Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Základním předpokladem úspěchu je jasné vymezení cílů. Vladimir Putin usiluje o podmanění Ukrajiny, obnovu ruského impéria, zničení důvěryhodnosti NATO, oslabení pozice Evropské unie a opětovné nastolení ruské sféry vlivu ve východní Evropě. Skutečná porážka ruského vůdce bude spočívat v tom, že se západním státům podaří v dosažení těchto záměrů stoprocentně zabránit.
Klíčovým bodem zůstává setrvání v masivní podpoře bránící se Ukrajiny. Současný konflikt se sice kvůli masivnímu využívání dronů na frontové linii pravděpodobně nerozhodne přímo v zákopech, ale obě strany intenzivně útočí na zázemí nepřítele s cílem zničit energetickou infrastrukturu a podkopat morálku obyvatelstva. Přestože zastavení americké podpory ze strany prezidenta Donalda Trumpa ukrajinskou obranu zkomplikovalo, situaci výrazně napomohl pád Viktora Orbána v Maďarsku, což odblokovalo finanční pomoc od Evropské unie ve výši 90 miliard eur na zajištění ukrajinského rozpočtu.
Skutečný konec bojů však nemusí automaticky znamenat definitivní vítězství. Případné příměří a zmrazení konfliktu na současné linii může pro Kyjev znamenat nové vnitřní nebezpečí v podobě politických rozporů a společenských traumat, zatímco pozornost Evropy se může rychle obrátit jinam. Pokud by se neobsazená většina Ukrajiny stala dysfunkčním a vylidněným státem, znamenalo by to pro Putina úspěch jeho záložního plánu, přičemž o jeho porážce bude možné hovořit až ve chvíli, kdy bude Ukrajina stabilním, bezpečným a demokratickým členem evropského společenství.
Západ musí zároveň stupňovat ekonomický tlak na Moskvu a tvrději zakročit proti ruské stínové flotile tankerů v Baltském moři, přes které prochází téměř polovina ruského exportu ropy. Největší riziko případného ruského útoku na území NATO a EU přitom hrozí v nejbližších letech, kdy se Evropa teprve začíná znovu vyzbrojovat a americký prezident nemusí dodržet závazky o kolektivní obraně. Putin by se mohl pokusit demonstrovat slabost Aliance bleskovým obsazením několika kilometrů čtverečních v Pobaltí, což vyžaduje urychlené posílení evropských odstrašovacích sil.
Kromě defenzivních opatření na hybridní frontě doporučuje autor přejít v určitých oblastech do protiofenzivy a narušovat ruské operace. Velmi důležité je také udržovat komunikaci se třemi specifickými skupinami ruské společnosti, mezi které patří byznysové a úřednické elity v zemi, široká veřejnost a exilová opozice žijící v zahraničí. Všem těmto skupinám je třeba vysílat jasný signál, že budoucí změna vzájemných vztahů je možná, což může přinést zásadní výsledky v momentě, kdy v Rusku nastane politický zlom.
Evropa se musí vypořádat také s vlastními nacionalistickými a populistickými hnutími na domácí scéně. Přestože Putin v Bruselu ztratil svého hlavního spojence v podobě Viktora Orbána, úspěchy protiliberálních stran v jiných evropských státech by mu mohly nabídnout nové příležitosti, jak evropské partnery rozdělit a poštvat proti sobě.
Nejvýznamnějším faktorem pro úspěch v této dlouhodobé konfrontaci tak zůstává vnitřní síla a stabilita samotných demokratických systémů. Stejně jako v období studené války je nejúčinnější strategií udržení bezpečné, prosperující a přitažlivé společnosti kombinované se strategickou trpělivostí, díky které bude čas pracovat ve prospěch západních demokracií.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.