Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Základním předpokladem úspěchu je jasné vymezení cílů. Vladimir Putin usiluje o podmanění Ukrajiny, obnovu ruského impéria, zničení důvěryhodnosti NATO, oslabení pozice Evropské unie a opětovné nastolení ruské sféry vlivu ve východní Evropě. Skutečná porážka ruského vůdce bude spočívat v tom, že se západním státům podaří v dosažení těchto záměrů stoprocentně zabránit.
Klíčovým bodem zůstává setrvání v masivní podpoře bránící se Ukrajiny. Současný konflikt se sice kvůli masivnímu využívání dronů na frontové linii pravděpodobně nerozhodne přímo v zákopech, ale obě strany intenzivně útočí na zázemí nepřítele s cílem zničit energetickou infrastrukturu a podkopat morálku obyvatelstva. Přestože zastavení americké podpory ze strany prezidenta Donalda Trumpa ukrajinskou obranu zkomplikovalo, situaci výrazně napomohl pád Viktora Orbána v Maďarsku, což odblokovalo finanční pomoc od Evropské unie ve výši 90 miliard eur na zajištění ukrajinského rozpočtu.
Skutečný konec bojů však nemusí automaticky znamenat definitivní vítězství. Případné příměří a zmrazení konfliktu na současné linii může pro Kyjev znamenat nové vnitřní nebezpečí v podobě politických rozporů a společenských traumat, zatímco pozornost Evropy se může rychle obrátit jinam. Pokud by se neobsazená většina Ukrajiny stala dysfunkčním a vylidněným státem, znamenalo by to pro Putina úspěch jeho záložního plánu, přičemž o jeho porážce bude možné hovořit až ve chvíli, kdy bude Ukrajina stabilním, bezpečným a demokratickým členem evropského společenství.
Západ musí zároveň stupňovat ekonomický tlak na Moskvu a tvrději zakročit proti ruské stínové flotile tankerů v Baltském moři, přes které prochází téměř polovina ruského exportu ropy. Největší riziko případného ruského útoku na území NATO a EU přitom hrozí v nejbližších letech, kdy se Evropa teprve začíná znovu vyzbrojovat a americký prezident nemusí dodržet závazky o kolektivní obraně. Putin by se mohl pokusit demonstrovat slabost Aliance bleskovým obsazením několika kilometrů čtverečních v Pobaltí, což vyžaduje urychlené posílení evropských odstrašovacích sil.
Kromě defenzivních opatření na hybridní frontě doporučuje autor přejít v určitých oblastech do protiofenzivy a narušovat ruské operace. Velmi důležité je také udržovat komunikaci se třemi specifickými skupinami ruské společnosti, mezi které patří byznysové a úřednické elity v zemi, široká veřejnost a exilová opozice žijící v zahraničí. Všem těmto skupinám je třeba vysílat jasný signál, že budoucí změna vzájemných vztahů je možná, což může přinést zásadní výsledky v momentě, kdy v Rusku nastane politický zlom.
Evropa se musí vypořádat také s vlastními nacionalistickými a populistickými hnutími na domácí scéně. Přestože Putin v Bruselu ztratil svého hlavního spojence v podobě Viktora Orbána, úspěchy protiliberálních stran v jiných evropských státech by mu mohly nabídnout nové příležitosti, jak evropské partnery rozdělit a poštvat proti sobě.
Nejvýznamnějším faktorem pro úspěch v této dlouhodobé konfrontaci tak zůstává vnitřní síla a stabilita samotných demokratických systémů. Stejně jako v období studené války je nejúčinnější strategií udržení bezpečné, prosperující a přitažlivé společnosti kombinované se strategickou trpělivostí, díky které bude čas pracovat ve prospěch západních demokracií.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
