Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Jedním z mnoha postižených je i pětadvacetiletý Markens Appolon, který uprchl z Haiti před tamním brutálním násilím gangů, jež mu znemožnilo dokončit studia ekonomie. Mladík plánoval začít nový život v Montrealu, kde legálně žije jeho teta. Místo toho však již více než čtyři měsíce sedí v cele amerického imigračního úřadu. Appolon popsal, že s každým dalším dnem v detenci se jeho psychické zdraví rapidně zhoršuje, jelikož vidí, jak mu okolní svět a jeho sny o budoucnosti definitivně utíkají mezi prsty.
Imigrační právníci potvrzují, že případů podobných tomu Apponovu dramaticky přibylo po začátku druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uprchlíci se sice snaží využít legitimní výjimky z takzvané Dohody o bezpečné třetí zemi, podle níž mohou v Kanadě požádat o azyl v případě, že tam již mají příbuzné. Kanadští pohraničníci však k prověřování těchto rodinných vazeb přistupují s extrémní rigiditou. V Apponově případě stačilo k odmítnutí to, že jeho teta byla v době jeho příchodu na hranice kvůli rodinné nouzi dočasně mimo kanadské území.
Právní experti upozorňují, že Spojené státy by kvůli dlouhodobému věznění uprchlíků a hrozbám masových deportací již vůbec neměly být považovány za bezpečnou zemi. Současně se však mění i politické klima v samotné Kanadě, kde vláda premiéra Marka Carneyho v březnu schválila novou legislativu, která výrazně zpřísnila pravidla pro přijímání uprchlíků. Kritici proto kanadský kabinet obviňují, že pod tlakem obav z masivního přílivu lidí z USA začal zavádět imigrační politiku v Trumpově stylu.
Otřesnou zkušenost s kanadským systémem má také devětadvacetiletý Tenzin, bezstátní uprchlík z Tibetu, který se pokusil přejít hranice loni v srpnu, přičemž v Torontu na něj čekala jeho rodina. Kanadští úředníci odmítli jeho příbuzné vůbec vyslechnout a Tenzin skončil v americkém imigračním zařízení v Buffalu. Během tamního pobytu v zimních měsících utrpěl ochrnutí obličejových svalů, přičemž dozorci ho do nemocnice transportovali v poutech a uprostřed sněhové bouře pouze v tenké teplákové soupravě s odůvodněním, že jim došly zimní kabáty. Jeho právničce se nakonec podařilo prokázat procesní pochybení a mladík byl v únoru propuštěn.
Podobně rigidnímu přístupu čelil i indický uprchlík Gurbir Singh, který z vlasti utekl poté, co obdržel výhrůžky smrtí od tamní policie. Když se na konci března pokusil požádat o azyl v Kanadě, pohraničníci mu odmítli uvěřit jeho identitu. Ačkoliv předložil platné dokumenty a jeho otisky prstů se shodovaly se záznamy v systému, úředníci ho přesto deportovali zpět do USA do rukou ICE. Singh strávil v americké detenci měsíc, než jeho právní zástupkyně donutila kanadskou stranu uznat jeho totožnost a umožnit mu legální vstup do země.
Odborníci na imigrační právo z Torontské univerzity poukazují na to, že Kanada má dostatečné kapacity na to, aby žadatele z USA bez problémů přijala. Oficiální vládní místa sice neustále deklarují, jak je země k uprchlíkům štědrá, realita na hranicích však ukazuje, že k tomu chybí jakákoliv politická vůle. Federální ministerstvo pro imigraci sice tvrdí, že Spojené státy neustále monitoruje, zda splňují lidskoprávní standardy bezpečné země, příběhy zadržených běženců ale svědčí o opaku.
Kanadská pohraniční agentura (CBSA) se k jednotlivým případům konkrétních uprchlíků odmítla z důvodu ochrany soukromí vyjádřit. Její mluvčí nicméně v oficiálním prohlášení uvedl, že úředníci postupují při posuzování žádostí naprosto nestranně a odpovědnost za prokázání rodinných vazeb leží plně na samotných uprchlících. Podle úřadu musí být jednoznačně dokázáno, že rodinný vztah v Kanadě skutečně existuje, a přehodnocení odmítavého stanoviska je možné pouze ve zcela výjimečných případech. Americký úřad ICE na žádosti o komentář nereagoval.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.