto výboru se sice účastní různých seminářů o budování státu a nedávno odletěli do Bruselu na jednání s představiteli Evropské unie, mají však přísný zákaz komunikovat s médii. Kvůli naprostému nedostatku reálného pokroku přímo v Pásmu Gazy již čtyři členové výboru pohrozili svou rezignací, protože si uvědomili, že jejich přítomnost v Káhiře slouží Izraeli pouze jako zástěrka pro získání drahocenného času. Mladenov je sice nakonec přesvědčil, aby ve funkcích setrvali, ale lidé blízcí výboru přiznávají, že kvůli spojení s Radou míru jejich prestiž a kredit mezi samotnými Palestinci rapidně klesá.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.