Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Jedním z mnoha postižených je i pětadvacetiletý Markens Appolon, který uprchl z Haiti před tamním brutálním násilím gangů, jež mu znemožnilo dokončit studia ekonomie. Mladík plánoval začít nový život v Montrealu, kde legálně žije jeho teta. Místo toho však již více než čtyři měsíce sedí v cele amerického imigračního úřadu. Appolon popsal, že s každým dalším dnem v detenci se jeho psychické zdraví rapidně zhoršuje, jelikož vidí, jak mu okolní svět a jeho sny o budoucnosti definitivně utíkají mezi prsty.
Imigrační právníci potvrzují, že případů podobných tomu Apponovu dramaticky přibylo po začátku druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uprchlíci se sice snaží využít legitimní výjimky z takzvané Dohody o bezpečné třetí zemi, podle níž mohou v Kanadě požádat o azyl v případě, že tam již mají příbuzné. Kanadští pohraničníci však k prověřování těchto rodinných vazeb přistupují s extrémní rigiditou. V Apponově případě stačilo k odmítnutí to, že jeho teta byla v době jeho příchodu na hranice kvůli rodinné nouzi dočasně mimo kanadské území.
Právní experti upozorňují, že Spojené státy by kvůli dlouhodobému věznění uprchlíků a hrozbám masových deportací již vůbec neměly být považovány za bezpečnou zemi. Současně se však mění i politické klima v samotné Kanadě, kde vláda premiéra Marka Carneyho v březnu schválila novou legislativu, která výrazně zpřísnila pravidla pro přijímání uprchlíků. Kritici proto kanadský kabinet obviňují, že pod tlakem obav z masivního přílivu lidí z USA začal zavádět imigrační politiku v Trumpově stylu.
Otřesnou zkušenost s kanadským systémem má také devětadvacetiletý Tenzin, bezstátní uprchlík z Tibetu, který se pokusil přejít hranice loni v srpnu, přičemž v Torontu na něj čekala jeho rodina. Kanadští úředníci odmítli jeho příbuzné vůbec vyslechnout a Tenzin skončil v americkém imigračním zařízení v Buffalu. Během tamního pobytu v zimních měsících utrpěl ochrnutí obličejových svalů, přičemž dozorci ho do nemocnice transportovali v poutech a uprostřed sněhové bouře pouze v tenké teplákové soupravě s odůvodněním, že jim došly zimní kabáty. Jeho právničce se nakonec podařilo prokázat procesní pochybení a mladík byl v únoru propuštěn.
Podobně rigidnímu přístupu čelil i indický uprchlík Gurbir Singh, který z vlasti utekl poté, co obdržel výhrůžky smrtí od tamní policie. Když se na konci března pokusil požádat o azyl v Kanadě, pohraničníci mu odmítli uvěřit jeho identitu. Ačkoliv předložil platné dokumenty a jeho otisky prstů se shodovaly se záznamy v systému, úředníci ho přesto deportovali zpět do USA do rukou ICE. Singh strávil v americké detenci měsíc, než jeho právní zástupkyně donutila kanadskou stranu uznat jeho totožnost a umožnit mu legální vstup do země.
Odborníci na imigrační právo z Torontské univerzity poukazují na to, že Kanada má dostatečné kapacity na to, aby žadatele z USA bez problémů přijala. Oficiální vládní místa sice neustále deklarují, jak je země k uprchlíkům štědrá, realita na hranicích však ukazuje, že k tomu chybí jakákoliv politická vůle. Federální ministerstvo pro imigraci sice tvrdí, že Spojené státy neustále monitoruje, zda splňují lidskoprávní standardy bezpečné země, příběhy zadržených běženců ale svědčí o opaku.
Kanadská pohraniční agentura (CBSA) se k jednotlivým případům konkrétních uprchlíků odmítla z důvodu ochrany soukromí vyjádřit. Její mluvčí nicméně v oficiálním prohlášení uvedl, že úředníci postupují při posuzování žádostí naprosto nestranně a odpovědnost za prokázání rodinných vazeb leží plně na samotných uprchlících. Podle úřadu musí být jednoznačně dokázáno, že rodinný vztah v Kanadě skutečně existuje, a přehodnocení odmítavého stanoviska je možné pouze ve zcela výjimečných případech. Americký úřad ICE na žádosti o komentář nereagoval.
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.