Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Šéf pákistánských ozbrojených sil Asim Munír dorazil do íránské metropole v době, kdy Teherán podrobně zkoumá nový americký návrh na ukončení války na Blízkém východě, která naplno propukla na konci února po útocích USA a Izraele. Ačkoliv dubnové příměří boje zastavilo, dosavadní diplomatické pokusy o trvalou dohodu selhaly. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Bagáí nicméně tlumil přehnaná očekávání a uvedl, že návštěva pákistánské delegace nutně neznamená zásadní zlom, neboť rozpory mezi oběma stranami zůstávají hluboké a rozsáhlé.
Pákistán plní roli oficiálního prostředníka a v dubnu již hostil historicky první přímé rozhovory mezi americkými a íránskými představiteli, které však ztroskotaly na požadavcích Washingtonu, jež Teherán označil za přehnané. Současná vyjednávání o trvalém míru se podle dřívějších vyjádření Donalda Trumpa pohybují na samé hraně mezi dohodou a rizikem obnovení vojenských úderů. Vedle Pákistánu se do snah o ukončení bojů v posledních dnech zapojil také Katar, jehož delegace v pátek rovněž jednala s íránským ministrem zahraničí.
Klíčovým sporným bodem diplomatických rozhovorů zůstává budoucnost Hormuzského průlivu, který Teherán v odvetě za útoky zablokoval, což vyvolává celosvětové obavy z drtivého dopadu na globální ekonomiku kvůli tenčícím se zásobám ropy. Ministr Rubio v této souvislosti varoval evropské státy, že pokud se konflikt potáhne, budou muset vypracovat záložní plán na vynucené otevření této strategické námořní trasy. Členské země Evropské unie navíc v pátek podnikly první kroky k uvalení sankcí na íránské představitele odpovědné za blokádu průlivu.
Íránská strana trvá na tom, že případná dohoda musí zahrnout ukončení bojů na všech frontách, a to včetně Libanonu, kde po izraelských útocích na pozice hnutí Hizballáh stále dochází k porušování příměří a střetům. Podle libanonských úřadů si izraelské údery vyžádaly již tisíce lidských životů, přičemž poslední páteční nálety na jihu země zabily dalších deset osob včetně záchranářů a dítěte. Spojené státy v souvislosti s tamní situací uvalily nové sankce na osoby spojené s Hizballáhem, přičemž na sankční seznam poprvé v historii zařadily i dva libanonské armádní důstojníky, které viní z maření mírového procesu.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.