Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Základním předpokladem úspěchu je jasné vymezení cílů. Vladimir Putin usiluje o podmanění Ukrajiny, obnovu ruského impéria, zničení důvěryhodnosti NATO, oslabení pozice Evropské unie a opětovné nastolení ruské sféry vlivu ve východní Evropě. Skutečná porážka ruského vůdce bude spočívat v tom, že se západním státům podaří v dosažení těchto záměrů stoprocentně zabránit.
Klíčovým bodem zůstává setrvání v masivní podpoře bránící se Ukrajiny. Současný konflikt se sice kvůli masivnímu využívání dronů na frontové linii pravděpodobně nerozhodne přímo v zákopech, ale obě strany intenzivně útočí na zázemí nepřítele s cílem zničit energetickou infrastrukturu a podkopat morálku obyvatelstva. Přestože zastavení americké podpory ze strany prezidenta Donalda Trumpa ukrajinskou obranu zkomplikovalo, situaci výrazně napomohl pád Viktora Orbána v Maďarsku, což odblokovalo finanční pomoc od Evropské unie ve výši 90 miliard eur na zajištění ukrajinského rozpočtu.
Skutečný konec bojů však nemusí automaticky znamenat definitivní vítězství. Případné příměří a zmrazení konfliktu na současné linii může pro Kyjev znamenat nové vnitřní nebezpečí v podobě politických rozporů a společenských traumat, zatímco pozornost Evropy se může rychle obrátit jinam. Pokud by se neobsazená většina Ukrajiny stala dysfunkčním a vylidněným státem, znamenalo by to pro Putina úspěch jeho záložního plánu, přičemž o jeho porážce bude možné hovořit až ve chvíli, kdy bude Ukrajina stabilním, bezpečným a demokratickým členem evropského společenství.
Západ musí zároveň stupňovat ekonomický tlak na Moskvu a tvrději zakročit proti ruské stínové flotile tankerů v Baltském moři, přes které prochází téměř polovina ruského exportu ropy. Největší riziko případného ruského útoku na území NATO a EU přitom hrozí v nejbližších letech, kdy se Evropa teprve začíná znovu vyzbrojovat a americký prezident nemusí dodržet závazky o kolektivní obraně. Putin by se mohl pokusit demonstrovat slabost Aliance bleskovým obsazením několika kilometrů čtverečních v Pobaltí, což vyžaduje urychlené posílení evropských odstrašovacích sil.
Kromě defenzivních opatření na hybridní frontě doporučuje autor přejít v určitých oblastech do protiofenzivy a narušovat ruské operace. Velmi důležité je také udržovat komunikaci se třemi specifickými skupinami ruské společnosti, mezi které patří byznysové a úřednické elity v zemi, široká veřejnost a exilová opozice žijící v zahraničí. Všem těmto skupinám je třeba vysílat jasný signál, že budoucí změna vzájemných vztahů je možná, což může přinést zásadní výsledky v momentě, kdy v Rusku nastane politický zlom.
Evropa se musí vypořádat také s vlastními nacionalistickými a populistickými hnutími na domácí scéně. Přestože Putin v Bruselu ztratil svého hlavního spojence v podobě Viktora Orbána, úspěchy protiliberálních stran v jiných evropských státech by mu mohly nabídnout nové příležitosti, jak evropské partnery rozdělit a poštvat proti sobě.
Nejvýznamnějším faktorem pro úspěch v této dlouhodobé konfrontaci tak zůstává vnitřní síla a stabilita samotných demokratických systémů. Stejně jako v období studené války je nejúčinnější strategií udržení bezpečné, prosperující a přitažlivé společnosti kombinované se strategickou trpělivostí, díky které bude čas pracovat ve prospěch západních demokracií.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.
Sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o elektronické evidenci tržeb. Piráti upozorňují, že návrat EET nesmí dopadnout na lidi, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Navrhují výjimku pro drobné živnostníky, aby nová administrativa nedopadla na rodiče, seniory a mladé lidi, kteří si podnikáním přivydělávají.
Rusové se opět vyjádřili k poslednímu telefonickému hovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba politici si volali minulý týden a mají zůstat v kontaktu i nadále. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru.
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Prezident Petr Pavel v úterý oznámil, že se přece jen zúčastní neformální večeře lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda by byla nejradši, kdyby hlava státu na jednání vůbec nebyla. Opoziční politici již reagují na nejnovější vývoj a Babišovi a spol. se vysmívají.
Ruská provokace v Norském moři se potkala s ráznou reakcí. Britové vyslali stíhačky k ruskému průzkumnému letounu, který se opakovaně přiblížil ke skupině lodí britského námořnictva. O incidentu informovala BBC, která se odvolává na britské ministerstvo obrany.
Princ Harry se tento týden chystá do Velké Británie, kde se narodil a dlouhá léta žil. Dokonce se rýsovala možnost jeho noclehu v Buckinghamském paláci. Nakonec je ale všechno jinak. O kauze informuje britská stanice BBC.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.