Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Základním předpokladem úspěchu je jasné vymezení cílů. Vladimir Putin usiluje o podmanění Ukrajiny, obnovu ruského impéria, zničení důvěryhodnosti NATO, oslabení pozice Evropské unie a opětovné nastolení ruské sféry vlivu ve východní Evropě. Skutečná porážka ruského vůdce bude spočívat v tom, že se západním státům podaří v dosažení těchto záměrů stoprocentně zabránit.
Klíčovým bodem zůstává setrvání v masivní podpoře bránící se Ukrajiny. Současný konflikt se sice kvůli masivnímu využívání dronů na frontové linii pravděpodobně nerozhodne přímo v zákopech, ale obě strany intenzivně útočí na zázemí nepřítele s cílem zničit energetickou infrastrukturu a podkopat morálku obyvatelstva. Přestože zastavení americké podpory ze strany prezidenta Donalda Trumpa ukrajinskou obranu zkomplikovalo, situaci výrazně napomohl pád Viktora Orbána v Maďarsku, což odblokovalo finanční pomoc od Evropské unie ve výši 90 miliard eur na zajištění ukrajinského rozpočtu.
Skutečný konec bojů však nemusí automaticky znamenat definitivní vítězství. Případné příměří a zmrazení konfliktu na současné linii může pro Kyjev znamenat nové vnitřní nebezpečí v podobě politických rozporů a společenských traumat, zatímco pozornost Evropy se může rychle obrátit jinam. Pokud by se neobsazená většina Ukrajiny stala dysfunkčním a vylidněným státem, znamenalo by to pro Putina úspěch jeho záložního plánu, přičemž o jeho porážce bude možné hovořit až ve chvíli, kdy bude Ukrajina stabilním, bezpečným a demokratickým členem evropského společenství.
Západ musí zároveň stupňovat ekonomický tlak na Moskvu a tvrději zakročit proti ruské stínové flotile tankerů v Baltském moři, přes které prochází téměř polovina ruského exportu ropy. Největší riziko případného ruského útoku na území NATO a EU přitom hrozí v nejbližších letech, kdy se Evropa teprve začíná znovu vyzbrojovat a americký prezident nemusí dodržet závazky o kolektivní obraně. Putin by se mohl pokusit demonstrovat slabost Aliance bleskovým obsazením několika kilometrů čtverečních v Pobaltí, což vyžaduje urychlené posílení evropských odstrašovacích sil.
Kromě defenzivních opatření na hybridní frontě doporučuje autor přejít v určitých oblastech do protiofenzivy a narušovat ruské operace. Velmi důležité je také udržovat komunikaci se třemi specifickými skupinami ruské společnosti, mezi které patří byznysové a úřednické elity v zemi, široká veřejnost a exilová opozice žijící v zahraničí. Všem těmto skupinám je třeba vysílat jasný signál, že budoucí změna vzájemných vztahů je možná, což může přinést zásadní výsledky v momentě, kdy v Rusku nastane politický zlom.
Evropa se musí vypořádat také s vlastními nacionalistickými a populistickými hnutími na domácí scéně. Přestože Putin v Bruselu ztratil svého hlavního spojence v podobě Viktora Orbána, úspěchy protiliberálních stran v jiných evropských státech by mu mohly nabídnout nové příležitosti, jak evropské partnery rozdělit a poštvat proti sobě.
Nejvýznamnějším faktorem pro úspěch v této dlouhodobé konfrontaci tak zůstává vnitřní síla a stabilita samotných demokratických systémů. Stejně jako v období studené války je nejúčinnější strategií udržení bezpečné, prosperující a přitažlivé společnosti kombinované se strategickou trpělivostí, díky které bude čas pracovat ve prospěch západních demokracií.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.