Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Jedním z mnoha postižených je i pětadvacetiletý Markens Appolon, který uprchl z Haiti před tamním brutálním násilím gangů, jež mu znemožnilo dokončit studia ekonomie. Mladík plánoval začít nový život v Montrealu, kde legálně žije jeho teta. Místo toho však již více než čtyři měsíce sedí v cele amerického imigračního úřadu. Appolon popsal, že s každým dalším dnem v detenci se jeho psychické zdraví rapidně zhoršuje, jelikož vidí, jak mu okolní svět a jeho sny o budoucnosti definitivně utíkají mezi prsty.
Imigrační právníci potvrzují, že případů podobných tomu Apponovu dramaticky přibylo po začátku druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uprchlíci se sice snaží využít legitimní výjimky z takzvané Dohody o bezpečné třetí zemi, podle níž mohou v Kanadě požádat o azyl v případě, že tam již mají příbuzné. Kanadští pohraničníci však k prověřování těchto rodinných vazeb přistupují s extrémní rigiditou. V Apponově případě stačilo k odmítnutí to, že jeho teta byla v době jeho příchodu na hranice kvůli rodinné nouzi dočasně mimo kanadské území.
Právní experti upozorňují, že Spojené státy by kvůli dlouhodobému věznění uprchlíků a hrozbám masových deportací již vůbec neměly být považovány za bezpečnou zemi. Současně se však mění i politické klima v samotné Kanadě, kde vláda premiéra Marka Carneyho v březnu schválila novou legislativu, která výrazně zpřísnila pravidla pro přijímání uprchlíků. Kritici proto kanadský kabinet obviňují, že pod tlakem obav z masivního přílivu lidí z USA začal zavádět imigrační politiku v Trumpově stylu.
Otřesnou zkušenost s kanadským systémem má také devětadvacetiletý Tenzin, bezstátní uprchlík z Tibetu, který se pokusil přejít hranice loni v srpnu, přičemž v Torontu na něj čekala jeho rodina. Kanadští úředníci odmítli jeho příbuzné vůbec vyslechnout a Tenzin skončil v americkém imigračním zařízení v Buffalu. Během tamního pobytu v zimních měsících utrpěl ochrnutí obličejových svalů, přičemž dozorci ho do nemocnice transportovali v poutech a uprostřed sněhové bouře pouze v tenké teplákové soupravě s odůvodněním, že jim došly zimní kabáty. Jeho právničce se nakonec podařilo prokázat procesní pochybení a mladík byl v únoru propuštěn.
Podobně rigidnímu přístupu čelil i indický uprchlík Gurbir Singh, který z vlasti utekl poté, co obdržel výhrůžky smrtí od tamní policie. Když se na konci března pokusil požádat o azyl v Kanadě, pohraničníci mu odmítli uvěřit jeho identitu. Ačkoliv předložil platné dokumenty a jeho otisky prstů se shodovaly se záznamy v systému, úředníci ho přesto deportovali zpět do USA do rukou ICE. Singh strávil v americké detenci měsíc, než jeho právní zástupkyně donutila kanadskou stranu uznat jeho totožnost a umožnit mu legální vstup do země.
Odborníci na imigrační právo z Torontské univerzity poukazují na to, že Kanada má dostatečné kapacity na to, aby žadatele z USA bez problémů přijala. Oficiální vládní místa sice neustále deklarují, jak je země k uprchlíkům štědrá, realita na hranicích však ukazuje, že k tomu chybí jakákoliv politická vůle. Federální ministerstvo pro imigraci sice tvrdí, že Spojené státy neustále monitoruje, zda splňují lidskoprávní standardy bezpečné země, příběhy zadržených běženců ale svědčí o opaku.
Kanadská pohraniční agentura (CBSA) se k jednotlivým případům konkrétních uprchlíků odmítla z důvodu ochrany soukromí vyjádřit. Její mluvčí nicméně v oficiálním prohlášení uvedl, že úředníci postupují při posuzování žádostí naprosto nestranně a odpovědnost za prokázání rodinných vazeb leží plně na samotných uprchlících. Podle úřadu musí být jednoznačně dokázáno, že rodinný vztah v Kanadě skutečně existuje, a přehodnocení odmítavého stanoviska je možné pouze ve zcela výjimečných případech. Americký úřad ICE na žádosti o komentář nereagoval.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.