Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Jedním z mnoha postižených je i pětadvacetiletý Markens Appolon, který uprchl z Haiti před tamním brutálním násilím gangů, jež mu znemožnilo dokončit studia ekonomie. Mladík plánoval začít nový život v Montrealu, kde legálně žije jeho teta. Místo toho však již více než čtyři měsíce sedí v cele amerického imigračního úřadu. Appolon popsal, že s každým dalším dnem v detenci se jeho psychické zdraví rapidně zhoršuje, jelikož vidí, jak mu okolní svět a jeho sny o budoucnosti definitivně utíkají mezi prsty.
Imigrační právníci potvrzují, že případů podobných tomu Apponovu dramaticky přibylo po začátku druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uprchlíci se sice snaží využít legitimní výjimky z takzvané Dohody o bezpečné třetí zemi, podle níž mohou v Kanadě požádat o azyl v případě, že tam již mají příbuzné. Kanadští pohraničníci však k prověřování těchto rodinných vazeb přistupují s extrémní rigiditou. V Apponově případě stačilo k odmítnutí to, že jeho teta byla v době jeho příchodu na hranice kvůli rodinné nouzi dočasně mimo kanadské území.
Právní experti upozorňují, že Spojené státy by kvůli dlouhodobému věznění uprchlíků a hrozbám masových deportací již vůbec neměly být považovány za bezpečnou zemi. Současně se však mění i politické klima v samotné Kanadě, kde vláda premiéra Marka Carneyho v březnu schválila novou legislativu, která výrazně zpřísnila pravidla pro přijímání uprchlíků. Kritici proto kanadský kabinet obviňují, že pod tlakem obav z masivního přílivu lidí z USA začal zavádět imigrační politiku v Trumpově stylu.
Otřesnou zkušenost s kanadským systémem má také devětadvacetiletý Tenzin, bezstátní uprchlík z Tibetu, který se pokusil přejít hranice loni v srpnu, přičemž v Torontu na něj čekala jeho rodina. Kanadští úředníci odmítli jeho příbuzné vůbec vyslechnout a Tenzin skončil v americkém imigračním zařízení v Buffalu. Během tamního pobytu v zimních měsících utrpěl ochrnutí obličejových svalů, přičemž dozorci ho do nemocnice transportovali v poutech a uprostřed sněhové bouře pouze v tenké teplákové soupravě s odůvodněním, že jim došly zimní kabáty. Jeho právničce se nakonec podařilo prokázat procesní pochybení a mladík byl v únoru propuštěn.
Podobně rigidnímu přístupu čelil i indický uprchlík Gurbir Singh, který z vlasti utekl poté, co obdržel výhrůžky smrtí od tamní policie. Když se na konci března pokusil požádat o azyl v Kanadě, pohraničníci mu odmítli uvěřit jeho identitu. Ačkoliv předložil platné dokumenty a jeho otisky prstů se shodovaly se záznamy v systému, úředníci ho přesto deportovali zpět do USA do rukou ICE. Singh strávil v americké detenci měsíc, než jeho právní zástupkyně donutila kanadskou stranu uznat jeho totožnost a umožnit mu legální vstup do země.
Odborníci na imigrační právo z Torontské univerzity poukazují na to, že Kanada má dostatečné kapacity na to, aby žadatele z USA bez problémů přijala. Oficiální vládní místa sice neustále deklarují, jak je země k uprchlíkům štědrá, realita na hranicích však ukazuje, že k tomu chybí jakákoliv politická vůle. Federální ministerstvo pro imigraci sice tvrdí, že Spojené státy neustále monitoruje, zda splňují lidskoprávní standardy bezpečné země, příběhy zadržených běženců ale svědčí o opaku.
Kanadská pohraniční agentura (CBSA) se k jednotlivým případům konkrétních uprchlíků odmítla z důvodu ochrany soukromí vyjádřit. Její mluvčí nicméně v oficiálním prohlášení uvedl, že úředníci postupují při posuzování žádostí naprosto nestranně a odpovědnost za prokázání rodinných vazeb leží plně na samotných uprchlících. Podle úřadu musí být jednoznačně dokázáno, že rodinný vztah v Kanadě skutečně existuje, a přehodnocení odmítavého stanoviska je možné pouze ve zcela výjimečných případech. Americký úřad ICE na žádosti o komentář nereagoval.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.